Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Novináři mají zálibu vydávat své zprávy formou rebusu: příkladmo z toho, co o zlínském procesu bratra a synovce advokáta Stanislava Devátého napsala ČTK, není člověk moudrý, ani podrobí-li text důkladné sémantické analyse.

Věci se ale nevyjasní, ani když prohlédneme dostupné veřejné zdroje. Tak především, společnost MURTEC PROTECTION, a. s., měla do května 2003 jediného akcionáře, společnost CITY PROJECT, spol. s r. o. (se zahraničními, patrně krycími společníky), pak vlastnická stopa mizí a necelý měsíc po údajném podvodu se objevuje jako jediný akcionář Stanislav Devátý (který byl ovšem již rok předsedou představenstva a lze tedy soudit, že vlastnický vliv vykonával i dříve). Dále je pozoruhodné, že příslušné nemovitosti byly v rozhodné době zatíženy zástavním právem do výše více než 40 milionů korun (což může – a nemusí – vysvětlovat rozdíl mezi odhadní a prodejní cenou, k tomu dostatek podkladů nemáme), a v neposlední řadě je zřejmé, že katastrální úřad návrh na provedení vkladu okamžitě zamítl, takže podání určovací žaloby je možno hodnotit jako krok poněkud nadbytečný.

To všechno ještě nepostačuje ke spolehlivému závěru, že jednání Jiřího a Tomáše Devátých nebylo vedeno fraudulentním úmyslem, možná i naivním, ale o trestném činu podvodu, byť ve stadiu pokusu, bych se hovořit v žádném případě neodvažoval. Něco tady prostě… smrdí.

Včera uspořádal senátor Štětina tiskovou konferenci, na které informoval o případu kurdského podnikatele MUDr. Yekty Ergüna Uzunoglu. Mimo jiné se zmínil o tom, že Uzunoglu dostal krátce po zprošťujícím rozsudku nabídku právních služeb od advokátní kanceláře, jejímž společníkem je náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Smlouva předpokládající zastupování ve sporech se státem za 15% podílovou odměnu – jejímž sjednáním by se F. Korbel octnul v konfliktu zájmů – nebyla nakonec uzavřena jen díky Kurdově vytříbené ethičnosti; ten si střetu zájmů povšiml a připravený návrh smlouvy nepodepsal.

Předesílám, že v této věci nejsem ani trochu nestranný. Případem Dr. Uzunoglu jsem se více než rok velice detailně zabýval a znám i podrobnosti jeho jednání s Korbelovou kanceláří (jež jsem ostatně sám inicioval). Pokud jde o hodnocení tohoto podnikatele, na jedné straně je tu jeho oprávněný nárok vůči státu, jenž mu trestním stíháním, které nebylo dovedeno do odsuzujícího finále a stalo se po čase naprostou parodií toho, jak by mělo trestní řízení probíhat, způsobil značnou újmu na pověsti i majetku, na straně druhé existuje krajně nepříznivá zkušenost všech, kteří s kurdským podnikatelem přišli do styku jako obchodní partneři nebo dodavatelé (emotivně o tom referuje "štrasburský tatínek" Jiří Fiala a o negativní zkušenosti s Uzunoglu otevřeně hovoří např. i John Bok ze Spolku Šalamoun).

Skutečností je, že Uzunoglu byl v r. 2007 advokáty AK Korbel, Tuháček & partneři zastupován již v jiné věci, a to velmi úspěšně, a když přišla řeč na to, že by se toto zastoupení mohlo rozšířit i na Kurdovy spory s Českou republikou, obě strany si byly vědomy potenciálního konfliktu zájmů. Smlouva nakonec uzavřena nebyla, neboť Uzunoglu nebyl s jejími podmínkami spokojen; přesto F. Korbel skutečnost, že takový střet zájmů hrozí, oznámil svým kolegům na ministerstvu, takže je nyní, jak se říká, z obliga.

Ptám se: Senátore Štětino, než jste se svým obviňováním vystoupil na veřejnosti, položil jste si otázku, na co váš čestný přítel Uzunoglu tak dlouho čekal? Měl-li důkazy o Korbelově neethickém jednání na podzim 2007, jaký byl důvod, že s tímto odhalením tak dlouho otálel? Nebyl v tom tak trochu prvek vydírání?

A když už budete Kurdovi klást nepříjemné otázky, možná byste se ho měl zeptat, kolika ze svých cca 15 obhájců v trestním řízení dosud dluží odměnu za zastoupení, a jak se s jeho, jak sám často říká, kurdským rytířským kodexem jednání slučuje, že zároveň už roky žije na vysoké noze, vlastní vilu se zahradou a několik osobních automobilů, a zároveň po něm musí jeho nemanželská dcera vymáhat dlužné výživné v pořadí již ve druhé exekuci. Ono není všechno zlato, co se třpytí…

Kausa přelepovaných plakátů senátorského kandidáta Vladimíra Hučína se přece jen dostává k soudu i v řízení o ochranu osobnosti. V. Hučín žaluje bývalého mluvčího Charty 77 a ministra vnitra Tomáše Hradílka a požaduje po něm relutární satisfakci ve výši 500 000 Kč. Proces rozhodně bude stát za to: uvidíme, zda staří kamarádi, v čele s BISkou, nechají Hradílka, mouřenína, který posloužil a může jít, "ve štychu", anebo zda mu na náhradu nákladů prohraného sporu aspoň přispějí.

Texty žalobou napadených článků v Lidovkách:

  1. Narcis Hučín zneužívá demokracii (LN 23. 7. 2007)
  2. Ve svém kritickém postoji k Hučínovi jsem se utvrdil (LN 2. 8. 2007)

Předvánočním rébusem nás obšťastnil Nejvyšší správní soud, který na úřední desce vyvěsil výrokovou část svého rozsudku ve věci sporu novináře Tomáše Němečka a senátora Jiřího Čunka, týkajícího se Čunkova neúplného majetkového přiznání.

Zcela zmatená ČTK napsala, že není jisté, zda NSS zrušil pouze rozsudek nebo i Čunkovu pokutu.

Inu, NSS zrušil obojí, nicméně učinil tak způsobem, nasvědčujícím tomu, že minimálně jeden jeho senát nemá na tak vysokém místě justiční hierarchie co dělat. Výrok, že rozsudek se zrušuje a řízení o kasační stížnosti se zastavuje se zpětnou účinnosti, je skutečné unikum, které by zasloužilo místo v Museu Nejabsurdnějších Rozhodnutí Orgánů Veřejné Moci.

Senát 7 As si totiž nesprávně vyložil ustanovení čl. II bodu 2 zákona č. 216/2008 Sb., podle nehož se soudní řízení o porušení povinnosti veřejných funkcionářů zahájená před účinností tohoto zákona, v nichž nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, zastavuje dnem účinnosti tohoto zákona. To samozřejmě neznamená, že by mohl být se zpětnou účinností zrušen samotný rozsudek, který nabyl právní moci před účinností této novely (rozsudky se vždy zrušují ex tunc, takže kuriosně takto zůstal rozsudek ještě několik měsíců účinný), a už vůbec ne, že by mělo být se zpětnou účinností zastaveno řízení o kasační stížnosti – rozsudek, který řízení o kasační stížnosti zastaví a zároveň jí vyhoví, je sám o sobě procesně schizofrenní.

Řešení přitom bylo prosté: V řízení o kasační stížnosti se vychází ze skutkového i právního stavu, jaký tu byl v době rozhodnutí soudu I. stupně, takže pokud je rozsudek nesprávný, měl jej NSS zrušit a vrátit věc krajskému soudu; ten by poté řízení zastavil. Zastavit řízení může i sám NSS, avšak jen tehdy, pokud k tomu byly důvody již v řízení před soudem I. stupně (§ 110 odst. 1 SŘS), což na daný případ nedopadá.

Co ve mně vyvolává nutkavý dojem, že senátu 7 As by měl předseda Baxa do rozvrhu práce připsat "Nepouštět na saka"…

Unikátní akcí, svou složitostí předstihující vše, čeho jsme doposud byli v českém právu svědky, dělení federace v r. 1993 i s měnovou odlukou v to včítaje, se ukazuje být splnění sociálně-demokratického slibu o kompensaci poplatků ve zdravotnictví cestou dotace z krajského rozpočtu.

Když jsem před několik dny v diskusi v nadsázce predikoval, že administrativní náklady této akce mohou dosáhnout i 500 Kč na zaplacený poplatek, netušil jsem, jak blízko mohu být realitě. Nejšílenější na celém podniku ovšem je, že nejen kompensaci samotnou, ale i tyto průvodní náklady zaplatí daňoví poplatníci, takže v důsledku Rathovy populistické taškařice sice nula od nuly pojde, ale dosažení tohoto výsledku bude enormně nákladné.

Téměř bych měl chuť napadnout toto neuvěřitelné plýtvání u soudu, ale bohužel, žádný zákon proti zneužívání veřejných peněz k realisaci populistických slibů zatím nebyl přijat, takže se vše děje zcela v rámci "platného práva".

Podkategorie