Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

– Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Rath.
– Žádám vězeňskou službu, aby předvedla k řečnickému pultu pana poslance Ratha.
– Děkuji. Promluví pan poslanec Rath, připraví se pan poslanec Škárka.

Pro jednoho náramné vyražení s prvky absurdního humoru, pro druhého dokonce vítaná výchovná lekce pro ostatní politiky, pro třetího šílená představa, které je třeba zabránit za každou cenu. Pro mne je to prostě – nevyhnutelnost. Tedy nevyhnutelnost v případě, že nechceme přistoupit na ani jednu ze dvou alternativ, které by shora popsané nepěkné představení vyloučily: první je utužení oposiční smlouvy, které by trestní stíhání poslance nebo senátora učinilo v zájmu stability politického prostředí nemožným, druhou varianta Sládek, tzn. popření práv zákonodárce a jeho voličů, ve svém důsledku dovolující orgánům činným v trestním řízení – a těm, kteří jim dávají rozkazy – negovat či pozměnit výsledek parlamentních voleb tím, že nepohodlné oposiční zákonodárce pošlou do vazby. Tzv. volební pat je v České republice spíše běžným než výjimečným výsledkem voleb, a v případě, že by Ústavní soud posvětil faktické odnětí mandátu vazebním stíháním, rázem by se tyto problémy daly řešit způsobem, který by za demokratický neoznačili snad ani v Bělorusku.

Jak se obávám, zjevná šílenost představy, že se zásadní politická rozhodnutí budou nově činit nejen v poslaneckých kancelářích, klubech a kuloárech, ale též v eskortních celách, jež by v suterénu sněmovny bylo zřejmě nezbytné zřídit, zatemňuje mnohým právní i politický úsudek a vede je k unáhleným závěrům typu Já ze sněmovny vězení nikdy udělat nenechám (Miroslava Němcová) anebo Tím by pověst sněmovny nepřijatelně utrpěla (Stanislav Křeček a jiní).

Ústavněprávní konotace jsou přitom jasné: jakmile je zákonodárci odňata imunita, pohlíží se na něj jako na každého jiného obviněného, což ale neznamená, že by pozbyl svých práv vyplývajících z mandátu. Poslanec nebo senátor jistě není, jak se vyjádřil S. Křeček, posvátná kráva, toto postavení má však do jisté míry mandát, jehož je nositelem. Ten je po celé funkční období neoddělitelně spojen s osobou zákonodárce a je nepřípustné, aby bylo s mandátem mocensky manipulováno. Princip presumpce neviny přitom nedovoluje nechat vazebně stíhaného poslance zastoupit náhradníkem.

Není prostě jiné demokratické řešení než vězněné poslance a senátory svážet na jednání komor v poutech. Protože alternativy jsou ještě horší.
10 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: David Rath
Počet zobrazení: 3480

Kdysi patřila k výhodám života ve velkoměstě možnost zajít téměř denně na kvalitní divadelní představení nebo koncert vážné hudby. To už dnes tak zcela neplatí, ale zato máme možnost jít se v Praze nejméně jednou měsíčně podívat k soudu na dobrý politický proces.

Zítra to bude další dějství nálepkové kausy (informace na portálu Justice.cz), v níž je osm obviněných souzeno za těžký zločin vylepování protistátních samolepek.

Soudkyně Dana Šindelářová vydala dokonale a zevrubně odůvodněné opatření o nepodjatosti Ivo Svobody, takže pokud se nestane nic mimořádného, tento komik a potulný znalec, známý též pod uměleckým pseudonymem Stupidní Deprivované Hovado, zítra pohostinsky vystoupí u Obvodního soudu pro Prahu 1.

V rámci přípravy procesu vydala článek rovněž Antifa.cz (v plném znění jej převzala i Věra Tydlitátová). K textu mám jedinou připomínku: Antifa zároveň uvádí, že policejní obvinění Vondráka, Dupové a spol. je hloupé, a přitom tvrdí, že tyto osoby ze sebe dělají oběť politické persekuce. To ale nejde dohromady – buďto je obvinění opravdu nedůvodné a pak tyto osoby jsou obětí politické persekuce, anebo nedůvodné není, a pak není důvodu je za takové označovat. Jak to tedy je?

Myslím, že by to občas chtělo méně psát a více přemýšlet, Antifo!

Aktualisováno.

Zatím malá ukázka z výslechu znalce:

18 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 5067

Ne snad, že by mne to tolik překvapilo: soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem Jan Tichý vydal stanovisko, ve kterém tvrdí: Co se týče [práva Davida Ratha] účastnit se a hlasovat na jiných jednáních sněmovny, soud je přesvědčen, že v tomto případě – přinejmenším po dobu trvání důvodů vazby koluzní – převažuje veřejný zájem na tom, aby nebyl zmařen účel trestního řízení, nad právem tohoto poslance fakticky vykonávat svůj mandát.

To mi přijde šílené: odkdy smí soudce trestního soudu, nota bene soudu nejnižšího stupně, efektivně rozhodovat o ústavních právech zákonodárců? Podle kterého ustanovení trestního řádu nebo Ústavy? Soudce Tichý Davida Ratha poslaneckým mandátem nevybavil, to učinili voliči v parlamentních volbách, a nikdo jiný než voliči tudíž není oprávněn tento mandát zrušit nebo jeho výkon omezit.

Zdá se, že se nám Rath-gate pozvolna přetavuje v docela slušnou ústavní krisi… Opravdu nerad bych se dožil doby, kdy se bude problém se stoprvním poslancem řešit jeho vzetím do vazby!

Za tento pozoruhodný výkon udělujeme samozvanému ústavnímu soudci Janu Tichému cenu Osel měsíce. Zaslouží si ji.

Aktualisováno.

Na Jiném právu se k Rathově kause krátce vyjadřuje Zdeněk Kühn. Souhlasím s ním vyjma otázky přípustnosti Rathova zadržení: tam nemám dostatek informací k tomu, abych formuloval tak kategorický závěr jako Z. Kühn.

Ústavní podmínka bezprostřednosti mohla, avšak nemusela být splněna, to záleží např. na tom, co zjistila policie z prostorových odposlechů v době, kdy obviněný poslanec Råthlu přebíral, a zda s ní byl zadržen těsně po převzetí, nebo až po nějakém čase. Nebezpečí zneužívání institutu zadržení poslance v politickém boji je příliš velké a odůvodňuje spíše restriktivní výklad čl. 27 odst. 5 Ústavy.
55 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: David Rath
Počet zobrazení: 12130

Začneme citací Ústavy:

Čl. 27

(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.

(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Nejprve Václav Pavlíček a po něm na svém blogu Cyril Svoboda z těchto dvou ustanovení dovodili, že současný stav poslance Ratha, který tráví své dny ve vazbě, aniž by bylo dolní komorou parlamentu rozhodnuto o jeho vydání k trestnímu stíhání, je ústavně pochybný, resp. protiústavní.

K okolnostem Rathova stíhání mám četné výhrady, ani s jedním z těchto názorů však nesouhlasím.

Pavlíčkovy pochybnosti pramení z toho, že čl. 27 odst. 5 Ústavy se o trestním stíhání poslance zmiňuje až v poslední větě a řeší primárně otázku jeho zadržení. Jeho výklad, že mezi odst. 4 a 5 není vztah subsidiarity a speciality, naráží na otázku, k jakému jinému úkonu má být poslanec na základě rozhodnutí předsedy sněmovny odevzdán soudu, jestliže ne k rozhodování o vazbě. Pokud by se v odst. 5 řešila pouze přípustnost zadržení a nikoli dalších úkonů trestního řízení, notabilně pak rozhodnutí o vzetí do vazby, nemělo by toto ustanovení žádný smysl. Jediným přijatelným závěrem je, že odst. 5 je vůči odst. 4 speciální a předběžný souhlas předsedy komory má až do definitivního (ratihabičního) rozhodnutí plena účinky souhlasu s trestním stíháním podle odst. 4.

Pochopitelné jsou obavy artikulované C. Svobodou, neboť ústava za určitých okolností skutečně umožňuje, aby byl poslanec omezen na svobodě, a to i po relativně dlouhou dobu např. parlamentních prázdnin nebo dysfunkce sněmovny, pouze na základ souhlasu jediného poslance, zvoleného za stranu danému jedinci případně i (značně) protivnou.

To je však risikem zastupitelské demokracie. Tak jako si občané vybírají 200 poslanců, aby hájili do příštích voleb jejich zájmy, vybírají si i sami poslanci ze svého středu sněmovní funkcionáře, kteří budou chránit práva jich samotných. Pokud si vybrali špatně a zvolili osobu nehodnou, mají navíc možnost obrátit se o ochranu svých práv přímo na Ústavní soud, což je postup, který bych za dané situace doporučil Davidu Rathovi. Jen ten je povolán k tomu, aby možnost držet poslance v předběžné vazbě předtím, než jeho případ posoudí plenum sněmovny, zvážil a autoritativně o ní rozhodl.

K textu C. Svobody je pak na místě jen douška, že jeho výklad, vylučující vazební stíhání při činu dopadeného poslance nebo senátora, je pro společnost spojen s nemenším nebezpečím, protože tak by nebylo možno zajistit až do příští schůze sněmovny ochranu společnosti např. ani před poslancem-seriovým vrahem.

12 komentářů
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: David Rath
Počet zobrazení: 3972

Městský soud v Praze projedná další ze tří žalob, jimiž brojíme proti odpírání registrace spolku, 8. června v 9.15 hod. (předvolání). Za současné situace nemáme šanci, možnost, že by se pátý senát městského soudu odchýlil od právního názoru třetího, je mizivá, ale aspoň se procvičíme v právní argumentaci. Všichni jsou srdečně zváni!

Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Sudetští Němci
Počet zobrazení: 2035