Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Trestní stíhání recidivistky Michaely Dupové za závadové tetování bylo zastaveno.

Druhým kolem pokračuje v úterý u Obvodního soudu pro Prahu 2 spor o náhradu ve výši 35 mil. korun za justiční omyl, v jehož důsledku strávil Jan Šafránek rok ve vězení a dalších 15 let žil s cejchem sexuálního násilníka. Soudkyně Markéta Jirásková (která jen jakýmsi zázrakem dosud nebyla dekorována Oslem měsíce, disponována k takovému ocenění jednoznačně je) odmítla o největší části nároku rozhodnout s tím, že musí být projednána v režimu žaloby o ochranu osobnosti, tedy za mnoho let a po zaplacení vysokého soudního poplatku – a to přesto, že Ústavní soud se k této otázce jasně vyslovil a v nálezu sp. zn. II. ÚS 1191/08 tento postup obecným soudům jednoznačně zakázal.

Podrobnosti o jednání jsou uvedeny v tiskové zprávě.

Aktualisováno.
Soud přiznal za každý den vazby a výkonu trestu navíc 1 000 Kč, avšak valorisaci odmítl, a stejně tak odmítl žalobci přiznat náklady řízení: na to odůvodnění rozsudku se tedy opravdu těším!

U příležitosti nadcházejícího procesu s RWU si dovolujeme státní zástupkyni Galkové poskytnout inspiraci, jak by mohla pojmout svou obžalovací řeč:

Stalo se dlouho očekávané a policie obvinila patnáct aktivistek organisace Resistance Women Unity (RWU) z celkem třinácti skutků, před jejichž závažností bledne i čin Olgy Hepnarové, o miliardových úplatcích za pražskou čističku odpadních vod, kausu Pandurů nebo Mosteckou uhelnou ani nemluvě.

Za trestný čin podpory a propagace ve druhém odstavci zločinným aktivistkám nyní hrozí až osm let vězení.

Aktualisováno.
Zpráva ČTK, zpráva na iDnes, zpráva na Novinkách.

Aktualisováno.
Obhajobu šesti obviněných dnes převzal Mgr. Robert Cholenský. Tisková zpráva, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání.

Dnes byl doručen i druhý rozsudek Městského soudu v Brně ve věci zkříženého meče a kladiva, z pera Barbory Sýkorové. Je podobný jako rozsudek Kabelíkův, a ani tento nemá smysl hlouběji analysovat.

Ano, oba soudci běžně řeší vykradené byty, hospodské rvačky, neodvedená cla a drobné úvěrové podvody, historická materie podobného druhu je jim vzdálena a podle toho příslušné pasáže rozsudků vypadají, zvlášť když byli odkázáni na odborné vědomosti znalce Ivo Svobody, jehož jedinou odborností je, jak si namastit na účet státního rozpočtu kapsu (pokud můžeme odhadovat z počtu posudků a jejich ceny, jen za loňský první máj tento znalec inkasoval za svou copy&paste tvorbu přes dvě stě tisíc korun).

Věcné nepřesnosti v obou rozsudcích jsou přesto zarážející. Vskutku, Otto Strasser nebyl nikdy za své válečné zločiny postaven před soud, neboť tomu bránila jedna maličkost: s Hitlerovou NSDAP se rozešel dávno před vypuknutím války, navíc to, co proti nacistům spolu se svými spolupracovníky vykonal, je známkou mimořádné osobní statečnosti. Nesouhlasím se Strasserovými politickými názory, ale vážím si jeho osobní integrity a odvahy. Srovnání Strassera s Rudolfem Hessem, jedním z tvůrců Norimberských zákonů a třetím mužem v hierarchii Třetí říše, je přímo urážlivé.

Na straně druhé je přínosem, že rozsudky odmítly bezbřehé rozšiřování kriminalisace extremistické symboliky – čímž zároveň přistřihly křídla výdělkovému rozletu znalců-šejdířů třídy Mazel – a jasně deklarovaly, že trestný může být jen symbol široké veřejnosti srozumitelný. Což, dovedeno do důsledku, znamená, že 1. podobné činy bude možno soudit i bez znalců; a 2. vytvoří se aspoň provisorní stav právní jistoty ohledně toho, co je a co není trestným činem.

Dobré zprávy tedy převažují.

Podkategorie