Autorem blogu je 
Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Volby
Presidenta Klause málem zastřelili v Chrastavě, jeho nástupce Miloše Zemana před podobným zneuctěním jeho ochranka zachránila, jen mu přitom vyrazila z ruky hůl, takže ho pak musela z volební místnosti spíš vynést (zachyceno je to nejlépe na videu Lidovek, které, žel, nelze embeddovat).
Příliš nerozumíme, proč je věc šetřena jako podezření z výtržnictví, ve zkráceném řízení, když jde nejvýš o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. e) ZNP – přičemž je zde silná obhajoba tím, že proti podobně jednajícím účastníkům LGBT pochodů policie nezasahuje –, ani se nedomníváme, že by šlo o předem pečlivě orchestrovanou akci ke zvýšení Zemanovy popularity; nic podobného Zeman nepotřebuje, a už vůbec ne v prvním kole volby.
Nápis Zeman's Putin's slut (nikoli
Domníváme se, že 1. trestný čin výtržnictví měl z trestního práva dávno zmizet; a 2. mediální pokrývání toho, jak hlasují politici, je anachronický kitsch a porušení zákazu politické agitace ve volební místnosti.
Víc není, co bychom k oné banalitě dodali.
Aktualisováno.
Podezřelá akceptovala trestní příkaz, jímž dostala podmíněný trest a vyhoštění. Oceňujeme báječnou práci delikventčiny obhájkyně Lucie Hrdé. Tahkhle nějak má správná obhajoba podle ČAK vypadat: vysvětlit obviněnému, že bude nejlépe, když se nebude bránit. Kde mohly být takové členky RWU, mít místo R. Cholenského za obhájce tohle, s odpuštěním, jelito v taláru!
Aktualisováno.
Zde je, pro úplnost, předmětný trestní příkaz.
Příliš nerozumíme, proč je věc šetřena jako podezření z výtržnictví, ve zkráceném řízení, když jde nejvýš o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. e) ZNP – přičemž je zde silná obhajoba tím, že proti podobně jednajícím účastníkům LGBT pochodů policie nezasahuje –, ani se nedomníváme, že by šlo o předem pečlivě orchestrovanou akci ke zvýšení Zemanovy popularity; nic podobného Zeman nepotřebuje, a už vůbec ne v prvním kole volby.
Nápis Zeman's Putin's slut (nikoli
děvka, to odpovídá spíš anglickému bitch, nýbrž, prominete-li, úplně jednoduchá
kurva) je politickou proklamací par excellence, a to proklamací skutkově rozhodně nikoli nepodloženou, a i když způsob její presentace byl pohoršlivý, je zde validní argument precedentem policejního bezpráví při návštěvě čínské delegace: běžný transparent by aktivistka do volební místnosti stěží pronesla.
Domníváme se, že 1. trestný čin výtržnictví měl z trestního práva dávno zmizet; a 2. mediální pokrývání toho, jak hlasují politici, je anachronický kitsch a porušení zákazu politické agitace ve volební místnosti.
Víc není, co bychom k oné banalitě dodali.
Aktualisováno.
Podezřelá akceptovala trestní příkaz, jímž dostala podmíněný trest a vyhoštění. Oceňujeme báječnou práci delikventčiny obhájkyně Lucie Hrdé. Tahkhle nějak má správná obhajoba podle ČAK vypadat: vysvětlit obviněnému, že bude nejlépe, když se nebude bránit. Kde mohly být takové členky RWU, mít místo R. Cholenského za obhájce tohle, s odpuštěním, jelito v taláru!
Aktualisováno.
Zde je, pro úplnost, předmětný trestní příkaz.
264 komentářů
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 17611
Jindřich Šídlo občas udělá vtip. To by neměl, nebo to dopadne takhle:
Kausu dementuje ministr vnitra, policie ji šetří jako možné maření voleb, presidentský balamut Ovčáček na svém twitteru šílí, a pokud by (náhodou) Miloš Zeman do druhého kola nepostoupil, bude mít Nejvyšší správní soud na krku blíže neupřesnitelný počet důvodných volebních stížností.
Jindřichu, v této zemi, a zvlášť před volbami, už, prosím, nežertujte!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 2952
Rysy s lehkou hysterií hraničícího zoufalství má místy majoritní votum v usnesení Ústavního soudu, jímž byla odmítnuta stížnost Terezie Holovské. Daleko věcnější a přesnější je disent čtyř soudců, kteří požadovali, aby bylo rozhodnuto nálezem, v němž by se ÚS vypořádal s otázkou, jak to tedy je s multiplicitními podpisy zákonodárců.
Nám nezbývá než opakovat, že podmínit přípustnost volební stížnosti napadající neoprávněnou registraci jiného kandidáta tím, že navrhovatel se zároveň musí domáhat vlastní registrace, je v rozporu s výslovnou dikcí zákona a představuje to porušení ústavního práva na přístup k soudu. Stížnost Terezie Holovské byla nejen meritorně projednatelná, ale i důvodná.
Nám nezbývá než opakovat, že podmínit přípustnost volební stížnosti napadající neoprávněnou registraci jiného kandidáta tím, že navrhovatel se zároveň musí domáhat vlastní registrace, je v rozporu s výslovnou dikcí zákona a představuje to porušení ústavního práva na přístup k soudu. Stížnost Terezie Holovské byla nejen meritorně projednatelná, ale i důvodná.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 3171
O periodicky každých pět let opakované taškařici, volbě presidenta republiky, jsme napsali až dost a nechceme své čtenáře touto dosti fadní právní materií nudit; omezíme se proto na konstataci, že nesouhlasíme ani s ratione decisionis, ani s obiter dicto odmítavého usnesení volebního senátu Nejvyššího správního soudu, a jen velmi stručně vysvětlíme důvody.
S prvním nesouhlasíme proto, že si umíme představit situaci, kdy by úvaha NSS narazila na mez absurdity: totiž kdybychom měli dva neúspěšné kandidáty, kteří by oba nesplnili zákonné podmínky, a jeden z nich by byl přesto registrován; podle názoru NSS by se druhý kandidát, chtěl-li by tuto nespravedlnost zvrátit, musel sám domáhat své nezákonné registrace, tudíž jeho argumentace by nutně byla vnitřně rozporná: tvrdím, že jsme porušili zákon oba, a proto požaduji, aby ten druhý byl vyloučen a já byl naopak zaregistrován. Takovou argumetaci by arci mohl ocenit jedině docent Chocholoušek, nikoli kterýkoli myslitelný příčetný soudní senát.
K tomu, že NSS pocítil nutkání vyjádřit se k věci samé, máme podobné výhrady jako disentující Miloslav Výborný. Když už se však soud do těchto úvah pustil, měl dodat, jak by se podle jeho náhledu mělo postupovat v případě defektního návrhu, tedy zda multiplicita návrh kontaminuje, podpis se nepočítá nebo se počítá pouze prvnímu/poslednímu vadně podpořenému kandidátu.
Posuzováno sub specie věcí příštích, nelze než usnesení označit za úspěšný střelecký zásah do vlastní nohy: podle § 66 odst. 2 zákona totiž může návrh na neplatnost volby prezidenta podat každý volič, který má za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby presidenta, a lze si jen těžko představit, že by počet hlasů všech pěti vadně registrovaných kandidátů měl na výsledek volby tak malý vliv, že by se o hrubém ovlivnění nedalo hovořit – stát se to jistě může, avšak příliš pravděpodobné to není, zejména v případě Mirka Topolánka.
Nejvyšší správní soud proto bude muset zavrčet a nadskočit ještě jednou, mnohem silněji.
S prvním nesouhlasíme proto, že si umíme představit situaci, kdy by úvaha NSS narazila na mez absurdity: totiž kdybychom měli dva neúspěšné kandidáty, kteří by oba nesplnili zákonné podmínky, a jeden z nich by byl přesto registrován; podle názoru NSS by se druhý kandidát, chtěl-li by tuto nespravedlnost zvrátit, musel sám domáhat své nezákonné registrace, tudíž jeho argumentace by nutně byla vnitřně rozporná: tvrdím, že jsme porušili zákon oba, a proto požaduji, aby ten druhý byl vyloučen a já byl naopak zaregistrován. Takovou argumetaci by arci mohl ocenit jedině docent Chocholoušek, nikoli kterýkoli myslitelný příčetný soudní senát.
K tomu, že NSS pocítil nutkání vyjádřit se k věci samé, máme podobné výhrady jako disentující Miloslav Výborný. Když už se však soud do těchto úvah pustil, měl dodat, jak by se podle jeho náhledu mělo postupovat v případě defektního návrhu, tedy zda multiplicita návrh kontaminuje, podpis se nepočítá nebo se počítá pouze prvnímu/poslednímu vadně podpořenému kandidátu.
Posuzováno sub specie věcí příštích, nelze než usnesení označit za úspěšný střelecký zásah do vlastní nohy: podle § 66 odst. 2 zákona totiž může návrh na neplatnost volby prezidenta podat každý volič, který má za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby presidenta, a lze si jen těžko představit, že by počet hlasů všech pěti vadně registrovaných kandidátů měl na výsledek volby tak malý vliv, že by se o hrubém ovlivnění nedalo hovořit – stát se to jistě může, avšak příliš pravděpodobné to není, zejména v případě Mirka Topolánka.
Nejvyšší správní soud proto bude muset zavrčet a nadskočit ještě jednou, mnohem silněji.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 3691
Znepokojen volební stížností Terezie Holovské, presidentský kandidát za Realisty Jiří Hynek uspořádal tiskovou konferenci, kde spolu se svým advokátem Alešem Gerlochem poučil Nejvyšší správní soud, jak by měl o stížnosti jmenované dámy správně rozhodnout.
Troufáme si tvrdit, že kdyby volebnímu senátu předsedal Vojtěch Šimíček, nebyl by k obavám důvod, ten by zvolil nejjednodušší možnou cestu a judikoval by, že T. Holovská není žalobkyní hodnou pozornosti soudu, a věc by byla vyřízena jedním škrtnutím pera a problém zameten pod koberec.
Nyní se složení senátu změnilo a přestože ani tento výsledek nelze vyloučit, je prostor pro sofistikovanější řešení. Je nám arci konstatovat, že NSS nestojí před jednoduchou úlohou.
Zopakujme si fakta: Ústava v čl. 56 odst. 5 nespecifikuje zcela jasně, zda je přípustná pluralita návrhů, textualistický výklad svědčí spíše pro tuto možnost než proti ní, výklad teleologický lze vést oběma způsoby. Zákon o presidentské volbě v § 21 odst. 2 pluralitu stricte vylučuje u občanských návrhů, leč pokud jde o návrhy privilegovaných navrhovatelů-zákonodárců, je jeho text rovněž nejasný: buď může být vyložen tak, že nesmí být identická celá navrhující skupina (vyloženo textualisticky, avšak s poněkud absurdními důsledky a konotacemi), nebo má každý zákonodárce jen jeden návrhový hlas (logický a teleologický výklad). K tomu, aby nebylo nejasností málo, ministerstvo vnitra před letošní volbou zastávalo jeden výklad a poté, zcela překvapivě, přišlo s výkladem opačným.
Nejčistší by bylo prohlásit zákonnou úpravu za nejasnou a navrhnout Ústavnímu soudu derogaci první věty § 21 odst. 2 VolPr a požádat ho o interpretativní výrok ve vztahu k čl. 56 odst. 5 Ústavy. To by, pokud by ÚS návrhu vyhověl, vedlo k tomu, že volba by se musela uskutečnit v jiném než původně vyhlášeném termínu, a bylo by zde několik týdnů, možná i měsíců, bezpresidentí – což by mohlo být užitečné, protože by si tím víc lidí uvědomilo zbytečnost tohoto úřadu.
Druhou možností je přesunout břemeno na Ústavní soud zamítnutím návrhu: je téměř jisto, že T. Holovská by podala ústavní stížnost, protože její možnost účastnit se volby byla zmařena a místo rovnosti podmínek pro všechny by byli zvýhodněni ti, kteří zákon ignorují.
Třetí možnost je návrhu vyhovět, avšak pak by měli u Ústavního soudu stejně legitimní postavení ti kandidáti, kteří by takto byli vyřazeni, tedy mj. Mirek Topolánek a Pavel Fischer. Protože mnohým se – dle našeho soudu arci lehce naivně – jeví být zejména prvně jmenovaný horkým kandidátem minimálně na účast ve druhém kole volby, na hlavy soudců by se snesly hromy a blesky.
Tři ze čtyř alternativ, tedy
V každém případě, konečné slovo bude mít soud Ústavní, a tam jsou priority, troufáme si odhadovat, předem dány.
Troufáme si tvrdit, že kdyby volebnímu senátu předsedal Vojtěch Šimíček, nebyl by k obavám důvod, ten by zvolil nejjednodušší možnou cestu a judikoval by, že T. Holovská není žalobkyní hodnou pozornosti soudu, a věc by byla vyřízena jedním škrtnutím pera a problém zameten pod koberec.
Nyní se složení senátu změnilo a přestože ani tento výsledek nelze vyloučit, je prostor pro sofistikovanější řešení. Je nám arci konstatovat, že NSS nestojí před jednoduchou úlohou.
Zopakujme si fakta: Ústava v čl. 56 odst. 5 nespecifikuje zcela jasně, zda je přípustná pluralita návrhů, textualistický výklad svědčí spíše pro tuto možnost než proti ní, výklad teleologický lze vést oběma způsoby. Zákon o presidentské volbě v § 21 odst. 2 pluralitu stricte vylučuje u občanských návrhů, leč pokud jde o návrhy privilegovaných navrhovatelů-zákonodárců, je jeho text rovněž nejasný: buď může být vyložen tak, že nesmí být identická celá navrhující skupina (vyloženo textualisticky, avšak s poněkud absurdními důsledky a konotacemi), nebo má každý zákonodárce jen jeden návrhový hlas (logický a teleologický výklad). K tomu, aby nebylo nejasností málo, ministerstvo vnitra před letošní volbou zastávalo jeden výklad a poté, zcela překvapivě, přišlo s výkladem opačným.
Nejčistší by bylo prohlásit zákonnou úpravu za nejasnou a navrhnout Ústavnímu soudu derogaci první věty § 21 odst. 2 VolPr a požádat ho o interpretativní výrok ve vztahu k čl. 56 odst. 5 Ústavy. To by, pokud by ÚS návrhu vyhověl, vedlo k tomu, že volba by se musela uskutečnit v jiném než původně vyhlášeném termínu, a bylo by zde několik týdnů, možná i měsíců, bezpresidentí – což by mohlo být užitečné, protože by si tím víc lidí uvědomilo zbytečnost tohoto úřadu.
Druhou možností je přesunout břemeno na Ústavní soud zamítnutím návrhu: je téměř jisto, že T. Holovská by podala ústavní stížnost, protože její možnost účastnit se volby byla zmařena a místo rovnosti podmínek pro všechny by byli zvýhodněni ti, kteří zákon ignorují.
Třetí možnost je návrhu vyhovět, avšak pak by měli u Ústavního soudu stejně legitimní postavení ti kandidáti, kteří by takto byli vyřazeni, tedy mj. Mirek Topolánek a Pavel Fischer. Protože mnohým se – dle našeho soudu arci lehce naivně – jeví být zejména prvně jmenovaný horkým kandidátem minimálně na účast ve druhém kole volby, na hlavy soudců by se snesly hromy a blesky.
Tři ze čtyř alternativ, tedy
Plán koberec(nevyhovění pro absenci aktivní věcné legitimace stěžovatelky), zamítnutí i vyhovění stížnosti otevírají snadnou cestu k Ústavnímu soudu a dávají ústavním stěžovatelům do rukou – arci různě silnou – ústavněprávní munici. Jedině možnost obrátit se na Ústavní soud přímo tuto alternativu, minimálně v tomto
kole, uzavírá, avšak nejsme si jisti, zda se k ní ve volebním senátu najde dostatek hlasů: pro mnohé soudce NSS je bohužel prioritou být s orgány veřejné moci, a s ministerstvem vnitra tím víc, zadobře a klást mu překážky toliko symbolické, podobající se příslovečnému stéblu přes cestu přeloženému, a tak se bude hledat takové řešení, které se bude nejvíc zamlouvat právě tomuto ministerstvu.
V každém případě, konečné slovo bude mít soud Ústavní, a tam jsou priority, troufáme si odhadovat, předem dány.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Volby
- Počet zobrazení: 3535
2 / 7