Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Vrcholné tvůrčí období období Davida Navary pokračuje, takže se mohu se svými čtenáři podělit o jeho nový výtvor, který pokládám jednoduše za okouzlující. Adresováno České advokátní komoře, resp. několika jejím funkcionářům:

Číst dál... 45 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: David Navara
Počet zobrazení: 5676

Rozumějte nikoli úplně, chirurgicky, nýbrž toliko z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. To je ovšem zpráva značně děsivá, protože extensivní výklad ustanovení čl. 27 odst. 2 Ústavy provedený Nejvyšším soudem nebývalým způsobem rozšiřuje poslaneckou imunitu: dovedeno do důsledku, poslanci budou moci na svém klubu podepisovat falešné směnky, nesplatitelné úvěrové smlouvy, nepravdivá daňová přiznání, slibovat úplatek nebo se ho domáhat, a nic se jim, z hlediska trestněprávních důsledků, za to nestane, protože projev byl učiněn v orgánu komory.

Na místě byla, domnívám se, aplikace zdravého rozumu ve spojení s teleologickou redukcí, a rozhodnutí, že projevy učiněné na posvátné parlamentní půdě sice nemohou být stíhány jako trestný čin verbální, avšak to neznamená, že by se jimi pomazanec nemohl dopustit jiného, obecného deliktu, jehož pachateli ústavodárce rozhodně nemínil poskytnout jakoukoli speciální ochranu.

Aktualisováno.
Na Jiném právu k témuž thematu Ladislav Vyhnánek.

10 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3994

Skokie je severní předměstí Chicaga, obývané převážně židovskou populací. NSALP neboli National Socialist American Labor Party, dříve National Socialist Party of America (NSPA), je významem spíše okrajová americká neonacistická strana, jejíž členové si libují v nacistických uniformách a symbolice, hlásají theorii o nadřazenosti bílé rasy a mj. prosazují myšlenku deportace Američanů černošského původu do Afriky.

NSPA a Skokie vstoupily do právních dějin sporem o prvomájový pochod, který tam strana hodlala v r. 1977 uspořádat a který se skokieská radnice rozhodla zakázat. NSPA následný více než rok trvající soudní spor, v němž ji, mimochodem, zastupoval židovský advokát Burton Joseph, vyhrála a rozhodnutí odvolacího soudu, známé jako Collin v. Smith, 578 F. 2d 1197 (7th Cir.) (1978), se stalo jedním z úhelných kamenů moderního pojímání svobody projevu. Nejčastěji se z něj cituje následující věta: It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich.

Nic podobného ve středu u Obvodního soudu pro Prahu 1 nezaznělo, obžalovaní byli zproštěni obžaloby pro nedostatek důkazů, přičemž soud dal jasně najevo, že kdyby bylo k prokázání strašlivého zločinu lepení protistátních samolepek k disposici víc důkazů, neváhal by je poslat do vězení. Zdá se, že – stejně jako v 80. letech – největším nepřítelem současného režimu je svobodné slovo, článek, kniha, leták, plakát, nálepka.

Přesto je rozsudek svým způsobem převratný: jen málokdo očekával, že by mohl skončit zproštěním případ, v němž byli hned tři z osmi obviněných stíháni vazebně. Spíše se čekaly mírné tresty, které by zaručily, že stát nebude muset obviněným vyplatit kompensaci za nedůvodné trestní stíhání, za vazbu a za náklady obhajoby. Je to u českých soudů téměř automatismus: jakmile je někdo vzat do vazby, je prakticky jisté, že od soudu s nějakým trestem odejde, i kdyby si orgány činné v trestním řízení měly příslušný skutek vymyslet.

Soudkyně Dana Šindelářová se snažila bagatelisovat význam obhajoby, což je z její strany patrně jen odplata za četná příkoří, jež jí bylo se strany obhájců, především dvou hlavních lepičů Vondráka a Rodové, snášet. Kdyby skutečně byl její senát od prvního okamžiku přesvědčen o nedostatečnosti předložených důkazů, neměla by Šindelářová nejmenší důvod dotazovat se nahoře, jestli má vyloučit znalce Svobodu: prostě by to udělala, anebo by důkaz znaleckými posudky jako nadbytečný zamítla: nejsou-li k disposici důkazy o podílu obžalovaných na skutku, nemá smysl zabývat se jeho povahou. Ve skutečnosti byla obhajoba a její kvalita a relativní agresivita rozhodujícím faktorem, který příznivý výsledek způsobil, a kdo si myslí opak, nechť si laskavě vzpomene na soudkyni Věru Bártovou a její senát a představí si, jak by asi hlavní líčení dopadlo, kdyby se obhajobě nepodařilo docílit před dvěma lety jejího vyloučení.

Vyhráno však zdaleka není. Zdeňka Galková a Dana Šindelářová se znají příliš dobře a příliš dlouho na to, aby se lehce vzdaly. Vzpomínám si na téměř dvanáct let starý případ, ve kterém hrály roli rovněž tyto dvě dámy, a rovněž v něm bylo potřeba, ve státním zájmu, odsoudit nevinného. Tím byl Mads Trærup, dánský mladík, kterého soud vzal do vazby při nepokojích okolo zasedání MMF a Světové banky v Praze v r. 2000.

Šindelářová a její senát nejprve Trærupa pro nedostatek důkazů zprostily, stejně jako v samolepkové kause, avšak poté, co se ukázalo, jak intensivní je státní zájem na jeho odsouzení, odvolací senát Jarmily Löffelmannové nejprve věc vrátil a poté se u Obvodního soudu pro Prahu 1 odehrála nebývalá fraška, když Zdeňka Galková přivedla jednoho ze svých universálních svědků, policistu, a ten, ačkoli bylo jasné, že na místě vůbec nebyl, dodal obžalobě rozhodující důkaz o Dánově vině. Obhajoba byla tehdy dost pasivní, patrně smířená s tím, že Česká republika stejně udělá vše pro to, aby neměla ostudu a Trærupovi nemusela vyplatit odškodnění, a pokud je mi známo, relativně mírný trest akceptovala a proti nespravedlivému rozsudku se neodvolala.

Není vyloučeno, že Galková se Šindelářovou se pokusí o reprisu a nedostatky v důkazní situaci dalším podobně podlým trikem napraví. Anebo se do věci vloží přímo Městský soud v Praze a nařídí Šindelářové hodnotit důkazy jiným způsobem a obžalované odsoudit.

V každém případě bychom neměli případ závadového lepení pouštět ze zřetele, protože ať chceme nebo ne, rozsah naší vlastní svobody projevu určuje to, jak je nakládáno s projevy těch, kteří jsou v menšině a se kterými, často i hluboce a vášnivě, nesouhlasíme. Šrouby státní represe oposičních politických názorů se v této zemi dlouhodobě utahují a je jen otázkou času, kdy se, budeme-li pasivní, na lavici obžalovaných po Vondrákovi a Rodové ocitneme my sami.

16 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Samolepkový proces
Počet zobrazení: 5213

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku děkuje provozovateli serveru Romea, že mu prostřednictvím nactiutrhačného textu Davida Navary poskytl tak velký prostor k propagaci. Žaloba na ochranu osobnosti bude následovat (pro ty, kteří nepochopili ironii: samozřejmě nebude, přestože např. přítelem nacistů nikdo z nás rozhodně není).

23 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: David Navara
Počet zobrazení: 4985

O případu vyloučení advokátky Kláry Samkové z obhajoby v případu tzv. mačetového útoku jsme na tomto blogu referovali v dubnu, a s potěšením můžeme oznámit, že Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, nakonec rozhodl ve prospěch svobodné volby obhájce.

Na tiskové konferenci, jejíž záznam je k disposici na serveru Romea, byla mimo jiné vznesena otázka, kdo advokátce zaplatí za úsilí, které musela do opravných prostředků proti nezákonnému rozhodnutí o svém vyloučení z obhajoby investovat.

Současný výklad zákona o odpovědnosti za škodu vychází z blokového přístupu, tzn. stát nahrazuje účelně vynaložené náklady obhajoby pouze v případě zproštění, případně zastavení trestního stíhání, a to v celém rozsahu. V případě, že dojde k odsouzení – což se v tomto případě jeví jako mnohem pravděpodobnější eventualita – si náklady celé obhajoby, včetně těch úkonů, které směřovaly ke zrušení nezákonných rozhodnutí, nese obviněný sám.

Je to obdobný přístup, jaký je uplatňován v civilním řízení, a je otázkou, zda je ústavně konformní, jestliže přímo z Listiny (čl. 36 odst. 3) vyplývá, že za nezákonné rozhodnutí náleží poškozenému náhrada. Na druhé straně, jestliže by se blokový přístup opustil, muselo by se zkoumat, které úkony právní služby (procesní úkony), za něž je účtováno v případě úspěšné obhajoby, uspěly a které nikoli, a odškodňovat je selektivně. Praktici přitom dobře vědí, že největší faktický účinek mohou mít právě ty návrhy, jimž soud nevyhověl nebo které nikdy do fase projednání nedospěly, a vice versa. Spor o to, které úkony byly účelné, by pak mohl být značně delší a složitější než samotná obhajoba nebo samotný civilní proces.
Přidat komentář
Nadřazená kategorie: Jiné případy
Kategorie: Klára Samková
Počet zobrazení: 2546