O případu jsme již psali a i nadále pokládáme za zajímavější než debatu o ústavnosti uzavírací klausule při volbách do Evropského parlamentu otázku, jak se vypořádat s požadavkem stěžovatelů, aby byla pětiprocentní hranice zrušena a poté jim soud přiřkl dvě křesla na úkor zvolených europoslanců za ČSSD a KDU-ČSL. Z jejich hlediska je to pochopitelné, ale změna pravidel nikoli v průběhu hry, ale po jejím skončení, je něčím, co právnímu státu ani demokracii nesvědčí.
Přirovnáno k situaci fotbalového zápasu, je to podobné, jako kdyby FIFA rozhodla, že stávající pravidlo o postavení mimo hru je chybné, změnila ho a podle změněného znění pak
přepočítalaodehrané zápasy.
Není tedy vůbec jisto, co se stane. Nové volby bez klausule jsou zřejmě vyloučeny, změna pro futuro zase stěžovatelům nic nepřináší.
Kuriositou je, že proti rozhodnutí NSS disentovali tři ze sedmi soudců, což je u procesního usnesení dosti neobvyklá situace.
Komentáře
ani nebyly čteny, nicméně analýza postavení EP z úst NSS ukazuje, že
věc opravdu náleží ESD a ne domácím soudům. Je to výklad Smluv a aktu o
přímých volbách.
Je škoda, že při posledních eurovolbách nepřišlo okolo 80 % voličů. Mohli dorazit a vhodit úmyslně neplatný hlas. Pak by žádná zatím "úspěšná" strana nedosáhla na tu hranici 5-ti procent, ani Telička a Mach.
Při parlamentních volbách by opět mohlo kandidovat klidně 20 stran, každá získat pod 5 % při 60% volební účasti a 10 % neplatných hlasů. Pak by i naši ústavní soudci mohli dostat většinově rozum.
Problém volební stížnosti je v tom, že se křesla domáhají ty strany, které získaly méně než 1/21 hlasů. To je zcela odlišná situace než v Německu, kde byla disproporce mezi uzavírací klausulí a přirozeným prahem enormní.
Proto si myslím, že ÚS návrh zamítne, s tím, že porušení rovnosti nedosahuje ústavní dimense, resp. je mnohem marginálnější než ty případy, které v prejudikatuře připustil (např. nerovnou velikost volebních obvodů z hlediska počtu voličů při volbách do PSP).
DS: Mícháte různé pojmy. Co byste říkal tomu, kdyby byl většinový systém aplikován tak, že vítěz voleb dostane všech 21 křesel? I to by podle vás bylo demokratické?
Vámi nastíněná situace ale nemůže u D'Hondta nastat, přirozený práh bude vždy značně vyšší než 1 %.
U D'Hondta je tedy přirozený práh 1/42? Takže kdyby byla předposlední strana 5 %, pak dlouho nic a další 2,1 %, tak se ta 2,1 % tam nedostane? 2,380 952 380 952 38 % mi stejně přijde příliš málo.
Co je přirozený práh, Langášek nepochopil. Na tuto víceméně fiktivní veličinu lze pohlížet jako na interval mezi nejvyšším ziskem strany, která nedostala ani jeden mandát, a nejnižším ziskem strany, která dostala aspoň jeden mandát, nebo jako na zisk, při kterém získává strana první mandát, ale v takovém případě je nutné mathematicky odstínit vliv ostatních stran. V každém případě něco znatelně nad prahem porozumění právníka.
které se zapojí do frakcí, a ne nahodilé solitéry, které by
fragmentarizovali už tak malé zastoupení. Evropské právo státům
garantuje až 5%.
ANO 4, TOP 4, ČSSD 3, KSČM 2, KDU-ČSL 2, ODS 2, SSO 1, Piráti 1, Zelení 1, ÚPD 1
části zákona, je, že striktně vzato se nejedná o změnu pravidel, ale
odstranění rozporu mezi nimi, kterýžto rozpor je právu imanentní.
Obrátit se na soud je součástí pravidel.
RSS kanál komentářů k tomuto článku