Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Sudetští Němci

Zveřejňujeme text, který se měl – po zkrácení a doplnění z některých dalších zdrojů – stát základem příspěvku Tomáše Krystlíka za historickou sekci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na symposiu ÚSTRu.

Bdělí dohližitelé nad veřejnými mravy a správným pohledem na národní dějiny takové znesvěcení půdy Ústavu naštěstí nepřipustili, nekvalitním textem si proto toliko znehodnotím svůj blog…

Vysvětlení je prosté: aby se nezdálo, že ÚSTR na symposiu konaném na své půdě nesnese žádné neorthodoxní názory, musel ze seznamu přihlášených (dnes jsem obdržel, spolu s průvodním dopisem kancléře Ústavu Pavla Žáčka) vyřadit vedle extremistů Tomáše Krystlíka a Jana Kopala aspoň jeden další příspěvek – a volba padla právě na pamětnici Kropáčkovou.

Že vystoupit smějí jen ti, kteří se plně – a placeně – ztotožňují se státní politikou a s planoucím srdcem prosazují její zásady v praxi (Ivo Telec v této souvislosti velmi případně hovoří o výkonu státní správy minulosti), je jen dobře: vždyť kam bychom přišli, kdyby státní ústav strpěl na své půdě úředně neschválené názory!

Zde jsou pro přehlednost všechny příspěvky, připuštěné i nepřipuštěné, v tabelární formě:

  Přednášející Instituce Název příspěvku Vybrán
1 Kamil Nedvědický MV ČR Mezinárodněprávní souvislosti atentátu na Heydricha ano
2 Eduard Stehlík ÚSTR Atentát na R. He[y]dricha – příprava a vlastní provedení ano
3 Jan Kuklík, Jan Němeček PF UK Mezinárodní ohlas a dopady atentátu na československou zahraniční akci ano
4 Jan Dobeš FF UK Ministerstvo lidové osvěty jako příklad správních změn v roce 1942 ano
5 Jan Gebhart HÚ AV ČR Protektorátní rok 1942 očima propagandy ano
6 Jan Kopal sine Karel Werner – ze života aktivistického novi[ná]ře ne
7 Jan Machala ÚSTR Dnes neexistuje žádný židovský majetek, ale jen majetek Říše! Likvidace synagogy jako technický, byrokratický a majetkoprávní problém ano
8 Jan Němeček HÚ AV ČR viz sub 3 ano
9 Tomáš Krystlík SKSČMS Pozadí a důsledky atentátu na Heydricha ne
10 Lukáš Kopecký FF UJEP Vnímání atentátu a činnosti parašutistů ve vzpomínkách Boženy Kropáčkové ne
11 Pavel Kopeček PdF UPOL 1. a 2. stanné právo na střední Moravě ano
12 Pavel Zeman ÚSTR Německá okupační a genocidní politika v okupované Evropě 1942. Cesta k evropskému řešení židovské otázky ano
13 Pavel Kokoška ÚSD AV ČR Protektorát v roce 1942 ano
14 Tomáš Jakl VHÚ Válečný rok 1942 – třetí rok války ano
15 Vojtěch Blodig Památník Terezín Proměny terezínského ghetta v roce 1942 ano
16 Vojtěch Kyncl HÚ AV ČR Rodinné vzpomínky na válečný zločin ano


Napadá mne kacířská myšlenka: co když to nebyla náhoda a pamětnice Kropáčková do Ústavu nesměla nikoli proto, že se stala obětí náhodného výběru, nýbrž protože si o parašutistech pamatovala něco, co nebylo v souladu s čvančarovským hrdinsko-primitivním pojetím národních dějin? Červík nejistoty hlodá a hlodá…

Ne snad, že bychom čekali něco jiného než odmítnutí naší přihlášky, s odvoláním na údajný příliš velký počet zájemců o vystoupení. Vrcholným bodem programu bude jistě pábení amatérského historika Jaroslava Čvančary, a kdokoli při svém historickém výzkumu vychází nikoli z nacionalistických bludů, ale ze studia skutečných pramenů, nemá na akcích pořádaných touto vzorně demokratickou institucí co dělat!

Abychom zjistili podrobnosti, poslali jsme ÚSTRu žádost o informace.
Tímto rozsudkem nevyhověl Nejvyšší správní soud ani druhé kasační stížnost týkající se sporu o registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a správní žalobu odmítl. Proti nečinnosti ministerstva se tak nyní konečně můžeme bránit ústavní stížností.

Pokud uspějeme, bude to znamenat nejen registraci našeho spolku, o niž již tři roky marně usilujeme, ale ministerstvo vnitra ztratí možnost bránit spolkům v činnosti prakticky ad infinitum vydáváním serie nepřezkoumatelných rozhodnutí o odmítnutí registrace.

Tento problém, který se týká nejen sdružování, ale veřejné správy obecně, by byl daleko méně palčivý, jestliže by soudy nebyly tak liknavé a správní žaloby projednávaly během několika měsíců, nikoli let, jak je zejména u Městského soudu v Praze pravidlem. Případy, kdy jsou správní rozhodnutí rušena opakovaně, buď po nepřezkoumatelnost nebo proto, že se správní orgán neřídil závazným právním názorem soudu, nejsou výjimkou, a takto postižený žadatel nemá, jak se bránit: k průtahům v řízení formálně nedochází, ale svého práva se přesto – často i po mnoho let – nijak domoci nemůže.

Aktualisováno.
K případu též na svém blogu David Schmidt. Jím citovaný disent soudce Scaliy viz např. zde.
Tímto usnesením odmítl devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení Radan Malík, Barbara Pořízková a Daniela Zemanová naši kasační stížnost ve věci nicotnosti opakovaného rozhodnutí o odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Argumentace chabá až nehmatná, rozhodnutí NSS v podstatě jen opisuje usnesení městského soudu, bez snahy o reflexi stížních bodů (lidově řečeno jako by hrách na stěnu házel). Devátý senát má mezi senáty NSS pověst toho odborně vůbec nejslabšího, což znovu potvrdil.

Přečte-li si nezaujatý čtenář kasační stížnost a po ní předmětné usnesení, nabude dojmu, že soudci NSS rozhodovali o zcela jiném podání, jež si pro účely zjednodušení své práce patrně sami sepsali a poté odmítli: z důležitých stížních argumentů se usnesení přesvědčivě nevypořádalo ani s jediným!

V tomto případě nebudeme ústavní stížnost podávat, protože nevyslovením nicotnosti není do našich ústavních práv zasahováno; tu podáme až proti rozhodnutí o druhé kasační stížnosti, v řízení, v němž se domáháme vyznačení registrační doložky. V něm se po případné neúspěšné ústavní stížnosti budeme konečně moci obrátit na Evropský soud pro lidská práva.