Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Jde jim jen o zisk, imperialistům chamtivým!
Když se kdysi v 70. nebo 80. letech minulého století otevřely archivy německé předválečné diplomacie, našly se v nich depeše německého velvyslance v Praze adresované do Berlína. Mimo jiné se v nich popisují nářky v Československu působících německých podnikatelů na to, jak je české úřednictvo diskriminuje: za přidělení téže státní zakázky musí Němec dát úředníkům třikrát větší úplatek než Čech.
Na tuto kuriosní depeši jsem si vzpomněl nad státnickým projevem presidenta Klause na žofínském foru, v němž president obvinil americkou obchodní komoru v České republice, která kritisuje místní korupční prostředí, z chamtivosti: skutečným motivem jejich konání prý není nic jiného než starost o vlastní zisky.
Pokud vím, německá vláda u československé nikdy ve věci úplatkové nerovnosti neintervenovala, něco takového lze ostatně jen těžko převést do legislativního jazyka (zákon přikazující postupovat při korupci nediskriminačním způsobem by byl patrně bizarnější než cokoli, co z československého parlamentu kdy vyšlo), a podobně lze jen těžko očekávat, že by mohla dosáhnout nějakého výsledku obdobná iniciativa amerických podnikatelů. Klausův chauvinisticky laděný proslov je však přesto něčím, co by člověk čekal spíš od presidenta banánové republiky než od hlavy členské země EU: obludná korupce ve všech sferách veřejné správy je vážným problémem České republiky a je zcela lhostejné, čím jsou poukazy na ni motivovány.
President, který v této souvislosti namísto toho, aby se zabýval kritikou, obviní z nečistých úmyslů kritika, prokazuje, že by si na svou standartu místo lvů a orlic skutečně zasloužil spíš – svazek banánů.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2254
Kraj Vysočina
Jak zřejmo ze zprávy ČTK, kraj Vysočina má být přejmenován na Kraj Vysočina. Své pochybnosti jsem měl už ve chvíli, kdy kraj Vysočina nebyl v rozporu s logikou pojmenován Kraj Vysočina, nýbrž kraj Vysočina; nyní, zdá se, na to přišli i krajští zastupitelé a přejmenování kraje Vysočina na Kraj Vysočina navrhují. Hodně peněz za velice málo musiky, s ohledem na to, co všechno bude potřeba změnit, řekl bych…
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Humor
- Počet zobrazení: 1978
Víc než mediální gesto?
Podle medii hojně komentované tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti hodlá ministerstvo nastavit vůči veřejnosti vlídnější tvář a nečinit tak jako dosud obstrukce při odškodňování nesprávného úředního postupu např. v otázce náhady za nezákonnou vazbu.
Mám jisté obavy, zda se to, co si pod vstřícnějším postupem představuje ministerstvo, shoduje s tím, co si představují poškození.
Ke zdrženlivosti mne vede minulá změna praxe při poskytování náhrad za průtahy v řízení: zatímco dříve ministerstvo odmítalo veškeré nároky jako nedůvodné (a to včetně situace, kdy Krajský soud v Brně projednává již pět a půl roku žalobu mého klienta, aniž by vydal byť jen nepravomocné prvoinstanční rozhodnutí), nově rutinně prohlašuje, že k průtahům sice došlo, avšak zcela dostačuje, jestliže toto pochybení samo konstatuje (§ 31a odst. 2 ZOŠ) – na náhradu v penězích poškození prý právo nemají.
Zda jde o skutečnou změnu v přístupu nebo pouhou mediální gestikulaci
, na kterou věci neznalí žurnalisté snadno naletí, poznáme během několika měsíců. Sám jsem dosud pravomocně skončil jediný spor s ministerstvem o náhradu za průtahy (až na část nepřiznaného příslušenství jsem v něm plně uspěl), další dvě žaloby jsou podány a pokud správně počítám, dvanáct dalších žádostí bylo (nebo během několika dnů bude) podáno a po uplynutí šestiměsíční čekací lhůty půjdou i tyto kausy k soudu, neboť ministerstvo se s problémem dostatečně vyrovnalo kajícným konstatováním své chyby.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 2503
Případ Kundera se nebude opakovat
S takovým slibem nastoupil Jiří Pernes do funkce a zdá se, že svým slovům dostojí: rozhodně Ústav pro studium totalitních režimů, resp. jeho Archiv bezpečnostních složek, změnil praxi a poprvé mi odepřel přístup ke svazku vedenému StB na veřejně známou osobu, bývalou političku ČSSD Petru Buzkovou.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 1849
Ústavní soud potvrdil postavení státu jako "privilegovaného dlužníka"
Nepříjemné překvapení připravil Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 1612/09 soudce zpravodaje Pavla Rychetského, jímž zamítl ústavní stížnost a judikoval, že stát, který je oprávněn nahradit škodu podle ZOŠ až po uplynutí šesti měsíců od doručení kvalifikované výzvy, nemusí za toto období platit poškozenému úrok z prodlení.
Česká republika se tak stává privilegovaným škůdcem, resp. dlužníkem, jemuž jsou soukromé subjekty povinny poskytovat bezplatný šestiměsíční úvěr.
Odůvodnění nálezu hodnotím jako málo přesvědčivé, deficitní a polovičaté: Ústavní soud sice vyložil, proč nevidí problém, je-li mezi státem a ostatními subjekty v povinnosti nahradit škodu založena nerovnost, ale zcela pominul druhý aspekt problému, totiž proč by osoba, jíž byla v důsledku pochybení státních orgánů způsobena škoda, měla být nucena strpět snížení hodnoty poskytnuté náhrady v důsledku šestiměsíčního zákonem aprobovaného prodlení na straně státu, což při současných úrokových sazbách z úvěrů představuje reálnou ztrátu cca pěti procent z hodnoty náhrady.
Ústavní soud tak flagrantně pominul jak základní právo na ochranu majetku zakotvené v čl. 11 Listiny a čl. 1 Prvního dodatkového protokolu k Úmluvě, tak ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny. V zájmu spravedlnosti je však třeba dodat, že soudě dle rekapitulace, ani ústavní stížnost tento aspekt patřičně neakcentovala a shora nastíněné ústavněprávní konotace nerozebrala, upírajíc pozornost na otázku nerovnosti mezi státem a soukromoprávními škůdci.
Argumentační deficit nezhojil Ústavní soud ani tím, když v § 22 nálezu vyslovil obiter dictum naději, že šestiměsíční lhůtu zákonodárce vbrzku zkrátí.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 1446
445 / 504