Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Každý policejní sbor potřebuje silné osobnosti, které slouží jeho členům jako ideál a vzor, optimálně vzor nedostižný. Někdy to, pravda, s takovými osobnostmi nekončí nejlépe, ale to už jsou takříkajíc provozní risika…

V případě Městské policie hl. m. Prahy je takovým vzorem již roky Miroslav Stejskal: muž, v němž se ve vzácné symbiose, jež bývá k vidění snad už jen mezi policisty, snoubí kritický nedostatek intelektu s ještě kritičtějším nadbytkem sebevědomí. Měl jsem s tím dobrým mužem tu čest někdy kolem r. 2002, kdy na mne podal – arciže bez úspěchu – trestní oznámení pro pomluvu.

Dnes ovšem stojí před soudem Stejskal, za jednání, v jehož rámci strážník prohlásil mobilní telefon za zbraň takového stupně nebezpečnosti, že se ji rozhodl poškozenému odebrat. O průběhu hlavního líčení referuje D-FENS, my se ovšem nemůžeme ubránit dojmu, že zde opět kdosi v taláru nepochopil princip subsidiarity trestní represe. Za to, co Stejskal učinil, totiž bohatě postačuje vyhodit ho od policie, trestní stíhání je vyhrazeno tak případům závažného narušení společenských vztahů, že není jiné cesty – a o tento případ se tu zjevně nejedná.

Je to dost podobná situace jako u affairy Nagyová, Páleník a spol.: i tam postačovalo všechny zainteresované propustit ze státní služby a zbytek ponechat orgánům k tomu příslušným, v daném případě např. rozvodovému soudu. Jenže když ono je stíhat tak lákavé, mediálně vděčné, prostě sexy; že, Jene Petrásku, Zdeňko Galková a další, na vlně justičního populismu se vezoucí státní zástupci?

4 komentáře
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 1977

Postavu Shahrama Abdullaha Zadeha jsme ponejprv poznali v souvislosti s jeho propuštěním z vazby v únoru 2016, anticipujíce zločincovo brzké zmizení z radaru českých trestních orgánů, v doprovodu částek, které si onen na úkor státního rozpočtu zdejší, k organisovanému zločinu tohoto druhu obzvláště pohostinné, země opatřil. Nestalo se, a protože Zadeh učinil něco, co správný z vazby propuštěný obviněný nikdy udělat nesmí, totiž hájil se, ocitl se v péči vězeňské služby znovu, a tentokrát, jak se podle všeho jeví, na dobu neurčitou, případně i na doživotí. Že to trestní řád nedovoluje? Nedovoluje, a co má být?

Trestní řád je právní předpis umožňující velmi kreativní výklad. Jeden takový poskytl Ústavní soud, jenž minulý týden vyhlásil nález (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) kterým, inter alia, vyslovil, že není nic podivného na tom, jestliže se Íránci nevrátila vazbu nahrazující kauce, bratru 150 megakorun, neboť ta byla přijata v souvislosti s jiným vazebním stíháním. Být na Zadehově místě, asi bychom trvali na tom, že se necháme vzít do vazby i v onom druhém případě, a poté se domáhali toho, že máme právo na dvě postele, dvě vycházky, dvojitý oběd a na dvakrát více sprch – čímž by se, mimochodem, podmínky našeho žalářování pomalu začínaly přibližovat standardům v civilisovaném světě – s logickým odůvodněním, že naše dvě vazby nemají žádnou souvislost: tak to přece vidí i Ústavní soud!

Zadehův případ se tak stále víc podobá případu jiného výtečníka, Davida Ratha, a stává se demonstrací toho, že místní justice je schopná odsoudit jen toho, kdo se jí nebrání.

2 komentáře
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 1947

Bez větších technických potíží jsem dokončil migraci svého blogu do nového CMS, jímž je Joomla. Přenesl jsem cca 2 500 článků a 51 tisíc komentářů, včetně přesměrování starých linků, které by nyní měly vést na nový blog. Do Paragraphu jsem nově zařadil i několik desítek článků věnovaných právu ze Slepecké hole, umístěných tam v době před rozdělením blogu na dvě větve. To vše, aniž bych byť na jedinou minutu musel pozastavit funkčnost blogu.

Zatím layout blogu víceméně kopíruje to, na co jste zvyklí, ale to by se mělo změnit: chtěl bych zde mít mnohem víc polí, např. linky na nejnovější kausy, poslední dokumenty, rubriku krátkých glos nazvanou Zaujalo nás apod.

Poněkud odlišnou podobu mají komentáře, s modifikací jejichž layoutu ještě nejsem hotov. Možné je vnořování na více úrovních, snadná podpora citací a zvýrazňování jiným typem písma. Doporučuji založit si uživatelský účet, abyste nemuseli vyplňovat údaje; nebudou se pak na vás vztahovat některá omezení, např. maximální délka příspěvku, a budete moci používat více možností formátování. Samozřejmě lze i nadále komentovat anonymně.

Váš
Tomáš Pecina

56 komentářů
Kategorie: Blog
Počet zobrazení: 5783

Včera proběhly v rakovnické kause znevážení úřední osoby procesně velmi důležité, ba klíčové výslechy obou zneváženců. Předtím jsme se dozvěděli, že správní úřad pokládá naši námitku vůči změně data skutku za lichou; argumentace byla zjevně tak náročná, že úřední osoba opomněla v protokolu uvést nejen jméno obviněného, ale nezmínila se ani o mé přítomnosti, jak po ní – zajisté necitlivě – vyžaduje ustanovení § 18 odst. 2 SprŘ. Leč odpusťme jí, v rozrušení se člověk dopouští i vážnějších chyb: pro vyloučení pochybností na tomto místě explicite a expressis verbis přiznávám, že v Rakovníku jsem byl já a projednávali jsme přestupek znevážení domněle spáchaný panem Š. dne 12. ledna nezjištěného roku. Co v protokolu chybí, je opět jen (velkoformátová) písařská chyba.

Nebudu ctěné čtenáře unavovat popisem cesty malebnou krajinou vroubenou řepkovými poli a přejdu rovnou k věci. Prvním vyslechnutým znevážencem byl mladý, začínající příslušník, který svým mentálním ustrojením jako by z oka vypadl Vladimíru Pucholtovi ve Svatbě jako řemen (slavná hláška: Náčelníku, proč nás lidi nemaj' rádi?). Bylo mi jasné, že nemá smysl vyptávat se ho, zda je opravdu nezbytné řešit banální přestupek spočívající v tom, že přestupce si zkrátil cestu na parkoviště vjezdem pro zásobování, uložením blokové pokuty – takové argumenty by nepadly na úrodnou půdu, buserovat je základním a nezadatelným právem každého postkomunistického policisty a určité věci mu prostě nevysvětlíte. Soustředil jsem se proto na samotnou znevážencovu verbální interakci s panem Š., a výsledkem bylo, po velkém koktání a vymlouvání se, tvrzení, jak na místě samém, před hypermarketem, policisté poučovali buserovaného o jeho právech. Nejvýš tak o svých, domníváme se.

Druhý policista, ač po čtyřiadvacetihodinové službě, intelektově toho prvního překonával o dobré dvě oslí délky. Shodně jako on však přiznal, že myšlenka stíhat znevážení nevzešla z hlav zneváženců, nýbrž šlo o – vpravdě vynikající! – nápad jejich nadřízeného, který byl údajným jednáním pana Š. nejspíše znevážen v zastoupení.

Poté byl vyslechnut ještě třetí policista, který měl provádět orientační zkoušku na alkohol a drogy, a následně jsme se, duševně osvěženi, v poklidu rozešli do svých domovů. O dalším procesním vývoji budeme na tomto místě, jak je naším zvykem, informovat.

3 komentáře
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 9379

Nečekali jsme to, ale Ústavní soud se zřejmě hodlá vážně zabývat naší ústavní stížností (první ze dvou), jíž brojíme proti nesprávnému výkladu ohledně počátku běhu lhůty pro podání volební stížnosti. Vyjádření dalších účastníků ([1], [2], [3]), naše replika.

1 komentář
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 2695