Autorem blogu je 
Včera proběhly v rakovnické kause znevážení úřední osoby procesně velmi důležité, ba klíčové výslechy obou zneváženců. Předtím jsme se dozvěděli, že správní úřad pokládá naši námitku vůči změně data skutku za lichou; argumentace byla zjevně tak náročná, že úřední osoba opomněla v protokolu uvést nejen jméno obviněného, ale nezmínila se ani o mé přítomnosti, jak po ní – zajisté necitlivě – vyžaduje ustanovení § 18 odst. 2 SprŘ. Leč odpusťme jí, v rozrušení se člověk dopouští i vážnějších chyb: pro vyloučení pochybností na tomto místě explicite a expressis verbis přiznávám, že v Rakovníku jsem byl já a projednávali jsme přestupek znevážení domněle spáchaný panem Š. dne 12. ledna nezjištěného roku. Co v protokolu chybí, je opět jen (velkoformátová) písařská chyba.
Nebudu ctěné čtenáře unavovat popisem cesty malebnou krajinou vroubenou řepkovými poli a přejdu rovnou k věci. Prvním vyslechnutým znevážencem byl mladý, začínající příslušník, který svým mentálním ustrojením jako by z oka vypadl Vladimíru Pucholtovi ve Svatbě jako řemen (slavná hláška: Náčelníku, proč nás lidi nemaj' rádi?
). Bylo mi jasné, že nemá smysl vyptávat se ho, zda je opravdu nezbytné řešit banální přestupek spočívající v tom, že přestupce si zkrátil cestu na parkoviště vjezdem pro zásobování, uložením blokové pokuty – takové argumenty by nepadly na úrodnou půdu, buserovat je základním a nezadatelným právem každého postkomunistického policisty a určité věci mu prostě nevysvětlíte. Soustředil jsem se proto na samotnou znevážencovu verbální interakci s panem Š., a výsledkem bylo, po velkém koktání a vymlouvání se, tvrzení, jak na místě samém, před hypermarketem, policisté poučovali buserovaného o jeho právech. Nejvýš tak o svých, domníváme se.
Druhý policista, ač po čtyřiadvacetihodinové službě, intelektově toho prvního překonával o dobré dvě oslí délky. Shodně jako on však přiznal, že myšlenka stíhat znevážení nevzešla z hlav zneváženců, nýbrž šlo o – vpravdě vynikající! – nápad jejich nadřízeného, který byl údajným jednáním pana Š. nejspíše znevážen v zastoupení.
Poté byl vyslechnut ještě třetí policista, který měl provádět orientační zkoušku na alkohol a drogy, a následně jsme se, duševně osvěženi, v poklidu rozešli do svých domovů. O dalším procesním vývoji budeme na tomto místě, jak je naším zvykem, informovat.
Komentáře
Takové Hujery, co mají názor a urputnou potřebu ho presentovat, byť často nevhodnou formou, jsem už zažil a rovněž jsem zažil, že to příslušníci neumí řešit. Mají Hujera poučit, že provádí úkon, vyzvat, aby nevstupoval do určeného prostoru (tak daleko, aby mohli úkon řádně dokončit), a poučit, že když neuposlechne, mohou být proti němu použity DP a může být zajištěn. Hotovo.
Pak by nepotřebovali vymýšlet, s potem na čele, pohádky, z jakého důvodu ho vyzvali k prokázání totožnosti: buď by uposlechl a jeho totožnost by nepotřebovali, nebo neuposlechl a právní důvody by byly jasné.
Skutek, který je projednáván, rozhodně není tím přestupkem, pod který jej správní orgán subsumoval: znevážení úřední osoby je úplně jiná věc, tohle může být, maximálně, schválnost a ta je trestná jinak. Ovšem chtěl bych vidět, jak tu schválnost správní orgán bude dokazovat, nehledě na to, že nemá sebemenší důkaz o tom, kdo skutek spáchal. No jo, no, ingeniéur ředitelem odboru přestupků = chyba v Matrixu.
RSS kanál komentářů k tomuto článku