Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Úvahy a komentáře

V čele Nejvyššího soudu překvapivě končí Iva Brožová; jejím nástupcem by se měl stát Pavel Šámal, bývalý komunista a živá epitomisace komunistického pojetí trestního práva. Šámal jistě není tím nejhorším, co v České republice v tomto oboru působí, tím jsou bezesporu Jan Musil a Jiří Pácal (a po nich dlouho, dlouho nikdo), avšak jeho trestní zákoník byl minimálně pro mne zklamáním a jen malým pokrokem oproti předpisu z r. 1961. Bezesporu lepší a modernější obecná část pouze uvádí prakticky nezměněnou část zvláštní, se všemi jejími postkomunistickými specifiky: preferencí ochrany majetku a veřejného pořádku před ochranou života a zdraví, drakonickými tresty za banality, gumovými paragrafy typu výtržnictví, a celou pleïadou verbálek.

Přitom – možná překvapivě – Šámal není špatným trestním soudcem, jeho rozhodnutí vždy dávala smysl a měla občas i ústavněprávní přesah.

Vcelku tedy nemám za moudré, že Iva Brožová odchází, aniž by ji mohl nahradit lepší kandidát. Nemusela to být osobnost magnituda Pavla Majáčka Rychetského, stačil by někdo jako Josef Baxa. Pavel Šámal, bohužel, Nejvyšší soud k demokratickému pojetí výkladu práva neposune.

Aktualisováno.
Ivě Brožové přejeme příjemný důchod. Přes spor o minulost soudců, který jsme s ní měli (a který nechal Nejvyšší správní soud dopadnout v její prospěch jen díky hodně velké špinavosti Elišky Cihlářové – stížnost na svůj postup si podle ní měla I. Brožová sama projednat, vzpomínáte?), jsme jí vděčni za tento rozsudek v kause pana K.

Aktualisováno.
Podle ministryně Válkové je prý Šámal morálně integrovaným odborníkem. Věru: když bylo potřeba, vstoupil do Strany, a když to přestalo vynášet, rychle legitimaci zahodil a stal se přesvědčeným demokratem. Do této společnosti se tudíž integroval opravdu výborně. A pokud snad paní ministryně měla na mysli nikoli morální integraci, nýbrž morální integritu, můžeme jen zopakovat, co pravil nynější president kdysi na čísi adresu: i na Pavla Šámala se vaří voda.

1 komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2338

Mohly obohatit genofond lidstva, naštěstí obohatily pouze tuto rubriku. Dvě studentky přerovského gymnasia, které bez povolení vylezly na střechu onoho a tam po jistou dobu, ničeho, vyjma snad pověsti své i řečeného vzdělávacího ústavu, nepoškodivše, setrvaly a poté střechu opět spořádaně opustily.

Ředitel školy jim vyhrožuje přísným potrestáním, nás arci zajímá, které ustanovení školního řádu dívky svým činem porušily. Vyjdeme-li z toho, že povinnost podle čl. 2 odst. 2 platí stricto sensu pouze ve škole a nikoli na ní, pak zbývá čl. 2 odst. 21, podle kterého v době volna i školních prázdnin se žák chová v souladu se zásadami morálky a dbá o dobrou pověst školy. Jak jsme arci řešili už kdysi v souvislosti s gymnasiem hořovickým, zde vykračuje podzákonná normotvorba zřetelně ultra vires, nad rámec toho, co umožňuje ustanovení § 30 odst. 1 školského zákona, a školní řád je tedy v této své části neplatný.
Nemáte někdo na obě blbky (opravuji: odvážné studentky) kontakt? Několik let jsem v Přerově nebyl a nebylo by špatné opět zajet…
24 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 6408

Původcem všeho zla jest nový občanský zákoník. To je žurnalistické dogma, které dobře znají i v redakci iDnes. Tam zveřejnili článek o podezřele levných telefonech nabízených ve výprodeji společností Alza.cz. Věc není arci tak jasná, tak ji v iDnesu vidí, a nový ObčZ poskytuje rozhodně spravedlivější vodítko, jak tyto případy řešit, než úprava předchozí.

Oni mlamojové zdají se spatřovat klíč v ustanovení § 579 odst. 1 ObčZ, podle něhož, způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Toto ustanovení operuje s termínem způsobit, kterýžto je v civilním právu jinak užíván především v souvislosti s objektivní odpovědností za škodu, u níž postačí, aby byla škůdcem způsobena, nemusí jím být nutně zaviněna. Protože Alza zveřejnění chybných cen nezavinila, ale způsobila – stalo se tak jednáním jejích zaměstnanců nebo dodavatelů IT služeb – nemůže se nyní dovolávat neplatnosti na dálku uzavřených kupních smluv.

Takový výklad mám arci za nepřiměřeně formalistický (literalistický). Ustanovení o způsobení neplatnosti promítá do českého právního řádu starobylou zásadu nemo turpitudinem suam allegare potest, a tak je nutné je i vykládat: protože Alza jednala možná nedbale, nikoli však nepoctivě, může se nyní neplatnosti kontraktu dovolat, protože smlouva byla uzavřena na základě neexistující, resp. vinou technické chyby změněné oferty. Analogicky tu lze aplikovat i ustanovení § 571 ObčZ. A kupující se mohou soudit, až se třeba úplně usoudí. Tak je to jednoduché, milé děti.

85 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 7091

Nějak mne přestává bavit na blog psát, protože mám pocit, že o všem zajímavém, co se v právu děje, jsem už nejenže napsal, ale bylo to tak dávno, že už se na to zapomnělo a po vzoru kolegy Wu bych mohl zbytek produktivního života prorecyklovat.

Nejvyšší soud pátým trestním senátem rozhodl, že výše náhrady přiznatelná v kause porušování autorských práv v adhesním řízení není automaticky škodou, na jejímž základě se posuzuje závažnost trestného činu. Což jsme pojednali před pěti lety hned ve dvou textech ([1], [2]).

Myšlenka rozštěpení škody na vyšší fiktivní, civilní, a nižší trestní, je jistě podnětná, usnesení NS však otevírá prostor zpochybnit – přinejmenším co do ústavní konformity a eurokonformity – celé ustanovení § 40 odst. 4 autorského zákona o paušální náhradě ušlého zisku. Formulace tohoto ustanovení patrně vylučuje v případě, že se poškozený rozhodne uplatnit opci dvojnásobku, moderační právo soudu, a tak zbývá jedině § 2 odst. 3 ObčZ: Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Snad s tím někdo u soudu uspěje.

7 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3431

Dnešní den byl mimořádně bohatý na judikáty evropských soudů týkající se České republiky.

Evropský soud pro lidská práva vyhověl stížnosti matky, která byla poté, co bez dovolení lékařů s dítětem opustila porodnici, donucena vrátit se zpět (blahopřejeme stěžovatelce a Lize lidských práv), avšak zamítl stížnost ve věci práva na přítomnost porodní asistentky u domácího porodu (blahopřejeme vládě a lékařské lobby). Zdravotnickým právem se na tomto blogu zabýváme jen sporadicky, proto se omezíme na konstatování, že po přečtení všech disentů a konkurencí vysvítá jasný bias soudců v závislosti na zemi původu: ti západoevropští jsou pro matky, jejich jiho- a východoevropští kolegové pro lékaře, neboť v postkomunistické Evropě je dosud lékař uctívanou autoritou, o jehož kompetenci si nikdo nesmí dovolit ani zapochybovat; společný disent soudců Slovince Boštjana Zupančiče a Ukrajinky Ganny Judkivské budiž v tomto směru odstrašujícím příkladem.

Více se budeme věnovat rozsudku Evropského soudního dvora ve věci Františka Ryneše, potrestaného za to, že natočil bez dovolení stacionární kamerou vandala ničícího jeho rodinný dům. Nejvyšší správní soud předložil do Lucemburku předběžnou otázku, a ESD dnes rozhodl, že se na tuto formu zpracování osobních údajů nevztahuje exempce zpracování pro osobní potřebu a platí tedy omezující ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o ochraně fysických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Na úskalí rozhodovací praxe českých soudů v tomto směru jsme upozorňovali několikrát, i na to, že může stěží obstát názor o bezproblémové použitelnosti audio- a videonahrávek pořízených soukromými osobami a připouštěných jako důkaz v různých řízeních, od daňových a celních přes přestupková po trestní. Nemusí jít nutně jen o stacionární kamery, kde je míra invase imanentně vyšší (je natáčen každý, kdo se před kamerou pohybuje; ovšem Ryneš dostal pokutu paradoxně za natočení vandala), ale např. i o záznamy telefonátů. Dosavadní převažující právní názor, že taková nahrávka je vždy procesně použitelná, by mohl být zakrátko ESD rovněž korigován v takové míře, že to až nemusí být českým státním orgánům milé.

Zvykejme si, že Evropská unie je místem, kde (občas) dostává termín absurdita novou, netušenou byrokratickou dimensi.

57 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 6304