Spolumajitel vydavatelství guidemedia.cz Lukáš Novák zdá se být policejně popotahován za vydání sbírky Hitlerových projevů. Docela by mě zajímalo, jak hodlají p. t. policisté jeho případné trestní stíhání pojmout, zda jako podporu a propagaci zakázaného hnutí (tam by arci šli ostře proti uzavřené kause Michal Zítko, resp. vydání Mein Kampf), nebo za porušení autorských práv, na něž si činí nárok Svobodný stát Bavorsko. Tato druhá možnost je právně zajímavější

Primárním pramenem práva, který je nutno aplikovat, je Gesetz betreffend das Urheberrecht an Werken der Literatur und der Tonkunst (LUG) z r. 1901, který platil ještě v době Hitlerovy smrti a vztahoval se nejen na literární díla, ale i na projevy, anžto výslovně poskytoval ochranu [den] Urheber[n] von Schriftwerken und solchen Vorträgen oder Reden, welche dem Zwecke der Erbauung, der Belehrung oder der Unterhaltung dienen (§ 1 odst. 1 LUG; cf. též § 17 LUG).

Podle § 8 LUG, ist der Fiskus oder eine andere juristische Person gesetzlicher Erbe, so erlischt das Recht, soweit es dem Erblasser zusteht, mit dessen Tode (pro policii – přirozeně nikoli pro své vzdělané čtenáře! – přeložím: je-li dědicem ze zákona stát nebo jiná právnická osoba, právo svědčící zůstaviteli jeho smrtí zaniká).

Bavorský stát se tedy může domáhat práv k Hitlerovým projevům pouze jako testamentární dědic. Adolf Hitler ve své závěti ze dne 29. 4. 1945 napsal:

Was ich besitze, gehört – soweit es überhaupt von Wert ist – der Partei. Sollte diese nicht mehr existieren, dem Staat, sollte auch der Staat vernichtet werden, ist eine weitere Entscheidung von mir nicht mehr notwendig.

Hovoří-li Hitler o státu, má bezesporu na mysli stát nacionálně socialistický, Třetí říši, který porážkou ve válce zanikl, a pro případ jeho zániku není v závěti žádná další disposice.

Existují tedy dvě varianty: buď autorská práva k projevům zanikla Hitlerovou smrtí, anebo přešla na jeho zákonné dědice, fysické osoby, nikoli ovšem na stát.

Není divu, že je Bavorsko při uplatňování svých domnělých práv k Hitlerovým dílům tak zdrženlivé a např. v USA se s nárokem jít k soudu neodvážilo.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Hitlerovy projevy

Zveřejněno: 26. února 2013

Počet zobrazení: 4404

• historie
• Brno
• extremismus
• Adolf Hitler
• guidemedia.cz
• Lukáš Novák
• autorské právo

V pořadí třetím rozhodnutím o odmítnutí registrace nás obšťastnilo ministerstvo vnitra. Je potěšující, že textace těchto odmítnutí se během let ustálila, a tak ani se žalobou, ani s rozsudkem nebude mnoho práce: prostě se změní datum a č. j. (pro porovnání druhé rozhodnutí, jemuž by to nové jako z oka vypadlo).

K jedné změně nicméně přistoupíme: protože se registrace marně domáháme již od srpna 2009, podáme současně se správní žalobou i ústavní stížnost podle § 75 odst. 2 písm. b) ZÚS a ihned po jejím odmítnutí se obrátíme na Evropský soud pro lidská práva. To, že mezi druhým a třetím rozhodnutím není téměř žádný rozdíl, naši procesní posici v obou těchto řízeních významně posiluje.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Sudetští Němci

Zveřejněno: 18. února 2013

Počet zobrazení: 5178

• Sudetoněmecké krajanské sdružení
• ministerstvo vnitra
• správní právo
• svoboda spolčovací
• Ivana Odarčenková

V úterý se u Okresního soudu Brno-venkov rozběhne, co do počtu obžalovaných, vůbec největší proces s tzv. pravicovými extremisty, spojený Power I/II. Podrobnosti se dozvíte z tiskové zprávy Roberta Cholenského, který obhajuje tři z osmnácti obžalovaných. Neméně důležitou roli bude mít ale i bývalý soudní znalec Michal Mazel; na jeho předraženém znaleckém posudku celá obžaloba stojí.

Dokazování bude zřejmě vůbec poněkud nestandardní: ÚOOZ průběh koncertů zachytil tak, že jejich průběh snímal zvenčí, kamerou namířenou na okna sálu, kde se koncert konal, a tak projekce v soudní síni – na níž bude obhajoba pochopitelně trvat v celém rozsahu, jde ostatně o stěžejní důkaz společenské nebezpečnosti produkované hudby! – slibuje hodiny strhující zábavy (malá ukázka).

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Power

Zveřejněno: 18. února 2013

Počet zobrazení: 7255

• Brno
• extremismus
• svoboda slova
• hudba
• Okresní soud Brno-venkov

Příběh z Vysočiny, o kterém jsme na tomto blogu poprvé psali před dvěma lety, dospěl, ve své odškodňovací fasi, ke druhému rozsudku. První rozsudek, týkající se náhrady za vazbu a věznění, padl vloni a protože proti němu žádná strana nepodala – vyjma malé části nároku – odvolání, je pravomocný a byl i dobrovolně splněn.

Druhý nárok se týká náhrady nemajetkové újmy za téměř dvacet let života se stigmatem brutálního sexuálního násilníka. J. Šafránkovi bylo přiznáno, zatím nepravomocně, o něco méně než pět milionů korun. Je to moc nebo málo?

Na poměry českých soudů, jejichž soudci projevují jen výjimečně upřímný zájem o něco jiného než vlastní platy a související výhody, je to dost, avšak posuzováno měřítky civilisovaného světa je to stále málo. Uvažme, že mezi sdělením obvinění a vyhlášením zrušujícího usnesení v řízení o obnově uplynulo neuvěřitelných 17 let, 11 měsíců a 1 den, tzn. celkem 6 544 dnů. Za každý den tohoto ponížení a beznaděje tedy soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Markéta Jirásková přiznala poškozenému 745 korun. Za měsíc to dělá cca 22 700 korun, což je méně, než kolik by si Šafránek sám mohl vydělat, kdyby našel dobře placenou práci nebo mohl podnikat, a rozhodně je to méně, než kolik vydělávali ti, jejichž nedbalost jeho osud zavinila: připomeňme, že důkaz o nevině obžalovaného, rozbor krve, byl od samého počátku trestního řízení založen ve spisu, ale tam si ho nevšimla ani policie, ani státní zástupce, ani soudce Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, a ani tři soudci Krajského soudu v Brně, v čele s dodnes aktivním Jaromírem Papírníkem (vyznamenal se např. potvrzením rozsudku nad prvomájovými řečníky z Dělnické strany), a také Šafránkův naprosto neužitečný obhájce ex offo, dnes rovněž soudce.

Sedmnáct let je v lidském životě příliš dlouhá doba a co se stalo, peníze nenapraví, avšak protože jiný prostředek reparace k disposici nemáme, nezbývá než požadovat, aby náhrada byla aspoň důstojná a přiměřená: domnívám se, že soud měl žalobci přiznat celou požadovanou sumu, tedy o něco víc než třicet milionů korun, a ne pouze její zlomek.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Příběh z Vysočiny

Zveřejněno: 5. února 2013

Počet zobrazení: 9723

• Obvodní soud pro Prahu 2
• justiční omyl
• Markéta Jirásková
• Jan Šafránek

Bez překvapení se odehrálo projednání námitek Jana Šinágla proti tomu, že ani jeden ze znalců přibraných v jeho případu údajného popírání genocidy není historik. Berounský státní zástupce Josef Šebek to ve svém přípisu odůvodnil těmito památnými slovy:

Po prostudování spisového materiálu bylo zjištěno, že policejní orgán vydal opatření o přibrání znalců v souladu se zákonem. Oba znalci jsou uvedeni v seznamu znalců Ministerstva spravedlnosti ČR včetně jejich oboru a specializace. Seznam znalců Ministerstva spravedlnosti ČR neobsahuje samostatný obor historie. Znalci před zařazením do seznamu znalců skládají odborné zkoušky a proto nelze o jejich odbornosti pochybovat. Obviněným Janem Šináglem doporučovaný historik Adrian von Arburg Ph.D. není zanesen ve výše citovaném seznamu znalců.

Takže Jan Šinágl měl celkem štěstí, že ryze historické otázky nebyly předloženy k odpovědi odborníkovi na stavby z předpjatého betonu: ten jistě také skládal před jmenováním odborné zkoušky a o jeho odbornosti proto nelze pochybovat: že jiné, než by byla potřebná, je jen drobný nedostatek, a při plnění státního plánu boje s extremismem se nelze takovými maličkostmi zdržovat.

Zasvěcený a poměrně zevrubný rozbor obou posudků zveřejnil na svém blogu Lukáš Beer (Vrchlavská, Zouhar).

Aktualisováno.
Další podání aneb hrách na stěnu házeti…

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Naše případy

Kategorie: Jan Šinágl

Zveřejněno: 23. ledna 2013

Počet zobrazení: 3677

• historie
• Jan Šinágl
• extremismus
• znalec
• popírání
• Okresní státní zastupitelství v Berouně
• Josef Šebek