Po neskutečných 5 letech, 7 měsících a 5 dnech, po něž byl veden spor s ministerstvem vnitra, došlo dnes k registraci Sudetoněmeckého občanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení.
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu, jehož právní mocí se tak stalo (soudce zpravodaj Jan Passer David Hipšr), vyjímáme (§§ 27 a 29):
[…] Pokud zakládané sdružení deklaruje, že odsuzuje vyhnání a etnické čistky, ke kterým došlo po druhé světové válce ve střední Evropě, považuje za válečné zločince ty, kteří se jich dopouštěli, a některé z tzv. Benešových dekretů považuje za projev bezpráví, pak zcela pochopitelně budou tato východiska předmětem kritiky, nesouhlasu, zdrojem názorové opozice. Zpravidla však nebude možné rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti mezi národy spatřovat pouze v tom, že budou k diskusi předkládána témata, na kterých není názorová shoda, byť by jejich vnímání bylo pro mnohé oprávněně citlivé. Takový přístup by totiž naopak potvrzoval, že je ona nenávist či národnostní nesnášenlivost latentně přítomna a diskusi či vyjadřování nepohodlných myšlenek je třeba zapovědět proto, aby se nestala zjevnou. Ve svobodné společnosti je tabuizování citlivých témat – tím spíše témat, kořenících ve vzdálenější minulosti, kterou naprostá většina populace již neprožila, ale s jejími důsledky stále žije – zásadně nežádoucí. Potlačovatelská schémata, cílící proti myšlenkám a názorům, typická pro státní mechanismus autoritativních států, jsou v právním státě nepoužitelná a nepřijatelná […]
Dodat lze i to, že diskuse, mající svůj původ v komplikovaných vztazích národů v minulosti, a hodnotící vztah historické příčiny a následku, nejsou pouze historickou záležitostí, jakkoli ji lze mapovat již stovky let do minulosti, ale dosud závažným politickým tématem s důsledky navýsost praktickými. Soudu nepřísluší do této diskuse vstupovat jako obránce těch či oněch názorů a vyslovovat úsudky o správnosti nebo nesprávnosti názorů deklarovaných v cílech občanského sdružení. Úkolem soudu v nyní posuzované věci není ani autoritativně vyslovovat
historické pravdy. Otázka správnosti či nesprávnosti názoru, pravdivosti nebo nepravdivosti historického náhledu není otázkou pro soud, který nalézá o právu a bezpráví. Soudu v tomto sporu náleží zodpovědět, zda zjištěné skutečnosti odůvodňují již nyní apriorní zásah do ústavně zaručeného práva sdružovat se a odůvodňují omezení názorové plurality, která je základním znakem demokratické společnosti.
Chválíme.
Aktualisováno.
Tiskovou zprávu vydal prozatím Nejvyšší správní soud, my s ní vyčkáváme, až jak se vyjádří ministerstvo, zda porážku sportovně uzná anebo se pustí do nového kola obstrukcí.
Aktualisováno.
Jan Passer nás upozornil, že soudcem zpravodajem nebyl on, nýbrž David Hipšr. Za tento omyl se omlouváme.
Komentáře
Kamínek
Mimochodem ten ptaci parat mi dost pripomina nemecky system dalnic na Entrope Davida Cerneho.
DS
PS: kdy, prosím, budou obnoveny webové stránky?
Petr V
Petr V
Příliš často jsou lidé ochotni schvalovat zločiny jen kvůli tomu, že jsou spáchány proti nepřiteli. Tak například někteří socialisté obdivují Ernesta "Che" Guevaru, který nechával bez spravedlivého soudu popravovat tzv. nepřátele revoluce (a ironií osudu byl nakonec sám zajat jednotkou bolívijské armády a bez soudu popraven). Jiní lidé obdivují Spojené státy jako obránce svobody a demokracie, a nevidí, že Američané mnohokrát (zejména v latinské Americe) pomohli svrhnout demokraticky svolenou vládu kvůli tomu, že jim připadala příliš levicová, a na její místo nastoupila vojenská diktatura. A takových případů bych mohl jmenovat ještě mnoho...
Jan Heinz
RSS kanál komentářů k tomuto článku