DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

pátek 6. července 2012

Jan Šinágl podává stížnost

Jan Šinágl odmítl své obvinění z přečinu popírání genocidia a proti usnesení podal ostře formulovanou stížnost.

42 komentářů:

  1. Pane Pecino, občané (muži) z Lidic či Ležáků nedostali od fašistů vůbec žádnou šanci. Šli "ke zdi", a ti, co byli náhodou tu noc mimo (v práci), pro ně si fašisti došli druhý den.

    Českoslovenští občané německé národnosti mohli dle tehdy platných zákonů požádat "o zjištění, zda se jim státní občanství zachovává" (viz § 2 z.č. 33/1945 Sb). Prokázal-li by občan německé národnosti, že "zůstal věren ČR, nikdy se neprovinil pro národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnil boje za její osvobození, nebo trpěl pod nacistickým terore", pak se mu čsl. státní občanství zachovalo a nebyl odsunut.

    Tito Němci šanci dostali, mohli se zákonnými prostředky bránit. Chápete prosím ten rozdíl? Můžeme dnes polemizovat, zda výše citovaný zákon - dekret - nebyl třeba přiliš tvrdý nebo neměl být přijat v jiné formě. Je nutno si ale uvědomit, v jaké době vzniknul a co mu předcházelo. Plynové komory, genocida, holocaust nebo třeba plánované vysídlení Čechů za Ural.

    A obviňovat Beneše z genocidy. To je fakt silný kafe.
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta třetí alternativní podmínka je absolutně nemorální, jako podmínku zachování občanských práv požaduje po Němcích hrdinství.

      Za Benešem si stojím, a nemám problém to dokázat.

      Vymazat
    2. PS: To spíš vy budete mít problém dokázat to plánované vysídlení, řekl bych…

      Vymazat
    3. Pane Molacku,

      to bylo na papire. V mnoha pripadech se Nemci proste nemohli branit, protoze jim Cesi proste to "hrdinstvi" nechteli uznat. Hlavne pokud meli majetek (dokumentovanych pripadu je hodne).

      Planovane vysidleni Cechu za Ural, kde jste to slysel?

      Vymazat
    4. "Planovane vysidleni Cechu": nepočula som, iba čítala. Podkladom sú dva prejavy ríšskeho protektora: rozdelil Čechov na 4 skupiny a 3 z nich chcel časom popresúvať - niektorých pred Ural, iných na sever Európy a posledných na územie nem. ríše. "Iba" časť jednej skupiny, ktorá sa "nezadaptuje", mala byť "usmrcena", ako to u Lidíc nazýva J. Šinágl.
      EP

      Vymazat
    5. Prave, ze pan Molacek slysel/cetl o vysidleni ZA Ural (a ne PRED Ural, jak vsichni ostatni).

      Vymazat
    6. O těchto plánech píše naše historická sekce zde.

      Vymazat
    7. 1) Vďaka za link, materiál má od objektivity ďaleko.
      Aspoň 1 argument - Totaleinsatz. Je mu venované jedno celé cudné súvetie o tom, ako boli Češi rovnoprávni s Nemcami. Keďže nie sú spomínané žiadne obete na životoch ani navrátilci s podlomeným zdravím, tak také istotne vôbec nebolo.

      2) " To spíš vy budete mít problém dokázat to plánované vysídlení, řekl bych…". Išlo síce o dlhodobý plán, ale existoval.

      3) TO na J. Šinágla, lepičov nálepiek, Robina von Heilbronn + iných: všetci (alebo takmer všetci) tu obhajujeme slobodu prejavu. Ako to ide dokopy s TO - už druhým - podaným J.Š. na členku KSČM, ktorá vlani na výročie febr. puču verejne vyriekla tie svoje múdra?
      EP

      Vymazat
    8. P.S.Ad 1): štatistické údaje P. Škorpila som si medzitým našla. Mortalitu po návrate domov neuvádza ani on.
      EP

      Vymazat
    9. "TO na J. Šinágla, lepičov nálepiek, Robina von Heilbronn + iných: všetci (alebo takmer všetci) tu obhajujeme slobodu prejavu. Ako to ide dokopy s TO - už druhým - podaným J.Š. na členku KSČM, ktorá vlani na výročie febr. puču verejne vyriekla tie svoje múdra?ů chacháá, tak i to má šinágl na svědomí? pamatuju si, jak lil vodu na hlavy recesistů, kteří mu rušili demonstraci. pochopte, šinágl je jen provokatér a zbabělec, který teď bere zpátečku, protože si uvědomil, že může mít pořádný průser.. jenže řek, co řekl, a tak mu stíhání přejme.

      Vymazat
    10. Předesílám, že to trestní oznámení neschvaluji, ale přesto jsou tu jakési rozdíly. Semelová o Gottwaldova např. řekla: "Jeho moudrost, prozíravost a zásadovost se plně projevila jak před 75. lety na V. sjezdu, tak později v únoru 1948. A jsou to mj. právě tyto dvě události, které dnes některé dráždí až k nepříčetnosti. Bojí se jeho myšlenek, bojí se jeho činů." — "To je v historii českého národa tak významná osobnost, která nejenom vedla třídní boj, ale vedla taky boj za osvobození Československé republiky od fašismu a zároveň boj za osvobození pracujících od jejich vykořisťování." — "Gottwald pro mě znamená perspektivu toho nejlepšího pro český národ." — "Gottwald nebyl ten, který inicioval to, co se dělo v 50. letech. S tím normální člověk nemůže souhlasit a nesouhlasí s tím ani komunisté. Způsobili to, jak tady bylo jasně řečeno, sovětští poradci." Napsal snad JŠ něco podobného i Heydrichovi nebo Hitlerovi?

      Vymazat
  2. Jan Šinágl odmítl své obvinění z přečinu popírání genocidia a proti usnesení podal ostře formulovanou stížnost,

    kterou podle použitého slohu sepsal TP?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A to vadí? Navíc se tak stalo po obsáhlé telefonické konsultaci s obviněným.

      Vymazat
    2. Nevadí. Proč by mělo. Navíc proč v této fázi řízení utrácet za advokáta,když si to může člověk (po obsáhlé komunikaci) vytvořit sám ve spolupráci s jiným kolegou-aktivistou.
      Já jen že podle slohu jste v tom poznat.

      Vymazat
    3. Tady šlo spíš o ochranu toho advokáta: jak známo např. z Německa, obhájci popíračů se v bojujících demokraciích rutinně trestají.

      Vymazat
  3. Něco málo informací k plánovanému vysídlení Čechů:

    Již Všeněmecký svaz se na svém sjezdu v Berlíně roku 1897 usnesl všemožně podporovat národnostní boj německého obyvatelstva v Čechách a uložil k prosazování svým záměrů všem německým organizacím, spolkům i obecním samosprávám v obcích s německou většinou rozpoutat v českém a moravském pohraničí co nejnesnesitelnější ovzduší.
    Funkcionář všeněmeckého hnutí ve Vídni, Josef Perger, sepsal v roce 1901 memorandum, kde píše:
    „Trn už konečně musí ven z německého těla, i kdyby se to mělo provést zákonným vypovězením všech obyvatel sudetských zemí hlásících se k české národnosti, i kdyby to mělo být všech šest milionů Čechů, které lze snadno nahradit přivoláním Němců z Uher a přistěhovalectvím z Německé říše“
    Pozn. citace Amort Čestmín, Drang nach Osten, Pangermánské plány na vyhubení slovanských národů , Praha 1971
    T. Moláček

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve svém projevu pak dne 2.10.1941 říšský protektor R. Heydrich prohlásil:
      „…tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat… Čechovi nejprve ukážeme, kdo je tady pánem domě, aby věděl přesně, že zde diktuje německý zájem a že zde koneckonců má záhodné slovo říše…“
      Pozn. Král V, Freumud, Chtěli nás vyhubit, dokument č. 19, str. 132
      T. Moláček

      Vymazat
    2. Dne 4. 2.1942 pak R. Heydrich prohlásil: „Těm, kteří jsou způsobilí k poněmčení, by se pak pokud možno zprostředkovala práce v říši, aby se už vůbec nevrátili. Ti, kteří nejsou ještě způsobilí k poněmčení, se odešlou snad po dalším otevření prostoru kolem Ledového moře, v němž budou v budoucnu koncentrační tábory ideální domovinou pro 11 miliónů Židů z Evropy – tam bychom pak snad mohli nasadit Čechy, kteří nejsou způsobilí k poněmčení, ve znamení úkolu pozitivního ve prospěch Němců jako dozorce, předáky atd. s možností přivést si sem i rodiny“.

      Pozn. Král V, Fremund, Chtěli nás vyhubit, dokument č. 22, str. 152
      T. Moláček

      Vymazat
    3. Dne 31. 8.1940 předložil říšský protektor Konstantin von Neurath a jeho zástupce ve funkci státního sekretáře K.H. Frank Adolfu Hitlerovi své návrhy na likvidaci českého národa, který chtěli částečně poněmčit, částečně vysídlit a částečně fyzicky zlikvidovat. Jedním z prostředků k dosažení tohoto cíle měla být pozemková reforma, zřizování německým opěrných bodů a německých koridorů přes česká území.

      Pozn. Král V, Fremund, Chtěli nás vyhubit, dokument č. 6, str. 73

      T. Moláček

      Vymazat
    4. K.H. Frank v září 1940 navrhoval, aby se z českého území mezi německými koridory pomocí cílevědomé osidlovací politiky vystěhovali Češi a Židé a usídlili se tam Němci z Říše a ze Sudet, kterým budou přidělována česká rolnická hospodářství. Tuto osidlovací politiku bude organizovat Pozemkový úřad v Praze pod vedením SS.
      Pozn. Král V, Fremund, Chtěli nás vyhubit, dokument č. 9, str. 87
      V úřadu protektora byl dne 2.10.1940 vypracován dokument o převádění české půdy do německých rukou: „Čechy a Moravu má na věčné časy patřit jedině ten, kdo vlastní jejich půdu. Převést půdu do německých rukou a tím upevnit bezpečnost říše je velkým a historickým úkolem německého Pozemkového úřadu… Za války je úkolem Pozemkového úřadu pod německým vedením především vědomá politika získávání rezervní půdy.“

      Pozn. Král V, Fremund, Chtěli nás vyhubit, dokument č. 10, str. 90

      T. Moláček

      Vymazat
    5. Tomáš Krystlík7. července 2012 12:12

      Poslední známé stanovisko Hitlera k české otázce pochází z porady u něj dne 23. 9. 1940 (níže citace z protokolu z porady). Poté Hitler jakékoliv diskuse na toto téma do konce války zakázal.
      1. Čechům sídlícím v protektorátu na souvislém území bude i budoucnu poskytnuto mimořádné státoprávní postavení. Češi sami mezi sebou budou moci mít autonomní správu a možnost vyžití v tomto prostoru. Němci budou žít vedle nich, samozřejmě v rovnoprávnosti a jako němečtí státní příslušníci. Toto řešení považuje Vůdce za nebezpečné, protože by v souladu s mentalitou a svérázem Čechů mohlo někdy vést k dalším projevům odbojnosti a novým protiříšským rejdům.
      2. Totální vysídlení Čechů z Čech a Moravy do jiného prostoru. To nepřichází v úvahu už proto, že sedm milionů Čechů od nás nebude chtít nikdo převzít. Okamžité vysídlení je kromě toho nežádoucí, nesmíme vytvořit vakuum, neměli bychom ani německé lidi k zaplnění: Vůdce se zmínil o poměrech v župě Povartí, kde se není možno obejít bez polského obyvatelstva.
      3. Použití řady různých metod ke germanizaci prostoru. To Vůdce z historických a rasově politických důvodů považuje pro větší část národa Čechů za možné, pokud zároveň s tím bude rasově neupotřebitelná a protiříšsky smýšlející část Čechů vyloučena, příp. podrobena zvláštní proceduře. Na to však počítá s obdobím sta let. Výběr Čechů určených k asimilaci je třeba provádět přesně a přísně a může probíhat jen na základě určitých směrnic.“

      Vymazat
    6. Tomáš Krystlík7. července 2012 12:17

      Pane Moláčku, V. Král je známý český bajkař, takže citujete napůl nepravdy. Frank nic takového nenavrhoval.

      Z memoranda K. H. Franka Hitlerovi ze dne 28. 8. 1940: „Totální vysídlení 7,2 miliónů Čechů nepokládám za proveditelné, protože (1) není k dispozici žádný prostor, kde by mohli být znovu usídleni, (2) protože nejsou k dispozici žádní Němci, kteří by mohli ihned zaplnit vyprázdněný prostor, (3) protože tato vysoce civilizovaná, hospodářsky a dopravně technicky vysoce citlivá srdcová země Evropy nesnese žádné narušení své funkce a žádné vakuum, (4) protože lidé jsou na celá desetiletí říšským kapitálem a my nemůžeme v nové říši postrádat pracovní sílu sedmi miliónů Čechů a (5) protože je nežádoucí pravděpodobný šokující účinek na další národy na jihovýchodě.“

      K tomu vypověděl K. H. Frank po válce před československým soudem: „Už hned po své emigraci, tedy ještě v roce 1939 nebo nejpozději v roce 1940, vypouštěl Beneš z Londýna do světa pověsti, podle kterých Adolf Hitler plánoval vysídlení Čechů na Sibiř. Účel, který Beneš těmito pověstmi sledoval, byl očividný. Beneš disponoval početně malou ale dobře fungující zpravodajskou službou. Prostřednictvím ní věděl, že bylo Gestapu známo, že malé české šovinistické spolky neustále tematizovaly otázku vysídlení Sudetoněmců. Svým tvrzením o německých vysídlovacích plánech tedy chtěl Gestapo předstihnout tak, aby ze své strany neoznámilo české vysídlovací plány. Ale pravděpodobně se mu dostaly k uším také zprávy o následujících německých plánech na východě. V pohraničních úřadech sudetské župy a župy Niederdonau se skutečně pracovalo na tom, aby byl vybudován národnostní most (Volkstumsbrücke) skrz Moravu, aby se východní hranice Německé říše osídlila také v protektorátě Němci. Tam, kde se navzájem sbližoval německý životní prostor, od Hřebečska směrem na jih a z jižní Moravy směrem na sever, se mělo cestou velkorysého podporování německých rolníků, kteří byli ochotni se tam usídlit, využitím německých jazykových ostrůvků v tomto prostoru a zakládáním vojenských cvičebních míst nechat splynout německý element. Čeští a moravští Čechové... by takto byli od sebe odděleni. Architekti těchto plánů spočítali, že k tomu by bylo nutné přesídlení asi 12 až 15 tisíc Čechů. Přesídlit se měli do českého území, tedy do protektorátu a mělo se uskutečnit pouze s výslovným svolením protektorátní vlády. Uskutečnění těchto plánů se však bylo otázkou vzdálené budoucnosti a vypuknutím války se odložilo. Jmenovaným hraničářským úřadům bylo ihned přikázáno plány dále již nerozvíjet, nýbrž vyčkat výsledku války. Také obsah memorand, která byla vypracována Neurathovou a mou kanceláří o české otázce a která byla v roce 1940 předána Adolfu Hitlerovi, se musel v dosti zkomolené podobě přes prostředníky dostat až k Benešovi v Londýně. Jak si vzpomínám, tak v nich bylo souhlasně vyjádřeno, že vysídlení českého národa je neproveditelné, neboť životní prostor pro sedm miliónů lidí, kteří se měli vysídlit, by se německým národem nedal ani zdánlivě zaplnit. Pokud si dobře vzpomínám, vyjádřil se Adolf Hitler k mému memorandu už tenkrát v tom smyslu, že Čechy a Morava byly z geopolitických důvodů už po staletí součástí Německé říše a že jí také zůstanou. Co se stane v prostoru Čechy a Morava, o tom se dá něco definitivního říci až po vítězství. Předběžně se prý musí zachovat autonomie. Vysídlení Čechů nepřicházelo v potaz, tak to řekl výslovně, protože opětovné osídlení prostoru Němci by si vyžádalo snad sta let. Zůstala tedy podle něj jako jediná možnost už jen asimilace českého národa pokud možno za vyloučení rasově nežádoucích, Říši nepřátelských sil, což ovšem nemůže být projednáno do doby, dokud bude trvat válka. Takřka zakázal už se jenom zmiňovat o ostatních možnostech řešení české otázky.“

      Vymazat
    7. Pane Krystlíku, argumentovat tím, co řekl K.H.Frank po prohrané válce, je zcela irelevantní. Je nutno to chápat jako účelovou obhajobu.
      Přesto z výpovědi KH Franka vyplývá, že vysídlení bylo pouze odloženo, jednak se čekalo na výsledek války a jednak Češi tu makali pro německý průmysl.
      T. Moláček

      Vymazat
    8. Akční program Sudetoněmecké strany z roku 1938 si stanovil konečný cíl německé politiky, a to úplné zničení československé státnosti a české existence.. Program poměrně detailně vypracoval postup při likvidaci Českého národa od potlačování národního jazyka až po osídlovací politiku. Kompaktní české jazykové území mělo být rozčleněno posilováním německých jazykových ostrovů, vytěsňováním českého živlu a osídlování jeho územní německými kolonisty. Pro posílení německého živlu mělo být k Čechám připojeno Kladsko.
      Župní vedení NSDAP Sudety v dokumentu z 25.7.1940 navrhovalo vytvořit v Čechách župy. Sídlem jedné takové měl být Hradec Králové. K této župě by se připojilo kladské území, „aby bylo možno znovu zahájit nedokončenou německou kolonizaci této oblasti. Poměrnému přelidnění oblasti Krkonoš a Orlických hor je třeba odpomoci ponikáním do podhůří.

      Pozn. Král V, Fremund K., Chtěli nás vyhubit, dokument č. 1 a 5,
      T. Moláček

      Vymazat
    9. Tomáš Krystlík7. července 2012 20:03

      Pane Moláčku, je vidět, že své pohádky opakujete jako správný český nacionalista do omrzení. Záměr vysídlení Čechů po WW II není doložen. Ani Frank nechtěl Čechy po WW II vysídlit - kde by sebral Němce na osídlení prázdných prostor?

      Co se týká akčního programu NF, ehm, SdP z roku 1938, máte na mysli Grundplanung O. A.? To je ale přece s nejvyšší pravděpodobností český podvrh - jsou v něm markantně si protiřečící chyby. A není-li to podvrh, nemá tento sd-program žádnou váhu - není podepsán, není datován, nikdo nedokázal dosvědčit, kde, kým, kdy byl sepsán a podepsán.

      Pitomosti napsané Králem a Fremundem si strčte za klobouk.

      Vymazat
    10. Ad p. Krystlík: "Záměr vysídlení Čechů po WW II není doložen."
      Stále budete tvrdiť, že nejestvoval zámer postupne vysídliť 3 skupiny Čechov, a časť 1 skupiny postaviť "ke zdi"? Jednoducho neverím, že keď máte natoľko podrobne naštudovaného K.H.Franka, že ste ešte nepočuli o R. Heydrichovi, a o jeho prejave "teprve ne". Prípadne by mohlo platiť, že hlavný boss SD v Reichu ( s číslom 3 na ŠPZ svojho kabria) bol len totálna nula - no taký bezvýznamný kecálek.
      EP

      Vymazat
    11. "Použití řady různých metod ke germanizaci prostoru. To Vůdce z historických a rasově politických důvodů považuje pro větší část národa Čechů za možné, pokud zároveň s tím bude rasově neupotřebitelná a protiříšsky smýšlející část Čechů vyloučena, příp. podrobena zvláštní proceduře. Na to však počítá s obdobím sta let. Výběr Čechů určených k asimilaci je třeba provádět přesně a přísně a může probíhat jen na základě určitých směrnic.“

      Tak jestli tohle pripada panu Krystlikovi jako perspektivni varianta budoucnosti ceskeho naroda... Mne to pripada jako genocida rozlozena do delsiho obdobi. A koneckoncu se vysledek nelisi od toho, co psali vami kritizovani panove Král a Fremund.
      Proste si nas hodlali rozsortyrovat na pouzitelne a nepouzitelne a jako Cechy zlikvidovat.

      Vymazat
  4. Pane Moláčku, když už tady tak pěkně spamujete, co aspoň pro osvěžení zkusit nějaký jiný zdroj? Ono totiž už jen to, že někdo své dílo nazve "Chtěli nás vyhubit", jen stěží bude ve čtenáři evokovat dojem, že by se snad jednalo o nějaké seriozní vědecké bádání. ;)

    JM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak je libo pane(í) JM
      http://cs.wikipedia.org/wiki/Kone%C4%8Dn%C3%A9_%C5%99e%C5%A1en%C3%AD_%C4%8Desk%C3%A9_ot%C3%A1zky
      T. Moláček

      Vymazat
    2. Tomáš Krystlík7. července 2012 20:05

      Odksy jsou nepravdy v cz-Wiki směrodatné?

      Vymazat
  5. No, bájet tady o Benešových zákonech, jak měli Němci možnost volby, to je vtipné.
    Není lepší důkaz než svědectví pamětníků, vřele doporučuji. Moje babička mi vyprávěla o rabování RG a zabíjení Němců, kterému se nevyhnuli ani Češi, pokud se gardistům nezdáli, třeba je někdo označil za kolaboranty. Beneš atmosféru nenávisti živil a toleroval, i díky němu se poté dostali k moci komunisté. Babička vyprávěla, jak náklaďáky vozili mrtvé z pochodu z Brna. A na konci války, kdyby se se sestrami neschovala na seníku a nebyla tam 3 dny, znásilnili by je rudoarmějci, kteří se kolem Brna chovali jako zvířata. Domy po slušných Němcích obsadili kriminálníci, udělali si na ně čáru vápnem a šli pro dekret. Pak statky spustly. Podívejte, co nám zbylo dnes v Sudetech... paneláky, vietnamské trhy, bída a nepřizpůsobiví. Děkujme Benešovi.

    K podané stížnosti uvádím, že je moc dlouhá. Státní zástupce ji stejně číst nebude. Bude soud a režim bude mít další ostudu.

    J.Karas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hlavní věcí je, že parlament ČR schválil 100% tyto zločinecké dekrety! Parlament zastupuje normálně lid.

      Vymazat
  6. šinágl má jediné štěstí, že ty bláboly napsal dneska. za války by ho čekal velmi rychlý proces, dneska mu hrozí jen nějaká ta podmínka. chápu to jako nechutnou provokaci, která si nějakou tu reakci (navrhoval bych pár set hodin s koštětem) ze strany státu zaslouží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...jste jeden z těch včerejších!

      Vymazat
  7. Asi se to tady tak dělá.

    Jsem však jediný, kdo se domnívá, že stěžovat si policii, že proti mně ta samá začíná trestní řízení, je ABSURDNÍ? Je to jak vystřižené ze Švejka (nic proti panu Pecinovi nebo panu Šináglovi). To je jako když dostanu ve škole od třídní učitelky za pět a jdu si k ní na ni stěžovat?! Když si již chci stěžovat tak aspoň řediteli, ne?

    Potom přece, proč si stěžovat na policii, že mne nesmyslně trestně stíhá, když stejně o tom, zda jsem správně trestně stíhaný a popřípadě vinný, rozhodne soud? Proč klidně nepočkat, až se policie pěkně ztrapní svým šetřením (je-li její obvinění nesmyslné) a pak ji u soudu tzv. roznést na kopytech a domáhat se odškodnění, ne? Proč policii jen nevarovat dopisem, že Usnesení je blbost a že se budu bránit u soudu do poslední kapky krve (aby potom policie nemohla tvrdit, že jsem ji zákeřně nechal vstoupit do sporu, o kterém jsem věděl, že ho ona musí prohrát).

    Mirek Vorlický

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stížnost se to jmenuje nepřesně, ve skutečnosti je to odvolání, nerozhoduje o něm policie, nýbrž dozorující SZ, a kdyby ho obviněný nepodal, mohl by mít později problémy s náhradou nákladů obhajoby.

      Vymazat
    2. Odvolávat se proti Usnesení člena A protistrany k členu AA stejné protistrany mi připadá také absurdní (to je jako posílat odvolání do pekla k samotnému ďáblu a stěžovat si, že mne čert nutí, abych se podepsal vlastní krví). Není to ve skutečnosti jak jsem napsal:
      "Usnesení je blbost, dávám vám na vědomí, že se budu bránit a počítejte s tím, že obrana mne bude něco stát a ty peníze, až to vyhraju, na vás budu chtít"?

      Kdyby věc byla prkotina (čtyřka z písemky), tak se dá řešit nějakým řízením na policii (když přestupek byl nejnižší forma trestného činu), ovšem trestný čin, v kterém bylo zahájeno řízení, je tak závažný, že policie nemůže (ergo určitě NESMÍ!) být schovívavá a tak odvolávat se k případnému žalobci proti zahájení trestního řízení pro účely žaloby mi připadá zcela nelogické. Co od toho očekáváte? Jen soudní souhlas s případnou náhradou nákladů? Kdybyste si počkali až pana Šinágla policie zažaluje u soudu a pan Šinágl by nebyl shledán vinným, nedostal by pan Šinágl náhradu nákladů obhajoby? Píši jako laik.

      Mirek Vorlický

      Vymazat
    3. Přesně tak, píšete jako laik. Že se věcně nevyjádřím, proto můžete s klidným svědomím označit za projev mé arogance.

      Vymazat
    4. Asi jsem své postřehy špatně formuloval, pane Pecino. Nemám důvod se domnívat, že jste ve věci arogantní. Jen, jako laik, jsem si říkal, zda není ztrátou času se odvolávat proti Usnesení policie, která, pod dozorem státního žalobce, si vzala za úkol pana Šinágla vinit z trestného činu. Jen soud přeci má právo rozhodnout, zda její obvinění z porušení zákona je opodstatněné, či nikoliv. Toť vše.

      Mirek Vorlický

      Vymazat
    5. Soud by rozhodoval až v případě podání obžaloby.

      Podávání opravných prostředků je základním právem obviněného, a v tomto případě mám uplatnění tohoto práva za plně účelné a přiměřené.

      Vymazat
    6. Dějí se v česku zajímavé věci. Z toho, co píšete mám pocit, že policie a státní zástupci obviňují z trestné činnosti a do jisté míry vystupují i jako justice (v příspěvku píšete že pan Šinágl ODMÍTÁ své obvinění a potom se proti němu i odvolává (stížnost)). Tato praxe, je-li to praxe, je možná i důvod, proč se diskutuje o tom, zda státní žalobci spadají pod moc výkonnou či pod moc soudní. Dokonce jsem i slyšel, že jsou moc sama o sobě, naprosto nezávislí na všech.

      Z toho, že píšete, že:

      soud by rozhodoval až v případě podání obžaloby

      zase cítím, že soud nakonec rozhodovat ve věci trestního řízení ani nemusí a že to není v česku až tak výjimečná praxe. Toto se mi také zdá divné.

      Potom se zmiňujete, že základním právem obviněného je podávání opravných prostředků k policejnímu obvinění. Netvrdím, že ne, ani to nevím. Ptám se ale, jakou to má cenu, a má-li obviněný nějaké ZÁKLADNÍ právo, pak je to právo na ochranu svých práv před soudem.

      Mirek Vorlický

      Vymazat
  8. odkaz
    http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Helena-Vondrackova-tresta-Sinagla-za-zpochybneni-zlocinu-Heydricha-238958

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>