Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Informační právo

Na Osla měsíce to není, spíš na něco s marťanskými tykadly: Usnesení Krajského soudu v Praze, jímž byla odmítnuta žaloba obecního zastupitele z Tišic Jiřího Ch., který se ze své funkce domáhá informací po obecní obchodní společnosti, by bylo hodno trvalého vystavení, neboť s absencí jakékoli logiky odůvodnění se člověk u českých soudů setkává nezřídka, ale jen výjimečně v takovém stupni jako v tomto rozhodnutí.

Rekapitulujme, že obecní (obdobně jako krajské) zřízení dává členům zastupitelstva, bez ohledu na to, zda jsou součástí místní koalice nebo oposice, právo kontrolovat činnost orgánů obce a obcí zřízených právnických osob tím, že tyto jsou povinny poskytovat jim ve stanovené lhůtě veškeré informace vztahující se k jejich činnosti, o které zastupitelé požádají, a to bez omezení, jež jinak dopadají na běžné žadatele, postupující podle InfZ.
To je poměrně mocná kontrolní pravomoc, a proto není výjimkou, že jsou zastupitelům tyto informace odpírány a nezbývá jim než obrátit se na soud. Ale ouha, moudrý zákonodárce, inspirován patrně myšlenkou římskoprávních formulářových žalob, na tento žalobní typ v SŘS nepamatoval, a tak nezbývá než podat fakticky inominátní správní žalobu.
Krajský soud v Praze o žalobě rozhodl tak, že ji posoudil jako žalobu proti faktickému zásahu, který měl spočívat v neposkytnutí informací, což, jak mí laskaví a práva znalí čtenáři jistě uznají, je závěr notně fantasmagorický, avšak má jednu výhodu, že takovou žalobu není nutné věcně projednávat a lze ji jako opožděnou odmítnout. Přiznávám, že jsem si nad tímto rozhodnutím málem vyšrouboval hlavu, jak jsem jí kroutil. Nepochopitelné, šílené, procesní zvrhlost v nejhorší tradici českého justičního alibismu!
Takže v Tišicích zatím veřejnost prohrává se svou politickou representací na body a Jiřímu Ch. nezbývá, než se proti šílenému usnesení bránit kasační stížnosti, v naději, že aspoň Nejvyšší správní soud bude mít na věc rozumnější pohled. Podnik je to nicméně riskantní: dokážu si totiž představit, že slabší a formalističtější senáty NSS (notabilně čtvrtý a devátý) klidně kasační stížnost zamítnou s tím, že když daný žalobní typ není v SŘS přesně popsán, prostě se taková žaloba podat nemůže. Počítač na podatelně proto budiž Jiřímu Ch. milostiv.

Aktualisováno.
Takto pojaly případ obecní Tišické rozhledy (článek je na str. 3).
26 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 7873

Jako žák základní a poté střední školy jsem měl na učitele biologie celkem smůlu: na ZDŠ mne jí vyučovala osoba, která by se od minuty mohla stát vděčným objektem zájmu klinické psychiatrie, zatímco na škole střední byla mou vyučující dáma psychicky mimořádně stabilní, vzdělaná a vážná, zato však způsobilá vyvolat ve svému pedagogickému působení vystavených studentech celoživotní, hluboký a téměř pathologický nezájem o svůj obor s efektivitou, jíž jinak v mém případě dosahovali toliko učitelé výchovy tělesné.

Číst dál... 31 komentářů
Nadřazená kategorie: Informační právo
Kategorie: Národní database DNA
Počet zobrazení: 4935

Také máte občas pocit, že při jednání s úřadem na druhém konci jaksi nikdo není, a vy se namáháte zbytečně? Právě to se mi děje v případě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aktuálně v čele s ministrem Fialou (který, jak zlé jazyky tvrdí, ono křeslo získal pouze díky dlouholetým projevům nekritického obdivu k Václavu Klausovi, což je ostatně jeho jediná akademická kvalifikace).

Tak například v květnu předložila plzeňská universita ministerstvu moje odvolání ve věci žádosti o informace – a nic. Zákonná lhůta pro rozhodnutí činí přitom 15 dnů (stížnost). Obdobně nejasný osud stihl i další mou stížnost, podanou začátkem června.

Budu se muset do Karmelitské zajít podívat osobně: začínám pochybovat, zda ministerstvo ještě vůbec existuje a že tam jen někdo nezapomněl vypnout software elektronické podatelny.

9 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 3635

Až dosud jsem nenamítal nic proti judikatuře Nejvyššího správního soudu (NSS) týkající se osvobození od soudního poplatku, např. proti praxi nepřiznávat je rutinně NGO dožadujícím se informací nebo účastenství v územních řízeních. S rozsudkem NSS ze dne 18. 4. 2012, č. j. 6 Aps 5/2012-10, mám ale problém: NSS v něm pokračuje v předchozí tvrdé linii a dovozuje, že jde-li o spor o informace podle InfZ, bude na místě přiznat osvobození od soudního poplatku pouze tehdy, týkají-li se požadované informace bezprostředně životní sfery žadatele.

Tento výklad je podle mého názoru již za hranicí ústavnosti, protože ve vztahu k právu na informace rozděluje žadatele na ty, kteří mají možnost zaplatit soudní poplatek a mohou se tedy domoci všech informací zaručených v čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, a žadatele nemajetné, jimž mohou povinné subjekty poskytovat pouze sociální minimum informací, kvalifikovaných tím, že se žadatele a jeho životních potřeb dostatečně dotýkají. Nemajetní žadatelé tedy musejí fakticky prokázat na informacích právní zájem, a to je přesně to, co měl InfZ vyloučit.

Podle čl. 3 odst. 1 Listiny se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu, inter alia, bez rozdílu majetku. Shora uvedené rozdělování žadatelů je proto neústavní. Ustanovení § 36 odst. 3 SŘS nevylučuje možnost odepřít osvobození od soudních poplatků žalobcům v případě kverulačních (zjevně bezúspěšných) správních žalob, avšak je-li žaloba prima facie důvodná, je hrubým porušením ústavního principu rovnosti nepřiznat žalobci osvobození pouze z důvodu, že požadované informace se jej přímo nedotýkají.

13 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 3152

Milý ÚSTR odpověděl na mou žádost o informace. Věcně ji podle předpokladů odmítl, avšak obiter dictum mi sdělil, že do válečných obětí se započítávají i osoby, které si nepříznivý osud způsobily vlastní trestnou činností hospodářského charakteru, a na smrti Reinharda Heydricha se nikdo jiný než atentátníci Kubiš s Gabčíkem nepodílel.

Je dobré, když si můžeme takový ÚSTR platit z daní, jinak by jeden lehce sešel na scestí a napsal o národní historii opět něco nedovoleného!

5 komentářů
Kategorie: Informační právo
Počet zobrazení: 3142

Podkategorie

Karlovy Vary Počet článků:  12

Komunističtí soudci Počet článků:  49

Národní database DNA Počet článků:  38

Platy a odměny Počet článků:  18

Šifrování Počet článků:  15