Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Není v právu nic smutnějšího, než když řízení skončí zastavením, tak jako v případě námi ostře sledovaného rakovnického znevážení. Znevažiteli Janu Š. se prý vinu nepodařilo prokázat, přes všechny ty popsané stohy papíru, ujeté kilometry na trase Praha-Rakovník a zpět, promluvenou, proslyšenou a prorozčilovanou energii ve formě ATP zbytečně přeměněného na ADP, a výsledkem je, jak se dalo očekávat od prvního dne (nezjištěného roku), jeden velký žbrdluch.

20 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 2819

Kdysi, ledva odrost roběcím střevíčkům, nechtěl jsem být ani fysikem, ani právníkem, nýbrž, pokud moje paměť sahá, strojním inženýrem, neboť mne v té době nesmírně fascinovaly nejrůznější stroje, strojky, soustrojí a jiná mechanická ústrojí, jež jsem, disponuje již tehdy myšlením spíše analytickým než praktickým, s mimořádným zápalem rozebíral (a ne vždy pohříchu zvládl opět smontovat do funkční – a často arci ani ne vnějškově původnímu stavu se uspokojivě blížící – podoby).

Přesto se mi, ve věku nějakých 10–11 let, dostalo do ruky české vydání tří perry-masonovek Erle Stanley Gardnera, jež jsem s velkým zájmem přečetl. Jedním z těchto příběhů byl The Case of Velvet Claws, z něhož si dodnes pamatuji, jak Perry Mason u soudu zápasil se státním zástupcem Hamiltonem Burgerem, který dosáhl positivní rekognice určité osoby tak, že svědkyni policisté ukázali fotografii osoby, již hodlali usvědčit, a protože si svědkyně podobu zafixovala, při rekognici v ní poznala pachatele.

Přesně ten samý trik použili policisté vyšetřující útok na tenistku Petru Kvitovou: aniž by se kdokoli, nejméně pak obhájce obviněného, nad takovým postupem pozastavil, tenistce dlící kdesi na turnaji v Paříží nejprve ukázali fotografii vytypovaného – s velkou pravděpodobnosti nikoli skutečného – pachatele, a po jejím návratu do České republiky pak s velkou slávou uspořádali rekognici, při které Kvitová danou osobu poznala. Což, ve spojení s positivním výsledkem methody pachové identifikace, představuje tak silnou důkazní kombinaci, že nepachatel nebude mít šanci u soudu se obhájit.

Pro blba-obhájce, jakmile zjistíme jeho jméno, máme v redakci připravenu Cenu Karla Čermáka, jíž dekorujeme zvláště kvalitní a následováníhodné výkony v oblasti trestní obhajoby, provedené přesně v souladu s představami České advokátní komory.

10 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3511

K nebývalému intelektuálnímu výkonu se vzepjala kárně šikanovaná soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová a v řízení týkajícím se poslaneckých trafik thematisovala tzv. zpětnou legitimaci, o níž jsme psali zde. Jen tak dál: ještě jedno kárné řízení a paní soudkyně nabude takové míry porozumění ústavněprávním principům a jejich projekci do trestního procesu, že bude moci být navržena do Ústavního soudu.

37 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Jana Nečasová-Nagyová
Počet zobrazení: 3367

Když zhruba před 30 lety dospěla technologie umožňující sekvenování DNA do fase, dovolující rutinní využívání jejích výsledků v kriminalistice, byla logicky uplatněna i na případy osob, které tvrdily, že jsou ve vězení nevinně, protože čin, za který byly odsouzeny, nespáchaly. A ukázalo se, že mnohdy mají pravdu – konkrétně v USA se počet takto rehabilitovaných osob blíží už čtyřem stovkám. To jsou fakta našim čtenářům patrně známá (a pokud náhodou ne, mohou se o neziskové organisaci Innocence Project, která má řadu z těchto případů na svědomí, poučit na Wikipedii).

Česká republika má momentálně velmi podobný problém, který se jmenuje methoda pachové identifikace. Možnost provést komparaci pachové stopy se vzorkem pachu podezřelého znali a využívali už komunističtí vyšetřovatelé; ti ovšem měli dost sebereflexe, aby takto získaným důkazům ponechali neoficiální status (samotná methoda byla až do r. 1990 tajná) a soudy se jejich prostřednictvím přesvědčit ani nepokoušeli: byla to operativní pátrací methoda, způsobilá určit nebo naopak vyloučit možného pachatele, nic víc.

Policie České republiky, jejíž úspěšnost v boji se zločinem i odborná komptence jsou v porovnání s tou komunistickou, přiznejme si, žalostné, methodu pachové identifikace povýšila na regulerní důkazní prostředek, a nebyl by to tento důmyslný sbor, kdyby zároveň nezačal její výsledky v masovém měřítku zneužívat. Pes je totiž vynikající alibi: ponecháme-li stranou zastánce fanatické víry typu Martina Kloubka, že pes se nikdy zmýlit nemůže, nelze nevidět, že je prakticky nemožné prokázat, že pes byl svým psovodem ovlivněn, resp. že nemusí být a limine vycvičen k tomu, aby rozeznával pachy, úplně postačí, když umí poslechnout svého pána a zalehnout nebo zaštěkat u té posice (postu) v řadě pachových konserv, kde to orgány činné v trestním řízení potřebují.

Nefunguje to dokonale: příkladmo u Vlastimila Pechance pes správně na vražedné zbrani pach obviněného neidentifikoval, ač by to policii bylo pomohlo, ale ve většině případů je průběh právě takový: psovod, i když takové informace k ničemu nepotřebuje, dostane zadání, z něhož je zřejmé, co se komparuje a co má pes zjistit (v daném případě uvedením informace, že jde pravděpodobně o vozidlo, kterým byl proveden únos), a voilà, hleďme, hleďme, jaká náhoda, shoda je na světě, a stačilo jen naznačit: my policisté si přece musíme pomáhat!

V žádném jiném oboru vážně a odpovědně provozované lidské činnosti by nic podobného nebylo možné: věda má svá pravidla a kdo by se pokusil presentovat vědecké výsledky založené na podobně konstruovaném experimentu, by sklidil nejvýš výsměch. Policii to ovšem procházelo a přes určité námitky ze strany Ústavního soudu dodnes prochází. Podstatnou otázkou je, jak jí v těchto podvodech zabránit. Odpor z její strany bude jistě velký, vždyť o co jednodušší je usvědčit pachatele tak, že si zařídíme správný výsledek pachové zkoušky – tak jako udělali v našem kroměřížském případě kpt. Němec a nprap. Křápek – než hledat validní důkazy a pátrat po skutečných pachatelích. A nelze pochybovat o tom, že za ní budou v jednom šiku stát státní zástupci i soudci, protože ti by museli připustit, že se roky mýlili, nechali sebou manipulovat a jako na běžícím pásu posílali do vězení nevinné lidi: přiznat, že naletěli policejním šarlatántům, by bylo příliš pokořující.

Domníváme se, že klíčem je publicita: pokud aspoň část novinářů pochopí, o jak hluboký a společensky významný problém se jedná, je zde určitá šance, že se podaří vzbudit zájem veřejnosti. Svět není arci Minority Report a myslet si, že se někdy podaří dostat do vězení podvodníka Martina Kloubka, který policii poskytoval svým pseudovědeckým blábolením krytí a má proto nyní na svědomí řadu zničených lidských osudů, by svědčilo o povážlivém nedostatku reflexe reality. Spokojme se proto s tím, že by měl každý, kdo byl odsouzen výhradně nebo z velké části na základě výsledku methody pachové identifikace, dostat právo na nový proces.

38 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 4401

Máš zaplacený daně, uhlíři? Nemáš, viď? Na podobné thema se rozhořely vášně v Bílině, kdysi nádhernou přírodou obklopeném sudetoněmeckém městě, nyní ohavném centru měsíční krajiny; radnice se rozhodla poskytovat slevu 50 % těm návštěvníkům koupaliště, kteří prokáží, že jsou občany Bíliny, mají zaplacen poplatek za svoz komunálního odpadu a nedluží městu ani jiným způsobem.

Moc dobrý nápad, jen by se měl poněkud dotáhnout. Každý platič, resp. neplatič, by měl být vybaven čipem, a kdyby se např. pohyboval v noci po městě, veřejné osvětlení by se mu rozsvěcelo podle výše zůstatku; a podobně na přechodech pro chodce: Dlužíš, dobytku? Zelené se nedočkáš, ta je určena jen pro spořádané občany našeho města!

30 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2953