Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

U Obvodního soudu pro Prahu 1 měl dnes začít jeden z nejmonstrosnějších polistopadových politických procesů, v němž je osm obžalovaných stíháno za tak bizarní a arkánní obvinění jako je lepení nálepek s nápisem Národní odpor nebo organisace rozpuštěného pochodu k uctění obětí 2. světové války v Jihlavě (podrobněji jsme o obžalobě psali zde).

Soud, jak bývá jeho zvykem, pochybil při doručování předvolání, takže hlavní líčení bylo odročeno na 18. srpen, přesto však už z dnešního hlavního líčení bylo jasné, na čí straně nestranný senát stojí; paralela s procesem s Plastiky, jak je popsána ve stížnosti jednoho z obžalovaných, je, myslím, dostatečně výmluvná.
4 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 5627

Nedalo mi to a o víkendu jsem se věnoval beta-testování programu dsgui. Výtku, kterou jsem měl, tzn. nedostatečnou podporu pro zálohování datových zpráv, jsem se rozhodl opravit svépomocí.

S lehkým překvapením jsem zjistil, že jsem několik měsíců žil v bludu, domnívaje se, že soubory s příponou ZFO, které ukládám do archivu datových zpráv, jsou zazipované soubory ve standardním formátu XML-FO. Omyl: je to proprietární formát ISDS.

Překonav svůj omyl, zbytek byl víceméně hračkou:

#! /bin/bash

sql='sqlite3'
home='/home/tompecina'
dbf="$home/.dsgui/$(cat $home/.dsuserid)___0.db"

if [ ! -d "$1" ]; then
    echo 'Existing target directory must be specified'
    exit 1
fi
dir="${1%/}"
for mid in $(echo "select message_id from raw_message_data;" | $sql $dbf); do
    [ -e $dir/[OD]DZ_$mid.zfo ] && continue
    [ $(echo "select read_locally from supplementary_message_data where message_id='$mid';" |\
      $sql $dbf) -ne 1 ] && continue
    mtype=$(echo "select message_type from supplementary_message_data where message_id='$mid';" |\
      $sql $dbf)
    if [ $mtype -eq 1 ]; then
        pref='D'
    elif [ $mtype -eq 2 ]; then
        pref='O'
    else
        continue
    fi
    echo "select data from raw_message_data where message_id='$mid';" | $sql $dbf |\
      openssl base64 -d -out "$dir/${pref}DZ_$mid.zfo"
done

Skript projde databasi zpráv a uloží všechny, které dosud nemám staženy, do adresáře zadaného jako parametr. dsgui zatím neumí ukládat zprávy odeslané přes webové rozhraní, nicméně jakmile to zvládne, měl by skript automaticky archivovat i tyto soubory.

Program dsgui je pro mě zajímavý jednak tím, že se zdá být dobře a přehledně naprogramován, a jednak očekávanou podporou pro mobilní zařízení: na mé Nokii N900 v nejnovější versi momentálně nefunguje jen proto, že zatím nejsou portovány všechny potřebné pythonové moduly, což je vada, která bude jistě časem překonána.

6 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1654

Softwaru602 jsem poněkud křivdil, jelikož ihned po jejich dovolené jsem byl informován, že balík RPM kompatibilní s Fedorou 13 již existuje, pouze není dosud vystaven na správné stránce – a vskutku, funguje to (stránka s RPM; screenshot).

Jak zřejmo ze screenshotu, esthetika kulhá, rozhodně nejde o žádnou perlu světového designu [a v době unicodových fontů je také těžko pochopitelné, proč nesedí (některé) české znaky], ale účelu byl dosaženo.

Aktualisováno.
Zajímavě začíná vypadat i aplikace dsgui vytvářená sdružením CZ.NIC. K použitelnosti jí zatím scházejí dvě věci: 1. přihlašování certifikátem (programátoři se mylně domnívají, že při tomto postupu se nezadává heslo); a 2. možnost uložit celou zprávu jako soubor ZFO, což je nezbytné pro archivaci datových zpráv.

Aktualisováno.
Vysvětlilo se, že funguje i přihlašování certifikátem, problém byl v nedostatečně jasných pokynech v GUI.

6 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2152

Před půldruhým rokem jsem napsal: Český právní řád připomíná temnou sluj, z níž se čas od času ozve tajuplný skřek nebo vyletí vyplašený netopýr. Zkoumat jeho vnitřní prostory vyžaduje jedince mimořádně otrlého: zkušeného a dobře vyzbrojeného legislativního speleologa.

Dnes se do jedné takové sluje spustíme, abychom prozkoumali thema tak výjimečné, že nad pouhou možností, že by bylo examinátorem zvoleno ke zkoušce, nabývá pleť každého adepta právnické profese mocně nezdravého odstínu a nešťastníku počínají samovolně drkotat zuby. Ano, řeč bude o nejstrašnější ze saní obývajících podsvětí právního řádu této země, o počítání času.

Svatý Augustin o čase napsal: Quid est ergo tempus? Si nemo ex me quaerat, scio, si quaerenti explicare velim, nescio. Totéž platí i o jeho počítání: už-už si myslíme, že umíme lhůty a doby správně spočítat, tak aby klientům nevznikla újma pozdním úkonem, a ejhle, přijde obálka a z ní vypadne usnesení, jímž soud za ryčné verbální gestikulace naše podání odmítá jako opožděné, a nás čeká pár krušných chvilek s klientem, z něhož musíme v lepším případě vymámit plnou moc pro ústavní stížnost, v horším pak odpuštění, neboť tím, kdo se zmýlil, jsme byli my.

První zvláštností je, že počítání času není v právních předpisech upraveno jednotně. Nemusel by to být nutně zákon č. x/y Sb. o počítání času, úplně by stačilo, kdyby předpisy o této otázce mlčely, případně odkazovaly tam, kam se sluší, tedy na občanský zákoník.

Tak tomu ale není, naopak, v této zemi má každý cti dbalý autor zákonné předlohy nezvladatelnou touhu začlenit do svého návrhu pokud možno komplexní, nejraději od standardu subtilně se lišící úpravu. Nepřekvapí, že zvláštní úpravu obsahuje zákoník práce, tento nejkomplexnější z předpisů a v pravém smyslu code Napoléon, anebo trestní zákoník, ovšem marginální rubriku Počítání času najdeme např. také ve služebním zákoně, v zákoně o nemocenském pojištění nebo v zákoně o ochraně utajovaných informací. Proč, když úprava je stejně identická s tím, co stanoví ObčZ? Jsou věci mezi nebem a zemí, milý Horatio…

Nejdůležitější jsou ovšem ty drobné rozdíly, the little differences, jak vysvětluje gangster Vincent Vega svému parťákovi ve filmu Pulp Fiction.

Tak například zákon o Ústavním soudu stanoví běh lhůty k podání ústavní stížnosti jinak než celý zbytek korpusu práva, takže šedesátidenní lhůta má ve skutečnosti jen 59 dnů, což mnozí advokátští elévové zjišťují methodou pokus-omyl na svých klientech.

Anebo tzv. hmotněprávní a procesní lhůty. Zatímco už 200 let, od vynálezu pošty (nebo spíš ještě déle, od vynálezu koně) platí, že doba, po kterou stráví písemnost u posla, moderně u provozovatele poštovních služeb, se do běhu lhůt nezapočítává, u některých lhůt to neplatí a doba, po kterou je zásilka určená soudu na cestě, jde v neprospěch odesilatele, a aby nebylo všemu zlému konec, stejným způsobem se započítává i doba, po kterou zůstala zásilka ležet na poště a čekala, až si pro ni paní z podatelny přijde; soud nebo úřad přitom nemá povinnost přebírat poštu denně, a mnohé z nich to ani nečiní. A navíc, která lhůta je procesní a která hmotněprávní, není ze zákona vždy úplně jasné, a tak bývá otázka včasnosti podání závislá na momentálně panující výkladové náladě Nejvyššího soudu.

Existuje pro takové rozlišování lhůt sebemenší racionální důvod? Samozřejmě nikoli, to pouze kdosi kdysi opomněl při psaní zákona přemýšlet, a jeho nesmyslnou koncepci další už jen opisovali.

Výkladové problémy působí ale i další ustanovení o počítání času, např. to, že lhůta končící v jiný než pracovní den se automaticky prodlužuje tak, že uplyne až první následující pracovní den. Nejvyšší správní soud se rozhodl, že pro něj tato zásada v případě volebních stížností neplatí (psali jsme o tom zde), a tak se nebozí stěžovatelé neobdaření datovou schránkou dobývají o víkendu do – přirozeně zavřené – podatelny soudu a vyjednávají s justiční stráží podmínky kapitulace.

Na samostatný post by vydal popis sporů o to, kdy bylo učiněno elektronické podání, ať už e-mailové nebo formou datové zprávy. Jeden výklad zní, že podáno bylo odesláním, ale orgánu veřejné moci došlo až ve chvíli, kdy do podatelny dorazila příslušná úřednice a zprávu si přečetla, druhý logicky dovozuje, že u instantních forem komunikace nemá shora zmíněná zásada o poslu místo a podání došlo doručením, třetí naopak odvíjí od přečtení zprávy i samotný okamžik podání.

Jak velkolepá příležitost pro judikatorní iniciativu nejvyšších soudů! Jak velkolepá možnost dát světu najevo naši jedinečnost! Jak velkolepá přehlídka zmarněného času!

1 komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2248

Téměř přesně rok po spuštění datových schránek pro veřejnost změnila Česká pošta hashovací algorithmus z SHA-1 na SHA-2, čímž vyřadila z přístupu k ISDS verse Windows XP bez opravného balíku SP3. Není mi úplně jasné, proč musí plugin o velikosti desítek MB spoléhat na hashovací funkci operačního systému, když zařadit takovou funkci dovnitř programu by bylo otázkou – doslova – několika bytů kodu, ale akceptuji, že pro Software602 pracují programátoři, produkty jejichž pronikavé inteligence nelze běžnými prostředky mentálně uchopit.

Budiž tedy. Jelikož Windows užívám pouze virtualisovaně (a v malých dávkách), rozhodl jsem se, že přejdu na plugin pro Firefox, o němž jsem se domníval, že snad už konečně bude hotov. Příjemně mne překvapilo, že se expertům po roce usilovného vývoje konečně podařilo zprovoznit versi pro 64-bitový Firefox, leč z hrůzou jsem seznal, že nemám vyhráno, jelikož podporována je Fedora pouze do verse 12; třináctka, ač již více než měsíc po vydání, podporu nemá, a skutečně, instalace se sice zdánlivě podaří, avšak plugin se nezaregistruje.

Nemaje dostatek trpělivosti k další experimentaci a potýkání se s problémem, vyřešil jsem jej tak, že jsem si ve VirtualBoxu vytvořil dvanáctkovou Fedoru, do ní nainstaloval – překvapivě fungující – plugin XML Filleru a rozhodl se vyčkat, až Software602 dokončí vývoj svého skvělého díla i pro aktuální versi operačního systému. Jen doufám, že si pospíší, v listopadu vychází Fedora 14…

O víkendu, budu-li nadán tak velkou dávkou trpělivosti, se pokusím zprovoznit i stand-alone XML Filler, k němuž experti dodávají patch pro Wine, které tedy, zdá se, budu muset zkompilovat ze zdrojových kodů. Inu, kdo umí…

Další novinkou, kterou podrobně popisuje Jiří Peterka na Lupě, je funkce ověření, zda určitá datová zpráva – soubor ZFO – prošel systémem datových schránek. Neudává se ovšem, na základě čeho je toto zjištění prováděno, patrně podle osvědčeného (a spolehlivě nefungujícího) modelu security through obscurity.

Děje-li se tak porovnáním zprávy s jejím originálem, nelze mít námitek. Pokud se ale porovnává jen hash (a systém původní zprávu neuchovává), za pár let se musí nutně dostavit situace, kdy bude možné dosáhnout kolise a zkonstruovat zcela fiktivní datovou zprávu, která sice nikdy systémem neprošla, ale nebude možné to již poznat.

Na kterou z těchto dvou variant byste si vsadili vy?

Aktualisováno.
S ohledem na letitou alergii na Wine jsem potřebu otevírat soubory ZFO vyřešil tak, že jsem pro ně nastavil jako výchozí otevírač Firefox, čímž se vše redukuje pod plugin, jehož vnitřnostmi se tudíž, vděčen, nemusím zabývat.

Aktualisováno.
Na technickou podporu Software602 jsem poslal dotaz, kdy vydají balíček RPM pro aktuální versi Fedory. Odpověď přišla za několik sekund. Automatická, že se mým dotazem budou zabývat po 7. červenci, jelikož do té doby mají dovolenou.

Co bychom, hlupáčci-daňoví poplatníci, po nich chtěli – za ty peníze.

Jak říkám, škoda, že se úplatky nezapisují do Guinessovy knihy rekordů, možná by za datové schránky měla Česká republika o jeden záznam víc!

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 1494