Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

S charakteristickou chápavostí a novinářskou inteligencí nazval mlamoj vystupující pod značkou cen (věděl bych o přiléhavějších…) svůj článek o rozhodnutí volebního senátu Nejvyššího správního soudu přerušit řízení o dvou volebních stížnostech a předložit věc Ústavnímu soudu Soud vyhověl povolební stížnosti zelených a Pirátů na hranici 5 procent. Samozřejmě nevyhověl, k tomu je dosud velmi daleko.

O případu jsme již psali a i nadále pokládáme za zajímavější než debatu o ústavnosti uzavírací klausule při volbách do Evropského parlamentu otázku, jak se vypořádat s požadavkem stěžovatelů, aby byla pětiprocentní hranice zrušena a poté jim soud přiřkl dvě křesla na úkor zvolených europoslanců za ČSSD a KDU-ČSL. Z jejich hlediska je to pochopitelné, ale změna pravidel nikoli v průběhu hry, ale po jejím skončení, je něčím, co právnímu státu ani demokracii nesvědčí.

Přirovnáno k situaci fotbalového zápasu, je to podobné, jako kdyby FIFA rozhodla, že stávající pravidlo o postavení mimo hru je chybné, změnila ho a podle změněného znění pak přepočítala odehrané zápasy.

Není tedy vůbec jisto, co se stane. Nové volby bez klausule jsou zřejmě vyloučeny, změna pro futuro zase stěžovatelům nic nepřináší.

Kuriositou je, že proti rozhodnutí NSS disentovali tři ze sedmi soudců, což je u procesního usnesení dosti neobvyklá situace.

Komentáře   

0 # David Schmidt 2014-06-24 23:44
Předpokládám, že pokud by nebylo rozhodnutí německého ÚS, na NSS by volební stížnosti
ani nebyly čteny, nicméně analýza postavení EP z úst NSS ukazuje, že
věc opravdu náleží ESD a ne domácím soudům. Je to výklad Smluv a aktu o
přímých volbách.
0 # Anonymní 2014-06-25 08:29
Že disentuje Miroslav Výborný, není nic divného. Je to exponent KDU-ČSL, pro kterého je názor rodné strany víc jak ústavním zákonem.
0 # Anonymní 2014-06-25 09:42
Dotaz z lenosti: Namítají Piráti a Zelení i něco proti d´Hondtě metodě přepočtu? AHL
0 # Tomáš Pecina 2014-06-25 09:45
Ne.
0 # Anonymní 2014-06-26 07:26
Podmínka 5-ti procent je opravdu nesmysl. Byť její odstranění pošle do zastupitelských funkcí různé exoty od populistky a strašáka Bobošíkové, Železného, Cibulky, Zelené (Busíka s radarem). Ale to je přijatelná cena za demokracii.

Je škoda, že při posledních eurovolbách nepřišlo okolo 80 % voličů. Mohli dorazit a vhodit úmyslně neplatný hlas. Pak by žádná zatím "úspěšná" strana nedosáhla na tu hranici 5-ti procent, ani Telička a Mach.

Při parlamentních volbách by opět mohlo kandidovat klidně 20 stran, každá získat pod 5 % při 60% volební účasti a 10 % neplatných hlasů. Pak by i naši ústavní soudci mohli dostat většinově rozum.
0 # Anonymní 2014-06-26 08:44
U eurovoleb je stejně dána uzavírací klauzule, neboť česko volí 21 poslanců a do parlamentu jen těžko můžete poslat méně než jednoho poslance.
0 # David Schmidt 2014-06-26 12:44
Většinový systém, uzavírací klauzule až 49% na obvod, je plně demokratický.
0 # Tomáš Pecina 2014-06-26 14:28
Neexistuje uzavírací klausule, ale přirozený práh, který je závislý na výsledcích voleb a přepočítavací methodě. V případě D'Hondtovy methody to bývá kolem 3–3,5 %.

Problém volební stížnosti je v tom, že se křesla domáhají ty strany, které získaly méně než 1/21 hlasů. To je zcela odlišná situace než v Německu, kde byla disproporce mezi uzavírací klausulí a přirozeným prahem enormní.

Proto si myslím, že ÚS návrh zamítne, s tím, že porušení rovnosti nedosahuje ústavní dimense, resp. je mnohem marginálnější než ty případy, které v prejudikatuře připustil (např. nerovnou velikost volebních obvodů z hlediska počtu voličů při volbách do PSP).

DS: Mícháte různé pojmy. Co byste říkal tomu, kdyby byl většinový systém aplikován tak, že vítěz voleb dostane všech 21 křesel? I to by podle vás bylo demokratické?
0 # David Schmidt 2014-06-26 19:23
Většinový systém je uzavírací klauzule povýšená na princip. Je laciné hřímat, že je nedemokratických 5% a 49% ne.
0 # Guy Peters 2014-06-27 09:11
Nevíte někdo, zda existuje přepočítávání, které by zajistilo, že mandát dostanou jen ty strany, které mají více než 4,761 904 761 904 76 % hlasů? U D'Hondtovy methody ty zbytky do jednoho mandátu připadnou další straně, která zřejmě může mít klidně i třeba jen 1 %, což se mi nelíbí.
0 # Tomáš Pecina 2014-06-27 09:19
Proč tato hranice? Spíš než 1/21 by bylo logičtější použít hranici 1/42, aby mandát nedostala žádná strana, která nemá mít poslance ani po zaokrouhlení.

Vámi nastíněná situace ale nemůže u D'Hondta nastat, přirozený práh bude vždy značně vyšší než 1 %.
0 # Guy Peters 2014-06-27 09:32
To mi přijde jako příliš nízký práh. Libí se mi nizozemský systém, který je zřejmě nejlepším proporčním systémem vůbec.

U D'Hondta je tedy přirozený práh 1/42? Takže kdyby byla předposlední strana 5 %, pak dlouho nic a další 2,1 %, tak se ta 2,1 % tam nedostane? 2,380 952 380 952 38 % mi stejně přijde příliš málo.
0 # Tomáš Pecina 2014-06-27 09:41
Za nejproporčnější se pokládá LR s Droopovým podílem.

Co je přirozený práh, Langášek nepochopil. Na tuto víceméně fiktivní veličinu lze pohlížet jako na interval mezi nejvyšším ziskem strany, která nedostala ani jeden mandát, a nejnižším ziskem strany, která dostala aspoň jeden mandát, nebo jako na zisk, při kterém získává strana první mandát, ale v takovém případě je nutné mathematicky odstínit vliv ostatních stran. V každém případě něco znatelně nad prahem porozumění právníka.
0 # Tomáš Pecina 2014-06-27 09:44
Spíš stropem než prahem, to jsem se nevhodně vyjádřil.
0 # Anonymní 2014-06-26 19:55
Ja jsem asi malo demokraticky , ale bral bych ciste matematicky poslance podle hlasu bez JAKEHOKOLIV prerozdelovani . Klidne i ve volbach do PS 0,5% = poslanec . Horsi nez za poslednich 25 let by urcite nasledna vlada nebyla .
0 # David Schmidt 2014-06-26 20:08
Proti tomu stojí názor, že malé státy mají právo posílat jen "silné koně",
které se zapojí do frakcí, a ne nahodilé solitéry, které by
fragmentarizovali už tak malé zastoupení. Evropské právo státům
garantuje až 5%.
0 # Tomáš Pecina 2014-06-26 20:31
Přerozdělovat musíte vždy, protože jinak byste nemohl rozdělit např. tři poslední křesla mezi patnáct malých stran. D'Hondtova methoda poměrně výrazně zvýhodňuje větší strany, nejbližší skutečně proporcionálnímu rozdělení je methoda LR. Ta existuje v několika drobně se lišících variantách, a podle ní by dopadly volby do EP takto:

ANO 4, TOP 4, ČSSD 3, KSČM 2, KDU-ČSL 2, ODS 2, SSO 1, Piráti 1, Zelení 1, ÚPD 1
0 # Guy Peters 2014-06-27 09:03
Tím blbem je Čeněk Třeček: „Absolvent Kulturní [sic!] historie na Jihočeské univerzitě. Po třech letech v regionální redakci MF DNES v Českých Budějovicích přestoupil od prosince 2005 na iDNES.cz.“
0 # David Schmidt 2014-06-27 19:14
Dalším důvodem, proč by NSS po přerušení řízení nemohl vycházet ze zrušené
části zákona, je, že striktně vzato se nejedná o změnu pravidel, ale
odstranění rozporu mezi nimi, kterýžto rozpor je právu imanentní.
Obrátit se na soud je součástí pravidel.

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v pravém sloupci dole)