Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Tento seriál, na rozdíl od Okkupert, není ani pro právníky, ani pro kohokoli jiného: autorům se zkrátka nepovedl. Trpaslík produkovaný Českou televisí a momentálně premierovaný pro nás přesto není zcela prost zajímavosti, neboť plasticky zrcadlí, jaké renomé si vydobyl za téměř 30 let fungování nezávislé advokacie český advokátský stav a co si veřejnost myslí o tzv. advokátské ethice (to slovo by možná mělo být v uvozovkách, neboť v představě většiny lidí jde o čisté oxymoron). Dostane se nejen na advokáty, ale i na advokátní koncipienty, již jsou – víceméně věrně – vylíčeni jako bezprávné, téměř neplacené pracovní síly, pokládané advokáty i jejich okolím za poskoky.

Ono to asi nemohlo dopadnout jinak: stejně jako justice skončila na tom, že v době, kdy to ještě šlo, z ní nebyli odstraněni bezcharakterní předlistopadoví soudci, takže s 90% jistotou můžeme dnes o kterémkoli českém soudci říci, že je to líný a nevzdělaný hlupák, advokacie budovaná na principu samosprávné organisace, která největší úsilí vynakládá na boj s interní oposicí vůči vlastnímu vedení a na nic dalšího nemá čas, musí produkovat takové jedince, jako je v seriálu stereotypisovaný nymburský advokát.

Díky, Česká advokátní komoro, za vše, co jsi pro tuto zemi vykonala, tento seriál si můžeš pouštět jako názornou ukázku svých výsledků!

Přidat komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2866

Ke kause Kláry Samkové a trojmo prokletého velvyslance tu dnes máme kárnou žalobu, jíž se kárný žalobce Jan Mikš zesměšnil nejen po stránce formálně-jazykové (nikoli, spojka když skutečně není universálním konjuktivním nástrojem mocným vyjádřit jakýkoli logický poměr dvou vět v souvětí), ale i materiálně, když v odůvodnění schází – normálně bych samozřejmě napsal protože v odůvodnění schází, ale chci, aby mi milí činovníci ČAKu lépe rozuměli – jakékoli vysvětlení, jakým způsobem kárně obviněná vykonávala při své kletbě advokacii, aby mohla být odsouzena dle – správně citovaného – ustanovení § 17 zákona o advokacii. Vyloučíme-li možnost, že kárný žalobce je obyčejný idiot, zbývá vysvětlení, že tento vědomě porušuje zákon, věda, že u soudu sice nebude mít na takové kárné žalobě postavené odsuzující rozhodnutí šanci, ale Kláře Samkové tím aspoň na několik let znepříjemní život, tak jako ho Komora dokázala znepříjemnit Petru Kočímu.
25 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Klára Samková
Počet zobrazení: 6733

Stalo se tak nálezem, z něhož je patrné, že majorita složená z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudce zpravodaje Jiřího Zemánka přehlasovala disentujícího Ludvíka Davida. Ústavní soud vysvětlil, že námitka dovolatele, že v jeho věci odvolací soud poté, co mu byla věc vrácena Ústavním soudem, právní závěry vyslovené ve zrušujícím nálezu nerespektoval, zakládá přípustnost dovolání, které tudíž nelze odmítnout formálně z důvodu, že stěžovatel nepodřadil dovolací důvod pod některý z důvodů zakotvených v § 237 občanského soudního řádu.

Co bude dál, je ovšem nejasné. Nejvyšší soud dovolání podruhé odmítnout nesmí, avšak má určitý prostor pro jeho zamítnutí. Jak v takovém případě dopadne třetí ústavní stížnost, jest otázkou pro Pythii Delfskou, nikoli pro prostého účastníka řízení.

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Michael Vašek
Počet zobrazení: 3073

Devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení Barbara Pořízková, Radan Malík a Petr Mikeš zamítl kasační stížnost násilnice a levicové výtržnice Kateřiny Krejčové, jež, jak pojednáno jinde, svým plavmým skokem téměř usmrtila statného příslušníka Policie ČR, ve věci žaloby na nezákonné rozpuštění blokačního shromáždění zaměřeného proti šibenicové demonstraci Národní demokracie.

S rozsudkem souhlasíme, přičemž za nejdůležitější považujeme, fakticky jen obiter dicto konstatovanou, samozřejmost (§ 42), že:

Nerespektováním výzev k umožnění průchodu druhého shromáždění se dotčení účastníci odchýlili od účelu shromáždění svolaného T. K., protože svým jednáním si nevyměňovali názory či informace ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím, ve znění účinném do 31. 10. 2016. Po účastnících shromáždění je nutné požadovat, aby po celou dobu své účasti na konkrétním shromáždění dodržovali jeho účel a neodchylovali se od něj. Pokud se odchylují od stanoveného účelu pácháním přestupků či trestných činů, takové jednání není možné liberalizovat odůvodněním, že se jednalo o výkon shromažďovacího práva.

Přesně tak: blokační shromáždění vždy zasahují do výkonu shromažďovací svobody druhých, musejí být zakázána a pokud s tímto účelem ohlášena nejsou, ale fakticky se účastníci uvedeným způsobem chovají, je na místě je rozpustit – třebaže toto konkrétní shromáždění rozpuštěno nebylo, ale policie zasáhla pouze proti třem osobám, které průchodu pochodu bránily.

21 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 5012

Dvě právně relevantní události minulého dne vyžadují komentář, který, i s ohledem na pokročivší hodinu, odbudu než stručně:

Ústavní soud, pro mne arci překvapivě, po dosti těsném hlasování ponechal nezměněn přístup k archivaliím vzniklým komunistickým represivním aparátem, notabilně tedy činností Státní bezpečnosti. Sedm disentů bylo víceméně očekávaných, osobně mne zklamala pouze Milada Tomková, od které si ovšem slibuji méně a méně, příjemně naopak překvapil soudruh vojenský prokurátor Jaroslav Fenyk, jenž hlasoval s majoritou. Rozhodnutí zpřístupnit svazky StB bylo výsostně politické a jeho korekce zásahem soudní moci by byla nesmírně nešťastnou volbou, a jsem rád, že k ní nedošlo; nejde totiž o ochranu osobních údajů, ale o to, že by vznikly dvě třídy badatelů – státní, soustředění v ÚSTRu, kteří by mohli ke kompletním údajům, a ostatní, badatelský plebs, kterému by byly prvně jmenovanými poskytovány jen zbytky se stolu. To by bylo jednak unfair, jednak nesmírně lehce zneužitelné. Zneužíván je ostatně už stávající zákon: když chcete svazek týkající se mravnostní delikvence expolitičky vládní strany Petry Buzkové, nedostanete nic, svazek privilegovaných disidentů typu Marta Kubišová má podobu ementhalu, neboť chráněným osobním údajem je v něm skoro vše, kdežto jde-li o běžného čičmundu, ÚSTR, resp. ABS, si nedá práci ani s tím, aby začernil informace o jeho homosexualitě nebo manželské nevěře; a můžete mi věřit, svazků StB jsem studoval desítky a vím, o čem mluvím.

Dále mne šokovalo prohlášení Andreje Babiše, že svůj Agrofert převede do dočasné svěřenské správy. Tím by ale střet zájmů neeliminoval, protože měl-li by možnost svého vlastnictví se opět ujmout, měl by stejný zájem jako nyní, aby Agrofert prosperoval a jeho konkurentům se vedlo co nejhůř. Má dvě možnosti: Agrofert si ponechat a strpět pokles jeho výnosů v důsledku nemožnosti získávat určité druhy státního financování a účastnit se veřejných zakázek, anebo ho prodat, avšak bez jakékoli možnosti znovu ho přednostně získat, tedy např. bez předkupního práva. Vzhledem k tomu, že A. Babiš je čestný muž, jistě zvolí tu nejčestnější a nejtransparentnější alternativu: nechme se překvapit (ano, byla to ironie…).

14 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 4848