Tleskám senátu 7 As Nejvyššího správního soudu, který navzdory tlaku veřejného mínění zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, potvrzující rozhodnutí ministerstva vnitra o zákazu Komunistického svazu mládeže.

O případu jsem již psal, pravda, nevěda tehdy, že zanedlouho budu ve stejné posici jako zakázaní komsomolci.

Aktualisováno.
Je pozoruhodné, jak málo verdiktu rozumějí čeští novináři, kteří ho komentují ve stylu "mladí komunisté mají ještě naději". Nejen to, mi cari: právní mocí zrušovacího rozsudku NSS se činnost KSM stává znovu legální, spolek znovu nabývá způsobilosti k právním úkonům a nejméně do právní moci nového rozhodnutí Městského soudu v Praze se tento stav nemůže změnit. Navíc lze s dosti vysokou pravděpodobností usuzovat, že městský soud, vázán právním názorem NSS, bude muset rozhodnout opačně a činnost KSM bude obnovena trvale.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 1. září 2009

Počet zobrazení: 1905

• politika
• Městský soud v Praze
• spolčovací právo
• Nejvyšší správní soud
• Komunistický svaz mládeže

Jak refereruje ČTK, chomutovská primátorka Řápková se nehodlá vzdát a poté, co prohrála soudní bitvu o legálnost "instantních exekucí" sociálních dávek (a exekutoři logicky dali od věci ruce pryč), pustí do akce své vlastní exekuční úředníky.

Vzhledem k tomu, že podle § 106 odst. 3 SprŘ ve spojení s § 73 odst. 7 DaňŘ se i pro tyto exekuce přiměřeně použije OSŘ a soud jasně vyslovil, že exekuovat dávky je nezákonné, předběžně hodnotím její nápad jako trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) TrZ. Jiná otázka je, jak ho vyhodnotí její voliči, o které tu jde v první řadě.

Aktualisováno.
Nakonec se ukázalo, že prováděny jsou mobiliární exekuce v bytech neplatičů. Úředníci byli k tomu účelu vybaveni černými tričky s nápisem "SPRÁVCE DANĚ".

Jaký kraj, taký mrav: v civilisovaném světě jsou státní úředníci při výkonu svých pravomocí oblečeni v kravatě a obleku.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 24. srpna 2009

Počet zobrazení: 1600

• Chomutov
• exekuce
• Ivana Řápková

Přiznal to s bezelstností sobě vlastní ministr vnitra Martin Pecina. Prý místo aby se ukázněně zdržoval na jednom místě, kde by ho Pecinovi muži mohli snadno vypátrat, Pitr ztěžuje své dopadení a neustále cestuje.

Anebo že by to bylo něčím jiným?

"Pitr má řadu kompromitujících materiálů na různé politiky – ať z pravého nebo z levého spektra. A kdyby byl tady, tak by mohl mluvit. A to by se někomu nemuselo líbit," řekl MF DNES důvěrný zdroj z vnitra.

Aha.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 10. srpna 2009

Počet zobrazení: 1885

• policie
• Martin Pecina
• Tomáš Pitr

Jiné právo informovalo o potvrzujícím rozsudku Vrchního soudu v Praze ve sporu Petra Uhla s Renatou Veseckou (psali jsme o něm zde, zde a zde).

Rozsudek je víceméně v souladu s naším právním názorem, který jsme v prvním z uvedených článků rozebrali: odvolací soud posoudil, zda hodnotový soud obsažený v kritickém Vesecké výroku má reálný základ, dospěl k závěru, že je tomu tak, a prvostupňový rozsudek proto potvrdil.

V čem se s závěry vrchního soudu neztotožňuji, je otázka pasivní věcné legitimace žalované. Mám za to, že ústavní požadavek právní jistoty vyžaduje, aby každému žalobci bylo umožněno zjistit sledem racionálních, logických myšlenkových kroků, ve kterém případě odpovídá za výrok sám jeho původce a kdy se odpovědnost analogickým užitím ustanovení § 420 odst. 2 ObčZ přenáší na instituci, za niž mluvčí vystupuje (v daném případě Nejvyšší státní zastupitelství, potažmo stát).

Není-li takový postup dostatečně jasný, otevírá se tím prostor pro svévoli a žalobci jsou nuceni, chtějí-li v řízení uspět, žalovat z důvodu opatrnosti více žalovaných, což může být v důsledku pro žalobce docela nákladné povyražení (paušální odměna advokáta za každý stupeň řízení o ochranu osobnosti s návrhem na přiznání relutární satisfakce činí po poslední novele 25 tisíc korun).

These soudů obou stupňů, že Vesecká přišla do televisní diskuse jako nejvyšší státní zástupkyně, avšak v okamžiku, kdy kritisovala Uhlovy články, přestala mluvit z titulu této své funkce a stala se náhle běžnou fysickou osobou, mne neuspokojuje, neboť je založena na příliš subtilních, téměř esoterických a arbitrárních kritériích. Proměna veřejného činitele v soukromou osobu a zase zpět (aniž by při tom měněný či měnící musel pronést aspoň "decempo vederex") je jev, který podle mého názoru do moderního občanského práva nepatří.

Autor: Tomáš Pecina

Kategorie: Jiné případy

Zveřejněno: 9. srpna 2009

Počet zobrazení: 3624

• Vrchní soud v Praze
• ochrana osobnosti
• Petr Uhl
• Renata Vesecká

O Yektovi Ergünu Uzunoglu jsem na tomto blogu již psal (Velká hra podvodníka Uzunoglu, Další exekuce na majetek Dr. Uzunoglu, Kurdský podvodník Uzunoglu neplatil ani za telefon).

Po senátoru Štětinovi kurdský hochštapler využívá další ze svých kontaktů mezi celebritami a své lži opakuje ústy Františka Janoucha (Mladá fronta Dnes, Neviditelný pes). O velkém nepříteli všech komunistů, exkomunistovi Jaromíru Štětinovi jsem iluse nikdy neměl; Františka Janoucha jsem naopak dosud pokládal za slušného člověka a mrzí mne, když vidím, jak hanebně je tímto podvodníkem zneužíván.

Hypothesa o tom, jak dnes již bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel Kurda nabídkou svých služeb vydíral, padá jako domeček z karet, pokud si položíme dvě jednoduché otázky:

Primo: Uzunoglu byl Korbelovou kanceláří zastupován již od června 2007 v jeho sporu s klíčovým svědkem v jeho trestní věci Gürkanem Gönenem, a to velmi úspěšně (za poskytnuté právní služby Kurd, jak je jeho zvykem, dodnes dluží). Proč se o tom Uzunoglu nikdy nezmínil? Nebylo to kvůli tomu, že jeho tvrzení, jak se na něj obrátil F. Korbel a snažil se mu vnutit své služby, by bylo takovou okolností přinejmenším znevěrohodněno? Nebyl to Korbel, kdo si vybral Uzunoglu, nýbrž prokazatelně Uzunoglu, kdo si vybral Korbela.

Secundo: Proč po údajném vydírání v r. 2007 Kurd mlčel, a to až do února 2009? A hlavně: proč nadále využíval služeb jeho kanceláře, a to v případě sporu s Gönenem i v další cause (ani v tomto případě nic nezaplatil) cca až do poloviny r. 2008? Byl-li vydírán, proč s Korbelovou kanceláří dále spolupracoval a proč se svým obviněním veřejně vystoupil až o půldruhého roku později?

Tolik, pokud jde o Františka Korbela. Pokud se týká mých vlastních účtů s Uzunoglu, ty jsou rovněž neuzavřené: více než rok jsem pro něj pracoval, zprostředkovával mu kontakty na advokáty a na znalce, připravoval pro něj právní analysy a zpracoval několik desítek podání (jež byla Kurdem využita a přinesla mu reálný prospěch, v jednom případě vedla k úspěchu i u Ústavního soudu). Přes všechny sliby jsem za tuto práci nedostal zaplaceno, a stálo mě půlroční úsilí, než jsem z hochštaplera vymohl aspoň úhradu hotových výdajů za rozsáhlou mediální rešerši, kterou jsem pro něj nechal zpracovat.

Náš účet není uzavřen, a Uzunoglu se může spolehnout, že nezapomínám: dokud za práci, kterou ode mě přijal, nezaplatí, může očekávat z mé strany všemožné obtíže, přičemž jsem rozhodnut jít na samou mez toho, co mi dovoluje zákon.

Absolutně nemíním stát se jednou z kavek, které tento podvodník oškubal; darebáctví nelze tolerovat a darebákům je třeba oplatit jejich vlastní medicinou.

Autor: Tomáš Pecina

Nadřazená kategorie: Jiné případy

Kategorie: Yekta Uzunoğlu

Zveřejněno: 21. července 2009

Počet zobrazení: 1949

• Uzunoglu