Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Volby

Problém, na který upozorňujeme takřka před každými volbami, začíná být horkou kausou na Slovensku. Tamní televise odmítly zařadit do vysílání tento spot Aliancie za rodinu k referendu o homosexuálních adopcích nazvaný Kde je mama?:


Máme za neudržitelné, aby pravomoc rozhodovat o vhodnosti nebo nevhodnosti politicky relevantního, zákonem předvídaného audiovisuálního materiálu rozhodoval televisní – nebo v případě Slovenska, kombinovaný radiotelevisní – ředitel. Toto rozhodnutí musí být učiněno soudním orgánem, nikoli exekutivě poplatným managerem. Možnost následného přezkumu nestačí, to by dopadlo tak, jako otázka ústavnosti pětiprocentní klausule ve volbách do Evropského parlamentu, kde u Ústavního soudu soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček problém zkoumá, zkoumá a zkoumá – a se zkoumáním nebude hotov nejspíš do příštích eurovoleb.
25 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 3641

První přímá presidentská volba nebyla hvězdnou hodinou české justice, od tolerance k vadám volebního zákona a následné odstranění ambiciosního populisty Tomio Okamury, tehdy v rozpuku politických sil a obliby, přes benevolenci k Zemanovým teamem objednaným velkoformátovým difamačním inserátům po korupční koncovku, povýšení Vojtěcha Šimíčka mezi ústavní soudce; posledně jmenovaný ze sebe může dělat velkou osobnost českého práva snad na universitě před čerstvě postpubescentními studentkami, ale platí pro něj to, co říkám ve vztahu k soudcům-bývalým členům komunistické strany: morální integritu má člověk jen jednu a pokud o ni přijde, zůstává nečestným navždy. Na toto thema jsou ostatně napsány celé knihy, příkladmo Lord Jim od Josepha Conrada.

Zdánlivě uzavřenou kapitolu justičních dějin překvapivě otevřelo usnesení Krajského soudu v Brně, jímž bylo rozhodnuto, že organisátoři petice k místnímu referendu o odsunu tamního hlavního nádraží shromáždili dostatek podpisů a petice byla Onderkovým vedením města svévolně vyhodnocena jako nedostatečná. Protože obstrukce zabránila konání referenda současně s volbami, je judikát spíše jen akademický – v jiném termínu nelze reálně předpokládat dostatečnou účast oprávněných voličů – avšak je dobře porovnat si to, co konstatoval krajský soud, s někdejším rozhodnutím Šimíčkem vedeného volebního senátu Nejvyššího správního soudu u Tomio Okamury.

Tehdy se nechtělo, a proto se soud spokojil se zcela povrchním posouzením správnosti vyřazovaných podpisových záznamů. Nyní se chtělo, a soud odhalil celou řadu nápaditých technik, jimiž Onderkovi lidé stlačili počet petentů pod požadované minimum: petent zapsal své jméno jako ALEXANDR, avšak skutečně se jmenuje ALEXANDER, magistrát přečetl CEHNALOVÁ a petentka SEHNALOVÁ měla smůlu, petent MARČÁK zapsal K ve svém jméně dvěma neprotínajícími se tahy a hned byl z něj v očích úředníka neexistující občan MARČÁIL, petent změnil trvalé bydliště a v době kontroly petičních archů již byl evidován jinde než v den podpisu atd. atp. – přečtěte si to v usnesení podrobně sami.

Jestliže bychom podobným způsobem zkontrolovali petiční archy, které předložili Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý, je dost možné, že výsledek by byl jiný a ve druhém kole volby by se byl neutkal Miloš Zeman se Schwarzenbergem, nýbrž právě s Okamurou, jenž, pokud je mi známo, dodnes marně usiluje, aby ho vnitro k jeho vlastním petičním archům aspoň dodatečně pustilo.

Jak však uvedeno shora, referendum se stejně společně s volbami konat nemohlo. Tím vyvstává otázka imanentního nedostatku správního práva, jež neposkytuje v řadě případů dostatečnou ochranu před úřednickou svévolí. Šesti- a vícekolová informační bitva, jakou známe z Karlových Varů, ze Zlína nebo z Boru u Tachova, začasté vede k tomu, že informace se v mezidobí stanou pro žadatele bezcennými. Ten, kdo je odpíral, je přitom prostředky správního práva nepostižitelný, a zbývá naděje, že ho pro zneužití pravomoci začne stíhat policie, což je eventualita svou pravděpodobností blízká možnosti, že dnes večer proběhne zatmění Měsíce (případně, abychom byli styloví, že V. Šimíček přizná, že si počínal nečestně, a resignuje). Nic se pochopitelně nestane ani brněnským úředníkům: jen měli jiný právní názor na přezkoumání správnosti podpisového záznamu než soud, a ještě při tom udělají na organisátory referenda dlouhý nos.

Jak říká Miroslav Macek, jediným řešením je zřejmě defenestrace, již arci platné právo jako prostředek procesní obrany nepřipouští.

2 komentáře
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 2540

Aby nemohly vznikat jakékoli pochybnosti: odcházím volit, přičemž v obecních volbách dostane můj hlas Koruna Česká, s tím, že dvěma křížky podpořím kandidáty koalice DSSS a ND, které osobně znám a vážím si jich, totiž Patrika Vondráka a Ladislava Budze. Ve zbytku je pro mne tato koalice nevolitelná. V Praze 1 Koruna nekandiduje, pročež se zdržím. Pokud jde o volby senátní, do obálky jim nejspíš něco neslušného namaluji (snad to komise nevyhodnotí jako platný hlas pro kandidátku ANO…).

Aktualisováno.
Vandasovci vyjádřili nad výsledkem voleb nadšení, neboť získali celých šest mandátů. Blahopřejeme: bylo to jen o 638 méně, než kolik dostali v r. 1998 jejich předchůdci, Sládkovi Republikáni. Myslím, že u vedení této strany sebereflexe nehrozí. – Podobně enthusiastická je i Konservativní strana – tři mandáty, to je výsledek vysoko nad reálné možnosti strany.
19 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 2877

S charakteristickou chápavostí a novinářskou inteligencí nazval mlamoj vystupující pod značkou cen (věděl bych o přiléhavějších…) svůj článek o rozhodnutí volebního senátu Nejvyššího správního soudu přerušit řízení o dvou volebních stížnostech a předložit věc Ústavnímu soudu Soud vyhověl povolební stížnosti zelených a Pirátů na hranici 5 procent. Samozřejmě nevyhověl, k tomu je dosud velmi daleko.

O případu jsme již psali a i nadále pokládáme za zajímavější než debatu o ústavnosti uzavírací klausule při volbách do Evropského parlamentu otázku, jak se vypořádat s požadavkem stěžovatelů, aby byla pětiprocentní hranice zrušena a poté jim soud přiřkl dvě křesla na úkor zvolených europoslanců za ČSSD a KDU-ČSL. Z jejich hlediska je to pochopitelné, ale změna pravidel nikoli v průběhu hry, ale po jejím skončení, je něčím, co právnímu státu ani demokracii nesvědčí.

Přirovnáno k situaci fotbalového zápasu, je to podobné, jako kdyby FIFA rozhodla, že stávající pravidlo o postavení mimo hru je chybné, změnila ho a podle změněného znění pak přepočítala odehrané zápasy.

Není tedy vůbec jisto, co se stane. Nové volby bez klausule jsou zřejmě vyloučeny, změna pro futuro zase stěžovatelům nic nepřináší.

Kuriositou je, že proti rozhodnutí NSS disentovali tři ze sedmi soudců, což je u procesního usnesení dosti neobvyklá situace.
19 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 2913

Jsem přesvědčen, že nemají, a to z důvodů, které hned vysvětlím.

Po weekendových volbách do Evropského parlamentu (EP), ve kterém dvě kandidující strany, Piráti a Zelení, skončily relativně těsně pod pětiprocentní hranicí, se vynořily spekulace ohledně toho, zda by Ústavní soud nemohl po vzoru svého německého protějšku zrušit pětiprocentní uzavírací klausuli, jež způsobila, že ač by při D'Hondtově přepočítání hlasů a mandáty získaly obě strany po jednom křesle, do EP se neprobojovaly (podrobněji k tomu Marek Antoš).

O tom, že uzavírací klausule, jež jinak podporuje povolební integraci a ulehčuje – ne však garantuje – možnost sestavení většinové vlády, nemá ve volbách do EP význam, není asi sporu, neboť v něm se v rámci národních poslaneckých kontingentů žádné koalice nevytvářejí. Samotná neúčelnost určitého ustanovení sice vadu neústavnosti nezakládá, avšak porušuje-li toto ustanovení základní principy, na nichž je procedura demokratických voleb postavena, může se stát, že je Ústavní soud sezná neslučitelným s ústavností a přistoupí k jeho derogaci.

Otázkou, již si Marek Antoš z nějakého důvodu neklade, však je, co by takový zrušující nález učinil s volebními výsledky. Dosud nikdy se nestalo, aby Ústavní soud změnil volební proceduru, tedy pravidla hry, až po proběhlých volbách, a neučinil tak arci ani ústavní soud německý: jeho rozhodnutí přišla vždy v mezidobí mezi volbami, před začátkem další volební kampaně.

A to má dobrý důvod: Existuje totiž nemalý počet voličů, na jejichž volební rozhodnutí měla existence této klausule podstatný vliv. Nebýt jí, nebáli by se kupř. volit Svobodné a nebyli by dali hlas ODS, u niž měli (relativní) jistotu překročení pětiprocentní hranice, anebo by naopak hlasovali pro ČSSD, protože by se necítili morálně zavázáni podpořit Zelené a pomoci jim k překročení bariery. Výsledky voleb tím byly v každém případě značně ovlivněny.

Proto, nechtěl-li by Ústavní soud postupovat zcela svévolně, musely by po zrušení pětiprocentní uzavírací klausule následovat nové volby – a to je eventualita, již mám za prakticky vyloučenou. Ústavní soud by tedy buď ústavní stížnosti nevyhověl vůbec, anebo by klausuli zrušil, avšak ex nunc, tedy až s účinky pro příští evropské volby. Takové řešení je procesně přípustné, i když by bylo dosti kuriosní, protože pro ústavní stěžovatele by žádný přínos nepředstavovalo, jen by odstranilo neústavní stav pro futuro.
35 komentářů
Kategorie: Volby
Počet zobrazení: 6418