Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Jsou obce, resp. městské části, které vyvolávají lehké mrazení v zádech již svým názvem: příkladmo v Praze Ďáblice, Hrdlořezy nebo Hostivař (věru, zavítat na ona místa jinak než za světla a dobře ozbrojen je na pováženou a Pražanům z civilisovanějších částí metropole se to obecně nedoporučuje). Pak existují jiné, které mají název docela přívětivý, leč obyvatelstvo v nich dlící vyznačuje se povážlivě sníženým intelektem, mnohdy za hranicí klinické debility.

Brno-Jundrov, původně Jungdorf, nejspíše založil jakýsi Jung, případně jej osídlili mladí lidé; název má vcelku milý, leč, jak zjišťujeme, půjde evidentně o druhý případ.

Jak víme, tamní přestupkové komisi, jíž byla obec vedle dvojtřídky a myslivny nejnověji vybavena, připadl úkol odsoudit ratlíka Coco za to, že vloni v létě zaštěkal na státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně Jana Petráska. Zvíře je to statné, v kohoutku má celých 16 cm (řeč je o psu, kolik má v kohoutku Petrásek, nezjišťováno), tedy je pochopitelné, že jeho čin nemohl ujít pozornosti příslušných státních orgánů.

První pokus o odsouzení, přestupkovou komisí Bystrce, selhal, protože předsedkyně oné Šárka Sedláčková byla pravomocně vyloučena z důvodu podjatosti. Neboť nikoho jiného, gramotného, už tam neměli, bylo následně rozhodnuto o delegaci věci do Jundrova.

Odtamtud nám napsali, že se máme seznámit s podklady rozhodnutí. Odpověděli jsme, prozatím zdvořile, zmínky o shora zmiňované hranici klinické debility ponechávajíce povýtce implicitními, že tak by to podle zákona nešlo, avšak oni na svém názoru trvají, pročež nezbylo než replikovat poněkud ostřeji.

Na jednu stranu jsem rád, že Coco do Jundrova nemusí, mohl by být odsouzen k trestu smrti zastřelením, kterýž by byl po vyloučení odkladného účinku odvolání na palouku za myslivnou ihned vykonán, a to bych skutečně nerad, pejska si velmi oblíbiv, na straně druhé mi, nikoli poprvé, nezbývá než obrátit oči v sloup a zvolat s velkým Immanuelem, že dvě věci naplňují mou mysl úžasem: hvězdné nebe nade mnou a blbost českého úřednictva všude kolem mne.

Po neskutečných 5 letech, 7 měsících a 5 dnech, po něž byl veden spor s ministerstvem vnitra, došlo dnes k registraci Sudetoněmeckého občanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu, jehož právní mocí se tak stalo (soudce zpravodaj Jan Passer David Hipšr), vyjímáme (§§ 27 a 29):

[…] Pokud zakládané sdružení deklaruje, že odsuzuje vyhnání a etnické čistky, ke kterým došlo po druhé světové válce ve střední Evropě, považuje za válečné zločince ty, kteří se jich dopouštěli, a některé z tzv. Benešových dekretů považuje za projev bezpráví, pak zcela pochopitelně budou tato východiska předmětem kritiky, nesouhlasu, zdrojem názorové opozice. Zpravidla však nebude možné rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti mezi národy spatřovat pouze v tom, že budou k diskusi předkládána témata, na kterých není názorová shoda, byť by jejich vnímání bylo pro mnohé oprávněně citlivé. Takový přístup by totiž naopak potvrzoval, že je ona nenávist či národnostní nesnášenlivost latentně přítomna a diskusi či vyjadřování nepohodlných myšlenek je třeba zapovědět proto, aby se nestala zjevnou. Ve svobodné společnosti je tabuizování citlivých témat – tím spíše témat, kořenících ve vzdálenější minulosti, kterou naprostá většina populace již neprožila, ale s jejími důsledky stále žije – zásadně nežádoucí. Potlačovatelská schémata, cílící proti myšlenkám a názorům, typická pro státní mechanismus autoritativních států, jsou v právním státě nepoužitelná a nepřijatelná […]

Dodat lze i to, že diskuse, mající svůj původ v komplikovaných vztazích národů v minulosti, a hodnotící vztah historické příčiny a následku, nejsou pouze historickou záležitostí, jakkoli ji lze mapovat již stovky let do minulosti, ale dosud závažným politickým tématem s důsledky navýsost praktickými. Soudu nepřísluší do této diskuse vstupovat jako obránce těch či oněch názorů a vyslovovat úsudky o správnosti nebo nesprávnosti názorů deklarovaných v cílech občanského sdružení. Úkolem soudu v nyní posuzované věci není ani autoritativně vyslovovat historické pravdy. Otázka správnosti či nesprávnosti názoru, pravdivosti nebo nepravdivosti historického náhledu není otázkou pro soud, který nalézá o právu a bezpráví. Soudu v tomto sporu náleží zodpovědět, zda zjištěné skutečnosti odůvodňují již nyní apriorní zásah do ústavně zaručeného práva sdružovat se a odůvodňují omezení názorové plurality, která je základním znakem demokratické společnosti.

Chválíme.

Aktualisováno.
Tiskovou zprávu vydal prozatím Nejvyšší správní soud, my s ní vyčkáváme, až jak se vyjádří ministerstvo, zda porážku sportovně uzná anebo se pustí do nového kola obstrukcí.

Aktualisováno.
Jan Passer nás upozornil, že soudcem zpravodajem nebyl on, nýbrž David Hipšr. Za tento omyl se omlouváme.

Ten odposlechový, o němž jsme psali minulý týden. Městský soud v Brně tvrdí, že ho poslal na KSZ, to tento údaj vášnivě popírá, arci výsledkem je, že spis není k nalezení.

O zvláštních poměrech u brněnského městského soudu, kde soudní doručovatel roznáší poštu rychlostí athleticky průměrně nadaného hlemýždě a doručenka se pokládá za řádně vyplněnou už okamžikem, kdy se k ní přiblíží pero vyplňující osoby na méně než osm palců, jsme psali vícekrát: měřítkem kvality, s níž je tento soud řízen, budiž, že na svou stížnost předsedovi soudu ohledně podivné doručenky jsem ani po 125 dnech nedostal odpověď. Arci vše špatné je pro něco dobré a řádné vyšetření možného podvodu při změně data doručení rozsudku státnímu zastupitelství budeme požadovat v rámci dovolacího řízení u Nejvyššího soudu.

Zatím je však situace patová: státní zástupce požádal o odposlech serveru Náš směr, soud mu vyhověl a po právní moci rozsudku o tom informoval obviněného, ale proč byl odposlech povolen a zda jsou důvody žádat o vyslovení nezákonnosti odposlechu Nejvyšší soud, se bez spisu možná už nikdy nedozvíme.

Aktualisováno.
Spis objeven, ale je prý prázdný. Nyní se soudu pošle písemná žádost o nahlížení a uvidíme, co se bude dít dál.

Tak tohle vypadá opravdu nadějně: nerad bych to zakřikl, počkejme na odůvodnění, ale zdá se, že den registrace našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se po pěti a půl letech velmi přiblížil…
Ne, nevzdává. Podala proto proti usnesení ve věci spálené vlajky Evropské unie stížnost, na elegantním růžovém podkladu (možná aby podatelně u městského soudu naznačila, že si přeje některý z komunistických senátů – u jiných stěží může uspět).

Palič Jakub Svoboda reaguje replikou, arci na podkladu konservativně bílém.

Podkategorie