Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Rozsudek odvolacího soudu ve věci žaloby na ochranu osobnosti, jíž se manželé Kolečkovi z Karlových Varů domáhali satisfakce za zásah do užívacího práva k nájemnímu bytu, je značně stručný až strohý a oproti prvostupňovému rozhodnutí nepřináší nic nového, proto ho publikujeme pouze pro úplnost.

Už jsem si na to téměř zvykl, takže překvapen bych byl spíš opačným výrokem: podle soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ivana Kratochvíla nedocházelo v řízení o žalobě podané v prosinci 2005 k průtahům, přestože o ní není dodnes rozhodnuto ani v prvním stupni. Podle jeho kolegyně Šárky Henzlové k průtahům nedocházelo ani v řízení, kde žaloba byla podána v září 2004 a soud do dnešního dne nejenže nerozhodl, ale ještě ani nezahájil dokazování.

Jen díky rozumnosti odvolacích senátů Městského soudu v Praze, který bývá pravidelně opačného názoru, tyto případy nekončí před Ústavním soudem nebo ve Štrasburku.

Má vůbec smysl udělovat těmto pitomcům v taláru cenu Osel měsíce? Domnívám se, že nikoli: je to prostě normální, setrvalý stav, smutná visitka toho, jak daleko má česká justice k nezávislosti na exekutivě, což se ukazuje nejplastičtěji tehdy, když má soudce rozhodnout spor, v němž je jednou ze stran řízení jeho vlastní ministerstvo.

Bolístku ve svém projevu pofoukal všem nacionalisticky rozcitlivělým Čechům jejich president Václav Klaus, když vysvětlil, že násilí Čechů na Němcích bylo sice politováníhodné, ale nelze je vůbec srovnávat s jeho příčinou, násilím Němců na Češích.

Ovšem – přece byste si nemysleli, že život Němce a život Čecha má stejnou cenu!

Opět se stydím za svého presidenta; nejspíš to bude setrvalý, u příležitosti každého státního svátku nebo jiného významného dne se manifestující stav.

Pro úplnost zveřejňujeme dvě ústavní stížnosti, jimiž Patrik Vondrák brojí proti postupu orgánů činných v trestním řízení ve své věci:
  1. ústavní stížnost proti vazbě
  2. ústavní stížnost proti rozhodnutí o námitce podjatosti

Pokud kdy bylo, postupně být přestává.

Ti, kteří pochybují, nechť laskavě posoudí následující pasáž z nejnovějšího usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 o důvodech, proč musí i po roce zůstat Michaela Dupová ve vazbě:

Pokud jde o obžalovanou M. Dupovou, soud opakovaně konstatuje, že pravdivost a upřímnost jejích prohlášení v písemném slibu dalšího řádného života v konfrontaci s tím, že udržuje kontakty s osobami, které se angažují na straně pravicového extremismu, je značně nevěrohodná. Tvrzení obžalované, že se od této scény myšlenkově distancovala a je připravena s ní zpřetrhat veškeré kontakty se pak jeví jako zcela účelové a nepravdivé. Jako alibistické prohlášení obžalované soud hodnotí to, že ve vazbě nemá možnost navazovat nová přátelství. Přitom je třeba poukázat na to, že nejen že přijímá korespondenci od takovýchto osob, ale i sama jako první tyto osoby kontaktuje. Pokud jde o návrh na stanovení dohledu probačního úředníka, má soud i nadále za to, že ani tento institut nemůže nahradit vazbu obžalované dle § 67 písm. c) tr. řádu. Z důvodu již uvedených výše by stanovení probačního dohledu bylo formálním opatřením, které by nemělo žádný kontrolovatelný vliv na chování obžalované v kontextu k okolnostem projednávané trestné činnosti.

A ještě, proč musí ve vazbě zůstat Patrik Vondrák:

Pokud jde o obžalovaného P. Vondráka, i v jeho případě soud konstatuje, že z jeho jednání v předchozí době, z jeho angažovanosti při propagaci hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka a hlásání národnostní a rasové zášti vůči jiné skupině lidí, lze dovodit důvodnou obavu z toho, že v takovéto činnosti, pro kterou nyní stojí před soudem, bude pokračovat, respektive ji opakovat. Vzhledem k osobě obžalovaného, okolnostem případu a výše uvedeným skutečnostem, kdy je nutno vzít v úvahu, že obžalovaný patří k čelným a nejaktivnějším představitelům hnutí Národní odpor, považuje soud vazbu z důvodů § 67 písm. c) tr. řádu i nadále za důvodnou. Instituty navrhované obžalovaným jako náhrada vazby, tedy jeho písemný slib, stanovení dohledu probačního úředníka a přijetí nabídky peněžité záruky ve výši 250.000,- Kč, považuje soud za zcela nedostatečné k tomu, aby vazbu obžalovaného mohly nahradit. Znovu soud konstatuje, že takového rozhodnutí učinil na základě znalosti osobního profilu obžalovaného a okolností případu, svědčících o závažnosti jednání obžalovaného, který se obklopuje osobami a předměty oslavujícími hitlerovské Německo a vyznává a propaguje ideje pravicového extremismu.

Nevěda, co ti dva skutečně spáchali. člověk by si z takového usnesení dovodil, že museli vyvraždit polovinu Chánova, když je nyní tak samozřejmá nutnost vést jejich stíhání vazebně…

Aktualisováno.

A komu by snad tyto ukázky nestačily, může si přečíst protokol z posledního hlavního líčení. Dozví se z něj třeba to, jak v Jihlavě policie prověřila 15 pořadatelů a poté sdělila přítomnému magistrátnímu úředníkovi, že dvě z těchto osob jsou závadové a doporučila mu proto shromáždění rozpustit, což se vzápětí skutečně stalo.

Jakým právem policie takovou databasi závadových osob vede a kdo všechno se do ní může dostat, se ovšem nedozvíme; Úřad pro ochranu osobních údajů to přirozeně také zajímat nebude, ten má momentálně plné ruce práce se zakazováním Google Street View a s persekucí Stanislava Pence, který měl drzost zveřejnit archivní materiály StB.

Tak tahle, prosím, vypadá demokratická Česká republika v roce 2010!

Podkategorie