Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Na webu NSS se objevilo rozhodnutí kárného senátu, šestnáctého neboli slitovného, který zprostil soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 Ondřeje Láznu kárného obvinění. Opět klasika, nezákonná vazba, a nic překvapivého v odůvodnění: zavřít obviněného do vazby, i když k tomu není zákonný důvod, je pouze legitimním projevem odlišného právního názoru soudce.

Můj právní názor je, že by všichni členové kárného senátu, kteří pro zproštění hlasovali, měli na pár týdnů jít do vazby sami, a pak by klidně mohli dostat od státu odškodnění za její nezákonnost, tak jako ta nešťastnice v Láznově věci.

21 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 7218

Jednou větou, bylo to hezké, a bylo toho dost:

Nejprve byl vyslechnut justiční kabaretiér Ivo Svoboda (1. část, 2. část). Každý zkušený kabaretní umělec ví, co od něj obecenstvo očekává, a že musí při každém vystoupení zopakovat všechny své základní, signaturní triky, na které se lidé těší – a pro něž ostatně též do varieté (případně k soudu) chodí. Proto jsme se dozvěděli, že obhájce Robert Cholenský nesahá judistovi odborně ani po kotníky, ježto se nezmohl ani na doktorát, a že je snad opilý, protože jinak není možné, aby byl někdo tak hloupý a géniovi českomoravského znalectví nerozuměl. Došlo i na oblíbené prášky na vysoký tlak, které tentokrát znalec při hlavním líčení skutečně pozřel. A ovšem, vždy je také nutné přidat něco nového, a ani v tom Svoboda nezklamal: požádal soud o zvukový záznam, jelikož na R. Cholenského podá trestní oznámení, nebo minimálně stížnost k advokátní komoře. Bravo, komiku, byl jsi skvělý, takhle tě máme rádi a nadšeně voláme encore!

Věcně, pravda, nepřinesl Svobodův výslech absolutně nic. Posudek byl zpracován v jiné trestní věci, podklady, z nichž znalec vycházel, se jako obvykle nepodařilo dohledat, a na dotazy po aplikaci methody diskursivní analysy na hnutí RWU se – ostatně nikoli prvně – ukázalo, že nejde o vědeckou methodu, ale o prosté šarlatánství bývalého středoškolského tělocvikáře, jemuž divná doba dovolila se vyšvihnout (a pak, že v češtině nefunguje aliterace!). Ale kdo by se nad takovými drobnostmi pozastavoval…

Pro řízení byl mnohem důležitější výslech jednoho ze dvou instantních znalců, Jana Ptáčníka, na jehož bedrech usvědčení čarodějnic převážnou měrou leží. A mladý muž se věru činil, nenechávaje nikoho na pochybách, že za trochu peněz šel by český znalec světa kraj (ano, Mefisto rozhodně nezůstal oslyšen). Podobně jako u Svobody je posudek, který s druhým plzeňským výtečníkem, Petrem Krčálem, na děvčata z RWU zpracovali, nepřezkoumatelný, protože veškeré listiny jsou v něm označeny toliko odkazy na dva různé spisy, aniž by se dalo zjistit, na kterou konkrétní listinu odkaz směřuje. Hnutí RWU podle znalce sice extremismus nepropagovalo, ale propagovalo a podporovalo jiná hnutí, která extremistická byla – a to je přesně to, co soudkyně Daniela Reifová, již dávno rozhodnutá obžalované odsoudit (ostatně po čtyřech přiznáních jí ani procesně v podstatě nic jiného nezbývá), potřebovala slyšet.

Ptáčníkova argumentace byla jednoduše směšná. Příkladmo, když měl vysvětlit, co je extremistického na tom, že děti na Dětském dnu střílely ze vzduchovky, vymyslel konstrukci, že extremistické bylo použití této fotografie pro zpravodajství o akci. Jenže ve skutečnosti to bylo úplně jinak, fotografii vybrala do protokolu o ohledání věcí z domovní prohlídky kpt. Bc. Zlata Pálfiová z ÚOOZ. To lze snadno ověřit, vezmeme-li protokol o ohledání ze dne 22. 6. 2010, č. j. ÚOOZ-42/TČ-2010-200407, ss. 28–34 (to je překvapení, plzeňský doktore Ptáčníku, viďte!: dokument a dokonce konkrétní stránku v něm lze označit, aniž bychom znali jeho – dosud nepřidělené – číslo listu ve spisu; ta jsou, jen pro pořádek, 585–591; chápeme, že na plzeňských rychloprávech se některé věci v tom fofru probrat nedají).

Na uvedených stránkách je výběr fotografií pořízených při dětském dnu, a jejich čísla, resp. názvy souborů, jsou: P1080521.JPG, P1080530.JPG, P108540.JPG, 101_3575.JPG, 101_3582.JPG, 101_3584.JPG, 101_3607re.jpg (patrně editovaný, minimálně oříznutý, snímek), 101_3611.JPG, 101_3612.JPG a 101_3615.JPG. Není-li člověk vystudovaný právník z Plzně (ale přestanu být jízlivý, doktoru Ptáčníkovi není třeba se vysmívat, spíš by nám ho mělo být líto), ví, že digitální fotoaparáty označují snímky sekvenčně, takže jde o záběry ze dvou různých přístrojů, přičemž u prvního byly ze 20 snímků pro policejní presentaci vybrány tři fotografie, u druhého z 41 vybrala kpt. Pálfiová sedm. Ergo výběr snímků skutečně proběhl, ale vinny jeho závadovostí nejsou obviněné, ale někdo úplně jiný.

A tak je to, bohužel, i se zbytkem Ptáčníkova a Krčálova posudku. Téměř všechny úvahy byly uskutečněny na základě premisy, že předměty zabavené při domovních prohlídkách patřily obviněným, bez ohledu na to, že v bytě žily např. tři nebo čtyři osoby. Našel-li se tedy příkladmo hrneček s Hitlerem a nápisem Dem Führer die Treue (mimochodem, neuvěřitelný kitsch!), Ptáčník a Krčál z něj vyšli a ve svém posudku dovodili, že stíhané dívky shromažďovaly v domácnostech závadové předměty. Podobně Mein Kampf, v Zítkově edici, jejž policie rovněž vyhodnotila jako extremistický předmět: slušný člověk by přece takové knihy doma neměl! Atd. atd., ad nauseam.

Upřímně se přiznávám, že mi výslech Dr. Ptáčníka zvedl krevní tlak asi stejně, jako ho zvedly Ivo Svobodovi otázky obhajoby. Tak mladý, a už tak prodejný! Nebo opravdu jen tak obludně hloupý?
32 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Čarodějnický proces
Počet zobrazení: 5277

Advokát Petr Kočí byl odvolacím kárným senátem uznán kárně vinným za to, že podal jménem své klientky Lucie Šlégrové námitku podjatosti na znalce-podvodníka Michala Mazla, avšak uloženou sankci zmírnil a namísto ročního zákazu výkonu advokacie mu za to uložil pokutu 100 000 korun. Jo, hovořit o korupci při zadávání zakázky na nákup talárů se nevyplácí…

Bohužel, nemohu než konstatovat, že česká advokacie a čeští advokáti jsou ostudou této země a Česká advokátní komora je toho institucionálním symbolem.

Tisková zpráva Petra Kočího.

29 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 7665

Opakuji se: citát z filmu Orbis pictus Konečne je všetko, tak ako má byť – tam kde som mal hlavu, tam mám teraz riť jsem užil již jednou, v souvislosti s kausou justiční mafie, leč nemohu jinak, než ho recyklovat. Nic jiného mne totiž nenapadá nad zprávou, že čacký policejní sbor hlavního města odhalil i námi komentovaný dokument televisní stanice National Geographic Channel o poměrech v Praze jako sprostý podvod. A pokud se televise neuvolí natočit o naší metropoli dokument nový, tentokrát již zaručeně pravdivý, někdo – nejspíš zločinný reporter Connor Woodman – si to šeredně odskáče. O pomoc proti pomlouvači byl prý již požádán Interpol.

Nevím, jak vy, milí čtenáři, ale já být tou televisí, na nabídku bych kývl a natočil jim takový propagandistický film o šťastných Pražanech, již se v dokonalé harmonii se svými komunálními politiky těší bezpečí a prosperitě, že by autoři onoho nápadu měli ostudu ještě ve třetí generaci!

27 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 4157

Text ústavní stížnosti je zde. Stěžovatelka argumentuje proti fantasmagorické kalkulaci, že výnos trestné činnosti = náklad publikace × koncová cena jednoho výtisku, a tvrdí, že jako výnosy trestné činnosti nelze zajišťovat prostředky na účtu ještě předtím, než je pachatel trestnou činností získá: to je to samé, jako kdyby při objevení plánu na vyloupení banky policie pachateli odebrala tolik peněz, kolik má banka v sejfu. Uvidíme, co na to Ústavní soud.
4 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 3046