Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Naše případy

Malý krok pro člověka, ale obří skok pro svobodu a demokracii v této zemi: Dnes ve 14 hodin se v Praze uskutečnila ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení.

Live stream nemáme, nicméně pro ty z mých milých čtenářů, kteří se převratné události nemohou účastnit osobně, zveřejňuji aspoň slavnostní projevy (Pecina, Šinágl) a nové stanovy, odpovídající platné úpravě spolčovacího práva.
Zleva Felix Vogt Gruber (Witikobund), Tomáš Pecina,
Wolfgang Habermann, Jan Šinágl (foto: L. Beer)

Aktualisováno.
Zvukový záznam projevů (Pecina, Šinágl).

Atmosféra valné hromady byla sváteční a velmi neformální, překvapivě se nedostavili žádní odpůrci našeho spolku, zato řada hostů; obavy ministerstva vnitra z toho, jak svou činností rozložíme ústavní řád této země, nelze tudíž než označit za mírně řečeno liché.

Překvapivě umírněná reportage Haló novin. První přihlášku do spolku, o níž se článek zmiňuje, podala pražská advokátka Klára A. Samková.

Jan Šinágl razítkuje historicky první členskou
přihlášku. V pozadí přihlíží dopisovatel Die Welt
Hans-Jörg Schmidt (foto: L. Beer)
Aktualisováno.
Zápis.

Aktualisováno.
Tisková zpráva.
Píšeť nám rejstříkový soud, že náš spolek nezapíše, protože mu ministerstvo stále nepředalo spis. A kdy mu spis předá? To dal Henychův team jasně najevo: až naprší a uschne a vyrostou hrábě (případně vidle: to by byl v dané chvíli zřejmě nejúčinnější prostředek k odstranění průtahů).

Pravdu místopředseda soudu arci nemá: vzniklo-li občanské sdružení sdružení/spolek na základě soudního rozsudku, je třeba zapsat tuto skutečnost bez zbytečných průtahů i do spolkového rejstříku, protože právní existence onoho se neodvíjí od zápisu, ale právě od právní moci rozsudku, a stav rejstříkový tak neodpovídá stavu faktickému.

Podrobnosti v návrhu na určení lhůty.

Aktualisováno.
Dosud nedoručeným usnesením zastavil Obvodní soud pro Prahu 2 trestní stíhání šesti zbývajících členek někdejších RWU – Resistance Women Unity. Jsem arci v rozpacích: dlouhé týdny jsem zproštěným kladl na srdce, aby se s dívkami z těžší zločinecké skupiny, viněnými, inter alia, těžkým zločinem půjčení bubínku, rozhodně nestýkaly, aby od nich ještě něco nechytily (míněno přirozeně závadové názory, nikoli příkladmo retrovir nebo blechy), a teď možná budou zproštěny obžaloby všechny; pravda, vyjma čtyř dívek doznalých. Osud posledně zmíněných je již nezvratně zpečetěn a vedle záznamu v trestním rejstříku (u dvou, které přistoupily na plea bargain, dohodu o vině a trestu) si do života odnášejí cennou zkušenost, že – u soudu i jinde – spolehlivě prohraje jen ten, kdo se vzdá. Budiž jim trestní minulost lehká.

Symptomatickou vlastností českého práva (nenašinec by tu patrně užil uvozovek, maje takové spojení za zjevné oxymoron) je, že se v něm převážnou částí řeší věci podružné, zbytečné, ba prima facie nesmyslné.

Příkladmo náš spor o registraci spolku. Jak víme, postupně byla vydána čtyři rozhodnutí o odmítnutí registrace, přičemž po zrušení třetího rozsudkem NSS s účinky registrace se čtvrté stává nicotným, pro rozpor s překážkou věci rozhodnuté. Což by měl vyslovit Městský soud v Praze, u něhož ještě před rozhodnutím NSS podána žaloba proti nezákonnosti rozhodnutí.

Soud se ovšem rozhodl, že v rozporu s praxí u dosavadních tří žalob zvýší své nároky a bude za žalobu požadovat soudní poplatek ve výši 3 000 Kč třikrát. S čímž jsme nesouhlasili, arci bylo nám to nepříliš platné, soud řízení vůči dvěma ze tří zakladatelů spolku zastavil.

Celé to začíná připomínat pohádku o kohoutkovi a slepičce: spor, který nikoho nezajímá, by měl nyní – z principu, neboť naše argumenty jsou silné – kanonicky pokračovat dvěma kasačními stížnostmi, a výsledkem bude rozhodnutí, které nebude mít naprosto žádné precedenční účinky – nikdo další se už, pokud mi známo, o registraci spolku podle staré úpravy nesoudí – a jde v něm jedině o určení, zda zakladatelé spolku tvoří samostatné nebo nerozlučné procesní společenství.

Tento plán nemohl vzniknout v hlavě prostého státního úředníka; něco tak záludného si vyžádalo mentalitu osoby morálně zocelené dlouholetým členstvím v KSČ a ošlehané větry první presidentské volby, samotného Velkého Mathematika Václava Henycha, jinak úředníka ministerstva vnitra, který stál za pět a půl roku odpíranou registrací našeho Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, občanského sdružení: protože po rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž došlo k registraci spolku, už nezbylo ministerstvu mnoho prostoru, jak nám v činnosti bránit, vymysleli Henych a jeho lidé Plán B.

Ten je založen na určité nedokonalosti nové úpravy spolčovacího práva, jak je zakotveno v občanském zákoníku a rejstříkovém zákoně (RejZ). Zákon stanoví, že dosavadní evidence občanských sdružení, vedená ministerstvem vnitra, se účinností zákona, tedy 1. lednem 2014, stává spolkovým rejstříkem podle nové úpravy (§ 125 odst. 1 RejZ). Protože rejstříky vedou soudy, ustanovení § 125 odst. 2 RejZ upravuje, v jakých lhůtách jim ministerstvo předá spisy, arci nepraví nic o tom, co s případy registrací, k nimž dojde až po účinnosti RejZ na základě přechodného ustanovení § 3041 odst. 1 ObčZ, což dopadá právě i na registraci našeho spolku, která byla nastolena rozhodnutím soudu.

Abychom mohli právně jednat, potřebujeme po 1. lednu 2014 nezbytně zápis ve spolkovém rejstříku; ten měl být proveden bez návrhu na základě rozsudku NSS. Městský soud v Praze, velmi pravděpodobně na základě přátelského doporučení ministerstva, však podle rozsudku zápis neprovedl a nepokládal ani za potřebné nás uvědomit o důvodech svého rozhodnutí: neexistující právnická osoba nemá žádná práva. A aby byla paralysace naší činnosti pojištěna i z druhé strany, Henychovi lidé nám odepřeli stanovy s doložkou registrace, s odůvodněním, že nám je pošlou, až jim soudy vrátí spis – takže v optimálním případě nikdy.

Právní bitva o registraci tedy zdaleka neskončila, svých práv se nyní budeme muset domáhat v řízení o provedení zápisu do rejstříku (patrně serií návrhů na určení lhůty k provedení procesního úkonu) a v dalším soudním řízení o uložení povinnosti zaslat nám stanovy s registrační doložkou. Jisto je jediné: neustoupíme, a jak děl klasik genru, we shall fight on the beaches, we shall fight on the landing grounds, we shall fight in the fields and in the streets, we shall fight in the hills; we shall never surrender.

Přijde den, zúčtujeme spolu, Henychu!

Podkategorie