Aktualisováno.
Rozhovor s Robertem Cholenským.
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Komentáře
Antonin Bata byl cela leta lzive pomlouvan i v Americe, nikdy by ho nerehabitovali, kdyby se o to rodina sama pravne nezasadila..Jestlize byl majetek J.A.Bati odebran nespravedlive, na lzivem obvineni, pak by po ocisteni mel ziskat svuj majetek zpatky, bez vymlouvani se na casove obdobi restitucni judikatury.
Nakonec to soudkyne priznala, ze je to kradez. Prohlasila, ze krivdy (a kradeze) proletariatu pred rokem 1948 nebudou odcineny...
Nechci zde kazat, ale spravedlive pravni zakotveni k osobnimu majetku je jednim z hlavnich piliru kazde demokracie. Patri to k pravnim jistotam, ktere urcuji stabilitu statu.
Ta tridni nenavist je Evropanum dana uz asi v genech...
A rypnu si do Daniely, i v USA se da zalovat na krivdy jen po roce 1945 (Federal Tort Claims Act) a to jeste ne vsechno. Treba natrotmistr Stanley proste nemohl zalovat (United States v. Stanley, 483 U.S. 669 (1987)). Potom se prijal specialni zakon jen pro tohoto nadrotmistra, treba se prijme Lex Bata (vim, ze je to sci-fi).
Potomkům pana Baťi nebylo nic vyvlastněno, tak proč by měli dostávat odškodnění? Resp. do kolikátého kolena je spravedlivé odčiňovat křivdy?
Zběžně jsem prošel pár odkazů týkajících se věznění Brožové-Polednové a při tom mi došlo, že nevyužité kapacity věznic by bylo možné využívat jako sociální službu pro důchodce. Tam by o ně bylo postaráno rozhodně lépe než v řadě domovů pro důchodce, Brožová-Polednová si našla ve vězení přítelkyni. Jmenuje se Horáková. Proti poskytování sociálních služeb důchodcům ve vězení v zásadě nic nenamítám, akorát by se to trochu prodražilo, roční pobyt ve vězení přijde stát na 300kkč, z toho důchodce/vězeň má povinnost uhradit cca 5%.
Já jsem se v jednom správním řízení setkal s tvzením PČR, že to, že sprostý podezřelý nemá žádný záznam za předchozí přestupky, jasně ukazuje na to, že je to pirát, který „umí zneužívat a narušovat správní řízení a vyhýbat se trestu“.
Odbojářka Mathilde, taktéž členka NSDAP, pak v hrůze posílala členské příspěvky z Argentiny ještě několik let. :-P
2) V kauze byl pri vyrobe falzifikatu ktery mel byt Kinskemu pritezi pristizen i stat, takze proc by je nemohl vyrabet i Klub ceskeho pohranici?
3) No vzhledem k tomu, ze Kinskeho otec byl vybran a fungoval jako prostrednik pri jednani mezi Britanii a Nemeckem v dobe pred Mnichovem muze i prostsim lidem vysvetlit, ze se stykal se spicakmi jak Nemecka, tak Britanie
4) jetsli matka byla ci nebyla pripadne clenkou NSDAP nema vliv na to, zda-li Kinskemu patrili majetky, nebot po ni je nezdedil
5) A nezdedil je je ani po svem otci. Zdedil je po dedeckovi a to instituem fideikomis. A jelikoz dedecek predchozi majitel) umer ve 20 letech a Kisnkemu bylo na konci valky 7 let (a byl v Argentine), ani jeden z nich nemohl byt nacista, ani kdyby se komuniste modlili trikrat denne k samotnemu Marxovi.
Na zaver: lzi v kauze Kinsky se tady v CR vrsi rok za rokem. Me by jen zajimalo, jestli je tady prezentujete diky vlastni hlouposti a neznalosti, nebo vedome?
P.S. Překvapivě, chlumecká větev Kinských žádné problémy s restitucemi neměla. Čím to asi tak bude, hmmm.
Fotografie pokládám za authentické, jedna z nich byla reprodukována v publikaci Heimat in großer Zeit, která vyšla v r. 1941 a kterou jsem viděl v originále, a maminka F. O. Kinského je evidována jako členka NSDAP od 1. 11. 1938. Dokdy platila příspěvky, mi není známo.
Otázkou ovšem je, zda toto jednání rodičů má být trestáno propadnutím veškerého majetku dětí, plus jejich vyhnáním a zbavením občanství. Pokud ano, musím trvat na tom, aby byli stejně potrestáni všichni, jejichž rodiče za normalisace jako členové KSČ podporovali ruskou vojenskou intervenci a okupaci, protože to není provinění o nic méně závažné (a spíš závažnější, protože Němci měli objektivní důvod být k československé vládě neloyalní, kdežto komunisté jednali z ryzího oportunismu).
blog.aktualne.cz/.../...
Presidentem ČSR se stal 1935 duševně chorý slaboch Edvard Beneš
blog.aktualne.cz/.../...
A kdo byl vlastníkem nemovitosti v mezidobí od úmrtí dědečka (dvacátá léta) jak píšete, a než se stal vlastníkem jeho vnuk Oldřich Kinský , nar. 1936?
Jaká? No primárně samozřejmě majetková práva. Když pominu majetkové spory mezi rovnoprávnými občany, uvedu (asi ne zcela šťastný) aktuální příklad - píše se, že soudcům byly po dlouhá léta vypláceny nižší platy, než na jaké měli nárok. Připusťme pro tuto chvíli, že je tomu tak a ti darebáci byli státem skutečně "ošizeni". Také se píše, že v soudním řízení mají tito "poškození" značnou šanci vysoudit rozdíl za poslední tři roky. Více prý ne, to že už je promlčené.
Takže zcela obecně - řekněme, že někdo byl prokazatelně někým majetkově poškozen. Ale pravděpodobně se nedomůže majetkové "restituce", pokud z nějakých důvodů neuplatní nárok do tří let ode dne, kdy se o svém poškození dozvěděl. Takže když někdo s uplatněním nároku otálí přes tři roky, například z důvodu vlastní "hlouposti", nekonfliktnosti, nedostatku "odvahy", nedostatku informací, nebo proto, že se po třech letech nějak zásadně změní situace (např. poškoditel-bezdomovec nečekaně zbohatne, změní se rozhodovací praxe soudů...), má asi navždycky smůlu.
Nebo příklad z úplně jiného soudku - je nějaká spravedlnost, když po dvaceti letech (tuším) nelze trestně postihnout spolehlivě usvědčitelného zákeřného vraha?
Takže jak se ve světle těchto (dle mého názoru očividných) nespravedlností vypadá domáhání se spravedlnosti pro potomky poškozeného po mnoha desítkách let? Samozřejmě tím nemám na mysli to, že by byl jejich nárok promlčen, vím, že formálně není.
Podobně, vrah, který je dopaden až např. po 30 letech, aniž by v mezidobí cokoli dalšího srovnatelně závažného spáchal a aniž by se ukrýval v cizině, by neměl být postaven před soud, protože už není pro společnost nebezpečný a otázku metafysické viny ať si vyřeší se svým svědomím a Bohem, pokud v nějakého věří.
"Nespravedlnost" se zřejmě může dít jen Vašim klientům.
Není nic spravedlivého na tom, když například úkladný vrah po promlčení svého zločinu se může vysmívat blízkým své oběti do obličeje.
Proti tomu se rozhořčovat nad nespravedlností pro vnoučata okradeného před 70 lety, na úkor společnosti po dvou mocenských převratech, je značně nevyvážené. A umožněné jen čistě formální nepromlčeností nároku. Proč jim nedoporučit, aby si "vypořádali nároky tak nějak metafyzicky"?
Formalismus. Právničina. Úpadek Zmar.
Nechci se vás dotknout zbytečně ostrou formulací, ale můj dojem je, že problematice promlčení pohledávky rozumíte asi jako klokan goniometrii. Promlčení je vždy důsledkem pochybení na straně (ne)žalobce, nikdy k němu nedochází zásahem vyšší moci, protože v takovém případě by vznesení této námitky soud nezohlednil. Ignorant se mohl poradit s právníkem, kdo nežaloval bezdomovce, který po třech letech vyhrál ve sportce, má smůlu, ale bylo to jeho rozhodnutí, a změna rozhodovací praxe soudů znamená, že nárok byl stejně nejistý (problémem je opačná situace, že soudy nově připustí promlčení dotud nepromlčovaných pohledávek, ale v tom případě nařídil ÚS, že musí být respektováno přechodné období).
Než jako klokan goniometrii snad přece víc. Vy máte v něčem velmi rozumné názory, ale v jiném si můžete se všemi těmi právnickými parazity podat ruce. V tomto děláte, jako by u nás bylo "právo" v nejlepším pořádku, nikoli v rozvalu a v moci mafiánské bolševické chátry, jak tomu ve skutečnosti je (a jak na jiném místě správně dokladujete).
To by se vám (právníkům) líbilo, aby se "ignorant" musel radit s právníkem ( a platit mu mu ty nehorázné odměny za rady bez jakékoli záruky. Anyway, imho institut promlčení, a především jeho skandálně nízké termíny, si prosadili soudci, aby nemuseli věcně hledat spravedlnost ve starších zamotaných případech a mohli šmahem zamítat. To oni milují.
No, tak se asi vrátíme k těm klokanům, ne? Již v 5. století n.l. byly ve starém Římě časově neomezené žaloby actiones perpetuae časově omezeny 30letou promlčecí lhůtou; nemluvě o actiones temporales v magistrátské jurisdikci, kde se vzhledem k funkčnímu období úředníků prekludovalo (!) po jednom roce nebo i kratší době.
Z toho soudím, že římské právo mělo zdravé základy, nicméně ani tak, alespoň v určitém období, neodolalo nájezdu právnických zmrdů.
IANAL a o pripadu moc nevim, ale tady je situace analogicka tomu zlocinci (zde CSSR) ktery se vyhybal trestu (narok nebylo mozno uplatnit drive). Logicky se promlcuje pouze v dusledku necinnosti toho kdo by mel neco dostat (nahradu skody nebo zlocince za mrize), ne v dusledku jednani druhe strany.
> Promlčení může nastat i jinak, než zanedbáním řádné péče, viz mé příklady výše
- nedostatek informaci: zasada ignorantia iuris non excusat, coz je treba napsal latinsky aby nebylo jasny co je to zhovadilost
- zbohatnuvsi bezdomovec: opravdu?
- zmena praxe soudu: kdyz se deje tohle, tak mame jiny, vetsi problem
Kdyz mne nekdo narkne z trestniho cinu , ze ve sklepe pestuji zahony marihuany a podstrci tam falesnou evidenci, soud dle zakonu zabavi muj dum. Jestlize se vsak dokaze moje nevinnost, falesni svedci budou ze lziveho obvineni usvedceni, spravedlnosti bude ucineno zadost a soud mi dum vrati.. Alespon v mem justicnim okoli.
Promlceni odporneho zlocinu, v pripade brutalni vrazdy, to nastesti americka justice nema.
Policejni vysetrovaci spis je otevreny do te doby, nez se zlocinec najde .
Na vrazdu se nevztahuje Statue of limitations ani pri patrani, ani u soudu..
Toto je fundamentalni judikatura, ktera ovlivnuje i politiku USA.
Usama bin Ladina ciny by nebyly nikdy promlceny....
RSS kanál komentářů k tomuto článku