Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Téměř tři hodiny trvalo vyhlášení rozsudku soudu I. stupně nad třemi členkami skupiny Pussy Riot (video), a sledovat je byl silný zážitek. Nechci komentovat samotný proces, to jsem udělal jinde a nenapsal bych stejně nic jiného, než co na České posici uveřejnil Jan Schneider. Raději se zaměřím na několik detailů, které mne při poslechu napadly a které mám za symptomatické a zajímavé i z hlediska české soudní reality.

Číst dál... 37 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 8069

Orgiastické kvílení protagonistů hnutí politického sentimentalismu nad dvouletým trestem za výtržnictví, jehož se dopustily členky ruské hudební skupiny Pussy Riot, jsem očekával. Překvapila mne jen míra nekritičnosti některých lidí, u nichž bych předpokládal lepší práci se zdroji a větší míru kritického myšlení.

O případu jsem psal na Paragraphu, proto jen stručně:

Předmětem stíhání členek skupiny není punková modlitba k Panně Marii, aby vyhnala Putina, nýbrž to, že svou produkci uskutečnily v Chrámu Krista Spasitele, tedy na místě, které je pro orthodoxní křesťany posvátné, a provedly ji způsobem, jenž byl značně hrubý a vulgární a nemohl být věřícími vnímán jinak než jako znesvěcení tohoto chrámu; připomeňme, že v modlitbě byly na adresu církve užity vulgární výrazy a formulace typu срань, срань, срань Господня (hovno Boží).

Nepodmíněný trest, stejně jako téměř půl roku trvající vazbu, podobně jako to, že členky kapely byly při soudním líčení vystavovány v kleci, hodnotím jako neadekvátní a nepřiměřeně tvrdé. Přesto bych rád upozornil všechny, kteří se nyní spektakulárně před dychtivými zraky medií rozhořčují, notabilně Martu Kubišovou, že i v České republice jsou do vězení rutinně posíláni lidé za to, co řeknou, napíšou nebo zazpívají, a to nikoli v kostele, ale třeba na koncertě pro uzavřenou skupinu návštěvníků.

Tak např. zpěvák skupiny Imperium Michal Moravec šel za závadový diskurs formou zpěvu do vězení na tři roky, pět údajných organisátorů koncertů nevhodné hudby strávilo téměř osm měsíců ve vazbě, více než rok tamtéž pobyli samolepkoví teroristé Vondrák a Dupová. A za můj text o heydrichiádě, jehož část převzal, je dosud stíhán Jan Šinágl.

Rozčilení nad trestem pro Pussy Riot tak nemůže vyznívat jinak než trapně, pokrytecky a svatouškovsky. K mání jsou větší excesy, a blíž.

Aktualisováno.
Český překlad textu modlitby Pussy Riot uveřejnila na svém blogu Věra Tydlitátová. Pasáž o Božím hovnu ale nehledejte, není tam – do sentimentálně přistřižené reality se nehodila a musela pryč.

69 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 19548

Tímto rozsudkem nevyhověl Nejvyšší správní soud ani druhé kasační stížnost týkající se sporu o registraci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, a správní žalobu odmítl. Proti nečinnosti ministerstva se tak nyní konečně můžeme bránit ústavní stížností.

Pokud uspějeme, bude to znamenat nejen registraci našeho spolku, o niž již tři roky marně usilujeme, ale ministerstvo vnitra ztratí možnost bránit spolkům v činnosti prakticky ad infinitum vydáváním serie nepřezkoumatelných rozhodnutí o odmítnutí registrace.

Tento problém, který se týká nejen sdružování, ale veřejné správy obecně, by byl daleko méně palčivý, jestliže by soudy nebyly tak liknavé a správní žaloby projednávaly během několika měsíců, nikoli let, jak je zejména u Městského soudu v Praze pravidlem. Případy, kdy jsou správní rozhodnutí rušena opakovaně, buď po nepřezkoumatelnost nebo proto, že se správní orgán neřídil závazným právním názorem soudu, nejsou výjimkou, a takto postižený žadatel nemá, jak se bránit: k průtahům v řízení formálně nedochází, ale svého práva se přesto – často i po mnoho let – nijak domoci nemůže.

Aktualisováno.
K případu též na svém blogu David Schmidt. Jím citovaný disent soudce Scaliy viz např. zde.
2 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 3535

Toto thema zatím neplní první strany novin, ale zakrátko by mohlo: město Krupka vydalo (zastupiteli za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti iniciovanou) obecní vyhlášku, zakazující, inter alia, umisťovat bez souhlasu vlastníka na veřejné zeleni a vymezených veřejných prostranstvích lavičky, židle, grily a podobné předměty, a dále sedět na stavebních částech a zařízeních, které k takovému účelu nejsou určeny. Ve vyhlášce jde pochopitelně o místní Romy, a ti proti ní protestují; údajně proti ní chystají na začátek září demonstraci.

Ve fasi přípravy návrhu vyhlášky jsem byl, vloni na podzim, rovněž konsultován, a tehdy jsem se přiklonil k názoru, že takto formulovaná vyhláška může v eventuálním přezkumu Ústavním soudem obstát, za předpokladu, že zákaz týkající se veřejných prostranství nebude plošný, ale omezený na určené části území obce [jak odpovídá § 10 písm. a) obecního zřízení].

Myslím si to stále, rozpaky ve mně však budí, jak široce nakonec zastupitelstvo zákaz pojalo. Z přílohy k vyhlášce je zřejmé, že vymezenými územími jsou celé čtvrti, např. celé sídliště Maršov. Odůvodnit, proč je zákaz umisťování uplatňován takto selektivně právě na romská sídliště, může být obtížné až nemožné: rozlišovacím kriteriem zde zjevně není zvláštní charakter těchto míst a z něj vyplývající zájem na vyšším stupni ochrany veřejného pořádku (takto je zákaz odůvodnitelný v případě hlavního krupského náměstí), ale právě jen fakt, že v těchto lokalitách Romové veřejná prostranství v minulosti nejvíc využívali.

Aktualisováno.
Jako první si povšimly Novinky.

Aktualisováno.
Podle serveru Romea podporuje protesty proti vyhlášce i Pirátská strana.

52 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 12717

Tímto usnesením odmítl devátý senát Nejvyššího správního soudu ve složení Radan Malík, Barbara Pořízková a Daniela Zemanová naši kasační stížnost ve věci nicotnosti opakovaného rozhodnutí o odmítnutí registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Argumentace chabá až nehmatná, rozhodnutí NSS v podstatě jen opisuje usnesení městského soudu, bez snahy o reflexi stížních bodů (lidově řečeno jako by hrách na stěnu házel). Devátý senát má mezi senáty NSS pověst toho odborně vůbec nejslabšího, což znovu potvrdil.

Přečte-li si nezaujatý čtenář kasační stížnost a po ní předmětné usnesení, nabude dojmu, že soudci NSS rozhodovali o zcela jiném podání, jež si pro účely zjednodušení své práce patrně sami sepsali a poté odmítli: z důležitých stížních argumentů se usnesení přesvědčivě nevypořádalo ani s jediným!

V tomto případě nebudeme ústavní stížnost podávat, protože nevyslovením nicotnosti není do našich ústavních práv zasahováno; tu podáme až proti rozhodnutí o druhé kasační stížnosti, v řízení, v němž se domáháme vyznačení registrační doložky. V něm se po případné neúspěšné ústavní stížnosti budeme konečně moci obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
7 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 2772