Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Přesně, jak jsme predikovali, obvinila ve čtvrtek brněnská policie publicistu Lukáše Beera, vydavatele blogu Náš směr, z popírání nacistických zločinů, přičemž tak překvapivě učinila ve zkráceném řízení, tedy procesní formou, která se hodí pro řešení bagatelní kriminality typu kapesní krádež nebo výtržnictví fotbalových fanoušků, v žádném případě ne pro takto složitý a exponovaný případ.

Jak budou policisté šetřit procesních práv podezřelého, vyplynulo z rozhodnutí odepřít mu přístup ke spisu s odůvodněním, že je pouze podezřelý a žádná práva svědčící obviněnému tudíž nemá.

Kpt. Reichmanovi nelze než doporučit kurs četby zákonů s porozuměním, ve zjednodušeném běhu pro policisty, po jehož absolvování mu jistě neunikne ustanovení § 179b odst. 2 TrŘ, jež – chvíle napětí na brněnské služebně – zní takto: Ve zkráceném přípravném řízení má podezřelý stejná práva jako obviněný[…] Ano, úplně stejná, notabilně tedy i právo nahlížet do spisu, které lze v přípravném řízení omezit jen ze závažných důvodů (§ 65 odst. 2 TrŘ).

Vydavatel Pavel Kamas dosud obviněn nebyl, ale dá se to očekávat v nejbližších dnech, ne-li hodinách.

Na sdělení podezření je zajímavé, že policisté se vůbec nepokoušeli konkretisovat, které z Beerových textů jsou závadné, spokojivše se s tvrzením, že tyto texty vyznívají jako souhlas s názory Adolfa Hitlera ve vztahu k nacistickému genocidiu a k dalším zločinům nacistů proti lidskosti. Zvláštní; Projevy, včetně komentářů, jsem četl, a nic takového jsem tam nezaznamenal.

Že policisté Beerovi pod pohrůžkou násilí sejmuli otisky prstů a provedli bukální stěr, už jaksi patří ve styku policie se sprostými podezřelými k bontonu: pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že podobný případ řešíme již dva roky v řízení o ochranu osobnosti, leč soudkyni Městského soudu v Praze soudružku Jaroslavu Lobotkovou se nám zatím nepodařilo přimět k žádné smysluplné činnosti.

Aktualisováno.
Na Slovensku mezitím začali stahovat všechny (!) knihy vydavatelství guidemedia etc z prodeje.

Aktualisováno.
Podezření bylo sděleno i Pavlu Kamasovi.
25 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 6097

Ani po týdnu od zveřejnění usnesení ve věci imunity exposlanců (na serveru Nejvyššího soudu: Šnajdr, Tluchoř) jsem v jejich studiu nepokročil dál než ke konstataci, že rozhodnutí jsou nesrozumitelná a vnitřně inkonsistentní: jako by nebyla výsledkem porady senátu, ale úradkem pohádkových sudiček, které po jedné přistupují ke kolébce novorozencově a tu jedna něco přizná, tu to druhá ubere nebo zpochybní (budeš moudrý a nesmírně bohatý, ale naroste ti dlouhý nos).

Usnesení nejsou dobře a přehledně strukturovaná a je složité vytušit z nich odpověď na ty otázky, které byly podkladem pro právní závěr o vynětí exposlanců z pravomoci trestních orgánů. Nejvyšší soud jako by vůbec nerozlišoval, že korupce má dvě fase, přijetí nabídky korupční výhody a korupční protiplnění, přičemž tvrzení, že imunita pokrývající protiplnění postačuje pro beztrestnost celého skutku, Nejvyšší soud zároveň proponuje i popírá.

Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu přijetí úplatku podle § 331 TrZ je potřebná toliko souvislost s obstaráváním věci obecného zájmu a imunita tohoto obstarávání nemůže mít na trestnost skutku vliv, protože poslanec není trestán za to, co činí, ale z jakých pohnutek se tak děje; jsou-li tyto pohnutky subsumovatelné pod § 331, bez nejmenších pochyb se trestného činu přijetí úplatku dopouští, přičemž k dokonání trestného činu pravidelně dochází ještě předtím, než má korumpovaný příležitost protiplnění poskytnout, okamžikem přijetí výhody nebo její nabídky.

K vynětí by tak mohlo dojít toliko v případě, že by bylo imunitou chráněno samotné přijetí výhody. Kdyby byla rozhodnutí Nejvyššího soudu konstruována tímto způsobem, nebylo by proti tomu možno nic podstatného namítat, přestože i to by byl značně extensivní výklad čl. 27 Ústavy: přijetí peněz by trestným zůstalo, protože to není politické jednání podřaditelné pod čl. 27 odst. 2, avšak přijetí funkce je výsledkem politické dohody a jedná se o projev zákonodárce v parlamentu v tomto rozšířeném smyslu.

Problémem zůstává místní působnost materiální imunity. Podle Nejvyššího soudu, který si s tímto aspektem případu zjevně nevěděl rady, si poslanec nebo senátor svou komoru nosí s sebou jako hlemýžď ulitu. To je výklad zřetelně kontratextuální a i když je snad korektní interpretací Ústavy e ratione, je krajně problematický, protože imunita jako právní nástroj ochrany zákonodárného sboru a jeho členů před šikanou zasahuje do principu rovnosti občanů před zákonem a jako takový by měla být vykládána spíše restriktivně a aplikována zdrženlivě, jen pokud je jí skutečně naplňován účel, pro který existuje. Na místě je test proporcionality mezi porušením rovnosti a zájmem na ochraně zákonodárců před šikanou.

Mám proto i nadále rozhodnutí Nejvyššího soudu za argumentačně chabé a politicky nešťastné, a i když nepochybuji o tom, že Ištvanovo javertovské tažení má s právem málo společného, Nejvyšší soud měl k disposici jiné způsoby, jak zastavení trestního stíhání docílit: např. ve výroku vyslovit, že exposlanci nejsou vyněti z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, avšak v odůvodnění obiter dictum uvést, že ve věci se a limine o podezření z trestného činu nejedná. Tento právní názor by Ištvanovi lidé nemohli ignorovat a museli by trestní stíhání všech obviněných, jak uplácených, tak uplácejících, zastavit.

18 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 4698

Stále znovu a znovu mne udivuje, jakou neúctou k platnému právu, k demokracii i k ústavě trpí čelní představitelé tzv. občanské společnosti v této zemi. Příkladmo v Duchcově: aby Miroslav Brož a Ivana Mariposa Čonková ze sdružení Konexe zabránili dalším demonstracím v tomto městě, oznámili městskému úřadu, že si zabírají pro svá shromáždění celé centrum města, a to po dobu tří měsíců, denně od osmi ráno do deseti večer. A úřad, místo toho, aby na toto zjevné zneužití shromažďovacího práva adekvátně reagoval a podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) shromažďovacího zákona všechny tyto fiktivní demonstrace zakázal, v pondělí naopak zakázal kolidující demonstraci řádně oznámenou Jiřím Šlégrem.

Co je na tom špatně? Inu, všechno. Jestliže chci vystupovat na obranu občanské společnosti a demokracie, musím především respektovat základní zásady demokratického provozu; zneužívám-li sám demokratické instituty, jak Brož s Čonkovou prima facie frapantně činí, je zcela na místě, je-li se mnou zacházeno jako s někým, kdo demokracii ohrožuje a škodí jí.

Věřme, že to jak příliš horlivým duchcovským úředníkům, tak aktivistům z Konexe vysvětlí soud, kam se J. Šlégr obrací správní žalobou.

Aktualisováno.
Další pěkný kousek v témže genru vytvořili úředníci z Českých Budějovic; tak rozkošným příkladem úřednické svévole a arogance se nelze nepochlubit: zakázáno bylo podle § 10 odst. 1 písm. a), b), c) shromažďovacího zákona, zjevně ve víře, že něco z toho se určitě ujme.

Osobně pokládám za nejpůvabnější následující pasáž z rozhodnutí (lámanou úřednickou češtinu omluvte, autor je patrně Hotentot):

Jako za další z podpůrných argumentů označil správní orgán význam termínu konání shromáždění, kdy shledal, že v datu oznámeného shromáždění lze nalézt symboliku používanou extrémisty na území ČR. Datum 14. 9. 2013 v sobě obsahuje číslovku 14, jejíž význam je označován jako 14 slov amerického neonacionalisty Davida Lanea We must secure the existence of our people and future for white children (v překladu Musíme zajistit existenci bílých lidí a a budoucnost našich [bílých] dětí), považovaných za symbolický pozdrav neonacistů (autor Miroslav Mareš, Symboly používané extrémisty na území ČR v současnosti, vydalo MVČR, Praha 2006).

Nevím, jak správní orgán, ale pokud jde o mne, v datu 14. 9. 2013 nalézám primárně fakt, že ten den je sobota.

Svolavatel i v tomto případě zvažuje podání žaloby, ale vzhledem k nákladům na soudní poplatek se pro to zatím nerozhodl.

27 komentářů
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 8082

Znalec, který dostal příležitost vydělat si na komentovaném vydání Hitlerových projevů, dokončil svou práci a ve čtvrtek bude Lukáš Beer, autor spojovacích textů mezi nimi, obviněn z dosud neznámého trestného činu. Na znalecký posudek se velmi těším, a budoucímu obviněnému touto cestou připomínám, že nesmí za žádných okolností vypovídat, a to ani nepřímo, např. formou rozmluvy s vyšetřovateli, neboť cokoli řekne, mu může jen uškodit.

Odhlédneme-li od toho, že jde o další brutální útok na svobodu projevu, věc mi přijde mimořádně zábavnou: Michal Zítko byl stíhán, protože vydal Hitlera nekomentovaného, Beera budou stíhat za to, že k němu napsal komentář nedostatečně odsuzující. Nejlepší by bylo, kdyby příslušná úřední místa vydala seznam licencovaných komentátorů, ze kterých by si vydavatel in spe mohl vybrat bez risika, že sáhne po autoru politicky nevhodném a k sepisu v požadovaném stupni odsuzujícího komentáře nezpůsobilém.
19 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 4849

Marie Rausku (nar. 1979) je druhou z patnácti stíhaných neonacistek v monstrosním procesu s členkami hnutí Resistance Women Unity, které mám tu čest čtenářům svého blogu představit. Podobně jako právnička Z. Ferancová je i M. Rausku ukázkovým příkladem stupidního deprivovaného hovada, potvrzujícím theorii znalce Ivo Svobody, z jakých sociálně-pathologických vrstev se příznivci tzv. pravicového extremismu v České republice rekrutují.

Od. r. 2005 žila M. Rausku střídavě v Praze a ve Švédsku, v r. 2010 se natrvalo přestěhovala do Helsinek, kde se seznámila se svým manželem-profesionálním hudebníkem. Pracuje jako vedoucí účetní ve společnosti zabývající se finančními obchody, ve volném čase se věnuje četným zálibám, mezi něž patří rocková hudba, výtvarné umění, cizí jazyky (kterých, jak jsem se přesvědčil, ovládá opravdu hodně), fitness, tanec a výroba šperků z drátů a korálků.

Trestná činnost, pro kterou stojí před soudem, spočívá v jediném skutku, podílu na organisaci mikulášské besídky pro děti. Soudkyně jí proto nabídla možnost, že její trestní stíhání výměnou za doznání podmíněně zastaví. To však Marie Rausku odmítla, takže jí hrozí až pět let za mřížemi.

Když se před více než rokem mluvčí ÚOOZ Hanták a Klára Kalibová v televisi rozplývali nad tím, jak se podařilo dopadnout a rozprášit nejnebezpečnější a nejmilitantnější, ultratvrdé jádro českých neonacistek, nevěděl jsem, koho konkrétně si představit. Nyní mám konečně jasno, koho tím mysleli.

Číst dál... 45 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 8337