Důležité upozornění!

Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.

Hitlerovy projevy

Zprvu jsem měl za to, že jde o náhodu. Když jsem požádal Krajský soud v Praze o informace týkající se návrhu na zápis Jana B. Uhlíře, fanaticky pracovitého historika, do seznamu znalců, pokládal jsem to za rutinní žádost o informace. Trochu mne, pravda, zarazilo, když mi místopředsedkyně soudu Lenka Ceplová poslala jiné informace, než o které jsem žádal, ale domníval jsem se, že na to upozorním a nedorozumění se rychle vyřeší autoremedurou. Nedělo se však nic, proto jsem poslal ministerstvu spravedlnosti stížnost na průtahy a s překvapením se dozvěděl, že kdosi má zájem zamést mou žádost pod koberec, v naději, že se na to tak nějak zapomene. Což se evidentně nepovedlo: můj zájem o informace z Uhlířova životopisu tím byl jen povzbuzen.

Aktualisováno.
A máme tu antedatované rozhodnutí o odmítnutí žádosti a moje odvolání proti němu. Krajský soud má zřejmě opravdu co tajit…

Proč se Brnu přezdívá jihomoravské Palermo? Zásluhu na tom mají, vedle vyhlášeného a úspěchy ověnčeného policejního sboru, i obě státní zastupitelství, městské a krajské. O kvalitách posledně jmenovaného se lze přesvědčit v usnesení, jímž byla zamítnuta stížnost společnosti guidemedia proti svému stíhání v kause projevů Adolfa Hitlera.

Usnesení vydal Milan Vagai, bývalý člen KSČ – jak jinak! –, a pokud čekáte, že se konečně dozvíte, čím konkrétně se vydavatelství trestného činu popírání genocidia dopustilo, nečiňte si přehnaných nadějí, budou rychle zmařeny. Soudruh je patrně notorický blb, což lze seznat i z jeho pracovní anamnesy (notabilně zde), a možná je proto lépe, že se o seriosní polemiku se stížními body nepokusil. V usnesení arci nechybí korunní argument v kause guidemedií, totiž že nelze přehlédnout ani grafické znázornění desek publikace, včetně záložek, jež nezpochybnitelně vycházejí z barev vlajky NSDAP.

Takovou argumentační hloubku nelze neocenit. Oslí uši, v provedení s malou rudou hvězdičkou na konci boltců, budou určitě slušet – blahopřejeme!

Soudní znalci na extremismus jsou lidé pracovití, kteří svému hobby věnují každičkou volnou chvíli. To jsme poznali v případě Michala Mazla a nepřekvapivě je tomu nejinak i u Jana B. Uhlíře, autora tří odborných vyjádření na Lukáše Beera, Pavla Kamase a Lukáše Nováka.

Počítejte se mnou: Odborné vyjádření, v němž Uhlíř posoudil Beerův portál Náš směr, zpracovával od 25. března do 15. dubna 2013. Déle nemohl, protože pětadvacátého března obdržel zadání (to je ta slavná doručenka k Pomátníku) a patnáctým dubnem je datováno vyúčtování.

Mezi těmito dvěma daty leží celkem 22 dnů, z toho 15 pracovních, 7 dnů volna. Policii znalec vyúčtoval 125 hodin, na čemž by nebylo nic divného: odpovídá to 8,33 hodinám na jeden pracovní den. Potíž je v tom, že ve stejné době platila Uhlíře armáda, Vojenský historický ústav, a jak mi na žádost podle InfZ sdělil ředitel ústavu, tam mu za dané období zaplatili za dalších 120 odpracovaných hodin. A to už dost dobře rozpočítat na pracovní dny nelze, protože vychází na každý z nich bratru 16,33 hodin, což, vyjádřeno jednotkou pracovitosti českého znalce mazel (zkratka maz), je píle více než 1,2 maz. A kdyby J. B. pracoval i o weekendech, dává to stále úctyhodných 11 hodin denně.

V Knize Josue se píše, jak se při dobývání města Gibeonu pěti emorejskými králi udál zázrak a slunce i měsíc se zastavily ve svém oběhu a zůstaly stát na místě, dokud obránci města útočníky neodrazili. Myslím, že na Žižkově se muselo na přelomu března a dubna letošního roku odehrát něco velmi podobného.

Ne, řeč nebude o kpt. Šmídoví z pražské kriminálky, demonické to postavě zdejšího blogu, ale o policistech nemístních, brněnských. Ti, jak víme, dostali přibližně před třičtvrtě rokem politickou objednávku na likvidaci Pavla Kamase a Lukáše Beera, a jali se ji vykonávat. Jejich problémem ovšem bylo, že nevěděli, kdo Lukáš Beer, provozovatel blogu Náš směr, je. Postupovali proto tak, jak jsou zvyklí, po policajtsku.

Nejprve zahájili úkony trestního řízení, ve kterém vydání Hitlerových projevů označili za zvlášť závažný zločin podpory a propagace podle druhého odstavce § 403 TrZ. Státní zástupce Jan Petrásek, přední rytíř bojující demokracie, poté požádal soud o příslušné povolení; soud ochotně vyhověl – jde přece o extremistický zločin a tedy prvořadou otázku bezpečnosti státu!

Poté se policie dotázala svých specialistů, kdo blog spravuje, a dozvěděla se, že americká společnost Google Inc. Jak přesně probíhala komunikace s ní, nevíme, ježto máme pouze útržky informací. Jisto je, že nejprve nebyli policisté vůbec schopni srozumitelně formulovat, co po Gůglovi chtějí. In order for us to assist you, we kindly ask that you reissue your request and clearly specify what Blogger information you are interested in obtaining, odpověděl zdvořile Google. A o moc líp nedopadl ani druhý pokus: Unfortunately, we are unable to assist you at this time without further information. We kindly ask that you clarify the specific nature of the criminal offense in question and explain how the disclosure of data associated with blog [nassmer.blogspot.cz] relates to the investigation of the crime.

Tím snahy policie o smysluplnou komunikaci s Googlem ustaly; naštěstí pro ni – jakož i pro naši křehkou demokracii – se identitu Lukáše Beera podařilo zjistit jiným způsobem, fakticky náhodou, při jeho vystoupení v Bad Leonfeldenu.

Poučení? S pendrekem to brněnská policie, proslulá mimořádnou brutalitou (např. zde), docela umí. Cosi mi však napovídá, že informační společnost od ní bude vyžadovat i jiné dovednosti.
Jelikož policie zjistila, že vydavatelství guidemedia dále prodává Hitlerovy projevy, rozhodla se nechat zakázat této společnosti buď vydavatelskou činnost zcela, anebo jí minimálně zabránit s výtisky knihy nakládat.

Tato myšlenka se mi velmi zamlouvá, protože vznikne otázka, jak lze někomu zajistit výnosy z trestné činnosti spočívající v tom, co nejen ještě nespáchal, ale ani spáchat nemůže – vydavatelství má jako výnosy z domnělé trestné činnosti zablokované prostředky, které nevydělalo a vydělat nesmí. A vzhledem k tomu, že hloupost státního zástupce Jana Petráska je konstantou, na kterou je za všech okolností spolehnutí, nepochybuji, že takový návrh už mezitím podal.

Jen tak dál, soudruzi; jestliže v 50. letech platilo, že obhajoba je součástí obžaloby, v tomto případě se obžaloba stává aktivní součástí obhajoby!

Aktualisováno.
A aby státní zástupce Petrásek nemusel trávit celou pracovní dobu hraním solitairu (vím, jak je to otravné, cca před rokem jsem si na solitaire z nudy napsal v C vlastní solver), potěšil jsem ho dnes touto žádostí.