Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Odpovědnost za methanolová úmrtí
V článku z května 2014 jsme predikovali, že odpovědnost státních orgánů za četná úmrtí v kause methanol bude zametena pod koberec. Nakonec se tak, snad jakousi chybou v Matrixu, nestalo, a k soudu se dostali i někteří z úplatných celníků. Nyní vyšla najevo nová fakta, zejména se objevila videonahrávka detektiva Stanislava Švábenského, kterýžto tvrdil, že Šlachtův elitní
útvar i GIBS měly k disposici relevantní údaje dávno před první otravou.
Právní mocí rozsudku nad celníky, nehledě na alternativu, že by se k soudu dostal někdo z ÚOOZ (nejsme naivní, to se stát nemůže, na to mocní Šlachtu příliš potřebují), vyvstává arci jiná, dosud nepříliš pojednaná otázka odpovědnosti státu za újmu způsobenou přeživším a pozůstalým po nepřeživších.
Stát se něco podobného v Americe, byl by další postup jasný: pozůstalí i poškození by si vzali advokáta, optimálně společného, a vysoudili by každý na státu náhradu ve výši minimálně několika milionů dolarů. Nejsme v Americe, proto se nestane nic a případ, jako mnohé jiné před ním, vyšumí do ztracena
.
Chyba není v zákoně, ten právní odpovědnost státu v případech, kdy orgány veřejné moci neplní své povinnosti, případně na protiprávním jednání aktivně participují, zakotvuje, ale neumím si představit soudce, který by náhradu přiznal: už z ohledu na svou další profesní karieru – Zakarpatí sice už není součástí tohoto státu, takže k Okresnímu soudu v Jasině by za trest přeložen nebyl, avšak na možnost, že by přešel k vyššímu soudu (a na vyšší plat), případně se stal předsedou nebo místopředsedou soudu, by takový vzpurný a ruku, jež ho živí, pokousavší jedinec mohl rovnou zapomenout. Anebo by se za nějakou dobu stal obětí šikany třeba ve formě účelového kárného řízení: precedenty tady jsou, třebaže ne tak okaté jako na Slovensku.
Proto je velmi důležité, aby konečně vznikla soudcovská samospráva; do té doby bude justice jen psíkem poslušně lízajícím dlaň svému páníčkovi – státu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 3818
Hrách na stěnu
S názorem, že setrvá-li soud sedm měsíců v nečinnosti, dopouští se průtahů, jsem trapně osamělý: Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že tomu tak není, a jak rozhodne Ústavní soud o mé ústavní stížnosti, si troufám už nyní predikovat: a to ani nezáleží na tom, jestli ji jako soudce zpravodaj dostane soudruh předseda fakultního výboru KSČ, soudruh vojenský prokurátor nebo pan předseda (tedy kdysi také soudruh, ale to už je dávno), který vůči mému advokátovi není ani trochu podjatý – přestože se mediálně vyslovil pro jeho přísné potrestání…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 4216
Posseltovo sdružení se opět vzdalo majetkových nároků
Pro ten účel by už bylo vhodné instalovat na Sudetoněmeckém domě v Mnichově vhodné signalisační zařízení, aby kolemjdoucí okamžitě věděli, zda Sudetoněmecké krajanské sdružení po České republice požaduje nebo nepožaduje vrácení ukradeného majetku. Jak patrno z linků, momentálně tyto požadavky uplatňovány nejsou, ale není vyloučeno, že po dalším soudním řízení opět budou.K technickému provedení: Vím, že je dnes v modě používat pro podobné účely součásti spodního prádla, ale možná by postačil symbol tradiční: třeba bílá vlajka. Anebo, pokud by posseltovci chtěli být kreativní, mohli by v době, kdy nároky neuplatňují, vystavit na sídle tyč, na jejímž konci by byla maňásková figurka Kašpárka.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Sudetští Němci
- Počet zobrazení: 3291
Vítězný únor
Tolik pokrytectví aby jeden pohledal. Komunistická strana Čech a Moravy se oficiálně přihlásila k revolučnímu odkazu
Února '48 a naši demokrati mají rojení, snad aby si nikdo z voličů neuvědomil, jaká jsou fakta.
K revolučnímu odkazu komunistického převratu se svými činy, když ne slovy, přihlásily všechny polistopadové strany, s čestnou výjimkou Konservativní strany a Koruny české.
Onen převrat se totiž neodehrál v únoru 1948, to už byla jen tečka za větou: důležité změny proběhly okamžitě po skončení 2. světové války v Evropě, a správnější než o Vítězném únoru by tedy bylo hovořit o Vítězném květnu, kterým byl na našem území nastolen odporný, národně socialistický režim, který si v ničem nezadal s režimem protektorátním; jen jeho vykonavatelé a oběti si vyměnili místa. A k výdobytkům
tohoto nedemokratického režimu se hlásí všichni, co jich kdy v polistopadovém parlamentu bylo – nemohou jinak, jejich voliči totiž českou formu nacismu vyznávají dodnes.
Na konsensu, že komunistická strana půjde od válu
, ale křivdy, které spáchala, se budou napravovat pouze v malé míře a přísně selektivně, stojí celý polistopadový režim. Nebo se mýlím? Přesvědčte mě!
Byl tu snad jediný relevantní politik, který by požadoval vrácení majetku ukradeného v r. 1945 podnikatelům během tzv. znárodnění, fakticky ovšem konfiskace rozhodující části československého průmyslu?
Který by trval na tom, aby dostali zpět svůj neprávem zabavený majetek vyhnaní sudetští Němci?
Který by chtěl vrátit konfiskovaný majetek hlubocké větvi rodu Schwarzenbergů?
Nebo který by brojil za právo emigrantů dostat zpět nemovitosti, které v Československu zanechali a které propadly státu a byly za symbolickou cenu přenechány privilegovaným občanům?
A který by odmítl Benešovy dekrety nejen v rhetorické a deklamativní rovině, ale chtěl skutečně napravit bezpráví, které zakotvovaly?
Ne, takový politik tu nebyl ani jeden, takže pohoršuje-li se dnes kdokoli nad drzostí komunistické strany, která se hlásí k Únoru, měl by si napřed zamést před vlastním prahem. Protože únor 1948 byl jen posledním hřebíčkem do rakve československé demokracie, z historického hlediska prakticky bezvýznamným.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 5182
Sedm
Ano, sedm. Tolik znaleckých posudků bylo zatím zpracováno v případu šíření českého překladu závadové knihy Bilala Philipse The Fundamentals of Tawheed, o níž jsme referovali zde. Obětí je Vladimír Sáňka – podrobnosti můžeme sledovat na infoSoudu.
Pomiňme, že iDnes suverénně píše o mnoha zemích
, kde je prý kniha zakázána (můžeme, prosím, znát jejich seznam?), toto medium má populismus takříkajíc již v genetické výbavě: proti komunistům začalo prozíravě psát již několik měsíců před Listopadem; kdyby se blížila okupace země Sumery, poznali bychom to tak, že Mladá fronta by začala vycházet klínopisem, a mít k tomu příležitost, přinášel by deník ostře protičarodějnické články a komentáře k losinským procesům. Je-li dnes modní útočit na islám, nemůže Mladá fronta chybět v první řadě, to je prostě danost.
Děsivé je číst komentáře pod článkem: lidem, kteří orgánům činným v trestním řízení aplaudují, absolutně nedochází princip nedělitelnosti svobody ani to, že jsou svědky zástupného stíhání – Sáňka za Philipse, Philips za teroristy z Paříže – a že bez ohledu na to, že celé to bude mít, díky znaleckým
posudkům, o něco seriosnější vnější formu než proces s Plastiky, obsah je identický a souzeno je jednání dovolené, které kdekoli v liberální demokracii požívá ústavní ochrany.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 4334
171 / 504