Důležité upozornění!
Policie České republiky se zajímá o IP-adresy osob, které komentují tento blog. Ve vlastním zájmu zde proto nic nepopírejte, nezpochybňujte, neschvalujte, neospravedlňujte, nikoho a nic nehanobte, nepodporujte a nepropagujte, a pokud se přesto rozhodnete komentář přidat, pak se, prosím, ničemu nedivte.
Z kroniky Popleteného Újezdu
Vzpomíná si ještě někdo z mých čtenářů na kausu přestupku, jehož se měl dopustit příliš iniciativní občan Martin K. tím, že v Pleteném Újezdu na vlastní náklady instaloval plechové schránky na psí exkrementy?
Já tedy už dávno ne, avšak Krajský úřad Středočeského kraje nelenil a po pouhém půlpátém roce o podaném odvolání rozhodl. Blahopřejeme a udělujeme příslušnému úředníkovi mimořádné ocenění tohoto blogu Slimák měsíce, spojené s právem nosit hlemýždí tykadla ve tvaru paragrafů (ne, pouze žertuji, žádnou cenu jsem mu neudělil – je třeba dbát, aby si ocenění mého blogu uchovala svou výjimečnost).
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Naše případy
- Počet zobrazení: 3066
Power do druhého kola
Budete-li mít zítra ráno čas a chuť, nenechte si ujít justiční frašku, která se odehraje u Krajského soudu v Brně ve věci závadového zpěvu, policejní operace Power. Jak je běžně v politických případech, senát nebyl vybrán náhodně: je jím dvěma exkomunisty obsazený devátý trestní senát vedený soudružkou soudkyní Danou Kancírovou. Ta je jistě myšlenkou, že by si každý mohl zpívat, co ho napadne, hluboce pobouřena.Čest práci! Výsledek odvolání je určen, pokračování u Nejvyššího soudu.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Power
- Počet zobrazení: 3351
V pátek na další díl justiční ságy Pechanec
V pátek pokračuje u Krajského soudu v Hradci Králové veřejné zasedání ve věci návrhu na obnovu řízení Vlastimila Pechance (jednací síň č. 50, začátek od 8.30 hod.). Kriminalistický ústav Praha (KÚP) měl doplnit podklady, na jejichž základě ke svým zjištěním dospěl, což však neučinil a v arogantním přípisu soudu sdělil, že on se nikdy nemýlí a nemusí své postupy nikomu vysvětlovat.
V pátek bude vyslechnut obhajobou přibraný znalec Daniel Vaněk, jenž je arci jiného názoru a na rozdíl od KÚPu dokáže zajistit takové laboratorní zkoumání nože, jímž byl Otto Absolon zavražděn, které by mělo vést k definitivní identifikaci osoby, jíž nůž patřil a která se tedy s velkou pravděpodobností vraždy dopustila. Že touto osobou nebyl Pechanec, jemuž ostatně svědčí i negativní výsledek pachové zkoušky, již víme, ale soud by se měl snažit skutečného vraha najít – tedy pokud to není tak, jak některé indicie naznačují, že soud tuto osobu od počátku znal a Pechance poslal do vězení čistě z utilitárních důvodů, resp. na politickou objednávku.
Aktualisováno.
Návrh na obnovu řízení byl zamítnut: soud se přece nikdy nemýlí a fakt absence DNA odsouzeného na vražedné zbrani nic neznamená. Řízení bude tedy pokračovat u Vrchního soudu v Praze, který bude nyní projednávat stížnost odsouzeného.
Aktualisováno.
Zvukový záznam ústního odůvodnění.
Argumentace předsedy senátu je věcně neudržitelná. Nový důkaz především značně posiluje pochybnosti o vině odsouzeného: na noži, který se s vysokou mírou pravděpodobnosti jeví být vražednou zbraní (a to se v původním řízení nevědělo), nebyla ani pachová stopa odsouzeného, ani se tam nenašel jeho biologický materiál, a to samo o sobě dostačuje pro nové posouzení důkazní situace.
Obhajoba přitom závěry Kriminalistického ústavu Praha nezpochybňuje, jen prokázala, prostřednictvím vlastního znalce, jemuž soud nůž k analyse neposkytl – a je arci komické, když teď tvrdí, že znalec k noži kdykoli mohl
–, že provedená analysa neodpovídala současným možnostem a z nože by se dalo zjistit daleko víc. Optimálně např. i barvu očí a vlasů toho, jemuž nůž patřil.
A konečně, úspěch návrhu na obnovu řízení nevyžaduje, aby nový důkaz sám o sobě svědčil pro jiné rozhodnutí o vině nebo trestu, ale postačuje, aby takový závěr bylo možno učinit z celého komplexu doplněných důkazů, tedy i ve spojení s důkazy stávajícími, v původním řízení provedenými. Závěr, že Pechanec je vrah, protože ho svědci poznali, přestože jeho vzhled i oblečení popsali zcela odlišně od reality, a na vražedné zbrani nebyla jeho pachová stopa ani biologický materiál, to vyžaduje kognitivní poruchu v dosti pokročilém stupni.
- Autor: Tomáš Pecina
- Nadřazená kategorie: Naše případy
- Kategorie: Vlastimil Pechanec
- Počet zobrazení: 8333
Branky, body, úplatky aneb Dobří holubi se vracejí
V naší nepravidelné rubrice Branky, body, úplatky se dnes podíváme do Jablonce nad Nisou, města, kde mají prvoligový fotbalový klub s téměř nejnižšími domácími návštěvami (po Dukle Praha, jež sklízí trpké ovoce někdejšího lampasáckého
klubu) a majitelem, jenž je zároveň předsedou fotbalové asociace.
Miroslava Peltu, alias Cinklý jaro, známe z předchozího dílu naší rubriky, a víme i to, že jeho obliba mezi fanoušky se projevuje na každém zápase ligy skandováním Pelta ven!
, v němž se dojemně spojí hlasy fandů domácích i hostí. Nepřekvapí, že cinklý podzim
měli letos i v Jablonci. Serie podivných pokutových kopů ve prospěch Peltova klubu, v jednom případě dokonce v počtu dvou kusů na zápas, to je danost, s níž musí každý soupeř počítat.
Ale ani to letos nepomohlo, klub před zimní přestávkou skončil v hloubi tabulky. Pelta tedy sáhl po nejsilnější zbrani a angažoval Ivana Horníka; ano, právě toho Ivánka, na jehož účet se bavili návštěvníci Čtvrtníčkova a Lábusova představení Ivánku, kamaráde, a který od soudu odešel s podmínkou a desetiletým zákazem činnosti.
Podotýkám, že v každé slušné zemi by byl druhý trest nadbytečný, žádný klub by člověka s takovou minulostí nezaměstnal, protože by věděl, že rázem přijde o všechny sponsory: nikdo příčetný nebude chtít být spojován s osobou, kterou soud, byť podmíněně, poslal do vězení za korupci. Ne tak v některých afrických zemích a v České republice: tam je korupce cosi jako gentlemanský delikt a odsouzení za ni drobná provozní nehoda. Trest byl vykonán, zapomeňte.
Tedy se těšme, co spolu ti dva předvedou a jakému novému kulturnímu počinu dají vzniknout.
Sportu zdar a korupci zvlášť, vážení přátelé televisní kopané!
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Úvahy a komentáře
- Počet zobrazení: 3206
Ransdorf
Vida, další, kdo naletěl nigerijskému scamu, říkal jsem si nad zprávou, že europoslance Miloslava Ransdorfa ve Švýcarsku zadrželi při pokusu vybrat na falešné dokumenty 350 milionů euro. Jakkoli jedni mají incident za splnění svých vlhkých snů
ohledně zákazu KSČM (konečně se prokáže, že je její činnost financována z Ruska – tůdle nudle, přátelé!), druzí se poslanci toliko hlasitě smějí a třetí zase naléhají, aby onen spěšně opustil svou lukrativní sesel, jisto je v této věci jediné, totiž neexistence zmíněné částky, již od pohledu se vymykající čemukoliv, s čím by řadový europoslanec mohl přijít takříkajíc fysicky
do styku: poslanec, i ten evropský, je pouhý dělník moci, nikoli její držitel.
Lze očekávat, že Švýcaři vyšetřování uzavřou s tím, že se Ransdorf stal obětí podvodu a sám nic nelegálního neplánoval, tedy nebude nutné řešit otázku jeho vydání k trestnímu stíhání. Což je arci škoda, protože efektivita švýcarských orgánů činných v trestním řízení ve srovnání s českými břídily Ištvanem, Šlachtou a jejich maškarním doprovodem se má přibližně jako concorde ku vlaštovce z papíru. Tak snad příště.
Aktualisováno.
Z rozhovoru, který dnes Ransdorf poskytl Právu:
Takže vy pořád věříte tomu, že pan Huněk [několikanásobně trestaný recidivista-podvodník–pozn. T.P.] účet s 350 milióny eur ve Švýcarsku má?
Ano, samozřejmě, to vím. Nejenže si to myslím, ale já to vím.
Co dodat… O některých lidech říkám, že jsou klinicky blbí, což se jeví býti i zde plně pertinentním hodnocením podvedencových mentálních disposic.
- Autor: Tomáš Pecina
- Kategorie: Jiné případy
- Počet zobrazení: 4093
179 / 504