Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Zuzana Candigliota, právní to ředitelka Ligy lidských práv, napsala na svůj blog kritický článek o šikanosním přístupu strážníků pražské městské policie vůči (některým) nudistům slunícím se na neoficiální nudistické pláži v Praze-Hodkovičkách, na což reagoval ve svém sloupku v Lidových novinách Tomáš Němeček, mimo jiné těmito slovy:

…když Zuzana C. nabádá k odmítnutí nesmyslného tabuizování nahoty, dělá lize špatnou službu.

Spřízněné hnutí Nesehnutí bojuje proti exploataci ženské nahoty v reklamě. Copak Zuzana Candigliotová nevidí, že tento typ blbé reklamy bují tam, kde nahota je odtabuizovaná a inflační?

Její boj proti konzervativcům, kteří cítí ostych a stud, vytváří dojem, že motorem lidskoprávního aktivismu je bezohledný individualismus. Jako by její heslo na blogu Nobody’s free until everybody’s free neznamenalo vznešené Nikdo není svoboden, dokud nejsou svobodní všichni, ale jen Nikdo není dost frí, dokud nejsou všichni frí jako já.

Pominu-li, že autorka se ani náhodou nejmenuje Candigliotová, nýbrž Candigliota, s Němečkovým hodnocením souhlasím. Jakýkoli alternativní životní styl je přípustný jen tehdy, pokud druhým nepůsobí disproporční újmu, a tak jako nemohu požadovat, aby sousedi snášeli mé celonoční soukromé hudební produkce (kausa Bunkr) nebo inhalovali v restauraci moje nikotinové zplodiny, nelze po nikom požadovat, aby, zlého netuše, na procházce po vltavském břehu narážel, bez jakékoli výstrahy, na organisovanou skupinu nahých osob, jestliže dominantní část populace pociťuje takovou veřejnou presentaci lidské anatomie jako nepatřičnou.

Což na druhou stranu neznamená, že by postup strážníků, již se, zřejmě po vzoru Cruchotova týmu, rozhodli proti nudistům zakročit, nepostrádal vad, zejména byl-li selektivní a neměl jasný zákonný rámec např. ve formě vyklizení pláže.

115 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Zuzana Candigliota
Počet zobrazení: 25813

Několik let trvající spor o to, aby mi policie poskytla interní předpisy, na jejichž základě obviněným odebírá vzorky DNA a snímá otisky prstů, definitivně skončil: můj závěrečný nápor se ukázal tak účinným, že policie kapitulovala, provedla autoremeduru a dosud odpíraný poslední zbytek požadovaných předpisů mi poskytla.

Nyní tedy máme všechny podklady k tomu, abychom uspěli u Městského soudu v Praze s kausou Lucie Šlégrové a jejího přítele Davida K., kterým policie odebrala DNA a sejmula otisky jako obviněným v případu závadového mávání praporem Dělnické strany.

K thematu si můžete přečíst i dnešní post Libora Duška, který na Jiném právu plošné odběry DNA s vervou až policejně-aktivistickou, byť zřejmě jen z nedostatku informací, hájí.

12 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 3680

Za písňový text, transparent nebo tričko do vězení, za vhození hořící louče do okna domu s prokázaným rasovým motivem podmínka: toť tristní realita české polistopadové justice.

Vrchní soud v Praze změnil čtyřletý nepodmíněný trest Krajského soudu v Praze pro hlavního obviněného v kause Býchory na osmnáctiměsíční podmínku, a i když přiznal poškozeným stotisícovou náhradu za imateriální újmu, kterou krajský soud předtím odmítl, výrok o trestu nelze než označit za ostudný (rozsudek krajského soudu jsme stručně komentovali zde).

Osoby, které se tam zdržují, by musely být nesvéprávné nebo nemobilní, aby případný takovýto požár neuhasily, pravil prý předseda senátu Vrchního soudu v Praze Martin Zelenka. Ovšem; a kdyby měly, jakožto správná romská rodina v této zemi, v každém pokoji připraven přenosný hasicí přístroj, nemusela jim vzniknout ani velká materiální škoda!

Škoda, přeškoda, že jsme dubnového Osla měsíce tak nerozvážně vyplýtvali…

2 komentáře
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 2272

Druhé dějství hradního dramatu kolem autorství lednové amnestie přivedlo na jeviště novou postavu, ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Ten, oděn v nádherném nachovém kostýmu s řásněmi, bílo-zlatou šerpou a s mečem, ihned po svém entrée pronesl obsáhlý a velmi zdobný monolog, ve kterém resolutně popřel, že by s amnestií mělo jeho ministerstvo něco společného. Hra však pokračuje zápletkou: Pavel Hasenkopf, oblečen střídměji v tmavozeleném pážecím kostýmu a vyzbrojen prostým kordem, na svém veřejném facebookovém profilu zveřejnil, arci zatím pouze jako JPEG, versi amnestie, která dorazila na Hrad z Blažkova ministerstva (až zveřejní i DOC/PDF, mohlo by být pro autora amnestie hůř).

Hasenkopf hrozí žalobou Mynářovi, Blažek Hasenkopfovi, takže k dokonalosti zbývá už pouze, aby Mynář zažaloval Blažka, pročež by se řízení dala spojit a soudit by je mohl soudce usazený uprostřed do rovnostranného trojúhelníku uspořádaných stolů. Anebo by se mohl využít princip kruhového otočného jeviště a stranu, která hodlá učinit přednes, pomocí tlačítkového ovladače před soudce přivézt.

Moc pěkné, pánové, jen tak dál: dobré politické drama v této zemi chybí zhruba již od Sarajeva a vše nasvědčuje tomu, že tento kus se teprve rozjíždí.

Aktualisováno.
Začíná to být poněkud nudné: na začátku třetího aktu vystoupil premier Nečas v blankytně modrém rouše s pavími pery a označil Hasenkopfa za nebezpečného šílence, jehož smyšlenkám by prostý lid neměl věřit, což je při premierově proslulé pravdomluvnosti jasným signálem, jak se věci mají. Ve čtvrtém aktu posléze očekáváme, že bude na rumpálu spuštěn president Zeman (deus ex machina), a v pátem se herci ku všeobecné úlevě navzájem vyvraždí.

Aktualisováno.
V této fasi připomíná hra spíše tenis. Pavel Hasenkopf v pátek krátce po půlnoci předvedl výtečný return a vystavil průvodní dokument k tomu již zveřejněnému, ve kterém mimo jiné stojí, že Ministr spravedlnosti prosí o sdělení… Opravdu by mne zajímalo, jak se z toho Blažek s Nečasem vymluví!

Aktualisováno.
Na rumpál zavěsili Klause. Ten, ačkoli nad jeviště snesen za střídavých akustických efektů hromobití a slavnostní Wagnerovy hudby, mnoho úcty nevzbudil, an pouze zopakoval svou lež, že není jiného autora amnestie než jeho imunního majestátu, a že si páže Hasenkopf vymýšlí: Co se týče pana Hasenkopfa, žádné zadání k vypracování amnestie jsem mu nedal a žádný takový text jsem od něj nepřevzal. Na což osočené reagovalo zveřejněním e-mailu z 19. října 2012:

Odesílatel: Jakl Ladislav
Odesláno: 19. října 2012 15:06
To: Hasenkopf Pavel
Předmět: amina

Pan prezident prosí o vypracování jednoho z možných řešení amnestie. Jde mu o těchto pět bodů:

1. Úleva pro senoiory (asi pod jistou výši trestu, dejmetomu 3 roky)
2. Jak řešit poměrné zkrácení trestů všem, srovnatelné s těmi, kterým se bude rušit úplně.
3. Jak řešit omezení pro recidivisty, ale jen s recidivou mladší než 5 let.
4. Jak klasifikovat trestné činy směřující vůči zdraví a životu.
5. Jak přihlédnout k dlouho se vlekoucím soudům.

Děkuji.
L. J.

Jako divák jsem hrubě nespokojen: zaplatil jsem si Shakespeara a vidím Esmeraldu!

Aktualisováno.
Čtvrté dějství, podle očekávání na laně spuštěn Zeman, v kostýmu Falstaffa, lehce pomačkaném a umaštěném. Za viníka všeho zla označen Pavel Hasenkopf, který se předtím v televisním vystoupení úspěšně přehrál do polohy křehkého romantického milovníka. Zbývá dénouement a katarse, tak uvidíme, co hradní ochotníci předvedou.

Aktualisováno.
Vystoupila ještě jedna nová postava, Zdeněk Koudelka, an v černém plášti a s krkavcem na rameni, ve stylu Polonia pravil, že amnestii nepsal, ale souhlasí s ní. Do komického standardu Charleyovy tety teď už jen zbývá, aby se přihlásil někdo s prohlášením, že amnestii sice psal, ale hluboce s ní nesouhlasí. Anebo že by ještě jednou spustili Hromovládného Miloše?

25 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3634

U soudu plyne čas pomaleji než v běžném životě, to je známá věc, a soudní spory je možné a časté dědit: co nestihne český soud rozsoudit v jedné generaci, ve druhé nebo třetí se mu to jistě podaří. Hezkou pasáž z Charlese Dickense jsme na toto thema uveřejnili před čtyřmi lety a kdo se snad domnívá, že se od té doby něco změnilo k lepšímu, nechť se začte do rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2, který rozhodl, že (zatím) devět let a tři měsíce trvající řízení o žalobě na ochranu osobnosti (jde o známý případ pana Ž.) není stiženo průtahy, protože nepřiměřeně dlouhým je pouze takové řízení, které s přihlédnutím ke shora rozvedeným kritériím překročí určitou (byť abstraktní, exaktně nestanovitelnou) hranici, za níž, s ohledem na okolnosti každé konkrétní věci, už začíná objektivně netolerovatelná nepřiměřenost. Tuto hranici dle názoru soudu namítané řízení, jakkoliv již delší, nepřekročilo…

Velikán tolerance rozsudek vydavší, soudce Pavel Vlach, nemůže neodejít neoceněn. Oslí uši ve tvaru paragrafů, jíž tento blog podobné mimořádné výkony na poli české justice oceňuje, mu budou náramně slušet. Blahopřejeme!

4 komentáře
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 3742