Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Je čtyři a půl roku trvající soudní řízení pomalé? No, možná je, připouští ministerstvo spravedlnosti ve svém nejnovějším výmluvovém díle, ale to rozhodně neznamená, že bychom za svou chybu byli ochotni cokoli zaplatit. Při kvalitách soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Pavla Riedlbaucha, který ve sporech občana se státem nezávislost ani nepředstírá, může mít tato argumentace úspěch.

Pro úplnost: naše replika a žaloba.

Přidat komentář
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 1755

Jan Potměšil na Jiném právu upozornil na sporný judikát Nejvyššího správního soudu (NSS), rozsudek ze dne 22. 1. 2010, č. j. 5 As 65/2009-39, podle něhož lze přestupek mladistvého projednat v blokovém řízení.

Pátý senát NSS – který jinak patří spíš k těm lepším – se v tomto případě, mírně řečeno, nevyznamenal. Na přestupkové řízení totiž dopadá ustanovení čl. 40 Úmluvy o právech dítěte, a ta blokové řízení vylučuje, dokonce hned z několika důvodů:

Čl. 40 odst. 2 písm. b) pododst. iii) požaduje, aby aby trestní věc dítěte (a i přestupek je ve smyslu Úmluvy trestní věcí) byla bez odkladu rozhodnuta v souladu se zákonem příslušným, nezávislým a nestranným úřadem nebo soudním orgánem ve spravedlivém procesu v přítomnosti právního zástupce nebo jiné odpovídající osoby a v přítomnosti rodičů nebo zákonných zástupců dítěte, ledaže by se zvážilo, že jejich přítomnost, zejména s ohledem na věk a situaci dítěte, není v jeho zájmu. Což jsou předpoklady, které blokové řízení obvykle nesplňuje.

Ještě kategoričtější je ustanovení čl. 40 odst. 2 písm. b) pododst. v) Úmluvy, podle něhož, jestliže bylo rozhodnuto, že se dítě provinilo proti trestnímu zákonu, má právo, aby toto rozhodnutí, jakož i jakákoli v důsledku toho přijatá opatření, byla v souladu se zákonem přezkoumatelná vyšším pravomocným, nezávislým a nestranným orgánem nebo soudním orgánem. To ovšem sumární – blokové – řízení svou povahou vylučuje.

Tím ale problémy s ústavně konformní interpretací přestupkových předpisů nekončí: téměř by se dalo říct, že tady naopak začínají. Jestliže totiž u mladistvého pachatele vyloučíme možnost projednat přestupek blokově (v příkazním řízení je to vyloučeno ex lege, ustanovením § 87 odst. 2 přestupkového zákona), vzniká situace těžko odůvodnitelné nerovnosti mezi mladistvým a zletilým pachatelem, protože sebebanálnější přestupek mladistvého bude muset být řešen ve správním řízení a pokud bude mladistvý uznán vinným, kromě sankce jej čeká povinnost zaplatit (minimálně) tisíc korun paušální částky nákladů řízení. Správní orgán má sice možnost náhradu nákladů nepožadovat (§ 79 odst. 3 PřZ), ale zákon nestanoví, že tak musí učinit, jde čistě o jeho správní uvážení.

Výsledkem této podivné úpravy je, že mladistvý bude za stejné deliktní jednání efektivně postižen přísněji než zletilý pachatel, takže místo zvýšené ochrany je mu poskytována zvýšená represe.

Cosi shnilého je v českém přestupkovém právu…

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3276

Server epravo.cz zveřejnil stať autora Ivana Pavelky, zabývající se právními aspekty možnosti odebrat neoprávněně získaný akademický titul.

Složitost takového postupu je stále zřejmější, a aby vůbec bylo možné k závěru o odebratelnosti akademického titulu dospět, je nutné přijmout řadu značně kontroversních předpokladů, např. ten, že neaplikovatelnost správního řádu na rozhodování o studijních povinnostech studenta neznamená, že by se správní řád nepoužil na vydávání vysokoškolského diplomu, jelikož už nejde o studenta, nýbrž o absolventa.

Plzeňské democe jsou zkrátka Pandořinou skříňkou, jejíž otevření jen stěží přinese co dobrého.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Plzeňská práva
Počet zobrazení: 1994

Jak informuje ČTK, tentokrát se jedná o náhradu za průtahy v řízení o určení výživného na zletilé dítě (kvůli jehož neplacení se Kurd dostal do exekuce, o níž jsme psali na jiném místě).

V tomto případě je rozhodnutí soudů naprosto správné: pokud účastník o řízení neví, nemá přirozeně ani právo na náhradu za průtahy, k nimž v takovém řízení dochází. Tuto banální skutečnost měl Uzunoglu sdělit už jeho advokát, nebylo vůbec nutné chodit s podobnou žalobou k soudu.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Yekta Uzunoğlu
Počet zobrazení: 2406

V patrně vůbec nejdůležitějším letošním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 rozhodlo plenum Ústavního soudu o změně trestního řádu v tom smyslu, že prohlídky jiných prostor než obydlí musí být napříště prováděny pouze na základě soudního příkazu, nepostačuje jako dosud příkaz státního zástupce (nebo policejního orgánu s jeho souhlasem).

Významné důsledky bude mít nález, proti kterému se zvedla vášnivá, naštěstí však ne dostatečně početná vlna disentů, pro dosud neskončená trestní řízení. Ačkoli příkaz k prohlídce nelze již ve většině případů formálně odklidit, věci, které byly tímto způsobem zajištěny, jsou jako důkaz procesně nepoužitelné a musejí být obviněným bez dalšího vráceny (zde to řeším v jedné své kause).

Vůbec nejzajímavější je otázka náhrady škody: prohlídka byla provedena na základě tehdy platného znění trestního řádu a příkaz k ní zůstává pravomocný, přesto je tu rozhodnutí Ústavního soudu, které tvrdí, že proběhla v rozporu s ústavou, a je tedy zřejmě dán nárok poškozeného na základě ustanovení ZOŠ o nesprávném úředním postupu.

3 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3447