Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Protože koncem ledna Krajský soud v Hradci Králové poskytl nůž, jenž figuruje jako vražedná zbraň v případu Vlastimila Pechance, konečně ke zkoumání obhajobou přibranému znalci v oboru forensní genetiky Danielu Vaňkovi, odsouzený se nyní obrací na své podporovatele s prosbou o finanční pomoc, neboť jinak by nemohl náklady znaleckého posudku uhradit a ten by nebyl zpracován buď vůbec, nebo minimálně nikoli v potřebném rozsahu. Náklady budou činit minimálně desítky, ne-li stovky tisíc korun, neboť laboratorní analysy, které by rozdělily směsné vzorky DNA, jsou extremně nákladné.

K tomu účelu byl obhájcem odsouzeného Robertem Cholenským otevřen zvláštní sbírkový účet

2112766456/2700


a kdokoli má zájem V. Pechancovi přispět, nechť laskavě zašle na tento účet příspěvek. Pokud vše dopadne dobře a po obnově řízení a zproštění obžaloby náklady na znalecký posudek uhradí Česká republika, V. Pechanec se zavázal, že všechny shromážděné prostředky – vyjma anonymních – budou vráceny dárcům.

Kromě toho je možné přispět i účastí na benefičním koncertu, který se koná příští sobotu v Pohledech u Svitav a na kterém vystoupí mj. známá závadová kapela Sons of Bohemia; pozvánka na koncert je zde:



42 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Vlastimil Pechanec
Počet zobrazení: 14386

Nad lehkostí, s níž se státní úředník právně proměňuje v soukromou osobu a naopak, jsme se na tomto blogu pozastavovali v srpnu 2009, a jak ukazuje včerejší rozsudek v kause Kaslová v. Česká republika, nic podstatného se od té doby nezměnilo: soudy, pokud chtějí, posoudí výrok pronesený státním úředníkem bez přímé souvislosti s výkonem jeho pravomoci jako přičitatelný této osobě, a nechtějí-li, přičtou ho státu, a podobná dvojakost platí i u představitelů politických stran (viz dávný spor Šinágl v. Grebeníček, který bývalý předseda KSČM prohrál jako fysická osoba a neubránil se námitkou nedostatku pasivní věcné legitimace). Nad kterýmžto neblahým stavem se právem nepřímo pozastavuje v Lidových novinách Jan Kysela.

Za hraniční kriterion bývá obvykle označováno to, zda daná osoba jednala sua sponte anebo na základě určitého pověření, např. usnesení stranického orgánu. To je ovšem u presidenta problém, neboť jako monokrat by se musel úkolem jet do Polska a zalhat o Peroutkovi pověřit sám, a záznam o tom by se ve sklepeních jeho kanceláře stěží dochoval (tam se ostatně nedochovaly ani dokumenty o přípravě Klausovy amnestie).

Automatické přičítání veškerých presidentových excesů státu je, jak Kysela správně upozorňuje, cestou do pekel, protože daňový poplatník by neměl odpovídat za to, že jím zvolený ústavní činitel jedná o své vůli protiprávně. Na straně druhé, jestliže president promluví ze svého úřadu a v přímé souvislosti se svou pravomocí zastupovat stát navenek, jde spíše o jednání státního orgánu než o jeho soukromý výlet.

Řešení by mohlo být v poněkud širším výkladu čl. 63 odst. 4 Ústavy, podle něhož za rozhodnutí presidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. A zastupování státu navenek kontrasignaci vyžaduje (čl. 63 odst. 3 Ústavy).

Jestliže bychom dovodili, že tato odpovědnost zasahuje i do sfery odpovědnosti občanskoprávní, konkrétně do práva na postmortální ochranu, bylo by možné odpovědnost státu vyvozovat, jen s tím rozdílem, že místo presidentské kanceláře by měl za stát jednat spíše Úřad vlády.

K čemuž patří douška, že takový výklad je nedostatečný pro případy, že president vysloví difamaci jiným způsobem, např. v interview pro rozhlas nebo televisi. Tam, podle precedentu Uhl. v Vesecká, by měl vždy odpovídat osobně.

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3242

Ačkoli usnesení Nejvyššího soudu nebylo zatím obhajobě doručeno, podle infoSoudu se zdá, že dovolání nejvyššího státního zástupce bylo vyhověno a dívky sdružené v někdejší organisaci Resistance Women Unity (RWU) budou moci být za své závadové politické názory z let 2007–8, jež se manifestovaly takovými ohavnostmi jako pořádáním mikulášských besídek pro děti, konečně spravedlivě potrestány. Bývalá soudkyně Daniela Reifová byla arci vyměněna za Máriu Petrovkovou, tedy vše začíná znovu, a můžeme přijímat sázky např. na to, zda tentokrát bude obviněným doručena obžaloba nebo zda soud vyslechne sexuálního predátora Ivo Svobodu, tváře se, že jeho trestná činnost nemá v kvalitě jeho znalecké činnosti ani nejmenší odraz (což si arci myslíme rovněž, leč v poněkud jiném smyslu).

Pokud jde o samotné zrušovací usnesení, to máme sice za rozporné s judikaturou Ústavního soudu (a obžalované budou proto zvažovat podání ústavní stížnosti), na druhou stranu je i pro obviněné lepší, když budou obžaloby zproštěny, než když se trestní stíhání zastaví takříkajíc pro celkové vysílení všech zúčastněných, bez jasného výroku o jejích nevině. Jen by to celé nemuselo trvat, počítáno od spáchání činu, devět nebo deset let.

Pokračuje i hlavní líčení s Lucií Šlégrovou: příští čtvrtek za projev (Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že soudružka soudkyně Bohumila Huňáčková není podjatá – raději nekomentujeme), v dubnu za držení praporu rozpuštěné Dělnické strany.

To by bylo, aby nakonec pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí!

Aktualisováno.
Lucie Šlégrová dnes podala námitku podjatosti; nemohu se zbavit pocitu, že její trestní stíhání pozvolna přechází do fase otevřené komedie.

7 komentářů
Kategorie: Směsný obsah
Počet zobrazení: 5105

Předpokládám, že většina mých čtenářů aspoň letmo zaznamenala spor mezi FBI a společností Apple, která odmítla vytvořit pro své telefony specialisovaný firmware, jenž by umožnil překonat zabezpečení dat PINem. Spor ve mně od počátku vzbuzoval podezření, že Apple udělal – jak v tolika jiných případech – něco špatně a teď se snaží napravit následky své chyby masivní P.R. protiakcí, i za cenu, že jeho pověst krátkodobě utrpí: což se arci skutečně stalo, většina Američanů je na straně FBI a požaduje, aby Apple uposlechl a umožnil tím federálním agentům proniknout do telefonu teroristy.

Věc má dva aspekty, technický a právní. Povězme si nejprve stručně něco k technické stránce.

Číst dál... 22 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 7908

V článku z května 2014 jsme predikovali, že odpovědnost státních orgánů za četná úmrtí v kause methanol bude zametena pod koberec. Nakonec se tak, snad jakousi chybou v Matrixu, nestalo, a k soudu se dostali i někteří z úplatných celníků. Nyní vyšla najevo nová fakta, zejména se objevila videonahrávka detektiva Stanislava Švábenského, kterýžto tvrdil, že Šlachtův elitní útvar i GIBS měly k disposici relevantní údaje dávno před první otravou.

Právní mocí rozsudku nad celníky, nehledě na alternativu, že by se k soudu dostal někdo z ÚOOZ (nejsme naivní, to se stát nemůže, na to mocní Šlachtu příliš potřebují), vyvstává arci jiná, dosud nepříliš pojednaná otázka odpovědnosti státu za újmu způsobenou přeživším a pozůstalým po nepřeživších.

Stát se něco podobného v Americe, byl by další postup jasný: pozůstalí i poškození by si vzali advokáta, optimálně společného, a vysoudili by každý na státu náhradu ve výši minimálně několika milionů dolarů. Nejsme v Americe, proto se nestane nic a případ, jako mnohé jiné před ním, vyšumí do ztracena.

Chyba není v zákoně, ten právní odpovědnost státu v případech, kdy orgány veřejné moci neplní své povinnosti, případně na protiprávním jednání aktivně participují, zakotvuje, ale neumím si představit soudce, který by náhradu přiznal: už z ohledu na svou další profesní karieru – Zakarpatí sice už není součástí tohoto státu, takže k Okresnímu soudu v Jasině by za trest přeložen nebyl, avšak na možnost, že by přešel k vyššímu soudu (a na vyšší plat), případně se stal předsedou nebo místopředsedou soudu, by takový vzpurný a ruku, jež ho živí, pokousavší jedinec mohl rovnou zapomenout. Anebo by se za nějakou dobu stal obětí šikany třeba ve formě účelového kárného řízení: precedenty tady jsou, třebaže ne tak okaté jako na Slovensku.

Proto je velmi důležité, aby konečně vznikla soudcovská samospráva; do té doby bude justice jen psíkem poslušně lízajícím dlaň svému páníčkovi – státu.

12 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3465