Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Jiné případy

O dvěma sty padesáti úředními obyvateli se pyšnící vesničce Hajany, nacházející se těsně za hranicí brněnské městské aglomerace mezi obcí Želešice a městečkem Ořechov (a obyvateli sousedních veřejnoprávních korporací občas nepěkně přezdívané obydlená zatáčka) moji věrní čtenáři už vědí: právě Hajany byly první obcí, kterou jsem pro neposkytování informací poslal do exekuce, a to hned dvojité; tehdejší starosta Zdeněk Švaňhal poté za své celoživotní dílo pro obec vybojoval první místo v soutěži Zavřeno 2007.

Stejně jako obecní záležitosti spravoval Z. Švaňhal i své osobní finance, a tak zanedlouho poté, co opustil starostenskou židli, skončil i on sám v bankrotu a díky vynalézavosti jihomoravské insolvenční mafie přišel kvůli zhruba milionovému dluhu o majetek v desetinásobné hodnotě.

Vydařil se i výběr nového starosty, Jaroslava Kokrhánka. Ten momentálně dlí ve vazbě a očekává rozsudek za to, že spolu s ostatními členy obecního zastupitelstva rozprodal za hubičku obecní pozemky, včetně těch zatížených restitučním nárokem.

Znám Hajany dlouho a dobře, a je mi z nich smutno.

Jejich současný úpadek začal už v r. 1945; do té doby v obci sídlil hraběcí rod Deymů ze Stříteže a vesnička prosperovala. Po válce místní obvinili hraběnku Marii z němectví a odsunuli ji, její majetek vyrabovali a začali hospodařit takovým způsobem, že zámek dnes připomíná ruinu a obec se stala ostudou jižní Moravy. Zatímco za starosty Švaňhala byl vrcholem místní investiční výstavby projekt autobusové zastávky (do větších akcí se bývalý starosta nepouštěl), starosta Kokrhánek kradl jako straka a s občany se proto zřejmě bude následujících několik let moci vídat nejvýš v návštěvní době věznice. Jediným, kdo dokázal obec vést slušně a poctivě, byl po dobu několika měsíců pověřený zastupitel a – paradoxně – bývalý komunista Josef Vykutil.

Nějak nám ta demokracie nesvědčí – a nejen v Hajanech.

Aktualisováno.
Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2183/12 byl starosta Kokrhánek ve vazbě neoprávněně.

Kausa Kinský se vrací k českým soudům poté, co Evropský soud pro lidská práva částečně vyhověl stížnosti Františka Oldřicha knížete Kinského a judikoval, že postupem českých státních orgánů došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Přiznána jeho synovi, jenž po smrti knížete nastoupil do řízení na jeho místo, byla pouze symbolická satisfakce ve výši 10 tisíc euro, avšak četba štrasburského rozsudku, zejména v jeho narativní části, vede k otázce, zda je tu skutečně řeč o středoevropském státu, který se dožaduje, aby byl svými občany i cizinou považován za stát právní, anebo o postup orgánů některého středoamerického banánistanu.

Zajímavé bude, jak si s rozsudkem poradí české soudy, které, jak známo, doposud odmítaly úspěšným štrasburským stěžovatelům obnovu civilních řízení s argumentem dlouhý nos, neboli nás nějaký -censurováno- Evropský soud pro lidská práva a nějaký -censurováno- čl. 46 odst. 1 Úmluvy nezajímá, my máme své soudy a své zákony, a lepší.

O kause kriminálního nátlaku na knížete Kinského jsme poprvé informovali před třemi lety. Knížeti Karlovi i jeho právnímu zástupci Jaroslavu Čapkovi upřímně blahopřejeme!

O kause plzeňských práv jsem psal poprvé v květnu 2010, a to včetně analysy, o jejíž správnosti jsem dodnes přesvědčen, i chmurné, infaustní prognosy. Takže vlastně už nemám, co bych na záležitosti komentoval…

Sám to popsal, včetně policejní výzvy, na svém serveru Zvědavec. K odmítnutí by nebylo třeba příliš moc odvahy, ale tu Stwora evidentně nemá, a tak se z nekonformního – byť pro mnohé, včetně mne, lehce vyšinutého – bloggera změnil v loyalního policejního konfidenta.

Znáte film The Bourne Identity (2002)? A vzpomínáte si, jak z prchajícího Jasona Bourna a jeho přítelkyně udělá tajná služba zločince, které se snaží dopadnout policisté celé Evropy? Přesně tak si musí připadat Václav Hlinovský, řidič automobilu se zastřelenou pětadvacetiletou spolujezdkyní, který je medii vydáván za nesmírně nebezpečného pachatele, jehož se policie snaží odhalit a zneškodnit všemi prostředky.

V čem spočívá jeho nebezpečnost? Samozřejmě v tom, že je jediným střílejícímu policistovi nestranícím svědkem středečního incidentu. Nerad bych se mýlil, ale celá mediální šaráda by mohla být jen přípravou na to, že Hlinovský své dopadení nepřežije.

Podkategorie