Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

V pátek 26. března 2010 od 10.00 hod. se u Krajského soudu v Brně, budova Rooseveltova, jednací síň č. 235/II. patro, uskuteční jednání ve věci žaloby, jíž se antikomunistický aktivista Jan Šinágl domáhá po poslanci za KSČM Miroslavu Grebeníčkovi omluvy za nepravdivé skutkové tvrzení obsažené v Grebeníčkově knize Hradba vzdoru.

Spor může být zajímavý tím, že M. Grebeníček pouze citoval to, co uvedl v jednom ze svých podání u jiného soudu místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý, totiž že J. Šinágl na jedné z akcí pořádaných Konfederací napadl a zranil pořadatele, který musel poté vyhledat lékařské ošetření. To ovšem není pravda, jak se prokázalo šetřením přestupkové komise, jež se incidentem zabývala.

Žaloba tvrdí, že ani výslovný odkaz na pramen nezbavuje autora odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti, pokud ten nepodnikl přiměřené kroky k tomu, aby se o pravdivosti publikované informace sám přesvědčil. To se v daném případě nestalo, žalovaný difamační sdělení zveřejnil dokonce přesto, že – jak sám tvrdí – přestupkové rozhodnutí v té době znal.

Soudí Michal Ryška, hosté za obě strany jsou vítáni, pouze prosím, aby pyrotechniku, hole, baseballové pálky, megafony, rajská jablka, vulgární transparenty a další nezbytné propriety odložili ve vrátnici soudu.
3 komentáře
Kategorie: Pozvánky
Počet zobrazení: 2887

Když se kdysi v 70. nebo 80. letech minulého století otevřely archivy německé předválečné diplomacie, našly se v nich depeše německého velvyslance v Praze adresované do Berlína. Mimo jiné se v nich popisují nářky v Československu působících německých podnikatelů na to, jak je české úřednictvo diskriminuje: za přidělení téže státní zakázky musí Němec dát úředníkům třikrát větší úplatek než Čech.

Na tuto kuriosní depeši jsem si vzpomněl nad státnickým projevem presidenta Klause na žofínském foru, v němž president obvinil americkou obchodní komoru v České republice, která kritisuje místní korupční prostředí, z chamtivosti: skutečným motivem jejich konání prý není nic jiného než starost o vlastní zisky.

Pokud vím, německá vláda u československé nikdy ve věci úplatkové nerovnosti neintervenovala, něco takového lze ostatně jen těžko převést do legislativního jazyka (zákon přikazující postupovat při korupci nediskriminačním způsobem by byl patrně bizarnější než cokoli, co z československého parlamentu kdy vyšlo), a podobně lze jen těžko očekávat, že by mohla dosáhnout nějakého výsledku obdobná iniciativa amerických podnikatelů. Klausův chauvinisticky laděný proslov je však přesto něčím, co by člověk čekal spíš od presidenta banánové republiky než od hlavy členské země EU: obludná korupce ve všech sferách veřejné správy je vážným problémem České republiky a je zcela lhostejné, čím jsou poukazy na ni motivovány.

President, který v této souvislosti namísto toho, aby se zabýval kritikou, obviní z nečistých úmyslů kritika, prokazuje, že by si na svou standartu místo lvů a orlic skutečně zasloužil spíš – svazek banánů.

2 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2482

Jak zřejmo ze zprávy ČTK, kraj Vysočina má být přejmenován na Kraj Vysočina. Své pochybnosti jsem měl už ve chvíli, kdy kraj Vysočina nebyl v rozporu s logikou pojmenován Kraj Vysočina, nýbrž kraj Vysočina; nyní, zdá se, na to přišli i krajští zastupitelé a přejmenování kraje Vysočina na Kraj Vysočina navrhují. Hodně peněz za velice málo musiky, s ohledem na to, co všechno bude potřeba změnit, řekl bych…

4 komentáře
Kategorie: Humor
Počet zobrazení: 2192

Podle medii hojně komentované tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti hodlá ministerstvo nastavit vůči veřejnosti vlídnější tvář a nečinit tak jako dosud obstrukce při odškodňování nesprávného úředního postupu např. v otázce náhady za nezákonnou vazbu.

Mám jisté obavy, zda se to, co si pod vstřícnějším postupem představuje ministerstvo, shoduje s tím, co si představují poškození.

Ke zdrženlivosti mne vede minulá změna praxe při poskytování náhrad za průtahy v řízení: zatímco dříve ministerstvo odmítalo veškeré nároky jako nedůvodné (a to včetně situace, kdy Krajský soud v Brně projednává již pět a půl roku žalobu mého klienta, aniž by vydal byť jen nepravomocné prvoinstanční rozhodnutí), nově rutinně prohlašuje, že k průtahům sice došlo, avšak zcela dostačuje, jestliže toto pochybení samo konstatuje (§ 31a odst. 2 ZOŠ) – na náhradu v penězích poškození prý právo nemají.

Zda jde o skutečnou změnu v přístupu nebo pouhou mediální gestikulaci, na kterou věci neznalí žurnalisté snadno naletí, poznáme během několika měsíců. Sám jsem dosud pravomocně skončil jediný spor s ministerstvem o náhradu za průtahy (až na část nepřiznaného příslušenství jsem v něm plně uspěl), další dvě žaloby jsou podány a pokud správně počítám, dvanáct dalších žádostí bylo (nebo během několika dnů bude) podáno a po uplynutí šestiměsíční čekací lhůty půjdou i tyto kausy k soudu, neboť ministerstvo se s problémem dostatečně vyrovnalo kajícným konstatováním své chyby.

1 komentář
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 2845

S takovým slibem nastoupil Jiří Pernes do funkce a zdá se, že svým slovům dostojí: rozhodně Ústav pro studium totalitních režimů, resp. jeho Archiv bezpečnostních složek, změnil praxi a poprvé mi odepřel přístup ke svazku vedenému StB na veřejně známou osobu, bývalou političku ČSSD Petru Buzkovou.

5 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 2016