náměstí Hrdinů 1634/3
140 21 Praha 4
Č. j. MV-148956-3NS-2013
Vážený pan
Ing. Pavel Rejf
Petice na obranu republiky a jejího právního řádu
Z pověření ministra vnitra, pana Ing. Martina Peciny, MBA, se zdejší útvar zabýval posouzením obsahu petice podané petičním výborem ve shora uvedené věci. Z hlediska zákonné kompetence Ministerstva vnitra (dále jen
ministerstvo) na úseku sdružovacího práva sdělujeme k uplatněným požadavkům souvisejícím s návrhem na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanské sdružení (dále jen
Sudetoněmecké krajanské sdružení) následující stanovisko:
Jak je Vám známo, obdrželo ministerstvo dne 12. 8. 2009 návrh přípravného výboru na registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení. V rámci řízení o registraci zamýšleného občanského sdružení dospělo ministerstvo na základě posouzení předložených stanov k závěru, že v daném případě jsou dány důvody pro odmítnutí registrace. Rozhodnutím ministerstva ze dne 24. 8. 2009 byla proto registrace jmenovaného občanského sdružení odmítnuta podle § 8 odst. 1 písmo c) zákona č. 83/1990 Sb. (dále jen
zákon č. 83/1990 Sb.) a následně rozhodnutími ministerstva ze dne 28. 6. 2011 a ze dne 18. 2. 2013.
V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že v souladu s ústavním principem ochrany základních práv a svobod je sdružovací právo jako jedno ze základních politických práv pod ochranou soudní moci. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb. mohou členové přípravného výboru podat ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace občanského sdružení žalobu k příslušnému soudu. Soud rozhodnutí ministerstva zruší podle § 8 odst. 4 zákona č. 83/1990 Sb., jestliže nebyly dány důvody k odmítnutí registrace. Den právní moci takového rozhodnutí soudu je dnem registrace občanského sdružení.
V daném případě podali členové přípravného výboru žalobu k Městskému soudu v Praze (dále jen
Městský soud) proti každému z výše uvedených rozhodnutí ministerstva s tím, že o žalobě proti poslednímu rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení ze dne 18.2.2013 jmenovaný soud dosud nerozhodl.
Dle názoru ministerstva nelze podání návrhu na registraci občanského sdružení s názvem Sudetoněmecké krajanské sdružení hodnotit jinak, než jako zneužití práva, které plně odůvodňuje nezbytnost zásahu do výkonu sdružovacího práva. Ministerstvo má nadále za to, že v daném případě jde o zásah legitimní, mající oporou v zákoně, opodstatněný a nezbytný. V kontextu s výše uvedeným pak nelze než konstatovat, že otázka provedení nebo odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení je odvislá od rozhodnutí soudu. Podotýkáme, že proti rozhodnutí Městského soudu lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ústavní stížnost k Ústavnímu soudu, jakož i stížnost pro porušení čI. 11 Úmluvy o ochraně lidských práva základních svobod k Evropskému soudu pro lidská práva.
Za stavu, kdy registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení nebyla ministerstvem provedena, mohou sdružené osoby působit pouze jako neformální uskupení mimo právní režim. Pokud se domníváte, že v souvislosti s aktivitami vyvíjenými členy přípravného výboru, jsou naplňovány znaky trestného činu či jiného protiprávního jednání, je třeba se obrátit na orgány činné v trestním řízení. V této souvislosti lze zmínit, že projevy dvou členů přípravného výboru, zmocněnce Tomáše Peciny a Jana Šinágla, související s problematikou prezentovanou v čI. 3 stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení se dotkly cítění některých osob do té míry, že v případě Jana Šinágla podaly trestní oznámení a proti jmenovanému bylo zahájeno trestní stíhání jako obviněného ze spáchání přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku. Dle dostupných informací bylo trestní stíhaní v této věci zastaveno (srov. www.sinagl.cz).
Závěrem pro informaci uvádíme, že dnem 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nová zákonná úprava sdružovacího práva obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který zrušuje zákon č. 83/1990 Sb. K témuž datu se zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zřizuje spolkový rejstřík. Na základě výše citovaných zákonů přechází v plném rozsahu agenda občanských sdružení, dosud zabezpečovaná ministerstvem, na příslušné soudy.
S ohledem na výše uvedenou podstatu věci tudíž nevyplývá z petice potřeba přijetí jakýchkoli opatření.
PhDr. Ivana Odarčenková
vedoucí oddělení sdružování
Ale mohu ji potěšit: ani z ustanovení ObčZ/2012, ani ze zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fysických osob, nikterak neplyne, že by o návrhu na registraci našeho občanského sdružení po 1. lednu místo jejího ministerstva rozhodoval rejstříkový soud, ale řízení dokončí ten, kdo je zahájil.
Aktualisováno.
Na Ivanu Odarčenkovou si samozřejmě stěžujeme.
Komentáře
Pokud se chcete domáhat omluvy tak postup podle 82/1998 asi neklapne, když tento zákon neřeší zadostiučinění za zásah do osobnostních práv. nebo snad ano?
Nemáte prosím odkaz na některý z těch judikátů? Děkuji
Herr Krystlik, obávám se, že realizaci tohoto nápadu brání to, že válka skončila bohužel jiným výsledkem. No a teď mne omluvte, jdu si sbalit pyžamo a zubní kartáček, za chvíli určitě někdo zazvoní... :-P
Z vlastní zkušenosti: Požádal jsem správní soud v Mnichově o vydání předběžného opatření (einstweilige Verfügung) proti jednomu bavorskému Landratsamtu. Do týdne mi soud vyhověl a nařídil dotyčnému okresnímu úřadu věc napravit pod pokutou 100 000 DM (tehdy platily ještě marky a nižší výše pokuty). Lhůty pro vydání předběžného opatření jsou v Německu neúprosné: do týdne.
www.hutka.cz/new/html/vosman6.htm
Wolfgang Habermann
Lubník 59
56301 Lubník
Městský úřad Lanškroun
oddělení stížností
Nám.J.M.Marků 12
56316 Lanškroun
Stěžovatel: Wolfgang Habermann, nar. 07.04.1944
Lubník 59
56301 Lubník
Stížnost
na postup úřední osoby Richarda Kohouta v „Žádost o stanovisko“
spisová značka:OŽP/24969/2013/RKo Č.j.: MULA 37004/2013
V předmětné žádosti OŽP Lanškroun ze dne 11.prosince 2013 podepsané referentem
odboru životního prostředí Richardem Kohoutem se uvádí na straně 2. v
odstavci 4. a na straně 3. v odstavci 1. a v odstavci 2. hodnocení časového
plánování stěžovatele a jeho kádrování, které je z podstatné části lživé. V
demokratickém právním státě je nepřípustné a neospravedlnitelné, aby se
podobná, právně i ethicky vadná úvaha objevila v úředním dokumentu, v
žádosti o stanovisko na adresu jiných osob. Nemůže-li se referent
životního prostředí Lanškroun Richard Kohout smířit z faktem, že v dané
věci upozornili účastníci správního řízení na prokazatelnou nečinnost
OŽP Lanškroun v dané věci, neznamená to, že by tyto svoje osobní náhledy
a pocity mohl promítat do oficiálních výstupů OŽP v Lanškrouně. Takové
jednání v neprospěch stěžovatele je neakceptovatelné, neethické, svědčí o
nedostatěné orientaci v platném právu a je na místě, aby se za ně Městský
úřad Lanškroun, případně osobně referent životního prostředí Lanškroun
Richard Kohout stěžovateli písemně omluvil.
Za těchto okolností stěžovateli nezbývá než podat na postup referenta životního
prostředí Lanškroun Richarda Kohouta
s t í ž n o s t
ve smyslu ustanovení § 175 et.seq. SprŘ a požádat, aby byl v souladu s ustanovením §
175 odst. 6 Spr.Ř písemně vyrozuměn o výsledku šetření a opatřeních
přijatých k nápravě.
Pokud jde o požadavek písemné omluvy, tu stěžovatel očekává ve lhůtě 15 dnů od data
doručení této stížnosti. Nebude-li tomuto požadavku učiněno zadost, bude
se stěžovatel po správním orgánu Městského úřadu Lanškroun omluvy a
případné další satisfakce domáhat jinými dostupnými právními
prostředky, konkrétně cestou zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za
škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním
postupem, ve znění pozdějších předpisů.
V Lubníku dne 19.prosince 2013
Wolfgang Habermann
Zastáváte stále názor, který jste zastával v roce 2001, totiž že správní orgán není oprávněn vyžadovat prokázání totožnosti? Pokud se váš náhled na tuto problematiku změnil, proč? Děkuji. K. Š.
RSS kanál komentářů k tomuto článku