Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Před Nejvyšším správním soudem (NSS) stojí plastika ztvárňující (prý) Spravedlnost, již nevděčný a prostořeký místní lid překřtil způsobem, který nelze na tomto blogu bez uzardění reprodukovat.

Po rozhodnutí o rozpuštění Dělnické strany jsem si říkal, že nejvhodnější výzdobou toho místa by byla socha pštrosa s hlavou v písku, po nejnovějším výkonu volebního senátu NSS mám arci za to, že ještě pertinentnější by byla socha pudla, mopslíka nebo aspoň, v případě nedostatku rozpočtových prostředků, čivavy.

Ano, milý čtenáři, správně jsi odhadl, že následující text bude opět, jak je mým nepěkným zvykem, k výkonům české justice hyperkritický.

Číst dál... 43 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 9931

Konečně víme, před jakým osudem členkami Resistance Woman Unity svedených dětí ve svém posudku dva mladí, ale už zkušení znalci z Plzně varují (kvalitu omluvte, je to fotografie ze spisu):

Vskutku, já v dětství spatřit runu Odal, tak jako nebohé oběti dětského dne uspořádaného aktivistkami na Sázavě, okamžitě bych byl opustil všechny v mateřské i základní škole mi vštípené hodnoty a stal se vyznavačem kultu jediného Vůdce. Další otázkou pak je, zda by za těžký zločin závadového smontování neměl být pohnán před soud spíš Štěpán V. a nikoli pořadatelky akce, ledaže by se prokázalo, že o jeho zločinném úmyslu měly předchozí povědomost a/nebo jej dokonce s tímto záměrem na akci pozvaly. Jistě, otevřeným bodem je, zda nebylo jejich povinností ihned po činu dětstký den ukončit a artefakt odevzdat k odborné demontáži na nejbližší služebnu PČR.

Z druhého snímku je patrné, s jakými že strašnými střelnými zbraněmi to bylo dětem, jak znalcové píší, umožněno zacházet. Z kontextu bych očekával nejméně kanon tanku Tiger II, a ona prostá (v rukou pravicového extremisty arci neméně nebezpečná) vzduchovka!

Aktualisováno.
Na jiné akci došlo ovšem k ještě horším výstřelkům:
Zde jsou OČTŘ postaveny před ještě složitější úkol: bude třeba přísně vyšetřit, kdo svastiky, triskele a vlčí hák sestavil a hlavně, kdo plastovému panáčkovi zvedl ručičku. Nechtěl bych být v jejich kůži: tolik zločinu, tolik podezřelých a tak málo indicií, které by je mohly dovést k pachateli…

Aktualisováno.
A na důkaz, že pozornosti bdělých orgánů, zejména pplk. Krásného, neušel ani tento blog, dva kompletní dokumenty: [1], [2].
31 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 7349

Kdo je Řezník, víme, neznámou nám není ani holka v jeho sklepě, tušíme, že Žižkov je to místo, kde se chlastá, jakož i, měli-li bychom problémy s výběrem vhodného, dostatečně decentního podniku v dané lokalitě, že nejlepší bar je Chocobamba, přičemž od návštěvy nedalekého Bukowski's Baru nás může odradit už jen malebný popis tamních záchodků.

Nyní, zdá se, se Řezník dostal do problémů s OČTŘ znovu, protože si dovolil znesvětit přední ikonu politických sentimentalistů a prodával ve svém e-shopu trička s Andersem Breivikem, čímž měl podle bystrých břeclavských učitelů ve spojení s neméně inteligentními místními kriminalisty spáchat přečin schvalování trestného činu podle § 365 odst. 1 TrZ. Trestní řízení je vedeno jako zkrácené, což znamená, že s procesními právy obviněného si OČTŘ hlavu lámat nemíní.
Inkriminovaná oděvní součást už v nabídce není, naštěstí máme Google Cache, takže podrobnosti strašného zločinu nám nezůstanou utajeny ([1], [2]), a při troše snahy se můžeme dopátrat i dalších skutků obdobné společenské škodlivosti, příkladmo trička s Josefem Fritzlem a nápisem The Ultimate Dungeon Master.
Blahopřání do Břeclavi: doposud jsem měl za to, že nejhloupější policisty mají v Mostě, ale jak patrno, v Břeclavi Loužovi a Ploužovi vyrůstá zdatná konkurence.
21 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 9864

Obdržel jsem odpověď ministerstva vnitra na mou žádost o informace, včetně příloh ([1], [2], [3]). Ty jsem zatím převedl do textového tvaru ([1], [2], [3]) a pouštím se do analysy.

Aktualisováno.
První záhada je vyřešena, už víme, proč algorithmus u Jany Bobošíkové částečně fungoval, u ostatních kandidátů nikoli.

Nechal jsem si vypsat sekvence v souboru vsechny1.txt; výsledek je zde. Z něj je patrné, že ministerstvo archy – naprosto nelogicky – přerovnalo, většinou po stovkách, a, jak tvrdí, vyňalo ze souboru ty, které neobsahovaly ani jeden platný podpis. Jak je zřejmé z výstupního souboru, u J. Bobošíkové (prefix 14) tímto postupem vznikly pouze dvě subsekvence, mezi nimiž chybí jeden arch, kdežto u ostatních kandidátů je těchto fragmentů velký počet. Proto v jejich případě aplikace algorithmu dává pouze šum.

Jak svým inteligentním čtenářům jistě nemusím vysvětlovat, jde o evidentní porušení deklarovaného algorithmu a zdroj možné manipulace. Všechna rozhodnutí o registraci nebo o jejím odmítnutí, minimálně u kandidátů, kteří dodali nejméně 50 000 podpisů, jsou proto nezákonná.

Aktualisováno.
Se znalostí kompletních sekvencí lze provést kontrolu, zda výběr odpovídá algorithmu.

K tomu si napíšeme další krátký program:
Jeho výstup (prázdný, pouze iniciály a prefixy kandidátů) ukazuje, že vzorky odpovídají zcela přesně, bez jediné chyby.

Posledním úkonem bude ověřit, zda byly kontrolovány skutečně jen archy ve vzorcích a ministerstvo si do souborů žádné nepřihodilo, jak dedukují např. na České posici.

K tomu nám poslouží další program, tentokrát již úplně triviální:
Ten ukazuje, že všechny vzorky jsou v pořádku, s jedinou výjimkou, jíž je druhý vzorek Vladimíra Franze. V něm neodpovídá 268 z celkem 326 čísel archů. Protože tato nesrovnalost neměla na rozhodnutí vliv, nebudeme se jí zabývat a najít vysvětlení dáváme čtenářům za domácí úkol.

Závěr:
Ministerstvo vnitra nedodrželo algorithmus, který v rozhodnutích popsalo. Jednak ze souboru bezdůvodně odstranilo archy s nulovým počtem platných podpisů (ty by neměly na výsledek kontroly vliv, ale podstatně ovlivnily sekvence kontrolovaných archů), jednak soubory kandidátů, s výjimkou petičních archů Jany Bobošíkové, zcela svévolně a potenciálně i manipulativně přetřídilo.

Aktualisováno.
Nová data jsem doplnil i do database, kterou si můžete stáhnout a podrobit dalšímu zkoumání.
12 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 7459

Telenovela Resistance Women Unity pokračuje ve svižném tempu. Dva noví znalci z Plzně Jan Ptáčník a Petr Krčál dodali znalecký posudek, a k němu příslušná universitní funkcionářka připojila záruku, že oba soudruzi toho sice zatím moc neumějí (jde s největší pravděpodobností o jejich první samostatný projekt, nezapomeňme, že na magisterských diplomech jim téměř nestačil zaschnout inkoust), ale jsou moc pracovití a uvědomělí a do svého posudku napíší, cokoli si budou OČTŘ přát.

Což je právě to, co by znalec za žádných okolností dělat neměl: ne náhodou se v jiných oborech, příkladmo v soudním lékařství, znalcem stává odborník obvykle až v profesorském věku, po několika desetiletích praxe, aby byla záruka, že se při své práci nedá nikým a ničím ovlivnit.

Výsledek je podle očekávání tristní, a to v prvé řadě svou nekonkrétností. Znalci do posudku napsali přesně to, co se od nich žádalo, tedy závěr, který soud potřebuje pro odsuzující rozsudek, aniž by své úvahy podepřeli odkazy na konkrétní důkazy, a pokud už tak učinili, pak – stejně jako Michal Mazel u Power I+II – při tom použili špinavý trik: nerozlišovali, odkud předmět, na který odkazují, pochází, a tak cokoli, co se našlo při domovních prohlídkách v bytech obývaných aktivistkami (a co jim v některých případech ani nepatřilo, protože v bytě s nimi žilo několik dalších osob), použili proti nim, jako by předmět měl nějaký vztah k RWU nebo jako by to, že jej měly doma, bylo automaticky důkazem jeho použití k podpoře a propagaci zakázaných hnutí.

Za pozornost stojí též četné odkazy pod čarou, které ovšem neodkazují na množství různých dokumentů, nýbrž na dva policejní spisy: Power a Lotta (proces s RWU dostal nové kodové jméno, Madla). Že by návyk ze studia, jak drobným podvodem učinit seminární nebo diplomovou práci zdánlivě ozdrojovanější?

Nejzábavnější je ovšem pasáž o mikulášské besídce, kde prý děti mohly stavět ze stavebnic hákové kříže (nikoli tedy stavěly, nýbrž stavět mohly, ale takto nekonkrétní obvinění jsou pro posudek typická).

Na jedné ze schůzek s obviněnými jsme z legrace zkoušeli vymyslet, jakou formu závadového diskursu v besídce znalci odhalí. Já jsem, pokud si vzpomínám, navrhoval, že menší děti dostaly pastelky a soutěžily o nejlepší portrét Hitlera, starší se učily zpívat Horst-Wessel-Lied, chlapci měli za úkol poznat na fotografiích nacistické generály, zatímco děvčata se cvičila v pečení vánočního cukroví ve tvaru run, a základem byl samozřejmě kurs správného hajlování (podotýkám, že co se na besídce dělo ve skutečnosti, samozřejmě vím z fotografií a videí). Nikdo z nás arci neočekával, že by se tato mírně perversní až cynická zábava mohla ukázat tak přesnou predikcí reality…

Aktualisováno.
K thematu rovněž Lukáš Beer.
23 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 6603