Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Plním slib a doháním, co jsem během posledních dvou týdnů z nové judikatury zameškal.

Pl. ÚS 24/10 (data retention)


Tento nález (soudce zpravodaj Eliška Wagnerová), zbavující provozovatele povinnosti uchovávat pro potřeby represivních orgánů tzv. provozní a lokalisační údaje, se víceméně očekával. Český ústavní soud nebývá v bourání unijní legislativy průkopníkem a poměrně hladce jím prošel např. eurozatykač, který spolkový ústavní soud ve vztahu k německým občanům odmítl.

Protože o nepřípustnosti nadměrné data retention vyžadované Evropskou unií rozhodlo již několik národních ústavních soudů, šlo jen o to, postavit se po jejich bok, což ÚS učinil způsobem, který neuráží, avšak nevychází nijak nad rámec toho, co bylo v oblasti práva na ochranu soukromí před intrusí státu judikováno dříve.

IV. ÚS 3193/10 (stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání jako podmínka náhrady nákladů obhajoby)


V tomto nálezu (soudce zpravodaj Pavol Holländer) učinil ÚS další krok od rozkolísané, avšak momentálně žalobcům nepříznivé judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Velkého senátu č. j. 31 Cdo 3489/2007-62) ohledně povinnosti osoby domáhající se od státu podle ZOŠ náhrady nákladů úspěšné obhajoby podat stížnost proti usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání.

Právní názor ÚS je vyjádřen dosti pythicky, nicméně plyne z něj, že obviněný nemusí tuto stížnost podat, pokud ji – tacite přepokládáno, že důvodně – pokládá za zjevně bezúspěšnou, např. protože spáchání skutku nepopírá, avšak nepovažuje jej za trestný čin. To je velký posun, i když nikoliv definitivní; tím by měl být až nález ve věci sp. zn. Pl. ÚS 35/09, který by mohl shora citovaný rozsudek Velkého senátu NS zrušit a případně derogovat i ustanovení § 8 odst. 3 ZOŠ, na jehož základě je poškozeným náhrada odpírána.

I. ÚS 3227/07 (rozhodčí řízení)


Zde (soudce zpravodaj Ivana Janů) vstoupil Ústavní soud do vod, kam se dosud neodvažoval, a umožnil soudní přezkum rozhodčích nálezů z důvodů porušení procesních pravidel platných v rozhodčím řízení. Samozřejmě, že je-li rozhodce podvodník (reálným odhadem 99,5 případu ze sta), nebude to pro jeho oběť mít žádné důsledky vyjma zvýšení nákladů, a praktický dopad nálezu je tedy spíše jen symbolický. Berme jej však jako předzvěst toho, že by se Ústavní soud mohl ústavními aspekty podvodných arbitráží začít zabývat seriosněji a v příštím kole by mohl třebas začít zkoumat, je-li fair, když (jediného) rozhodce jmenuje dodavatel nebo jeho poskytovatel podvodnicko-rozhodčích služeb.

I. ÚS 1768/09 (procesní aspekty squeeze-outu)


Problematika squeeze-outů je, jak známo, dlouhá léta Achillovou patou českého práva. Po úspěchu prvních drobných akcionářů u ESLP se, zdá se, mění i přístup Ústavního soudu, jenž se stává citlivějším vůči jejich nářkům nad nestydatým okrádáním, které pro ně squeeze-out za ceny stanovené cinknutým znalcem představuje.

Zajímavé na tomto nálezu (soudce zpravodaj Eliška Wagnerová) je, že stěžovatel tvrdohlavě odmítl podrobit se diktátu zloděje a nepodal žalobu na přezkoumání vypořádání, ale trval na vyslovení neplatnosti přeměny společnosti. Nepomohl si však příliš: Ústavní soud s odkazem na požadavek právní jistoty vyslovil neústavnost přeměny, avšak příslušná rozhodnutí nezrušil, takže stěžovatel bude moci uplatnit pouze nárok na náhradu škody, a prokázat její výši bude zcela na něm, bez pomůcky ve formě neobjektivního znaleckého odhadu, z něhož by mohl vycházet v žalobě o přezkum vypořádání – takže mu Ústavní soud, možná nechtě, pomohl z bláta do louže…

III. ÚS 2764/08 (dokazování in camera)


K tomuto nálezu (soudce zpravodaj Jan Musil) mám osobní vztah, protože stěžovatel podal ve své věci, v řízení o návrhu na povolení obnovy trestního řízení, postupně celkem tři ústavní stížnosti. Na dvou předchozích, které uspěly (III. ÚS 441/04 a III. ÚS 457/05), jsem se sám autorsky podílel, na třetí, která vyústila v tento zamítavý nález, nikoli.

Ústavní soud zde v rozporu s prejudikaturou aproboval možnost, aby soud druhé stolice v trestním řízení prováděl dokazování projekcí videozáznamu i v neveřejném zasedání, tedy bez možnosti stran k záznamu se vyjádřit a intrepretovat jej. To je podle mne dosti vážným porušením zásad platných pro řízení před soudem a zbavuje to obviněného možnosti soudu bezprostředně vysvětlit, co je na videozáznamu vidět a jak by to mělo být interpretováno. Pouhé písemné vyjádření je pro tento účel, zejména zachycuje-li video složitější děj, stěží dostatečné.

Není proto vyloučeno, že poslední slovo zde bude mít ESLP, pro který by tato otázka mohla být zajímavá i thematicky.

4 komentáře
Kategorie: Úvahy a komentáře
Počet zobrazení: 4173

Není to úplně první soudní spor týkající se obsahu poskytovaného pod tzv. svobodnou licencí na světě, ale pokud vím, je první tohoto druhu před českými soudy.

Na podzim 2005 jistý Michal Charvát, podnikatel z České Lípy, zaregistroval na své jméno doménu wikipedie.cz a umístil na ni statickou kopii (zrcadlo) authentické české Wikipedie, s vyhlídkou na možnost takto piratisovaný obsah monetisovat formou reklamy. Nemonetisoval dlouho: v prosinci téhož roku jsem jej jako autor cca 100 wikipedických článků s právní thematikou zažaloval o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 44 400 Kč. Toho se pan Charvát zalekl, zrcadlo zrušil a doménu bezplatně, jen za úhradu nákladů, přenechal skutečné Wikipedii.

Po neuvěřitelných pěti letech a třech měsících spor – až na odvolání proti nákladovým výrokům – pravomocně skončil, a Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, mi soudkyní Jitkou Kalfeřtovou přiznal na základě znaleckého posudku 28 tisíc korun s úrokem z prodlení. Žalovaný se proti rozsudku neodvolal a dluh zaplatil, takže meritorně je rozsudek pravomocný.

Od jeho četby si neslibujte vrcholné zážitky ani esthetické, ani intelektuální: J. Kalfeřtová je, řečeno s klasikem, soudkyně jen prostřední (a to jí ještě poněkud lichotíme), avšak precedenčně není judikát bez významu. Ukázalo se, že i u českého soudu lze vyhrát spor o nároky z porušení svobodné licence, a že žalovat za kolektivně vytvářené dílo může, přirozeně jen v rozsahu svého podílu, kdokoli z autorů.

Když jsem před více než pěti let žalobu podával, příliš jsem si od ní nesliboval, takže ve finále nejsou pocity z české justice zcela negativní, zvlášť s přihlédnutím k tomu, že o dalších sto tisíc žaluji ministerstvo spravedlnosti za průtahy v řízení (a i tam jsou šance slušné).

11 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 6839

Známá nebezpečná extremistka Lucie Šlégrová půjde před soud nejen za to, že měla držet vlajku s logem Dělnické strany, ale i za verbální projevy extremismu, spočívající v tom, že měla na veřejnosti říci: Ukažme jim, že my národní socialisté nejsme žádné ovce, co se budou jen přizpůsobovat… a …tudíž musíme i nadále pokračovat jedinou správnou cestou, cestou národního socialismu.

Státní zástupkyně OSZ v Mostě nyní stížnost obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítla, a to s odůvodněním tak zevrubným, kvalitním a veskrze přesvědčivým, že by se od ní mohl i Urválek učit! Orgány činné v trestním řízení tu zjevně postoupily do dalšího levelu: nejenže se s námitkami obhajoby nijak nepořádaly, ale ani je nerekapitulovaly.

3 komentáře
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Lucie Šlégrová
Počet zobrazení: 3531

Dnes by se mělo, zcela stranou zájmu mainstreamových medií, rozhodovat o dalším setrvání Jiřího Fialy, předsedy sdružení K213, ve vazbě.

Fialův případ pokládám za krajně znepokojivý, a to ze dvou důvodů.

Jednak je tu samotný skutek, kvůli němuž, odpovídají-li skutečnosti informace na stránkách spolku, má J. Fiala stanout před soudem a pro který je již šest neděl držen v bezpečnostním oddělení pankrácké věznice. To není trestný čin, pro který by bylo na místě vést stíhání vazebně, zejména když není vůbec jisté, že se nějaký trestný čin stal, už s ohledem na možné překročení zákonných pravomocí ze strany justiční stráže.

A za druhé je tady Fialova trestní minulost, která rozhodně není trestní minulostí nebezpečného recidivisty, u něhož se dá očekávat uložení nepodmíněného trestu, na který je vazba logickým závdavkem. Už s ohledem na to, jak dopadlo jeho předchozí trestní stíhání, týkající se blokády jednací síně Městského soudu v Praze.

Neřeknu nic zvlášť objevného, když prohlásím, že justice musí být nestranná, jakýkoli Sonderbehandlung podkopává základy důvěry veřejnosti ve spravedlnost. A tyto základy jsou, mimo jiné v důsledku neochoty justičního establishmentu zabývat se kritikou, která je vůči ní z různých stran – a naprosto právem – vznášena, více než vratké.

Fialův případ mám za důležitý, protože jak je dnes zacházeno s ním, může být zítra zacházeno se mnou, a pozítří s vámi. Pravda, pro místní media je pohodlnější napsat něco humanisticky vzletného o politických vězních na Kubě a udělat přitom bezplatné P.R. pár politikům, kteří se oblečou do pruhovaného a dají se na pár hodin zavřít do klece.

Jiří Fiala by měl být z vazby propuštěn; není demokratickou země, kde je justici dovoleno reagovat na kritiku uvězněním kritika.

10 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 5303

Krajský soud v Brně zrušil listopadový rozsudek brněnského městského soudu, o němž jsme na tomto blogu obsáhle referovali a jehož anonymisovanou podobu jsme zveřejnili.

Je to dobrá zpráva, vždyť co by to bylo za divadelní představení, které by vystačilo s premierou! Reprisu budeme opět rádi recensovat.
8 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Dělnická strana
Počet zobrazení: 2747