Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Ohavný pařát církevního hodnostáře sápe se po plodech naší práce, vykoupených krví dělnických a rolnických mozolů, celé to skvostně graficky vyvedeno ve stylu nejodpudivějších dikobrazích/roháčových karikatur. Co jsme ukradli, nikdy nevrátíme! Toť v kostce celospolečenský diskurs ohledně nápravy minulých majetkových křivd.

Odpůrci církevních restitucí mají v rukou silný argument: když teď vrátíme církvi, budou chtít ukradené zpátky další: poúnoroví i posrpnoví emigranti, šlechta, podnikatelé, jejichž podniky byly vyvlastněny bez náhrady v rámci tzn. znárodnění v r. 1945, sudetští Němci, a jistě i vlastníci pozemkového majetku zabraného na počátku 1. republiky. Tím, pravda, výčet končí, před r. 1918 se o stabilitu majetkových vztahů na území České republiky starali nenávidění Habsburkové, což způsobilo, že předchozích tři sta let se, s výjimkou josefinských reforem, v zemi nekradlo, nekonfiskovalo, bez náhrady nevyvlastňovalo a neznárodňovalo – byla to zkrátka doba temna.

Jsem opravdu zvědav, jak tento dějinný zápas dopadne. S ohledem na to, že v tomto národě panuje povšechně velmi vřelý vztah k cizímu majetku, nečiním si přehnaných ilusí: buď budou církevní restituce odmítnuty a zároveň deklarováno, že historie je pro nás definitivně uzavřená věc a musíme myslet na šťastnou budoucnost našich – prozatím neokradených – dětí, anebo těsnou většinou projdou, přičemž se všichni zúčastnění budou dušovat, jak velmi, hluboce odlišný je tento případ od všech ostatních, shora vypočtených.

Podotýkám, že ani druhá alternativa není příliš povzbudivá…

104 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 9702

Jestliže minulý produkt státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně Jana Petráska unikl prestižní ceně tohoto blogu jen o vlásek, to, co vytvořil nyní, prostě jinak než Oslem měsíce oceněno být nemůže.

Rekapitulujme, že brněnští policisté, aniž by závadového německého řečníka Robina S., neznalého jediného českého slova, jakkoli poučili o jeho právech – zejména o právu na pomoc advokáta – odebrali mu strasserovské tričko se zkříženým mečem a kladivem a vyfotografovali ho, a poté jej přiměli podepsat protokol, že všemu porozuměl a vše podstoupil dobrovolně.

J. Petrásek, muž svérázného (byť snad lehce perversního) humoru, tento jejich kousek vyhodnotil památnými slovy, jež by se mohla rovnou tesat do kamene:

Protokol o vydání (odnětí) věci je záznamem o realizaci oprávnění orgánů činných v trestním řízení vyplývajícího z obecné povinnosti každého vydat na výzvu věc důležitou pro trestní řízení s tím, že jinak mu může být odňata (viz § 78 trestního řádu). Nakolik se podezřelý před příjezdem do České republiky seznámil s tímto ustanovením trestního řádu není zřejmé, nicméně dle protokolu věc vydal dobrovolně po poučení o možnosti jejího odnětí. Nakolik tomuto poučení porozuměl, není zřejmé, ale v protokolu uvedl, že věc dobrovolně vydává a s obsahem záznamu souhlasí. Pokud skutečně nerozumí česky, není zřejmé, proč protokol podepisoval. Není zřejmé, z čeho je dovozováno tvrzení, že jej policisté k podpisu přiměli. Ohledně fotografování podezřelého lze uvést v podstatě to samé.

Tak nevím, ale cosi mi napovídá, že takové státní zástupce nemají už snad ani v Turecku; možná kdesi v oblasti rovníkové Afriky. Ale i tam by jim snad muselo být jasné, že když někdo, kdo neovládá místní jazyk, podepíše protokol, že všemu, co mu bylo řečeno, rozumí a nemá proti tomu, jak je s ním nakládáno, ani nejmenších námitek, něco zřejmě nebude v pořádku: možná byla ve hře pohrůžka, řečeno s klasikem, tumáš, tumáš, gumový guláš (což dozajista tlumočníka nevyžaduje), možná postačilo naznačit, že bez podpisu pod protokolem Robin S. policejní celu neopustí.

K ceně i k právu nosit oslí uši ve tvar paragrafů laureátovi srdečně blahopřejeme!

15 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Robin S.
Počet zobrazení: 5650

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze Petr Bláha tímto usnesením zamítl stížnost Jana Šinágla proti zahájení jeho trestního stíhání pro popírání nacistických zločinů. Žádné zvláštní výkony v oboru právní argumentace ale v usnesení nehledejte, odůvodnění (či spíše parodie na ně) je výronem čiré prokurátorské tuposti: stížní body zčásti nepochopeny, zčásti pominuty, trestní stíhání je oprávněné, protože je oprávněné.

Aktualisováno.
Velmi pertinentně se k případu vyjádřil v Revolver Revue Adam Drda.
15 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan Šinágl
Počet zobrazení: 6182

Trojice obžalovaných podává dnes proti rozsudku soudce Maříka toto odvolání.
4 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 2930

Poté, co jsem podal na nečinnost Městského soudu v Praze ve věci rozhodnutí týkajícího se registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku ústavní stížnost, bylo řízení o správní žalobě přerušeno do skončení řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí o naší žalobě o vyslovení nicotnosti daného rozhodnutí.

Takto může být městský soud nečinný – při známé chronické pomalosti Nejvyššího správního soudu – klidně další rok a půl. Na ústavní stížnosti samozřejmě trvám, její petit jsem pouze rozšířil o návrh na zrušení usnesení o přerušení řízení.

Vynalézavostí městského soudu jsem nicméně překvapen: kdyby jeho soudci projevovali tolik invence jako při odůvodňování vlastní lenosti při meritorním rozhodování, nemuselo by správní soudnictví v této zemi být takovou parodií na spravedlnost, jakou v současné době je.

Pro čtenáře méně orientované v procesním právu doplňuji, že pravomocným rozhodnutím jsou soudy vázány, takže zásadně nemohou vyčkávat, zda toto rozhodnutí nebude později zrušeno na základě mimořádných opravných prostředků (mezi něž kasační stížnost systematicky patří) – to by bylo možné zřejmě jen v situaci, kdyby samy měly důvod se domnívat, že napadené rozhodnutí bude zrušeno. V opačném případě by např. bylo možné dosáhnout odkladu exekuce, prakticky až o několik let, podáním dovolání a poté ústavní stížnosti.

30 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 4924