Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Jsou zprávy, které se komentují samy. Příkladmo, že Obvodní soud pro Prahu 4, zatím nepravomocně, zastavil trestní stíhání bývalého managera Ředitelství silnic a dálnic Michala Haly viněného z držení dětské pornografie, kterou u něj údajně policisté v r. 2012 našli při domovní prohlídce. Řečená se měla nacházet na disketách; zda byla při prohlídce v bytě sprostého obviněného nalezena aspoň jedna mechanika schopná disketu přečíst, mluvčí soudu nesdělil, stejně jako formát oněch disket (3,5"? 5,25"? nebo snad osmipalcové?).

Komentovat, jak řečeno, nebudeme, využívajíce tohoto prostoru k informaci, v jakém stavu se nachází podobné trestní stíhání, vedené proti J. P., jednomu z obviněných v kause Power. Soud za držení dětské pornografie skončil, jak víme, úplným zproštěním obžaloby (a veřejným znemožněním podplk-a Miroslava Štěpána z ÚOOZ, jehož vystoupení před soudem vstoupilo do dějin justičního kabaretu jako scénka nazvaná Kde jsou ty klíče?). Za kratochvilné stíhání následně ministerstvo zaplatilo přes 200 tisíc korun na nákladech obhajoby a nákladech řízení, v němž byly vymoženy, otázka výše náhrady za nemajetkovou újmu se momentálně projednává u Nejvyššího soudu.

A aby toho nebylo málo, daňového poplatníka mohu potěšit informací, že J. P. byl mezitím pravomocně zproštěn všech obvinění i v procesu Power, tudíž zásah do poplatníkovy pokladničky není zdaleka konečný.

Na začátek prosince bylo dnes u Krajského soudu v Hradci Králové odročeno veřejné zasedání ve věci návrhu Vlastimila Pechance na obnovu jeho trestního řízení. Jasné je zatím jen tolik, že se bude pokračovat ve zkoumání genetického materiálu nalezeného na vražedném noži.

Připravujeme zvukový záznam.

Aktualisováno.
Státní zástupce KSZ se pro iDnes vyjádřil tímto nadmíru moudrým způsobem:

Už v odvolacím řízení se o tom noži jednalo. Nůž však nebyl zásadním důkazem, podle kterého soud rozhodl o vině pana Pechance. Zatím to vypadá, že celá ta akce kolem nože nepřinese výsledky, které by mohl[y] ovlivnit ten původní. Jinak řečeno, i kdyby se ukázalo, že to nebyl jeho nůž, tak by to nerušilo řetězec důkazů svědčící pro jeho vinu. Nemusí to být vůbec vražedná zbraň, uvedl státní zástupce Milan Vacek.


Ovšemžeť, nemusí. Ale pak je nutné vysvětlit, jak se tři hodiny po vraždě na zamčený dvorek, kam vede okénko z pánských toalet, dostal otevřený nůž, na jehož čepeli byla krev stejné skupiny, jakou měl zavražděný. A pokud připustíme, že to vražedná zbraň je, pak je potřeba zjistit, čí že DNA se to tedy na vnitřních plochách nože našla. Ledaže byl zákeřný vrah Pechanec tak rafinovaný, že stačil nůž zbavit nejen své pachové stopy, ale nanesl na něj DNA úplně jiné osoby a svou DNA přitom smyl.

Trochu smyslu pro proporce by to chtělo, pane státní zástupce!

Aktualisováno.
Zvukový záznam.

Jako pozvánku na pondělní veřejné zasedání ve věci obnovy řízení Vlastimila Pechance zveřejňujeme vyjádření odsouzeného k novému znaleckému posudku, který mj. zjistil přítomnost identifikovatelné DNA na vražedné zbrani-kapesním noži.

Pokud není vrahem již nežijící Karel K., někomu začíná být v těchto dnech, navzdory nastupujícímu podzimu, asi docela horko.

Aktualisováno.
A něco inspirativní četby na week-end: druhý rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, ve výroku o vině pravomocný, pokud jde o trest, vrchním soudem následně zpřísněný ze 13 na 17 let.

Když jsem tento rozsudek četl, před nějakými pěti lety, prvně, okamžitě mi bylo divné, že si romští svědci pamatují spoustu detailů, ale ohledně Pechancova oblečení se fatálně mýlí a téměř všichni shodně uvádějí, že vrah byl v černém tričku a tmavých kalhotách. Splést se mohu v mnohém, ne však v tomhle, protože barva oblečení je v takových situacích tím, co člověku vytane na mysli jako první a co si téměř jistě zapamatuje, stejně jako to, zda byl automobil, který porazil chodce, tmavý nebo světlý: jestli měla určitá osoba bradku, zda byla holohlavá nebo měla krátké vlasy, jak byla vysoká, to vše mohu zapomenout nebo se splést, ale ne, jestli byl někdo celý v černém nebo naopak celý v bílém.

Nejsem zvyklý podléhat mediálním masírkám jakéhokoli druhu a bylo mi úplně jedno, že se za nevinu V. Pechance pořádají každoroční demonstrace, stejně jako je mi lhostejné, kolik lidí podepíše petici o nevině Kajínka nebo Kramného. Důležitá jsou pro mne fakta, a tady jsem před sebou měl rozsudek, který byl prima facie pochybný.

Jak se ukázalo, ve svém úsudku jsem se nemýlil a energie, kterou jsem do tohoto případu investoval, nepřišla nazmar.
Když Krajský soud v Hradci Králové letos v dubnu rozhodl, že znalecký posudek v případu Vlastimila Pechance nesmí zpracovat obhajobou přibraný znalec a přední odborník v oboru forensní genetiky Daniel Vaněk, ale vše, jen ne nestranný policejní Kriminalistický ústav Praha (KÚP), vypadalo to s možností obnovy Pechancova řízení prachbídně (pro pobavení dokument, kde se státní zástupkyně Hana Flídrová velmi strachuje, aby obhajobou najatý znalec možnost posudek zpracovat nedostal).

Stalo se však neočekávané a posudek KÚP vyzněl ve prospěch odsouzeného: zejména se prokázalo, že krev na noži, který se našel odhozený na dvorku svitavské diskotheky, patří osobě se stejnou krevní skupinou, jakou měl zavražděný Otto Absolon, a jediná individuálně identifikovatelná DNA, odebraná z místa, kde je nepravděpodobná kontaminace při odborném nakládání se stopou v soudním spisu (připomeňme, že soud sice obdržel nůž řádně zalepen ve foliovém obalu, avšak ten se vzornou péčí hradeckých soudních úřednic záhy protrhl a s nožem poté manipulovala celá řada osob), tedy tato jediná identifikovatelná DNA nepatří Vlastimilu Pechancovi, nýbrž jiné, dosud nezjištěné osobě.

To by v tuto chvíli mělo stačit na obnovu Pechancova trestního řízení, a co je možná ještě důležitější, DNA nalezená na vnitřní ploše nože patří nejspíše majiteli nože – a tedy s vysokou pravděpodobností skutečnému vrahovi Otto Absolona. Kdo touto osobou je, není arci obhajobě známo: podezřelých je několik, mezi nimi i dnes pětatřicetiletý Robert H. a Karel K., který cca v r. 2003 zemřel. Najít skutečného vraha bude tedy věcí dalšího vyšetřování a případně i dalších znaleckých posudků: mám za to, že nůž dosud nevydal všechna svá tajemství.

Veřejné zasedání o návrhu na obnovu řízení se koná v Hradci Králové už za dva týdny, 12. října; jste srdečně zváni.

Aktualisováno.
Tisková zpráva.
Odvolání tří obžalovaných v kause The Plastic People po 40 letech je celkem depresivní četbou: polemika s rozsudkem je možná pouze tehdy, pokud je v rozsudku aspoň rámcově seznatelná konsistentní argumentace, což arci v onom brněnském není, v něm jde toliko o opis obžaloby. Tak jako státní zástupci bývají nezřídka pouhými poslíčky policie, stal se senát soudkyně Lenky Nekudové pouhým poslem, který předává obžalobu další instanci.

Zvláště smutné je, že někteří obžalovaní se vzdali práva na odvolání na místě, jiní patrně odvolání nepodali, smířivše se s poznáním, že tento stát je institucionální obdobou přírodní katastrofy, kterou je potřeba nějak přežít.

Podkategorie