Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Lucie Šlégrová

Dnes byl doručen mostecký rozsudek týkající se závadového diskursu spočívajícího ve veřejném vystavování praporu (mezi OČTŘ spíše známého pod laickým označením vlajka) rozpuštěné Dělnické strany.

Soudce Pavel Plch v něm policisty v linii extremismus nijak nešetřil, a několik nelichotivých poznámek adresoval i znalci Ivo Svobodovi (jazyková vložka: historicky správný genitiv singuláru vlastního jména Ivo zní Ivona, avšak protože pracující lid neměl pro tyto nuance latinských deklinací příliš pochopení, zvulgarisovala v době lidovlády tato jména do nesprávných forem, tj. např. Iva, podobně třeba Otta – namísto Ottona – Cicera místo Cicerona nebo Cata místo Catona; ti, kteří těmito ohavnými tvary trpí stejně jako já, proto volí cestu menšího zla a nakládají s nimi jako se substantivy nesklonnými, kojíce se nadějí, že se jednoho dne vláda našich věcí vrátí znovu do našich rukou aspoň v oblasti orthografie a tvarosloví).

K rozsudku mám jedinou připomínku: jestliže obžalovaní jednali v omluvitelném právním omylu, totéž se nedá říct o Vojtěchu Šimíčkovi, který jako soudce NSS měl vědět, že presentace symboliky Dělnické strany může být trestným činem, a tím, že do medií tvrdil opak, dopustil se trestného činu podle § 404 TrZ/2009 formou návodu, neboť mohl a měl předpokládat, že jeho ujišťování vezmou potenciální pachatelé vážně a zachovají se podle něj.

Jsem si jist, že vezmou-li orgány činné v trestním řízení věc pevně do rukou a přiberou osvědčeného znalce Svobodu, soudce Šimíček potrestání neunikne.
8 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 4775

Ve svém pátečním článku jsem napsal: …buď se státním orgánům podaří zbavit obviněné extremisty jejich obhájců, kteří mají odvahu požadovat pro ně spravedlivý proces, včetně vylučování podjatých, zkorumpovaných soudních znalců a možnosti nechat jejich produkt přezkoumat jiným znalcem, anebo se mohou s myšlenkou, že z představitelů Dělnické strany udělají kriminálníky a v ideálním případě vězně, natrvalo rozloučit.

To se, bohužel, ukázalo být prorockým. Tentýž den vydala Česká advokátní komora tiskovou zprávu, v níž oznámila, že na Petra Kočího bude kvůli jeho loňské námitce podjatosti vůči znalci Michalu Mazlovi podána kárná žaloba.

Připomínám, že P. Kočí měl dosud při obhajobě tzv. pravicových extremistů stoprocentní úspěšnost: všechny tři brněnské procesy s účastníky loňské prvomájové demonstrace skončily pravomocným zproštěním obžaloby, nepravomocným zproštěním skončilo hlavní líčení v Sokolově stejně jako první ze dvou procesů mosteckých. To je imposantní výsledek a pro příznivce bojující demokracie je to jistě nanejvýš znepokojivé, a tak je třeba zajistit, aby se nikdo další na obranu základních práv představitelů protisystémové oposice nepostavil.

Správný český obhájce ví, že – minimálně v extremistických kausách – je obhajoba dodnes součástí obžaloby, a kdo to ještě nepochopil, tomu to vysvětlíme mocensky.
17 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 7038

Zprošťujícím rozsudkem dnes skončilo, víceméně podle očekávání, u Okresního soudu v Mostě hlavní líčení s Lucií Šlégrovou, Davidem Kundľou a Petrem Soblahovským ve věci držení praporu rozpuštěné Dělnické strany (zvukový záznam; 15 min.). Soud v jednání obžalovaných neshledal trestný čin pro nenaplnění jeho subjektivní stránky, pročež stránkou objektivní pokládal za nadbytečné zevrubněji se zabývat.

Věren své zásadě nechval soudce před rozsudkem mohu konstatovat, že Pavel Plch zanechal velmi dobrý dojem jak co do profesionálního vystupování a způsobu vedení hlavního líčení, tak z hlediska posouzení věci. Nesouhlasím s ním v otázce nepodjatosti přibraného konsultanta Michala Mazla – těžko si představit někoho, komu by policie umožňovala po dlouhou dobu těžce předražovat znalecké posudky a on by vůči ní přesto zůstal zcela nestranný – avšak protože Mazel nakonec z řízení odstoupil sám, tento problém se do rozsudku nijak nepromítl.

Mostecké hlavní líčení ukázalo, že znalecké posudky jsou v současné vlně politických procesů s představiteli protisystémové oposice alfou a omegou: bez znalce si v těchto případech orgány činné v trestním řízení, řečeno se žijícím klasikem, ani ruce neumejou. A ovšem, jak velmi správně uvedl soudce Plch, tím je nastolována otázka, jak mohou obvinění seznat protiprávnost svého jednání, je-li tato dovozována jednak ex post factum, a jednak prostředky znaleckého zkoumání, jež jsou jim obvykle nedostupné – a nadto ve výsledku značně subjektivní, závislé na osobě a vědecké methodě znalce.

Na toto thema jsem se obšírně rozepsal už před dvěma lety v ústavní stížnosti, leč bez valné odezvy ze strany soudce Musila, jemuž jsou případy extremistů u Ústavního soudu zhusta (jistěže zcela nahodile!) přidělovány.

Do budoucna tento vývoj znamená jediné: buď se státním orgánům podaří zbavit obviněné extremisty jejich obhájců, kteří mají odvahu požadovat pro ně spravedlivý proces, včetně vylučování podjatých, zkorumpovaných soudních znalců a možnosti nechat jejich produkt přezkoumat jiným znalcem, anebo se mohou s myšlenkou, že z představitelů Dělnické strany udělají kriminálníky a v ideálním případě vězně, natrvalo rozloučit.

Na kvalitě a smělosti obhajoby skutečně záleží: to se ukázalo v Brně, kde obhájce Petr Prchal odvedl při souboji se znalcem Mazlem tak misernou práci, že soud neměl problém šest prvomájových řečníků odsoudit, a naopak ve třech brněnských a jednom sokolovském tričko-mikinovém případu, kde byli všichni obvinění zproštěni obžaloby (a obdobně v plzeňském případu Marka Žáka, kterého, jsem-li správně informován, obhajoval Jaromír Štůsek).

Děsivé jsou v tomto světle televisi svěřené představy doyena české advokátské obce Karla Čermáka, že obhájce je od toho, aby soudu ulehčoval jeho práci. Je-li tomu skutečně tak, vracíme se přesně tam, kde by obhajobu chtěla vidět policie a státní zástupci – před rok 1989.
15 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 4201

Hlavní líčení s trojicí držitelů praporu Dělnické strany (jejž OČTŘ s usilovností hodnou lepších věcí shodně a neustále nazývají vlajkou) dospělo ve středu do finále.

Nejprve před mosteckým soudem stanul plukovník Jindřich Bergmann, velitel policejní akce, jehož úkolem bylo vysvětlit, proč nikdo z policistů nezasáhl na místě samém. Pan plukovník k tomu poskytl obšírnou explikaci, že si nebyl jist, a proto z místa shromáždění vyslal rychlého posla do centrály, kde tento stáhl z Internetu rozsudek o rozpuštění Dělnické strany, vytiskl jej a svému veliteli jej dopravil. Ten 120stránkový dokument pečlivě prostudoval a seznav, že držení praporu je podle Nejvyššího správního soudu trestným činem, vyslal své muže delikventy zadržet. Kdo chtěl, uvěřil, my si, nejspíš stejně jako soudce, myslíme své. Zvukový záznam výslechu je tady (23 min.).

Poté soud konstatoval, že důkaz Svobodovým znaleckým posudkem z důvodu znalcovy podjatosti neprovede. Státní zástupce Petr Pánek navrhl opatřit tedy posudek jiný, kterýžto důkazní návrh ovšem soud zamítl. Načež se státní zástupce urazil a pravil, že bez znaleckého posudku nemůže přednést závěrečný návrh, a jak řekl, tak i učinil (zvukový záznam; 3 min.).

Situaci, kdy státní zástupce odmítne učinit v trestním řízení závěrečný návrh, jsem dosud nezažil, a dlouhou dobu jsem pochyboval, zda za takových okolností je vůbec procesně přípustné vydat rozsudek, byť by to měl být rozsudek zprošťující: jedná se o naprostou parodii kontradiktorního řízení – státní zástupce, institucionalisované páté kolo u vozu, po celé dva jednací dny mlčí jako zařezaný a poté nesplní ani svou základní povinnost navrhnout soudu, jaké rozhodnutí by mělo být učiněno. Nahlédnutím do trestního řádu jsem však zjistil, že se mýlím, a závěrečný návrh je toliko právem, nikoli povinností státního zástupce (§ 216 TrŘ), přičemž § 2 odst. 5 in fine TrŘ je zjevným reliktem procesu inkvisičního. Buďme tedy rádi, že se pan státní zástupce aspoň uvolil přednést obžalobu: příště si možná vyloží své povinnosti v řízení ještě restriktivněji a bude působit toliko jako – dobře placená – zátěž židle.

Jaký bude rozsudek, se dozvíme v pátek 13. dubna, kdy bude vyhlášen (od 10.00 hod., v jednací síni č. 16).

27 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 4865

Následující týdny budou na kulturní podniky na thema Pravda a Láska versus Lež a Nenávist, resp. bojující demokracie versus svoboda projevu, poměrně chudé. Koná se jediné představení, odročené hlavní líčení s Lucií Šlégrovou a dvěma dalšími spoludržiteli praporu rozpuštěné Dělnické strany.

Soudce Pavel Plch se chystá vyslechnout velitele policejního zásahu, což by, s ohledem na průběh minulého hlavního líčení, nemusela být akce bez jistého transcendentálního rozměru. I když, přiznejme si, bez znalce Svobody, kterého za jeho vulgární výrok soudce vyloučil, trestní soudy s extremisty už nikdy nebudou to pravé.

Tisková zpráva.
17 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 4633