Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

U soudu plyne čas pomaleji než v běžném životě, to je známá věc, a soudní spory je možné a časté dědit: co nestihne český soud rozsoudit v jedné generaci, ve druhé nebo třetí se mu to jistě podaří. Hezkou pasáž z Charlese Dickense jsme na toto thema uveřejnili před čtyřmi lety a kdo se snad domnívá, že se od té doby něco změnilo k lepšímu, nechť se začte do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, který rozhodl, že (zatím) devět let a tři měsíce trvající řízení o žalobě na ochranu osobnosti (jde o známý případ pana Ž.) není stiženo průtahy, protože nepřiměřeně dlouhým je pouze takové řízení, které s přihlédnutím ke shora rozvedeným kritériím překročí určitou (byť abstraktní, exaktně nestanovitelnou) hranici, za níž, s ohledem na okolnosti každé konkrétní věci, už začíná objektivně netolerovatelná nepřiměřenost. Tuto hranici dle názoru soudu namítané řízení, jakkoliv již delší, nepřekročilo…

Velikán tolerance rozsudek vydavší, soudce Pavel Vlach, nemůže neodejít neoceněn. Oslí uši ve tvaru paragrafů, jíž tento blog podobné mimořádné výkony na poli české justice oceňuje, mu budou náramně slušet. Blahopřejeme!

4 komentáře
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 4142

Letošní Letní shakespearovské slavnosti začaly na Pražském hradě v neplánovaném předstihu: Zemanův kancléř Vratislav Mynář se rozhodl zalíbit svému nadřízenému, jakož i prostému lidu, a potrestat – minimálně denunciací – viníky nepopulární amnestie. Vzal to arci methodou mitgefangen-mitgehangen, což působí zvlášť pikantně v případě Pavla Hasenkopfa, který se k autorství amnestie doznal, nicméně jeho návrh je od konečné verse velmi vzdálen a kritisovanou abolici obsahuje ve formě, která by rozhodně nebyla způsobilá vyvolat bouři nevole, už proto, že by nedopadla ani na H-system, ani na soudce Berku.

Nemám příliš pochopení pro právní nazírání a vůbec způsoby uvažování shora zmíněného prostého (dříve pracujícího) lidu, zejména poté, co jsem před časem vyslechl v jedné žižkovské čtyřce rozhovor štamgastů, kteřížto artikulovali právní názor, že tu Rolincovou by měli za způsobení autonehody zavřít, protože je lesba, a její manažerku – z téže příčiny – jakbysmet. Jest mi tudíž obtížně srozumitelné, proč by měl za amnestii být potrestán ten, kdo sepsáním návrhu splnil pracovní úkol, nikoli ten, kdo ji podepsal nebo kdo je za kontrasignaci vyžadující úkon presidenta odpovědný.
Uměleckým vrcholem Slavností byl zatím rozhovor Petra Hájka se sebou samým, a v příštích dnech máme na thema autorství amnestie přislíbeny další intimnosti, tedy se těšme: versí je mnoho, podle jedné, jíž jsem nakloněn věřit, je skutečným autorem amnestie náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Snad se pravdu nakonec dozvíme, a když ne, nepochybuji, že ještě někdo na Hradě za amnestii potrestán určitě bude, v nejhorším případě, nebude-li zbytí, skončí v hladomorně kurýr, který ji odnesl Nečasovi k podpisu.
13 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3929

Jak v diskusi upozornil David Schmidt, zrušením vyhlášky č. 484/2000 Sb., tzv. přísudkové, vzniká otázka, co se stane se soudními rozhodnutími, která byla na jejím základě vydána, avšak dosud nebyla – zcela nebo zčásti – vykonána. Těch jsou arci nejméně statisíce, ne-li miliony, a nejde pouze o rozsudky a a platební rozkazy vydané v bagatelních sporech, nýbrž o všechna rozhodnutí, kde byla úspěšná strana v civilním řízení zastoupena advokátem.

Podle ustanovení § 71 odst. 2 zákona o Ústavním soudu pravomocná rozhodnutí [s výjimkou pravomocných, avšak nevykonaných trestních rozsudků] vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.

Kdyby se toto ustanovení interpretovalo tak, že by všechna dosud nevykonaná soudní rozhodnutí, minimálně v té části, kde je v nich uložena povinnost nahradit úspěšné straně na základě přísudkové vyhlášky vypočtené náklady řízení, pozbyla vyhlášením nálezu ve Sbírce vykonatelnosti, znamenalo by to okamžitý kolaps exekučního průmyslu: povinní by mohli hromadně žádat o částečné zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) OSŘ a oprávnění, jejichž exekuční titul by se v této části stal bezcenným cárem papíru, by se mohli po státu domáhat náhrady za to, že nálezem Ústavního soudu bylo zmařeno jejich legitimní očekávání, že jim protistrana uhradí jejich náklady – což je ostatně nedílnou součástí jejich práva na přístup k soudu.

Ústavní soud se naštěstí v minulosti spíš než ochráncem ústavnosti ukázal být ochráncem státu před jeho občany, a tak, podobně jako v jiných případech, kdy stát měl za porušení ústavy nést odpovědnost (kausa Kinský, prohlídky nebytových prostor bez soudního příkazu a mnoho dalších podobných situací), hbitě vymyslí, proč zrušení přísudkové vyhlášky nemá ty účinky, které ze zákona o Ústavním soudu plynou.

Chcete se vsadit, že to právě tak to bude?

Aktualisováno.
Nedělejte to, prohráli byste. Soudcovská ustrašenosti, tvé č. j. je Org. 23/13!

60 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 12670

Ústavní soud vyhověl návrhu skupiny senátorů a nálezem, který nebyl zatím zveřejněn, zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku (návrh jsme komentovali zde). V mezidobí do přijetí nové úpravy tak budou odměny za advokátní zastoupení stanovovány podle advokátního tarifu.

Autorovi návrhu Pavlu Uhlovi blahopřejeme, avšak nad rozhodnutím samotným jsme v rozpacích, z důvodů, které jsme popsali v odkazovaném komentáři.

Aktualisováno.
Text nálezu.

79 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 12266

Myšlenka Miloše Zemana, že by se vina sudetských Němců měla posuzovat jako vlastizrada, za kterou náleží viníkům trest smrti, se mi velmi líbí. Jsou s ní, pravda, spojeny určité komplikace.

Předně není zřejmé, co přesně tímto aktem vlastizrady mělo být. Většina sudetských Němců jistě volila Henleinovu SdP, avšak volby byly tajné, takže nevíme, kteří to byli, a hlavně, pokud by volba politické strany otevřeně zrazující zájmy svého národa měla být trestána smrtí, nelze než stejný trest vyměřit i těm, kteří v některých volbách od r. 1946 do r. 1988 volili kandidáty KSČ, resp. Národní fronty.

Postiženi by tedy mohli být aspoň ti, kteří požádali o říšské občanství. Ale ouha, to Němci obdrželi automaticky, a zbavit se ho jim žádný právní předpis, ani československý, neukládal (naopak k úpravě občanství došlo na základě dohody německé a československé strany).

Lze argumentovat i tak, že sudetští Němci zradili svou vlast tím, že v r. 1938 vítali wehrmacht a Hitlera. Dobrá, ale na popraviště v tom případě patří i ti Češi, kteří se někdy zúčastnili komunisty organisovaného prvomájového průvodu; jestliže tak učinili i s transparentem nebo s mávátkem, měla by být jejich vina posuzována zvlášť přísně. Ani toto kriterion nám tedy příliš nepomůže.

Nezbývá než postupovat podle klíče zakotveného v Benešových dekretech a označit za vlastizrádce všechny ethnické Němce bez rozdílu, s výjimkou těch, kteří proti nacismu aktivně bojovali – a konce války se proto zpravidla nedožili, jelikož nacistický režim, jak známo, nebyl ke svým nepřátelům obzvlášť tolerantní. Kromě toho, je-li národnost vinou, za kterou lze uložit trest smrti, vzniká otázka, co je tedy špatného na nacismu, který na základě ethnického původu vyvraždil Židy.

A také je třeba vyřešit, co s těmi Němci, kteří v době vlastizrady teprve tahali kačera. V Ústí nad Labem si s nimi hlavu nelámali a při masakru německého obyvatelstva naházeli malé vlastizrádce i s kočárky do Labe, avšak my bychom měli být důslednější a uznat aspoň v jejich případě polehčující okolnost nedostatku věku.

Zkrátka, problémů se Zemanovým řešením je celá řada, ba téměř bych řekl, že kdyby president republiky nebyl přímo z Ústavy vůči trestnímu stíhání imunní, byly by jeho rakouské projevy schvalováním genocidy jako vyšitým…

137 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 17506