Saisona politických procesů je v plném proudu nejen v Brně, ale i v Mostě, kde je tamnímu okresnímu soudu svěřen úkol potrestat Lucii Šlégrovou za činnost v někdejší Dělnické straně. Zatím se to nepodařilo, avšak v potírání oposice nelze polevit, a tak poté, co byla tato mimořádně nebezpečná čtyřiadvacetiletá extremistka zbavena zvoleného obhájce Petra Kočího, stane v září před soudem znovu v kause závadového držení praporu Dělnické strany.

Prozatím byly zpracovány znalecké posudky. Jan B. Uhlíř vysvětlil, že ÚOOZ své odborné vyjádření neposlal ze svého rozhodnutí, nýbrž na vyžádání a na základě předchozích kontaktů (o jeho výborných vztazích s různými policejními útvary nepochybujeme, o jeho nestrannosti arci ano), a k thematu ozubeného kola se poté znalecky vyjádřil tak zevrubně, že to vzbuzuje až úsměv: schází snad už jen popis toho, jak se význam tohoto symbolu vyvíjel od starověku po moderní dobu. Je pozoruhodné, že stejně jako mnozí laici ani on, ač vystudovaný historik a tedy osoba, u níž by se znalost základů vexilologie měla předpokládat, nezná rozdíl mezi vlajkou a praporem, tvrdě, že držena byla vlajka. Nikoli, a pravidlo je jednoduché: je-li to k žerdi uchyceno za rohy (cípy), je to vlajka, pokud je to na žerdi navlečeno nebo k ní upoutáno v několika bodech, jmenuje se to prapor.

Na doplnění zadal soud posudek i Josefu Zouharovi. Ten byl stručnější než Uhlíř, a vyznamenal se pro změnu jako výtečný filolog. Nu, co naplat, život je krutý: chci-li vypadat jako odborník a ne jako negramotný bambula, nemohu psát Dritte Weg, nýbrž Dritter Weg, protože Weg je, k překvapení nejednoho Čecha, v němčině maskulinem: der. Dvakrát opakovaná chybná verse tahá za uši a stejně jako znalcova Sturm Abteilung (což je v němčině jedno slovo, nikoli dvě) jej usvědčuje z toho, že píše znalecký posudek o něčem, co zná jen z doslechu.

Společnou vlastností obou posudků je jejich úplná irelevance: věc se má tak, že na základě opakovaného mediálního vyjádření soudce Vojtěcha Šimíčka, že rozpuštění Dělnické strany nijak nepostihuje její symboliku, použili obžalovaní prapor této strany v rámci protestu proti rozhodnutí o jejím rozpuštění, jednajíce v oprávněném přesvědčení o právnosti svého počínání. O nic víc a o nic méně v tomto již čtvrtý rok se vlekoucím procesu nejde.

Otázka, jaký vztah má ozubené kolo v logu Dělnické strany k německému nacismu, je ryze akademická. Osobně jsem přesvědčen, že ozubené kolo bylo do emblemu zvoleno s plným vědomím, že jde o symbol užívaný nacistickým hnutím, avšak zároveň je natolik nespecifický, že ho nelze označit za symbol nacistický, jako např. svastiku. Podobných symbolů je celá řada, stačí se podívat na Triumph des Willens a máme je tam všechny pohromadě: orel s roztaženými křídly, lopatka a obilný klas, věnec, trámový kříž (Balkenkreuz), runa Týr, dubová a smrková ratolest, to vše nacisté užívali, stejně jako mnoho dalšího (nevinná protěž horská budiž příkladem).

Jestliže by každý takový symbol měl být studován a posuzován podle stejných kriterií jako ozubené kolo, zřejmě by nezbylo než zřídit na ministerstvu vnitra odbor povolených symbolů, který by nově vzniklému subjektu vhodné logo vybral a přidělil, ovšem s tím, že bude-li přidělena tzv. pravicově extremistické straně např. borová šiška, stane se záhy neonacistickým symbolem i ona, přesně podle Marešovy a Mazlovy theorie kontextuálního extremismu a transsubstanciace závadových symbolů.

Od čehož už arciť není daleko k situaci, kdy řečník vystoupí na řečniště, za bouřlivého aplausu publika vykřikne: Sešli jsme se tu, vy víte proč, a všichni si o tom myslíme totéž, načež poputuje do vazby, neboť znalec v jeho projevu rozklíčoval nepochybné prvky podpory a propagace zakázaných hnutí.

Ale tak, přátelé, skutečná liberální demokracie nevypadá.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)