Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

Fackování české justice pokračovalo i dnes, kdy se veřejnost seznámila s nálezem Evropského soudu pro lidská práva ve věcí Krejčíř v. Česká republika. Zní to jako špatný vtip, ale Česká republika byla shledána odpovědnou za porušení Úmluvy ve věci nezákonné vazby Radovana Krejčíře. Jednu výhodu tato zpráva má – není nutné ji nijak komentovat.

Facka, sice ne od Macka, ale neméně rasantní, přistála dnes na líci České republiky: německé úřady zřejmě rozhodly, že nevydají k výkonu trestu Rostislava Roztočila.

Jeho causu jsem bohužel nesledoval dostatečně detailně a znám ji pouze z medialní zkreslené podoby, resp. z dokumentů vystavených na stránkách Spolku Šalamoun, ale je jasné, že třetí pilíř Evropské unie se dnes otřásl v základech: aby jeden členský stát nevydal pravomocně odsouzeného občana druhého členského státu, to se, pokud vím, v dějinách evropské integrace ještě nestalo.

Na straně druhé, české justiční orgány si o takovou blamáž přímo koledovaly. Obnovené řízení, německou stranou fakticky vynucené, mělo patrně všechny znaky justiční frašky, a nový rozsudek byl výsměchem spravedlnosti. Nevím, zda je R. Roztočil vinen, ale jsem si jist, že pokud se to někdy dozvím, nebude to z rozhodnutí českých soudů; ty se stejně jako v jiných aktuálních causách dokonale diskreditovaly a věřit jim může patrně jen naprostý blázen – rozumný člověk se půjde do soudní síně nejvýš pobavit, asi tak jako do kabaretu, jen bez hudby a bez vstupného.

Aniž si to možná uvědomujeme, dnešek je jedním z nejvýznamnějších dnů české demokracie za celou existenci země: Nejvyšší správní soud odmítl vyhovět vládnímu návrhu a nezrušil Dělnickou stranu.

Ačkoli jsem v prvních letech existence NSS byl k tomuto soudu, obsazenému na počátku soudci spíše podle hesla "ber, kde můžeš", značně kritický, zdá se, že NSS se dokázal zbavit dětských nemocí a kvalita jeho rozhodování neustále stoupá.

Dnešní jednání přenášela televisní stanice ČT24. Písemné vyhotovení rozsudku by mělo být v krátké době k disposici na webových stránkách soudu.

Aktualisováno.
Stalo se.

Aktualisováno.
Proti obsahu rozsudku podle mého mínění nelze mít vážnějších námitek. Vládní návrh byl patrně velmi slabý, vedený představou, že soud návrhu vyhoví už proto, že jej o něco žádá exekutiva a rozhodnutí o rozpuštění k neonacismu inklinující strany bude populární (o čemž lze vzhledem k průběhu litvínovských událostí poněkud pochybovat).

Za důležité pokládám, že soud akcentoval jako jednu z podmínek pro rozpuštění politické strany i to, že namítaný delikt je této straně přičitatelný: v případě KSČM tak nelze bez dalšího používat argumentaci, že ten nebo onen funkcionář strany kdesi pronesl antidemokratický projev.

Nejzávažnější z toho, co bylo neonacistům z Dělnické strany vytýkáno, je patrně jejich programový požadavek na rozpuštění všech stávajících parlamentních stran. NSS se k tomu vyjádřil poměrně vyhýbavě (§§ 85–86). Se závěrem, že se nutně nemusí jednat o programový cíl strany, lze však podle všeho souhlasit, a důležitá je i aplikace testu proporcionality: rozpuštění politické strany je třeba vždy posuzovat ve světle vzájemné konkurence práva na politické sdružování a ostatních ústavně zaručených práv.

"Konečne je všetko, tak ako má byť – tam kde som mal hlavu, tam mám teraz riť," vzpomněl jsem si na citát z filmu Orbis pictus, když jsem si přečetl zprávu, že rozsudek Krajského soudu v Praze (soudce Vojtěcha Cepla ml.), který zamítl žádost šesti ze sedmi představitelů justiční mafie o omluvu, byl Vrchním soudem v Praze zrušen.

Akutalisováno.
Pokud snad ještě někdo o existenci justiční mafie pochyboval, usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byla věc odňata soudci Ceplovi, neponechává prostor k pochybnostem.

Mocný výron populismu provází chomutovské exekuce; naposledy se na vlně populismu svezl ministr vnitra Ivan "I-čko" Langer.

Je to celkem odpudivá podívaná: primitivnější část národa je nadšena, jak se podařilo na dávkách parasitující Romy doběhnout, ti ostatní se marně pokoušejí argumentovat racionálně a vysvětlovat, že postup exekutora je nelegitimní.

Měl bych pro chomutovské neplatiče návrh: pokud exekutor nerespektuje zákaz postihovat exekucí sociální dávky, postačí, když povinný udělí k převzetí dávky plnou moc třetí osobě: tu nesmí exekutor podle platného zákona ani prohledat, ani jí věc povinného odebrat.

Podkategorie