Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Konečně víme, jak zní skutková věta obžaloby v kause Resistance Women Unity, která se podle soudkyně Daniely Reifové i papouškujících medií odlišuje od té v původní, děčínské obžalobě, jen mírně. Stupeň této mírnosti lze arci seznat z protokolu o hlavním líčení, který byl dnes doručen.

Původní, obhajobě doručená obžaloba:
Nová, v hlavním líčení čtená obžaloba – jak patrno, je o poznání ostřejší:
Skutky jsou popsány stejně, pouze s drobnými modifikacemi.
Jaké je odůvodnění obžaloby a jaké důkazy OSZ navrhuje, nevíme, ale myslím, že musíme být vděčni i za tuto drobnou pozornost.

Hlavní líčení nařízené původně na šestnáctého září bylo odročeno, nový termín není prozatím znám, protože původní představa soudu se kryje s procesem Power v Brně.
6 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 3074

Ve filmu Všichni dobří rodáci odvedou faráře v želízkách kvůli jeho kázání. Dobrý nápad, řekl si brněnský státní zástupce Jan Petrásek (dvojnásobný Osel měsíce našeho blogu a mezi námi, blb k pohledání) a rozhodl se nařídit trestní stíhání duchovního vůdce brněnských muslimů Muneeba Hassana Alrawiho. Domnívám se, že v takové chvíli jsme všichni muslimy, a velmi bych si přál, aby toto trestní stíhání dopadlo stejně jako v onom Jasného filmu.

21 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3734

Po pouhých šestnácti dnech (lhůta pro rozhodnutí je třídenní) se ozval Krajský soud v Ostravě a nepřiznal Pavlu Matějnému, žalobci napadajícímu zákaz jeho shromáždění v Havířově, osvobození od soudních poplatků, s odůvodněním, že kdo chce konat politická shromáždění, musí si na to nejdřív vydělat, a vůbec, že žalobce je ošklivé kačátko.

Nevím, čím to je, ale můj pocit, že žiji v právním státě, v posledních měsících jaksi slábne…
Více v kasační stížnosti.

Aktualisováno.
Kasační stížnost, stejně jako druhá týkající se duchcovských blokací, byla u NSS přidělena šestému senátu, jenž byl odchodem dvou soudkyň k Ústavnímu soudu obměněn do podoby Bohuslav Hnízdil, Tomáš Langášek a Eva Šonková.
47 komentářů
Kategorie: Shromažďovací právo
Počet zobrazení: 9358

Qui tacet, consentire videtur, praví známé latinské právní úsloví, jež je ne zcela přesně překládáno do primitivnějších evropských jazyků (což jsou arci v porovnání s latinou všechny) ve smyslu, že kdo mlčí, souhlasí. Onou zásadou, jež ovšem v civilním právu notabilně neplatí, se vyzbrojilo hnutí Andreje Babiše ANO a na facebookových stránkách využilo ke své propagaci známé mediální tváře, s vysvětlením, že kdyby to dotyčným vadilo, mohou se přece ozvat. Babišem vlastněné iDnes projevilo pochopení, Zuzana Fojčíková jistě nepatří k těm novinářům-hrdinům, kteří by riskovali vlastní místo pro jakési žurnalistické principy.

My tolik pochopení nemáme: využívat cizí podobu k vlastní reklamě je civilní delikt, za který by, stát se tak ve společnosti s fungující justicí, hnutí vyplatilo obětem statisícové až milionové satisfakce. V České republice nad tím každý jen mávne rukou.

Dovolte dvě odbočky.

S Andrejem Babišem a jeho teamem mám svou zkušenost. Vloni na podzim mi zatelefonoval kdosi od Babiše s dotazem, zda bych se nechtěl zúčastnit jejich schůzky, snad někde ve Vršovicích, v Norské, myslím. Odpověděl jsem, že Andreje Babiše pokládám za gaunera, načež konversant na druhém konci polkl a dále mne nepřesvědčoval, a řekl bych, že z database možných ovlivnitelných opinion makerů jsem byl vyškrtnut s vehemencí, při níž, být evidence vedena na papíře, by tento došel zjevné úhony.

A pokud jde o nadcházející volby obecně, už u dvou předchozích jsem byl nucen konstatovat, že česká politika dospěla do stavu, kdy nelze rozpoznat, co je presentováno jako politická reklama a co jako parodie, což, inter alia, znamená, že je celkem zbytečné investovat do nových billboardů: úplně by postačilo osadit ty staré, např. ty s Grossem, z doby, kdy byl sociální demokrat a myslel to upřímně. Nyní platí to samé pro protikorupční billboardy Nečasovy. Snad by se na tom dal založit i model úsporného financování volební kampaně: billboardy by se vyrobily dostatečně odolné, a po volbách by se nelikvidovaly, jen s mírnou přirážkou prodaly k recyklaci protistraně.

11 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 4345

Počátkem srpna opustily Ústavní soud dvě výrazné osobnosti, soudci Pavol Holländer a Vojen Güttler, a nahradili je Kateřina Šimáčková a Ludvík David.

Pavol Holländer, předlistopadový komunista a brilantní ústavní právník, zformuloval celou řadu doktrin, které činnost tohoto soudu roky provázejí, kupř. thesi, že když Ústavní soud nechce, nemusí, nepřejícníky nazývanou holländerovským svévolismem, a naopak, jestliže Ústavní soud chce, ale nesmí, přesto – např. s odvoláním na esoterické materiální ohnisko Ústavy – může (třeba rušit ústavní zákony – tak tomu bylo ve slavné kause Melčák, anebo nerespektovat závaznou judikaturu Evropského soudního dvora, což bylo aplikováno ve sporu o slovenské důchody). Osobně jsem s P. Holländrem neudělal dobrou zkušenost, jeho usnesení ve věci transparentu s nápisem Národní odpor nedělá čest ani jemu, ani Ústavnímu soudu (zde je pro porovnání odmítnutá ústavní stížnost).

Vojen Güttler byl v mnoha směrech Holländerovým opakem: nekomunista, předlistopadovým režimem nemilovaný, ale zásadový a za všech okolností slušný. Jeho nález ve věci mého sporu o seznam komunistických soudců patří mezi nejvýznamnější rozhodnutí v historii Ústavního soudu a znamenal průlom minimálně v tom, že i když se komunistických mravních zrůd v justici nezbavíme, můžeme jim aspoň říkat, co si o nich a o jejich charakteru myslíme. Nahlas, po libosti a beztrestně. Chtěl bych soudci Güttlerovi za jeho nález poděkovat, bohužel, doposud se mi nepoštěstilo se s ním osobně setkat, a tak to činím, provisorně, aspoň tímto způsobem. Na rozdíl od P. Holländera mi bude mezi patnáctkou ústavních soudců chybět.

Pokud jde o nové soudce, ty pokládám ze všech nových nominací za nejzdařilejší. Liberální a slušná Šimáčková a konservativní David mají šanci stát se stejně výraznými osobnostmi, jakými byli v dobrém smyslu jejich předchůdci.

A zcela čerstvá zpráva: Senát se vzepřel presidentu Zemanovi a i napodruhé odmítl nominaci předsedy Městského soudu v Praze, soudruha soudce Jana Sváčka. Nezbývá než zatleskat.

48 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 11336