Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Za vrchol předvolebního chucpe pokládám výkřiky místních politiků, jak zakročí proti bavorským policistům, kteří hned za hranicemi šikanují nebohé české řidičstvo.

S ohledem na to, že minimálně posledních dvacet let je německý řidič vnímán českou policií jako cosi na způsob dojného skotu, jemuž neuložit pokutu/nevybrat úplatek za skutečný nebo domnělý delikt je téměř neslučitelné s morálním kodexem policisty, bylo by mlčení k této otázce tím nejmenším, co by český politik hodný minimálního respektu mohl učinit.

10 komentářů
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2317

Jan Šinágl není primitiv, ale je to darebák, a to nyní už pravomocně. Nakolik se rozsudek Vrchního soudu v Praze vypořádal s odvoláním proti rozsudku Krajského soudu v Praze (soudce Vojtěcha Cepla), ponecháváme na posouzení laskavému čtenáři.

Proti rozsudku je neúspěšný odvolatel rozhodnut podat dovolání a/nebo ústavní stížnost.
1 komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan Šinágl
Počet zobrazení: 3787

Přestupce s kytarouV úterý 9. března vyhlásí první senát Ústavního soudu nález ve věci pana Zbyňka Horvátha, jemuž Úřad městské části Praha 1 v r. 2005 udělil pořádkovou pokutu za neuposlechnutí výzvy dostavit se k podání vysvětlení. Důvodem výzvy bylo, že pan Horváth si na řádně oznámeném shromáždění na Václavském náměstí dovolil položit bez povolení úřadu na chodník zvukovou aparaturu k jeho ozvučení. Tu mu bdělá městská policie ihned zabavila a domnělý delikt byl poté řešen jako přestupek proti zákonu o pozemních komunikacích – neoprávněný zábor veřejného prostranství.

Přestupkové oznámení bylo jako nedůvodné odloženo, ale odbojnému občanovi úřad přesto pro výstrahu uložil pořádkovou pokutu. Rozhodnutí následně s argumentací Ordnung muß sein! potvrdily Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud (rozsudek senátu Žišková-Baxa-Kühn).

Naše ústavní stížnost argumentuje tím, že součinnost v nezákonně vedeném řízení nelze vynucovat pořádkovými opatřeními, a zdá se, že tato argumentace po pěti letech našla sluchu na místech nejvyšších.

Aktualisováno.
Text vyhovujícího nálezu na webu ÚS.

Přidat komentář
Kategorie: Pozvánky
Počet zobrazení: 2934

Již delší dobu doutnající spor mezi obecnými soudy a advokátskou lobby ohledně toho, má-li stát jako účastník řízení právo na náhradu nákladů vzniklých v důsledku toho, že se nechal v řízení zastoupit advokátem, nevyřešil ani právě publikovaný nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2513/09.

Odůvodnění nálezu je formulováno značně pythicky: Ústavní soud oba náklady zastoupení přiznávající výroky sice s odkazem na nedostatečné odůvodnění zrušil, ale na druhé straně judikoval, že vzhledem k ústavně zaručenému právu na právní pomoc nelze prostřednictvím uvedeného termínu vymezovat kategorii subjektů, která by tak z hlediska právního zastoupení měla odlišné postavení, a tak jí de facto její právo upírat a z hlediska ostatních ji diskriminovat. Účastníka nelze sankcionovat tím, že mu nebude přiznána část nákladů odpovídající výši odměny advokáta s tím, že se mohl bránit sám.

Pokud někdo z laskavých čtenářů tuší, proč tedy Ústavní soud stížnost neodmítl nebo nezamítl, budu mu vděčen za vysvětlení.

Přidat komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2368

Vše nasvědčuje tomu, že princip kontinuity komunistického práva, na němž právní řád současné České republiky spočívá, přinese pikantní důsledek: komunistické prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové, která si odpykává šestiletý trest za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, bude odpuštěna jedna třetina trestu na základě rozsáhlé amnestie, udělené presidentem Antonínem Zápotockým, jak stojí v preambuli, ve dnech neštěstí, které postihlo naše národy úmrtím presidenta republiky Klementa Gottwalda, moudrého vůdce pracujícího lidu na cestě k socialismu.

Krajský soud v Hradci Králové chtěl prokurátorce odpustit trest celý, a to aplikací dalších dvou amnestií, Antonína Zápotockého z r. 1955 a Václava Havla z r. 1990, avšak v těchto případech je z amnestovaných činů vražda výslovně vyloučena a dá se předpokládat, že vrchní soud horlivost krajských soudců zmírní.

I tak je výsledek, mírně řečeno, zarážející; v zemi, která svůj právní řád postavila na presumpci spravedlivosti totalitního práva, ovšem zase tolik nepřekvapuje. Na straně druhé máme štěstí: mohl se najít komunistický zákon, podle něhož by vražda spáchaná ve spravedlivém boji proti exponentům reakce nebyla trestná vůbec.

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 3858