Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Když jsem vloni v září psal první takto pojmenovaný článek, mohl jsem hned tušit, že otevírám nový seriál…

Jak víme, Krajský soud v Hradci Králové se ihned poté, co byla do spisu založena nová plná moc, pokusil nůž, který může být rozhodujícím důkazem o nevině Vlastimila Pechance, zničit. To mu Vrchní soud v Praze zatrhl, ale předseda senátu Luboš Sovák (který nejspíš velmi dobře ví, že jeho senát odsoudil nevinného) se nevzdal a vymyslel trestněprávní Hlavu XXII: zpracovat znalecký posudek, který by byl novým důkazem pro účely obnovy řízení, je možné až poté, co bude tento návrh podán. Návod k otevření najdete uvnitř.

Co tedy dělat, návrh na obnovu Pechancova procesu podáváme.
28 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Vlastimil Pechanec
Počet zobrazení: 5289

Včera v odpoledních hodinách se v luxusní restauraci v Praze uskutečnila oslava vítězství v kause Hitlerových projevů. Jak to při podobných příležitostech bývá, stoly se pod jídlem a pitím prohýbaly a šampaňské teklo proudem.

Minutou ticha jsme uctili památku Jana Petráska, který v této kause zaznamenal povážlivé jubileum: z deseti mých klientů, které obžaloval, padl desetkrát zprošťující rozsudek, takže na ukazateli skore svítí průběžný stav Petrásek–Pecina 0:10.

12 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Hitlerovy projevy
Počet zobrazení: 4275

Bohyně spravedlnosti Iustitia jest mi svědkyní, že si o českých soudcích nemyslím nic dobrého, ba byl jsem mnohými slyšen, an se o těchto vyjadřuji v krajní míře pohrdlivě ve formulacích jako Ten je tak blbej, že by moh' od minuty dělat soudce, případně O takovém nesmyslu přesvědčíte leda tak českého soudce. Arciž, ač pozoruji výjimky, ani sami řečení mi to neulehčují.

Stalo se u Městského soudu v Praze. Nemoha se domoci informací ani podáním stížnosti podle § 16a InfZ, podal jsem správní žalobu proti nečinnosti, kterou jsem po několika dnech vzal zpět, protože stížnostní orgán se zpožděním (zaviněným tím, že mu povinný subjekt předložil spis pozdě) zareagoval a ingerence soudu se tak stala zbytečnou.

Další dva týdny se nedělo nic, poté mne Městský soud v Praze, soudkyní soudružkou Hanou Veberovou, vyzval k zaplacení dvoutisícového soudního poplatku. Odpověděl jsem, zdvořile, že žaloba byla vzata zpět, což soudu zřejmě ušlo (mohlo se to klidně stát, v podatelně mohli zpětvzetí zařadit k nesprávnému spisu), a proto je na místě řízení zastavit, nikoli vybírat poplatek (soudy v těchto případech většinou o poplatkové povinnosti rozhodují v usnesení o zastavení, jímž ho uloží, ve výši snížené o jeho vracenou část, žalovanému, ale cesty mohou býti rozličné). K čemuž budiž podotknuto, že o morálním profilu soudkyně pod usnesením podepsané jsem se nerozepisoval vůbec, jakkoli bych jistě mohl.

Na což reagoval soud usnesením o zastavení řízení, avšak protože jsem nezaplatil soudní poplatek, nepřiznal mi právo na náhradu nákladů řízení. Že za takovou úvahu obdržela Hana Veberová cenu Osel měsíce, spojenou s právem nosit oslí uši ve tvaru paragrafů (již, jak víte, vybavujeme v případě bývalých komunistů drobnou pěticípou rudou hvězdou na koncích boltců), je nasnadě, avšak co dál?

Jednou možností by bylo podat ústavní stížnost, ovšem představa, že by ji obdržel k vyřízení třeba Jan Musil (asinus laureatus multiplex), jeví se mi nanejvýše odpornou. Proto jsme se po poradě rozhodli pro kompromis a využivše toho, že poplatek lze zaplatit ještě ten samý den, kdy bylo usnesení o zastavení doručeno, technicky tedy ještě před jeho právní mocí, učinili jsme tak. Nyní soud usnesení o zastavení řízení zruší a zároveň řízení znovu zastaví, ovšem již s tím, že mi přizná náklady řízení a polovinu poplatku mi z účtu soudu vrátí. No není k zulíbání, ta česká justice?

A mimochodem, o vhodnosti novely zavádějící omezené vracení poplatků jsme vyjádřili své pochybnosti již v srpnu 2011. A měli jsme pravdu.

Abychom nezapomněli, laureátce samozřejmě blahopřejeme. Ať sluší!

23 komentářů
Kategorie: Naše případy
Počet zobrazení: 6899

Jablko nepadá daleko od stromu: zlotřilí potomci zlínského vykořisťovatele Jana Antonína Bati však ani tentokrát neprošli. Proletariát má u českých soudů dodnes hlavní slovo, protože právo, jak víme, soudruzi, je do zákona vtělená vůle vládnoucí třídy. Autor videa: Jan Šinágl (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)


Aktualisováno.
Rozhovor s Robertem Cholenským.
44 komentářů
Nadřazená kategorie: Naše případy
Kategorie: Jan A. Baťa
Počet zobrazení: 12063

Právě dorazil ústavní posudek, ve kterém se protiextremističtí znalci z plzeňské university vyjádřili k otázce, zda v České republice působí nějaká na KSČ navazující hnutí a zda jsou ona hnutí extremistická, a zda tato hnutí nějakým způsobem thematisují to, co před rokem řekla Marta Semelová v televisi. Odpověď byla záporná, tudíž soudružka poslankyně je nevinná.

Formulace otázek zdá se být motivována nebo přinejmenším ovlivněna rozsudkem v případu Hitlerových projevů, a nad výsledkem se nelze než hořce pousmát. Jak jsme se – evidentně marně – pokoušeli vysvětlit již v kause RWU, extremismus je politologický, nikoli právní pojem, a orgány činné v trestním řízení by se znalců na takové posouzení vůbec neměly dotazovat, protože platné právo s pojmem extremismus prostě neoperuje; trestněprávně relevantní je toliko otázka, zda určité hnutí směřuje nebo nesměřuje, případně vybízí nebo nevybízí, k potlačování práv a svobod člověka (že to není jedno a to samé, dokazují kupř. pastafariáni, což jsou extremisté non plus ultra, ale jejich ideologie k ničemu nedovolenému nevybízí).

Proživ 23 let v komunismu, nemám výraznějších pochybností o tom, že právě komunistické hnutí předpoklad ustanovení § 403 TrZ naplňuje, a to měrou věru vrchovatou. Přesto by komunistická strana i Komsomol měly dostat možnost svobodně působit, protože dokud nezačnou své politické cíle realisovat, tedy pokud od slov nepřejdou k činům, je jejich agitace ústavně chráněným výkonem svobody politického přesvědčení a svobody projevu.

8 komentářů
Kategorie: Jiné případy
Počet zobrazení: 3680