Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Občanské sdružení Jana Šinágla Sodales Solonis o. s. vyhlásilo veřejnou sbírku na podporu advokáta Petra Kočího, který je vystaven persekuci ze strany České advokátní komory. Příspěvky, třebas jen symbolické, můžete posílat na účet č. 68689/5500, variabilní symbol 201301.

Podrobnosti v tiskové zprávě.

Aktualisováno.
Zatím přispělo deset osob celkovou částkou 8 930 Kč. Všem děkujeme a věříme, že se přidají další. Víc než finanční výnos sbírky je důležitý pocit, že s jednáním ČAK přispěvatelé – a jsou mezi nimi i advokáti, kteří vyjádřením podpory sami riskují persekuci – nesouhlasí.
21 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 4599

Zatímco Miroslav Macek na svém blogu blaženě řeší problematiku dýňových quichí s gorgonzolou, nám nezbývá než se věnovat Adolfu Hitlerovi a jeho projevům. Důvodem je, že po mnohatýdenní nečinnosti se probral státní zástupce Jan Petrásek a rozhodl, že peníze zajištěné na účtu nelze použít ani k úhradě DPH za prodané knihy (usnesení, stížnost), a že není vůbec, ale vůbec nic divného na tom, jestliže znalec pošle svoje odborné vyjádření někomu jinému, než kdo mu ho zadal, notabilně dvěma důstojníkům ÚOOZ.

Takový názor je přirozeně směšný: pochybný a podezřelý je znalec, který své texty určené pro účely trestního řízení posílá komukoliv jinému než zadavateli, a pokud je tímto spoluadresátem policejní útvar, který má danou problematiku v gesci, je legitimní se ptát, jak je to s nezávislostí takového znalce; podobné liaisons dangereuses nedovolují jiný závěr, než že tento znalec je vůči orgánům činným v trestním řízení podjatý.

Možná to bude pro J. Petráska překvapení, ale znalec není orgánem činným v trestním řízení, ale je – úplně stejně jako v civilním řízení – neutrálním pomocníkem, přibraným proto, aby odpověděl na ty odborné otázky, k jejichž zodpovězení nejsou orgány provádějící řízení samy povolány.
14 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 5495

President Miloš Zeman dnes jmenoval dalším ústavním soudcem Radovana Suchánka. Moje očekávání, že akt president vykoná, pro dosažení maximální možné důstojnosti, s francouzskými holemi v barvě státní trikolory, byla sice zmařena, avšak jmenování samotné dává prostor k úvahám a pochybnostem.

Především byl – za posledních deset let prvně – jmenován kandidát, který byl v minulosti úzce spojen s konkrétní politickou stranou, se sociální demokracií. Dosud jmenoval Zeman kandidáty politicky neutrální, Suchánek je první výjimkou. A za druhé, jmenován byl další ústavní soudce, který u nikoho nevyvolá rozčilené reakce (Cože? Ten a ústavním soudcem!? Skandál!), nýbrž u mnohých pátrání v paměti, kdy a kde to jméno již slyšeli.

Domnívám se, že nesvědčí prestiži Ústavního soudu, aby jeho soudci byly jmenovány osoby, jejichž C.V. si je nutné googlovat. Na druhé straně nemám problém s tím, stane-li soudcem osoba prima facie politicky profilovaná, a to případně i hlouběji.

Existuje úzký vztah mezi ústavním právem a politikou, a lze mít oprávněné pochybnosti, zda vůbec je něco jako čisté, apolitické ústavní právo. Jistě existuje korelace mezi tím, jak vyhodnotil soudce zpravodaj Pavel Rychetský návrh na zrušení přísudkové vyhlášky, a jak vyhodnotil mou ústavní stížnost ve věci seznamu komunistických soudců Vojen Güttler. Být přidělení opačné, oba návrhy by s velkou pravděpodobností skončily pod stolem. Ale tak je to všude, i v Americe, u Nejvyššího soudu, kde rovněž velmi záleží na tom, jaké politické názory zastává ten-který soudce a kdo má v dané době v plenu většinu.

Osobně pokládám za mnohem větší problém to, že soudce zpravodaj je určován už ve fasi prvotních úkonů prováděných Ústavním soudem, fakticky na podatelně. Daleko rozumnější by bylo přidělit věc pouze senátu, a resumé nechat zpracovat aparátu společnému pro celý Ústavní soud. Pokud by se všichni tři soudci v senátě shodli na odmítnutí, pak by se ústavní stížnost odmítla, pokud ne, byla by meritorně projednána. Soudce zpravodaj, jehož asistenti ústavní stížnost posuzují a navrhují rozhodnutí, je příliš silným subjektivisujícím prvkem, který činí z rozhodování tohoto soudu skutečnou loterii, a to nemluvím o velmi snadné zneužitelnosti systému rozdělování nápadu k podvodům. Ale to je jen poznámka na okraj a de lege ferenda.

Popřejme Radovanu Suchánkovi, aby se z neznámého právníka stal co nejdřív známým ústavním soudcem.

21 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 5685

Zprvu jsem měl za to, že jde o náhodu. Když jsem požádal Krajský soud v Praze o informace týkající se návrhu na zápis Jana B. Uhlíře, fanaticky pracovitého historika, do seznamu znalců, pokládal jsem to za rutinní žádost o informace. Trochu mne, pravda, zarazilo, když mi místopředsedkyně soudu Lenka Ceplová poslala jiné informace, než o které jsem žádal, ale domníval jsem se, že na to upozorním a nedorozumění se rychle vyřeší autoremedurou. Nedělo se však nic, proto jsem poslal ministerstvu spravedlnosti stížnost na průtahy a s překvapením se dozvěděl, že kdosi má zájem zamést mou žádost pod koberec, v naději, že se na to tak nějak zapomene. Což se evidentně nepovedlo: můj zájem o informace z Uhlířova životopisu tím byl jen povzbuzen.

Aktualisováno.
A máme tu antedatované rozhodnutí o odmítnutí žádosti a moje odvolání proti němu. Krajský soud má zřejmě opravdu co tajit…

30 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 9801

Ve středu se u Městského soudu v Praze koná první jednání ve sporu o neoprávněný odběr a archivaci vzorků DNA. Žalobci jsou Lucie Šlégrová a David Kundľa, žalováno je ministerstvo vnitra. Žaloba byla podána sice už v srpnu 2011, ale soudkyně Jaroslava Lobotková (ex-KSČ, přirozeně!) se nejprve snažila případu zbavit a řízení bezdůvodně zastavila s tím, že o něm nemůže rozhodovat soud, ale policejní presidium. Až Vrchní soud v Praze zjednal nápravu a věc jí vrátil.

Další podrobnosti naleznete v tiskové zprávě.
7 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 2920