Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Když před deseti lety zavřeli Michaila Chodorovského, říkal jsem si, že jedním z významných rozdílů mezi Ruskem a Českou republikou je, že v Rusku nemá vůbec smysl klást si otázku, zda byl obviněný oligarcha vinen – nemůže být nic směšnějšího než představa Chodorkovského jako jediné černé ovce mezi ostatními oligarchy, poctivými a zločinu se štítícími podnikateli – kdežto v České republice taková otázka smysl, byť omezený, ještě má. Chodorkovskij podlehl v mocenském boji a byl proto, i pro výstrahu jiným, uvězněn, protože to bylo pro moc výhodné, a nyní, kdy je pro moc výhodné jej propustit a projevit milosrdenství, byl amnestován a propuštěn.

Po případu Davida Ratha a kause Nagyová-gate si tím jsem stále méně jist. Ano, ptát se po obsahu Rathovy krabice má jistý smysl, stejně jako zkoumat dialogy zaznamenané policejními mikrofony ve vile Pancové a Kotta. Určitý – ne ovšem rozhodující. V tom, že byli Rath i Nagyová obviněni a vzati do vazby na základě jednání, jež patrně bylo (objektivně) trestné, panuje obecná shoda. K trestnímu stíhání to však nestačí, k tomu je potřebný i další, subjektivní prvek, mocenský zájem na něm. A jsme víceméně tam, kde Chodorkovskij – tedy v Rusku.

Rath byl vyšetřován a obviněn na základě dohody (čti: komplotu) tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila s Lenkou Bradáčovou, a účelem jeho stíhání bylo jednak pomoci slábnoucí ODS diskreditací oposice, jednak zviditelnit ambiciosní krajskou státní zástupkyni a mediálně ji připravit na karierní postup. Cílem akce Nagyová bylo ukázat všem, najmě arci Petru Nečasovi, že proti odeesáckým kmotrům se vystupovat nemá, nechce-li člověk škaredě skončit. A podobnou motivaci a půdorys má celá řada dalších případů, notabilně kausa Opencard, ve které byli obviněni nikoli ti, kteří za korupcí stojí, ale garnitura, která se rozhodla ji vyšetřovat.

Trestněprávní aspekt tu je, jen – podobně jako v Rusku – není rozhodující, a toliko člověk v krajním stupni naivní by snad mohl pochybovat, že kdyby byl mocenský zájem dostatečně silný, iniciativní orgány činné v trestním řízení by si dokázaly něco vymyslet na kohokoli a kdokoli by mohl být vzat na rok do vazby. Otázka viny je podružná na samé hranici bezvýznamnosti. Ohebná komunistická justice, jež neprošla reformou, se dokázala přizpůsobit nové moci, a svou nezávislost si vyložila jako možnost propůjčit se beztrestně k jakékoli špinavosti, kterou si u ní ti u vesla objednají.

Tolik tedy k právnímu státu v České republice, a pro ty, kteří by náhodou měli v úmyslu ohrnovat nos nad Putinem a jeho diktátorskými methodami; naše země má stále k Rusku daleko blíž než do západní Evropy, a co je horší, už cca 15 let se politicky posouvá nikoli západním, ale východním směrem.
47 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: David Rath
Počet zobrazení: 4679

Policejní presidium přestalo klást odpor a poskytlo nám všechny informace týkající se database závadových osob Očista, o které jsme žádali ([1], [2], [3]). Jsme však zvědaví a proto se ptáme dál.

17 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 7509

Jen málokdy se mi stalo, abych cenu Osel měsíce uděloval s takovým gustem a s tak velkou mírou jistoty, že laureáty jsou skuteční a stoprocentní pitomci v talárech. Soudci Nejvyššího správního soudu Dagmar Nygrínová, Jiří Palla a Aleš Roztočil splnili kriteria nutná ke vstupu do elitního klubu Oslů s vlajícími prapory.

Posuďte sami: V rozsudku č. j. 4 As 116/2013-63 nejenže nepochopili, k čemu slouží ustanovení § 16 odst. 4 InfZ, ale správní žalobu, která rekapituluje průběh řízení, vysvětluje, že právně zcela identickou situaci vyřešil NSS už ve svém předchozím rozhodnutí (které přesně označuje), a uvádí, že by bylo neúčelné argumentovat podrobněji, odmítli jako příliš stručnou a doporučili krajskému soudu, aby žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť její práva a oprávněné zájmy nebyly v řízení advokátem řádně chráněny (§ 19).

Přeloženo do srozumitelného jazyka, advokát není od toho, aby soudu stručně a srozumitelně vysvětlil, o co jeho klientovi jde a z jakých skutkových a právních východisek to dovozuje, ale jeho úkolem je žvanit – čím květnatěji a rozsáhleji, tím lépe. Dobrým advokátem je podle shora zmíněných jurisprudentů ten jedinec, který dokáže to, co lze přesně a jasně vyjádřit ve dvou odstavcích, rozepsat na pět stran.

Laureátům blahopřeji a děkuji jim – vskutku, něco tak hlubinně, imanentně dementního jako jejich rozsudek jsem nečetl roky! – a pro své čtenáře vyhlašuji předvánoční soutěž O žvanivého slimejše; vítězem se stane ten z vás, který dokáže §§ 5–6 žaloby rozepsat nejoriginálnějším a zároveň ne zjevně irelevantním způsobem tak, aby bylo intelektuální libido soudců Nygrínové, Pally a Roztočila uspokojeno. Biblické a talmudické odkazy jsou vítány, a rozhodně by neuškodil krátký exkurs do způsobu, jak byly podobné žádosti o informace řešeny ve starověkém Egyptě, jak by s nimi naložili podle islámského práva a jaké konotace má podaná žádost o informace v kontextu nejnovější judikatury Evropského soudního dvora.

Nejzdařilejší příspěvky budou oceněny.

32 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 3413

O petici proti našemu Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme s potěšením informovali, a máme tu odpověď na ni, z pera samotné Ivany Odarčenkové (mezi občanskými aktivisty známé též jako U3). Můžeme-li věřit bojovníkům za národní čistotu občanské společnosti, stojí v ní:
Číst dál... 27 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 4694

Z hlediska práva nás media poslední dny téměř nezásobují materiálem, vyjma snad lehce pikantní informace, jak se mezi sebou oslovují členové vlády (je dobře to vědět: tak jako oslovení hraběte zní Vaše milosti, knížete Vaše jasnosti, předsedu vlády je dlužno oslovovat Vy vole…).

Nezbývá tedy než se rozepsat o thematu, které bychom jinak asi ani neotevřeli, o elektronickém zmnožovači tarifních impulsů instalovaném ve velkém počtu pražských a zřejmě i mimopražských taxíků. Jedná se zjevně o zařízení způsobilé sloužit k jedinému účelu, k okrádání zákazníků, avšak protože při jedné jízdě nikdy škoda nedosáhne limitní částky 5 000 korun, prostředky příliš kasuisticky pojatého českého trestního práva na tyto podvodníky nedosáhnou.

Což na druhou stranu neznamená, že by magistrátní úředníci a policisté nemohli dělat nic. Pokud turbo v taxíku objeví a prokážou, že ho řidič použil (a tedy o něm nemohl nevědět), jsou oprávněni vozidlo pro účely přestupkového řízení zajistit a poté nechat propadnout nebo zabrat. Vzhledem k sazbě pokuty za přestupek podle § 34e odst. 2 písm. f) silničního zákona, jež činí 50 tisíc korun, to není v nápadném nepoměru k povaze přestupku a podvodník by se u soudu neubránil.

Jenže to se nestane, protože ti, kteří by k tomu byli oprávněni, mají z okrádání turistů svůj podíl. Nebo vy opravdu věříte tomu, že tato benevolence není ze strany taxikářů a provozovatelů taxislužby dobře a pravidelně honorována?

30 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 7661