DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Aktuálně: Výnos sbírky pro Vlastimila Pechance dosáhl ke dni 6. 10. 2016 částky 59 416 Kč.
Výtěžek prvního benefičního koncertu, který se uskutečnil dne 12. 3. 2016, činil 13 500 Kč.

středa 28. května 2014

Mají Piráti a Zelení naději na křeslo v Evropském parlamentu?

Jsem přesvědčen, že nemají, a to z důvodů, které hned vysvětlím.

Po weekendových volbách do Evropského parlamentu (EP), ve kterém dvě kandidující strany, Piráti a Zelení, skončily relativně těsně pod pětiprocentní hranicí, se vynořily spekulace ohledně toho, zda by Ústavní soud nemohl po vzoru svého německého protějšku zrušit pětiprocentní uzavírací klausuli, jež způsobila, že ač by při D'Hondtově přepočítání hlasů a mandáty získaly obě strany po jednom křesle, do EP se neprobojovaly (podrobněji k tomu Marek Antoš).

O tom, že uzavírací klausule, jež jinak podporuje povolební integraci a ulehčuje – ne však garantuje – možnost sestavení většinové vlády, nemá ve volbách do EP význam, není asi sporu, neboť v něm se v rámci národních poslaneckých kontingentů žádné koalice nevytvářejí. Samotná neúčelnost určitého ustanovení sice vadu neústavnosti nezakládá, avšak porušuje-li toto ustanovení základní principy, na nichž je procedura demokratických voleb postavena, může se stát, že je Ústavní soud sezná neslučitelným s ústavností a přistoupí k jeho derogaci.

Otázkou, již si Marek Antoš z nějakého důvodu neklade, však je, co by takový zrušující nález učinil s volebními výsledky. Dosud nikdy se nestalo, aby Ústavní soud změnil volební proceduru, tedy pravidla hry, až po proběhlých volbách, a neučinil tak arci ani ústavní soud německý: jeho rozhodnutí přišla vždy v mezidobí mezi volbami, před začátkem další volební kampaně.

A to má dobrý důvod: Existuje totiž nemalý počet voličů, na jejichž volební rozhodnutí měla existence této klausule podstatný vliv. Nebýt jí, nebáli by se kupř. volit Svobodné a nebyli by dali hlas ODS, u niž měli (relativní) jistotu překročení pětiprocentní hranice, anebo by naopak hlasovali pro ČSSD, protože by se necítili morálně zavázáni podpořit Zelené a pomoci jim k překročení bariery. Výsledky voleb tím byly v každém případě značně ovlivněny.

Proto, nechtěl-li by Ústavní soud postupovat zcela svévolně, musely by po zrušení pětiprocentní uzavírací klausule následovat nové volby – a to je eventualita, již mám za prakticky vyloučenou. Ústavní soud by tedy buď ústavní stížnosti nevyhověl vůbec, anebo by klausuli zrušil, avšak ex nunc, tedy až s účinky pro příští evropské volby. Takové řešení je procesně přípustné, i když by bylo dosti kuriosní, protože pro ústavní stěžovatele by žádný přínos nepředstavovalo, jen by odstranilo neústavní stav pro futuro.

35 komentářů:

  1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  2. Klauzule vliv měla, nicméně vliv spíše defektní ve smyslu tvrzené neústavnosti.

    Nebýt této klauzule pravděpodobně by stěžovatelé získali více hlasů: doma by nezůstali voliči, kteří to za klauzule rovnou vzdali. Lze proto vyloučit, že by fungovala jako pozitivní diskriminace.

    O některé hlasy by stěžovatelé opravdu sice mohli přijít a je teoreticky i možné, že by ani nemuseli získat mandát: neboť voliči do nich nyní částečně koncentrovali své hlasy. Ano, ale vybrali si je. Ne nějakou jinou stranu, ale je. Přičítat jim to teď k tíži, je iracionální. Naopak byl to popud si rozhodnutí lépe promyslet.

    Což je ovšem už obrys úvahy, že uzavírací klauzule může mít svůj smysl i bez nutnosti skládat vládní většinu.

    národní úroveň: 2 mandáty z 21 je skoro desetina, nyní je každá vládní strana, pokud se nemýlím, v jiné frakci, takže rozhoduje dohoda a hlasování úroveň EU: i Komise musí získat důvěru.

    Bez nutnosti volit silnějšího hráče, pak je dost možné, že i v europarlamentu může vzniknout situace, že skupina solitérů může zablokovat funkčnost celku. Proto opatření zabraňující štěpení a volbě soliterů má svůj smysl, i když je systém více komplexní, ve výsledku musí existovat funkční blok.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kdyby se zrušila 5% hranice a volilo se nanovo , tak někteří co volby urážely svojí nepřítomností, by šli volit tak aby zeleným zase něco chybělo. Takže žádné lítání čtyřikrát týdně do Bruselu tam a zpět. Kerosin není zelenééj.. John Rosse Ewing

      Vymazat
  3. Při 18 % účasti ? Kolik měli? 4 % ? To je 0,18 x 0,04 = 0,007 tj. Křeslo pro 0,7 % oprávněných voličů?

    Stejně tak by bylo mozno spekulovat, kdyby byly volby povinné...

    Petr V

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, ale oprávněnost tohoto argumentu záleží na vaší představě o rozložení volebních preferencích mezi nevolícími voliči. Možná kdyby si vládnoucí strany prosadily, že "hlas nehlasujícího je hlasem pro establishment", povzbudilo by to volební účast. Možná ani to ne.

      Vymazat
  4. Me prijde, ze tento clanek je trosku nespravedlivy. Ano, ani Zeleni ani Pirati nemaji sanci na tyto kresla, protoze jestli to US zrusi, tak ex nunc. Ale co meli delat predem? K tomu, aby mohli napadnou tu formuli, museli byt primo dotceni, tedy v teto situaci, kde jsou ted. Nikdy predtim tuto sanci nemeli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Článek je o tom, že by si Zelení a Piráti neměli malovat, jak jim ÚS dá mandáty, protože zruší uzavírací klausuli. Nespravedlivé to je, ale je to realita.

      Vymazat
    2. To je arbitrární takto obhajovat bezpráví. Zákon zkrátka umožňuje následné změny v náhledu, zda mandát vznikl, či nikoli. Buď byla porušena práva, nebo nebyla. A jak už bylo uvedeno, klauzule měla omezující vliv, čili bez ní by stěžovatelé spíše získali.

      Já se ale spíše kloním k závěru, že 5% klauzule má u malých států svoji roli, protože umožňuje, aby větší strany měly v rámci frakcí početnější zastoupení a tím stát jako celek větší možnosti. Možnost fragmentace je zde reálná.

      Vymazat
    3. Otazka je spise , proc je fragmentace spatna . Z podobneho pohledu muze US klidne v CR zavezt vetsinovy system , pripadne tam dat 10% . Ja zastavam nazor , ze treba pro normalni lidi neni 10 stran v PS zadny velky problem , alespon budou zavadet jen ty zakony , ktere budou opravdu potreba a na kterych se domluvi vetsina . XX novych zakonu a novel rocne nase zeme opravdu nepotrebuje .

      Vymazat
    4. Ano, ale fragmentace speciálně u EP povede k oslabení už tak malých reprezentací uvnitř frakcí EP. Nyní by ten rozdíl byl po matematické úpravě ze 4 na 3, ale v dopředu nastavených podmínkách "je OK volit solitéry" by výsledek mohl být i 2. Zejména u malé účasti voličů.

      Ano, můžeme mít názor, že to jsou zanedbatelné rozdíly, že poměrný systém nepotřebuje tuto koncentraci a nutnost už u voliče volit nejenom podle ideálu, ale i faktického vlivu. Ale stejně tak můžeme mít názor opačný, že je třeba alespoň trochu omezit solitérství a zejména právě u malých států, kdy 2 mandáty jsou skoro celá 1/10 možnosti celého státu, jak ovlivnit dění v EP.

      Vymazat
    5. A jaké byly argumenty německého soudu, když rušil 3% hranici? Leclerc

      Vymazat
    6. Rozhodnutí německého ÚS z únoru 2014:

      1) přijaté hlasováním 5:3 s disentem
      2) rozhodnutí je podmíněno stávající legislativou a faktickými podmínkami, pokud se podstatně změní okolnosti klauzule může obstát
      3) důvodem zrušení byl rozpor s principem voličské rovnosti a rovných příležitostí politických stran (německý ZZ se od české Ústavy co do abstraktnosti neodlišuje), výjimky z voličské rovnosti je třeba posuzovat přísněji, musí existovat dostatečně závažné důvody, aby politická moc jen nepetrifikovala sebe samu
      4) takové důvody ÚS nenašel, v EP je vztah vlády a opozice stále ještě spíše v zárodku, důvody jsou jen teoretické / spekulativní / preemptivní, ne dostatečně reálné. Pokud se okolnosti změní, klauzule by mohla obstát.
      5) disent soudce Müllera: EP a národní parlamenty se sice liší, ale ne natolik, aby se mohlo postupovat odlišně co do otázky, zda je třeba EP chránit proti nefunkčnosti, to je hlavně otázka na zákonodárce, ne na soud. je na zákonodárci, aby rozhodl o rozumnosti klauzule, zda je možnost nefunkčnosti jen teoretická, či opravdu hrozí. Navíc jakákoli prognóza zákonodárce je v podstatě spekulativní, pokud nemá být postupováno tak, že nejdřív bude EP nefunkční po volební období, aby se mohla klauzule znovu zavést

      Souhlasím s disentem.

      Vymazat
    7. K tomu samotné evropské právo umožňuje klauzuli, viz čl. 3 aktu o přímých volbách.
      Nemohu si pomoc, ale tento akt by musel být v rozporu s Chartou EU, jinak evropské právo toto zkrátka umožňuje. Německý ÚS nepodal předběžnou otázku s odůvodněním, že článek 3 aktu není autorizací, ale jeho smyslem je jen omezit výši klauzule, která jako takový být "může", čili žádný rozpor... nevím. Není to tak jednoduché.

      Vymazat
    8. Německý ústavní soud na evropské právo tradičně kašle, takže toto mne ani moc nepřekvapuje.

      Vaše úvaha je ovšem chybná eo ipso, protože předpokládá, že evropské právo nemůže být protiústavní. Může.

      Vymazat
    9. Jako příklad vezměte eurozatykač. Je to evropské právo, ale německý ústavní soud přesto rozhodl, že se němečtí občané do ciziny vydávat nebudou.

      Vymazat
    10. By mě zajímalo, kdo v současné fázi musí podat předběžnou otázku, pokud vůbec procesně to je možné. Podle mého skromného názoru zde rozpor s článkem 3 Aktu nastane a Parlament se jej může dovolávat. Měl-li článek 3 sledovat jen zastropování, měl tak být formulován (např. "Klauzule nesmí být vyšší než 5%").

      Vymazat
    11. Nevidím důvod k položení PO. Jestliže evropské právo něco dovoluje, ale národní právo (nebo rozhodnutí národního soudu) to shledává rozporným s (národní) ústavou, je to plně eurokonformní stav.

      Vymazat
    12. Nikoli. Zde je adresátem zákonného dovolení členský stát, nikoli (kupř.) občan EU, a není nic neeurokonformního na tom, jestliže stát tohoto dovolení nevyužije, a to např. i formou nálezu ÚS.

      Vymazat
    13. Je rozdíl mezi nevyužitím a zákazem využít.

      Adresátem čl. 3 aktu je Parlament ČR, kterému tak evropské právo garantuje možnost zavést klauzuli v mezích 0 - 5%.

      Vymazat
    14. Alespoň by se ukázalo, zda se "Šimíčkova" doktrína zrychleného volebního soudnictví "Není čas zkoumat, kdo je kdo" týká jen lidí nebo i ESD.

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemyslím, že by slavný kojetínský rodák potřeboval na mém webu reklamu. Jeho texty jistě všichni mí čtenáři přímo hltají.

      Vymazat
  6. Bojující demokracie nespí:
    https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xfa1/t1.0-9/10406691_10202182244060977_2500272709208202974_n.jpg

    OdpovědětVymazat
  7. Uzavírací klausule je nesystémová. Požadované procento bylo stanoveno celkem arbitrárně. Jak bylo v minulosti vidět, je tato klausule používána nejen stabilizační nástroj pro sestavení vlády, ale hlavně jako nástroj blokující vstup menších stran mezi strany již zavedené. Co je pravým cílem uzavírací klausule se ukazuje i na tom, že kvórum pro koalice je jiné, než pro jednotlivé strany.

    Z jiného pohledu: Stabilizace současně vždy znamená ztrátu dynamiky. Jediný, kdo z utlumené dynamiky politické scény profituje, jsou velké strany, které se tak mnohem snáze drží u koryt. Darebáci se mnohem snáze dohodnou, když jim nikdo další nekouká pod prsty.

    Jakékoliv kvórum, které nevyplývá z nedělitelnosti mandátu, je protiústavní, protože odporuje požadavku na rovnost hlasů a právní ekvilibristika se slovíčky na tom nemůže nic změnit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě je většinový systém ukázkovou tyranií většiny.

      Vymazat
    2. Není, protože technicky vzato, ve většinovém systému žádné quorum, resp. žádná uzavírací klasule neexistuje.

      Nicméně Pefi se mýlí, protože nebere v úvahu kriterion účelnosti omezení rovnosti hlasovacího práva. Ta, resp. její přínosy, by měly v testu proporcionality převážit zásah do rovnosti práv. Ve volbách do PSP tomu tak je, ve volbách do EP nikoli, neboť její přínos je marginální, kdežto omezení rovnosti volebního práva značné.

      Vymazat
    3. O klauzuli není řeč, ale o "nástroji blokujícím vstup menších stran mezi strany již zavedené" Jistěže zde existuje přirozená a ještě arbitrárněji stanovená hranice - politická strana získala 49% voličů, nezíská ani jeden mandát. Jestli je uzavírací klauzule "odporuje požadavku na rovnost hlasů", tím spíše mu odporuje většinový systém.

      Přínos klauzule je "marginální", protože dosud klauzule buď existovala, nebo existoval systém velkých stran z domácích volebních systémů a konečně v EP existovala dohoda. Nic z toho není jisté a neměnné.

      Vymazat
  8. Vzhledem k poctu poslancu, ktere ma CR v EU je to nebetycna blbost ;-)

    Naopak do poslanecke snemovny bych klidne snizil na 2%, nebo radeji na 10.000 za mandat ;-) ... no asi ty % ... % bych stanovil aby 1000 malych stran nebylo schopno diky tomu, ze by se volili sami zaprat parlament ;-) ... tedy aby to cilo bylo dostatecne vysoke, bay fakt na toho kandidata % meli a ne aby ubirali jinym stranam, nebot oni maji narok na 1/4 poslance a tak dostanou celeho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abych to shrnul, snemovna ma 200 poslancu 0.5% je tedy 1 poslanec ... pod tuhle hranici nesmi mit zadna strana narok.

      Osobne me strany stvou, protoze si haji jen svoje zajmy a navzajem hraji divadlo, shazuji navrhy a male pak vydiraji velke ... kdyby to nedelaly, nebyl by zadny problem.

      Problem tez je, ze velka strana nuti poslance, aby je poslouchali, kdyz ne, tak je bud vyhodi, nebo priste ani nezaradi na kandidatku a to presto, ze by meli podporu clenu.

      Jedinou demokratickou stranou jsou svobodni, nebot oni jedini maji vedeni skutecne volene ... je ale otazka, co by se stalo, kdyby dostali realne vliv.

      Vymazat
  9. Všichni na startu vědí, jaké jsou pravidla a omezení... ať budeme systém přestavovat a regulovat jak budeme chtít, vždy jej někdo bude vnímat jako nespravedlivý... Proč se tedy malé strany víc nesnaží, aby byly velkými? To, že někdo neuspěje, je jen a jeho problém... ( Jasně velké strany malým brání, taková ODS, všechno ze zákulisí řídí :D )

    Petr V

    OdpovědětVymazat
  10. Co rikate, pane Pecina, na ty jejich navrhy, ktery jsou na jejich webech:
    http://www.zeleni.cz/wp-content/uploads/2014/06/volebni_stiznost_BOU_podepsano.pdf
    https://www.pirati.cz/_media/rp/zaloba.pdf
    Myslite, ze to ma sanci?

    Michal Zdarsky

    OdpovědětVymazat
  11. Uz vysel ten nalez. Nechcete k tomu neco npasat?
    HS

    OdpovědětVymazat

Kursiva: <i>text</i>
Tučně (když už to musí být…): <b>text</b>
Odkaz: <a href = "http://adresa">název odkazu</a>, tedy <a href = ""></a>