Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Úvahy a komentáře
Dnes vyhlášeným nálezem sp. zn. Pl. ÚS 24/11 Ústavní soud vyhověl návrhu Obvodního soudu pro Prahu 6 (předseda senátu Kryštof Nový) a zrušil ustanovení § 88a TrŘ, jež umožňovalo vyžadovat pro účely trestního řízení tzv. provozní a lokalisační údaje, tj. mj. údaje o tom, které hovory byly z daného přístroje uskutečněny a které SMS odeslány nebo přijaty, a kde se v určitou dobu mobilní telefon nacházel. Na rozdíl od odposlechu, který lze – aspoň theoreticky – povolit jen u nejzávažnějších trestných činů, jako je vražda, znásilnění, obchodování s drogami nebo lepení nálepek, bylo získávání těchto údajů možné pro účely libovolného trestního řízení.
Tímto důležitým nálezem, včetně jeho intertemporálních důsledků, se budeme podrobněji zabývat po jeho publikaci.
Aktualisováno.
Text nálezu, zatím bez disentu Ivany Janů.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2377
Dnes zveřejněným usnesením sp. zn. IV. ÚS 2777/11 (soudce zpravodaj Miloslav Výborný) přispěl Ústavní soud k debatě o otázce náhrady nákladů řízení za bagatelní, z hlediska procesních úkonů žalobce automatisované (formulářové) spory. Společnost Bazcom, a. s., akciovka s jediným kyperským akcionářem, brojila baterií
ústavních stížností proti tomu, že jí soudy odmítly přiznávat náklady na právní zastoupení ve sporech s černými pasažéry, kteří dlužili jízdné v prostředcích MHD v Ústí n. Labem.
Problém je to bezesporu po právní stránce zajímavý a rozhodně nikoli jednoduchý. Má totiž řadu rovin a nelze jej posuzovat odděleně jen na některé z nich.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 7176
Presidentem republiky podepsaná novela zákona o rozhodčím řízení, která posiluje regulaci rozhodčích dohod a rozhodčího řízení zejména v oblasti spotřebitelských smluv, měla přinést spotřebitelům větší právní jistotu ve sporech s jejich dodavateli. Je však otázkou, zda namísto toho nezmařila slibně odstartovaný judikatorní proces směřující k úplné eliminaci rozhodčích ujednání ve spotřebitelských smlouvách.
Novelou se totiž stává obsoletní ta stávající judikatura, která arbitrabilitu sporů ze spotřebitelských smluv zpochybňovala, a místo toho se jí spotřebitelům poskytují nové instrumenty ochrany jejich práv. Tím je zejména možnost napadnout rozhodčí nález u soudu buď pro nesplnění – novelou významně rozšířené – informační povinnosti ze strany dodavatele nebo pro rozpor s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo s dobrými mravy.
V tom je ovšem jádro pudla: kdyby bylo možno rozhodčí nález napadnout pro libovolnou vadu hmotněprávního posouzení sporné otázky, rozhodčí řízení by se stávalo pouhým předstupněm projednání věci u soudu. To si zákonodárce zjevně nepřál, a proto volil onu poněkud pythickou formulaci. Ta v praxi povede jednak k tomu, že (některé) soudy budou za právní předpis stanovený na ochranu spotřebitele
považovat pouze zákon o ochraně spotřebitele a nikoli i ustanovení páté hlavy ObčZ, jednak k lehce paradoxní situaci, že nález, který odmítl uznat neplatnost kupní smlouvy z důvodu minuciosní vady její formulace, soud zruší, kdežto ten, ve kterém rozhodce odmítne přihlédnout ke spotřebitelem tvrzené a dokládané podstatné vadě výrobku, nikoli. Skutečně nevím, zda je toto cesta spíše do civilisovaného světa nebo kamsi do krajů divokého Absurdistánu…
Nově budou státem regulováni i spotřebitelští rozhodci, ale opět spíš polovičatě: nyní budou muset být bezúhonní a mít vysokoškolské právnické vzdělání, a bude rovněž zakázáno, aby jako stále rozhodčí soudy klamavě vystupovaly ty subjekty, které jimi nejsou. Sankce za porušení tohoto posledně jmenovaného zákazu ovšem – jak jinak v této zemi – v zákoně schází.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2911
Že jsem k odborným kvalitám Jana Kysely dlouhodobě velmi skeptický (resp. že jej pokládám za pitomce), není novinka. Další důkaz správnosti tohoto hodnocení přinesly Lidovky, kde se tento expert
blýskl následujícím výrokem: Jsou mi bližší americké doktríny, které zkoumají nejen to, kdo co říká, ale také za jakých okolností to říká, v jakém kontextu. Když pronesete rasistický výrok doma u krbu, tak to má jiný význam než třeba před synagogou.
To je samozřejmě nesmysl. První dodatek americké ústavy garantuje svobodu projevu bez ohledu na kontext
; ten se zkoumá jen v zemích, kde svobodu projevu neznají, jako např. v České republice.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3088
Pěkným obíčkem nás pod stromeček obdaroval Nejvyšší správní soud, který v rozsudku č. j. 2 As 45/2010-68 (soudce zpravodaj Radovan Havelec) rozebral otázku použitelnosti záznamů získaných z kamerového systému při dokazování v přestupkovém řízení.
Judikát nechává stranou systémy provozované veřejnou mocí – tam jsou pravidla jiná a víceméně vyřešená – a věnuje se situaci, kdy jde o systém provozovaný soukromým subjektem.
Prvním důležitým závěrem je, že z hlediska přípustnosti záznamu je irelevantní, zda kamerový systém byl řádně ohlášen jako zpracování dat u ÚOOÚ. Podle mínění NSS, stejně jako Ústavního soudu v citovaném usnesení IV. ÚS 2425/09, dojde registrací pouze ke splnění administrativní povinnosti, a zpracování osobních údajů může být i přes absenci registrace zákonné (a vice versa).
To je podle mého názoru poměrně závažný zásah do základních práv obviněného, a nejsem si jist, zda by tento přístup bylo možno obhájit na úrovni Ústavního soudu nebo ESLP. Povinnost zpracovávat osobní údaje pouze v souladu se ZOOÚ [výslovně v § 5 odst. 1 písm. c)] totiž znamená, že každá nahrávka získaná ze systému, který registrován není, tento zákon porušuje, bez ohledu na to, že kdyby správce o registraci byl požádal, byla by mu bývala udělena. Posuzovat registrovatelnost
zpracování ex post factum je dosti sporné a domnívám se, že scestné.
K tomu přistupuje čl. 10 odst. 3 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. A zde NSS a ÚS takto dotčenou osobu nejen neochránily, ale připustily použití nelegitimně získané nahrávky ve správním řízení proti ní. Právní posice NSS se mi proto v tomto bodě jeví jako slabá a obtížně hájitelná.
Dále se rozsudek věnuje otázce, kdy je přípustné použít v přestupkovém řízení záznam získaný v rozporu se zákonem, a dospívá k závěru, že v těchto situacích je nutno aplikovat test proporcionality. To je podle mého soudu přešlap, krok špatným směrem: nezákonně získané důkazy nelze v trestním řízení, a tedy ani v řízení přestupkovém, proti obviněnému vůbec použít. Jedinou možností je dovodit, že důkaz byl získán způsobem zákonným, přičemž je k disposici několik cest, jak toho u sporné
nahrávky dosáhnout: 1. pořízení nahrávky nemusí vůbec představovat zásah do soukromí, jak bylo judikováno např. u obchodního jednání; 2. právo na ochranu osobnosti je soukromé a ochrana jeho výkonu může být odepřena, příčí-li se dobrým mravům (situace může být dost složitá, v každém případě nevím o případu, že by tento argument byl někdy s úspěchem uplatněn – náš plzeňský případ skončil bohužel smrtí žalobkyně); 3. zásah lze ospravedlnit na základě testu proporcionality, a proto není protiprávní (argument nutnou obranou nebo krajní nouzí; zde však bude záležet na druhu přestupku, a identický kamerový systém může produkovat přípustné důkazy prokazující vloupání do objektu a nepřípustné usvědčující pachatele z nesprávného parkování); 4. v některých případech lze důkaz rozdělit na intrusivní a neintrusivní část, a dokazovat např. jen polohu nebo pohyb vozidla, s rozostřeným obličejem řidiče.
Je jistě dobře, že se Nejvyšší správní soud snaží hledat odpovědi na aktuální otázky praxe, byť v tomto případě, myslím si, nebyl použitý přístup zcela šťastný.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3868
40 / 71