Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Lucie Šlégrová

Boží mlýny melou prý pomalu, ale co je to proti mlýnům české justice. A tak dodnes není pravomocně rozhodnuto v kause závadového mávání praporem Dělnické strany, kteréžto se mělo odehrát před na demonstraci konané před čtyřmi lety a dvěma měsíci. Okresní soud v Mostě, jak jsme informovali, samosoudcem Pavlem Plchem rozhodl o postoupení věci přestupkovému orgánu, státní zástupce proti tomu podal stížnost (jejímuž odůvodnění při nejlepší vůli nedokáži plně porozumět) a obžalovaní se k němu vyjádřili, načež je na tahu znovu Krajský soud v Ústí nad Labem.
Blesková zpráva od mosteckého soudu: celé tříčlenné spiklenecké centrum závadových osob kolem Lucie Šlégrové, které v r. 2010 na veřejnosti mávaly praporem s logem Dělnické strany, bylo dnes samosoudcem Pavlem Plchem opět v plném rozsahu zproštěno obžaloby.

Připravujeme podrobnosti, včetně zvukových záznamů.

Aktualisováno.
Následně bylo zjištěno, že soud obžalované nezprostil, nýbrž postoupil jejich věc jako podezření z přestupku mosteckému magistrátu (což je naprosto formální, žádný přestupek, jehož by se mohli dopustit, neexistuje). Zvukový záznam ústního odůvodnění usnesení (cca 14 minut, MP3).

Záznam, ač technicky nepříliš kvalitní, si rozhodně poslechněte, soudce Plch se nebál nazvat postup policie tím, čím ve skutečnosti byl, tedy fakticky účelovou kriminalisací nepohodlných osob, a vymezil se i proti předchozímu rozhodnutí krajského soudu, který mu uložil provést zcela nesmyslné dokazování znaleckým posudkem.

Byl bych šťasten, kdybychom takové soudce měli např. na Ústavním soudu: taláru ústavního soudce by byl Pavel Plch hoden určitě spíš než takový Jan Musil.
Saisona politických procesů je v plném proudu nejen v Brně, ale i v Mostě, kde je tamnímu okresnímu soudu svěřen úkol potrestat Lucii Šlégrovou za činnost v někdejší Dělnické straně. Zatím se to nepodařilo, avšak v potírání oposice nelze polevit, a tak poté, co byla tato mimořádně nebezpečná čtyřiadvacetiletá extremistka zbavena zvoleného obhájce Petra Kočího, stane v září před soudem znovu v kause závadového držení praporu Dělnické strany.

Prozatím byly zpracovány znalecké posudky. Jan B. Uhlíř vysvětlil, že ÚOOZ své odborné vyjádření neposlal ze svého rozhodnutí, nýbrž na vyžádání a na základě předchozích kontaktů (o jeho výborných vztazích s různými policejními útvary nepochybujeme, o jeho nestrannosti arci ano), a k thematu ozubeného kola se poté znalecky vyjádřil tak zevrubně, že to vzbuzuje až úsměv: schází snad už jen popis toho, jak se význam tohoto symbolu vyvíjel od starověku po moderní dobu. Je pozoruhodné, že stejně jako mnozí laici ani on, ač vystudovaný historik a tedy osoba, u níž by se znalost základů vexilologie měla předpokládat, nezná rozdíl mezi vlajkou a praporem, tvrdě, že držena byla vlajka. Nikoli, a pravidlo je jednoduché: je-li to k žerdi uchyceno za rohy (cípy), je to vlajka, pokud je to na žerdi navlečeno nebo k ní upoutáno v několika bodech, jmenuje se to prapor.

Na doplnění zadal soud posudek i Josefu Zouharovi. Ten byl stručnější než Uhlíř, a vyznamenal se pro změnu jako výtečný filolog. Nu, co naplat, život je krutý: chci-li vypadat jako odborník a ne jako negramotný bambula, nemohu psát Dritte Weg, nýbrž Dritter Weg, protože Weg je, k překvapení nejednoho Čecha, v němčině maskulinem: der. Dvakrát opakovaná chybná verse tahá za uši a stejně jako znalcova Sturm Abteilung (což je v němčině jedno slovo, nikoli dvě) jej usvědčuje z toho, že píše znalecký posudek o něčem, co zná jen z doslechu.

Společnou vlastností obou posudků je jejich úplná irelevance: věc se má tak, že na základě opakovaného mediálního vyjádření soudce Vojtěcha Šimíčka, že rozpuštění Dělnické strany nijak nepostihuje její symboliku, použili obžalovaní prapor této strany v rámci protestu proti rozhodnutí o jejím rozpuštění, jednajíce v oprávněném přesvědčení o právnosti svého počínání. O nic víc a o nic méně v tomto již čtvrtý rok se vlekoucím procesu nejde.

Otázka, jaký vztah má ozubené kolo v logu Dělnické strany k německému nacismu, je ryze akademická. Osobně jsem přesvědčen, že ozubené kolo bylo do emblemu zvoleno s plným vědomím, že jde o symbol užívaný nacistickým hnutím, avšak zároveň je natolik nespecifický, že ho nelze označit za symbol nacistický, jako např. svastiku. Podobných symbolů je celá řada, stačí se podívat na Triumph des Willens a máme je tam všechny pohromadě: orel s roztaženými křídly, lopatka a obilný klas, věnec, trámový kříž (Balkenkreuz), runa Týr, dubová a smrková ratolest, to vše nacisté užívali, stejně jako mnoho dalšího (nevinná protěž horská budiž příkladem).

Jestliže by každý takový symbol měl být studován a posuzován podle stejných kriterií jako ozubené kolo, zřejmě by nezbylo než zřídit na ministerstvu vnitra odbor povolených symbolů, který by nově vzniklému subjektu vhodné logo vybral a přidělil, ovšem s tím, že bude-li přidělena tzv. pravicově extremistické straně např. borová šiška, stane se záhy neonacistickým symbolem i ona, přesně podle Marešovy a Mazlovy theorie kontextuálního extremismu a transsubstanciace závadových symbolů.

Od čehož už arciť není daleko k situaci, kdy řečník vystoupí na řečniště, za bouřlivého aplausu publika vykřikne: Sešli jsme se tu, vy víte proč, a všichni si o tom myslíme totéž, načež poputuje do vazby, neboť znalec v jeho projevu rozklíčoval nepochybné prvky podpory a propagace zakázaných hnutí.

Ale tak, přátelé, skutečná liberální demokracie nevypadá.

Ani trochu ne. Sice se domnívá, že by onen měl být nadosmrti vyškrtnut se seznamu advokátů, ale to vůbec neznamená, že by k němu pociťoval cokoli jako zášť, nepřátelství nebo jinou formu nelásky: vždyť přece složil soudcovský slib a soudce podjatý prostě být nemůže! Nevěříte-li, přečtěte si onu nehoráznost sami.

Řízení o ústavní stížnosti, které se tím mění ve frašku, dále na tomto blogu sledovat nebudeme, a procesně reagovat, bude-li to nezbytné, budeme pouze v takové míře, aby to Petru Kočímu nemohlo způsobit další šikanu; rozhodnutí o ústavní stížnosti, přirozeně nepříznivé, posléze na znamení úcty k Pavlu Rychetskému vytiskneme na jemný papír a rozděleno na vhodně dimensované díly zavěsíme k použití do nejmenší z místností v mém bytě.

Osobně jsem si P. Rychetského z doby jeho vládního působení vážil a proto naprosto nechápu, proč se nyní sveřepě odmítá vyloučit již z druhé kausy, v níž je osobně zainteresován a nemůže být proto nestranný: prvním byl případ vítkovských žhářů, ve kterém poškozené zastupoval Pavel Uhl, Rychetského protégé a advokát jeho vlastní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera a partneři.

Ve sbírce ve prospěch Petra Kočího přispělo dosud 20 dárců celkovou částkou 18 654 Kč. I když tím není částka pokuty ani zdaleka pokryta, velmi si vážíme této podpory, zejména poskytují-li ji advokáti, kteří se tak veřejně vyslovují proti jednání České advokátní komory.

Děkujeme!